|
|
Fyzioterapeutické postupy zaměřené na jemnou motoriku u osob s hemiparézou po cévní mozkové příhodě
DAMBOROVÁ, Barbora
Tématem mé bakalářské práce jsou "Fyzioterapeutické postupy zaměřené na jemnou motoriku u osob s hemiparézou po cévní mozkové příhodě." Cévní mozková příhoda je neurologické onemocnění, které je způsobeno vaskulární poruchou s příznaky odpovídajícími postižené části mozku. Toto onemocnění patří mezi nejčastější a snížit jeho výskyt se nedaří ani přes velkou informovanost populace o rizikových faktorech, které může každý sám ovlivnit. Hlavním cílem práce bylo zmapovat problematiku cévní mozkové příhody a její vliv na jemnou motoriku u postižených jedinců. Dále navržení, realizace a zhodnocení fyzioterapeutických postupů u tří probandů. Na základě daných cílů byla stanovena výzkumná otázka: K jakým změnám v kineziologickém vyšetření dojde po realizaci navržených fyzioterapeutických postupů u pacientů s poruchou jemné motoriky po CMP? Práce se v teoretické části zabývá problematikou cévní mozkové příhody, jejími projevy podle postižené části mozku a jejím dopadem na člověka. Je zde popsána jemná motorika, manipulace, úchopy, a testování jemné motoriky. Poslední kapitola zahrnuje terapii z pohledu fyzioterapie, ergoterapie a také terapii pomocí robotické technologie Armeo Spring a Amadeo. V praktické části byl použit kvalitativní výzkum, který zahrnoval kompletní kineziologický a neurologický rozbor a testování úchopových funkcí jedinců. Na základě vyšetření byl sestaven krátkodobý a následně dlouhodobý rehabilitační plán. Výzkum probíhal u pacientů v subakutní fázi cévní mozkové příhody, kteří byli hospitalizováni na Rehabilitačním nebo Neurologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. Fyzioterapie probíhala po dobu dvou týdnů za hospitalizace jednotlivých probandů na daném oddělení. Během terapie došlo ke zlepšení jemné motoriky u všech probandů. Výzkum lze tedy považovat za přínosný.
|
|
|
Cévní mozkové příhody a protokol cévní mozkové příhody u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje.
SCHWARTZ, Kamila
Tématem této práce jsou cévní mozkové příhody a protokol cévní mozkové příhody u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Teoretická část zahrnuje základní anatomii a patofyziologii mozku potřebnou k pochopení problematiky iktu. Poté se kapitoly zaměřují na CMP jako takovou. Nejprve je popsána definice a základní rozdělení mozkových příhod. V následující kapitole jsou popsány možné rizikové faktory vedoucí ke vzniku cévní mozkové příhody. Následuje klinický obraz ischemické a hemoragické CMP, diagnostické metody využívané v nemocničním zařízení. Důležitou kapitolou je terapie cévní mozkové příhody v přednemocniční neodkladné péči, je zde popsán protokol cévních mozkových příhod a možné směrování pacienta k akutní léčbě. Poslední dvě kapitoly jsou zaměřené na nemocniční léčbu a následnou péči. Záměrem této práce bylo zmapování teoretických znalostí a rozdíl v aplikaci protokolu cévní mozkové příhody u zdravotnických záchranářů a všeobecných sester pracujících u ZZS Jihočeského kraje. Také jsme chtěli zhodnotit spolupráci s iktovými centry, která může pomoci pacientovi dostat se co nejrychleji k výkonu, který je pro něj nezbytně nutný, a mnohonásobně zlepší budoucí kvalitu života. Praktická část probíhala metodou kvalitativního výzkumu. Byly použity polostrukturované rozhovory se zdravotnickými záchranáři a zdravotními sestrami pracujícími u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Obsahovaly 12 otázek, které se týkaly teoretických znalostí o cévní mozkové příhodě, znalosti protokolu k cévní mozkové příhodě a jeho vyplňování, hodnocení spolupráce a telefonické konzultace s iktovými centry v Jihočeském kraji. Dále byl veden polostrukturovaný rozhovor s lékařkou z Komplexního cerebrovaskulárního centra v Českých Budějovicích a s lékařem z Iktového centra Písek. Rozhovory byly složeny z 5 otázek, týkajících se především četnosti výskytu CMP protokolu při předávání pacienta a hodnocení konzultace stavů pacientů přes iktový telefon. Přepsané rozhovory jsou součástí praktické části. Vyhodnocení odpovědi byly sepsány do tabulek pro lepší přehlednost a orientaci.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou
BALGOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část a zabývá se ošetřovatelskou péčí o pacienta po cévní mozkové příhodě. V teoretické části byla komplexně shrnuta problematika vztahující se k cévní mozkové příhodě. Zabývá se definicí daného onemocnění, příčinami, projevy, diagnostikou, komplikacemi a terapií. Neopomenutelnou oblastí je ošetřovatelská péče, která vzhledem k charakteru onemocnění nese řadu specifik a zahrnuje komplexní péči, kam lze zařadit iktová centra. Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: 1. Zjistit, jaké jsou problémové oblasti ošetřovatelské péče u péče pacientů s cévní mozkovou příhodou. 2. Zjistit, jaká je spokojenost pacienta s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Na základě těchto cílů byly položeny dvě výzkumné otázky: 1. Jaké jsou problémové oblasti ošetřovatelské péče u pacientů s cévní mozkovou příhodou? 2. Jsou pacienti spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí? Empirická část této bakalářské práce přináší výsledky z kvalitativního výzkumného šetření. Byla použita forma polostrukturovaného rozhovoru a skrytého pozorování. Rozhovor probíhal na základě předem připravených otázek s pěti sestrami pracujícími na neurologickém oddělení a s pěti respondenty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu. Při analýze výsledků byla použita metoda "papír a tužka". Zpracované výsledky byly rozděleny do kategorií a následně do podkategorií. Skryté pozorování bylo zaměřeno na 5 sester působících na neurologickém oddělení. Výsledky pozorování byly zaznamenány do pozorovacího archu a následně vyhodnoceny. Provedením a zpracováním výzkumného šetření byly zodpovězeny všechny stanovené výzkumné otázky. Výsledky výzkumného šetření poukazují na velice dobrou kvalitu poskytované ošetřovatelské péče na neurologickém oddělení, i přes to z rozhovorů i pozorování vyplynuly drobné nedostatky. Jedním z nich je nedostatečné respektování soukromí a intimity při poskytování ošetřovatelské péče a vynechání nácviku defekačního reflexu. Dále bylo zjištěno, že sestry uvádí jako nejdůležitější oblast v poskytování ošetřovatelské péče rehabilitaci, které se však neúčastnily. Jako další problém sestry zmiňovaly nedostatek času k tomu, aby se mohly individuálně věnovat intervencím, které si při plánování ošetřovatelské péče zvolily. Jako velké pozitivum lze uvést velkou spokojenost respondentů s přístupem sester při poskytování ošetřovatelské péče. Na základě výzkumného šetření byla vytvořena informační brožura. Tato brožura může sloužit ošetřovatelskému personálu jako jakýsi souhrn zásad poskytování ošetřovatelské péče o pacienty s výše uvedenou problematikou. Dále může být využita jako učební pomůcka studentům.
|
|
|
Manipulátor pro zakládání válců
Kadlec, Miroslav ; Kalhotka, Jiří (oponent) ; Kašpárek, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem „manipulátoru pro zakládání válců“. Tento manipulátor je součástí komplexu kartáčovacího stroje, který není součástí mé diplomové práce. Pomocí manipulátoru je umožněna výměna válců z kartáčovacího stroje. Výpočtová část zahrnuje výpočet pojezdového ústrojí, zdvihového ústrojí, elektro-pohonů. Dále je řešen výpočet hlavních konstrukčních prvků. Součástí diplomové práce je samozřejmě částečná výkresová dokumentace v rozsahu sestav hlavních částí manipulátoru.
|
|
|
Motory Honda řady B
Smělý, Jiří ; Bradávka, Marek (oponent) ; Svída, David (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce jsou benzínové čtyřdobé spalovací motory Honda řady B (značené B-series) se zaměřením na jejich parametry, konstrukci a použití v jednotlivých modelech v průběhu produkce. Pozornost je věnována také vhodnosti použití samostatných motorů pro závodní a polozávodní speciály.
|
|
|
Zdvihový mechanismus jeřábové kočky
Dokoupil, Jan ; Pokorný, Přemysl (oponent) ; Hloska, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší návrh zdvihového mechanismu se jmenovitou nosností 20000 kg. Výpočty určují parametry kladkostroje, rozměry lanového bubnu, jeho uložení a pevnostní kontrolu. Je navržen pohon mechanismu a zpracována výkresová dokumentace sestavy mechanismu, svařovací sestavy lanového bubnu a výrobního výkresu čela lanového bubnu.
|
|
|
Zdvihový mechanismus jeřábové kočky
Juda, Lukáš ; Kašpárek, Jaroslav (oponent) ; Škopán, Miroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem zdvihového mechanismu jeřábové kočky o nosnosti 16 000 kg. Práce obsahuje výpočty základních parametrů zdvihu (průměr lana, průměry kladek, celkové rozměry lanového bubnu, návrh elektromotoru, převodovky, frekvenčního měniče, zubových spojek a brzdy zdvihového mechanismu), pevnostní kontrolu lanového bubnu a výpočet ložiska pro uložení lanového bubnu. Součástí práce je výkres sestavení přesněji výkres celkové sestavy zdvihového mechanismu a výkres svarku lanového bubnu.
|
|
|
Válcová jednotka dvoudobého motocyklového motoru
Stejskal, Miroslav ; Novotný, Pavel (oponent) ; Píštěk, Václav (vedoucí práce)
Miroslav STEJSKAL Válcová jednotka dvoudobého motocyklového motoru V úvodu práce je stručně popsána funkce dvoudobého motoru. Dále je dle zadaných základních geometrických a termodynamických parametrů určen maximální tlak ve válci během jednoho cyklu motoru. Pro vybrané provozní režimy je provedena pevnostní kontrola pístu a horního oka ojnice. Na závěr jsou dosažené výsledky zhodnoceny.
|
|
|
Hnací ústrojí řadového čtyřválcového zážehového motoru
Mačuga, Martin ; Rauscher, Jaroslav (oponent) ; Píštěk, Václav (vedoucí práce)
Dle daného vrtání válce, zdvihu a ideálního indikátorového diagramu budeme zjišťovat maximální tlak ve válci a dále navrhovat rozměry pístní skupiny ( pístu a pístního čepu) a také ojnice. Pak budeme provádět pevnostní výpočet horního oka ojnice dle daných výpočtů a to pro zvolený materiál ojnice. Zvolený materiál nakonec vyhodnotíme zda je pro navrhovanou ojnici vhodný.
|
|
|
Problematika soběstačnosti pacienta po cévní mozkové příhodě na oddělení následné péče
MACHKOVÁ, Marcela
Cévní mozková příhoda je závažný destruktivní stav s náhle vzniklým postižením mozkových krevních cév. Může dojít k jejich neprůchodnosti, zúžení nebo poruše celistvosti cévní stěny s následným krvácením do mozkové tkáně. Projevy tohoto stavu mohou být jednak dočasné s tělesnými a duševními změnami a jednak fatální, končící těžkým ochrnutím jedince, bezvědomím až smrtí. Problematika cévních mozkových příhod je v současné době velikou výzvou pro celou společnost, neboť progresivita stárnutí evropské populace pravděpodobně přinese nárůst celkového počtu tohoto onemocnění. Prvním důležitým krokem v problematice onemocnění je nutnost snížit riziko vzniku cévní mozkové příhody důslednou prevencí, změnou celkové životosprávy, kontrolami a léčbou krevního tlaku, sledováním a kompenzací lipidů, koagulačních faktorů a srdečních chorob. Druhým krokem je při již vzniklém onemocnění zahájit včasnou a komplexní terapii, která dává výrazně vyšší šanci na dobrý výsledný klinický stav bez trvalého poškození. Po překonání akutní fáze na neurologickém oddělení pokračuje pacient v další terapii, dle závažnosti svého stavu, na rehabilitačním oddělení nebo přichází k doléčovací péči na oddělení následné péče. Léčebná, ošetřovatelská a rehabilitační péče by měla být nastavena tak, aby zahrnovala veškeré aspekty podpory ztrát soběstačnosti a byla orientovaná výhradně na jedince, který má i po mozkové cévní příhodě stále své vlastní potřeby, motivace, zájmy a schopnosti. Bakalářskou práci zahajuje medicínská část, která popisuje anatomii mozku, věnuje se epidemiologii a historii cévních mozkových příhod. Podrobnější charakteristiku cévních mozkových příhod, samotné onemocnění, definuje etiologie, klinický obraz, diagnostika a léčba. Tuto část následně uzavírají důsledky cévní mozkové příhody, faktory ovlivňující rekonvalescenci pacienta, potřeby a soběstačnost pacienta po prodělané cévní mozkové příhodě. Multidisciplinární tým a oddělení následné péče tvoří samostatnou kapitolu, načež začíná velká kapitola ošetřovatelství zabývající se rolí sestry a potřebnými ošetřovatelskými intervencemi, hodnotícími technikami při saturaci základních potřeb u pacientů po cévní mozkové příhodě. Léčebná rehabilitace tvoří téměř poslední důležitou a podstatnou část práce, na které závisí postupná rekonvalescence a budoucí kvalita života pacienta po tomto onemocnění. Rehabilitační část zahrnuje fyzioterapii, ergoterapii, logopedii, neuropsychologii, lázeňskou péči a protetické zajištění pacienta. Následně celou práci uzavírá příprava a propuštění pacienta do domácího prostředí. Prvním stanoveným cílem práce je, dle prostudovaných zdrojů zmapovat potřeby pacienta k dosažení maximální funkční nezávislosti a soběstačnosti po cévní mozkové příhodě. Druhým cílem je pak zmapovat úlohu sestry v podpoře soběstačnosti pacienta a cílem třetím je zmapování sesterských ošetřovatelských intervencí v podpoře soběstačnosti pacienta po cévní mozkové příhodě dle prostudovaných zdrojů. Celá bakalářská práce je výhradně pojata jako práce teoretická. Snaží se nahlédnout do problematiky veškerých potřeb, podpory v soběstačnosti a maximální funkční nezávislosti pacienta po cévní mozkové příhodě na základě prostudovaných zdrojů a získaných informací od odborných lékařů, fyzioterapeutů, všeobecných sester. Práce dále mapuje roli sestry a klíčové ošetřovatelské intervence v podpoře schopnosti pacienta uspokojit bez cizí pomoci své základní životní potřeby po tomto vzniklém onemocnění. Pro postupné zlepšování funkčního postižení, celkové kvality života a nezávislosti pacienta je potřeba důsledně dodržovat veškeré ošetřovatelské, léčebné a rehabilitační postupy, bez jejich opomíjení s dostatkem zdravotnického personálu a odborných lékařů.
|
host ::
RSS.