Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 36 záznamů.  začátekpředchozí27 - 36  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza hustoty lesních porostů s využitím texturálních příznaků snímků vysokého prostorového rozlišení a dat leteckého laserového skenování
Bromová, Petra ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Hájek, Filip (oponent)
Analýza hustoty lesních porostů s využitím texturálních příznaků snímků vysokého prostorového rozlišení a dat leteckého laserového skenování Abstrakt Hlavním cílem práce je zhodnotit hustotu lesních porostů na Šumavě. Smrkové lesy v této oblasti jsou silně poškozené kůrovcovou kalamitou, která zde vypukla před 20 lety. V území se tak prolínají suché i mladé stromy, zdravé lesy a slatě. Hustota lesních porostů byla hodnocena pomocí objektového přístupu s využitím panchromatických družicových snímků s velmi vysokým prostorovým rozlišením a dat LiDAR s malou hustotou bodů. První klasifikace byla provedena na základě texturálních příznaků určených pro jednotlivé objekty obrazu s využitím tří měr GLCM (kontrast, entropie a korelace). Přesnost této klasifikace hodnocená pomocí kappa indexu byla 0,45. Druhá klasifikace zkombinovala texturálních příznaky s informací z dat LLS a přesnost klasifikace se zvýšila na hodnotu 0,95.
Využití dat leteckého laserového skenování v lesních porostech
Sedláčková, Oldřiška ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Lysák, Jakub (oponent)
Využití dat leteckého laserového skenování v lesních porostech Abstrakt Cílem této práce je stanovit průchodnost laserového paprsku lesním porostem na základě dat leteckého laserového skenování pořízených na začátku vegetačního období a dále srovnat metody výpočtu střední výšky stromů. V první části práce je přiblíženo letecké laserové skenování a možnosti využití této technologie sběru dat při inventarizaci lesů. Je zhodnoceno reálné využití těchto dat pro tvorbu digitálního modelu reliéfu v zalesněném území a je představen projekt tvorby nového výškopisu ČR. Dále práce popisuje metody při zpracování dat a charakterizuje zájmová území v lokalitách Dobruška a Sobotka. Hlavním výstupem je pak srovnání průchodnosti paprsku různými druhy porostu a určení vhodné metody výpočtu střední výšky stromů v zájmových územích. Klíčová slova: letecké laserové skenování, digitální model reliéfu, průchodnost laserového paprsku, střední výška stromů.
Habitatové preference jelena evropského a jelena siky v Doupovských horách
Löwe, Radim ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Husinec, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá GPS telemetrií jelena evropského (Cervus elaphus) a jelena siky (Cervus nippon) v České republice v oblasti Doupovských hor. Poziční data 14 sledovaných laní jelena evropského a 2 laní jelena siky byla shromažďována v období duben 2013 až únor 2016. Cílem práce bylo určit habitatové preference laní obou druhů na základě velmi přesné výškové diferenciace vegetace vytvořené pomocí laserového leteckého skenování povrchu (technologie LiDAR). Zkoumána byla závislost průměrné maximální výšky vegetace v okolí pozic laní na období roku a denní době. K vyhodnocení byla použita dvoucestná faktoriální analýza variance. Nejvyšší průměrná výška vegetace v okolí laní byla zjištěna v průběhu dne a nejnižší v průběhu noci. Laně jelena siky i jelena evropského vyhledávaly v noci otevřenější stanoviště, kde aktivně hledaly potravu. Ve dne se vyskytovaly v uzavřenějších porostech s vyšší vegetací, která jim poskytovala dostatek krytu. Po zaměření na období roku byla u laní jelena evropského za soumraku, v noci i za úsvitu zaznamenána výrazně nižší výška vegetace v letním období bez lovu než v letním období s lovem. To mohlo být způsobeno reakcí na začátek doby lovu, ale zároveň i reakcí na snížení kvality pastvy stárnutím travních porostů. Laně jelena siky byly podrobeny vyhodnocení individuálně. Mezi oběma laněmi byly zjištěny výrazné individuální odlišnosti. Obě se však pohybovaly na stanovištích s nejnižší průměrnou výškou vegetace v noci v období říje. Výsledky práce mohou být využity pro doplnění informací o etologii jelení zvěře. Komplexní znalosti o etologii zvěře pak mohou být přímo využity v mysliveckém managementu populací jelení zvěře, zejména pro zvýšení úspěšnosti lovu a redukci stavů jelena siky. Tyto informace jsou však také přímo využitelné v lesním hospodářství při aktivní ochraně lesních porostů před škodami zvěří.
Určení záplavového území a hydrotechnické posouzení vodního toku Říčanský potok
Bezděková, Veronika ; Roub, Radek (vedoucí práce) ; Marie, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nejen určením záplavového území, ale také hydrotechnickým posouzením vybraného úseku toku Říčanský potok a objektů, které zasahují do průtočného profilu vodního toku. Samotnému hydrotechnickému posouzení předchází hydrologická studie povodí vodního toku. Podkladem této práce je digitální model reliéfu České republiky 5. generace, který vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování. Metoda laserového skenování je sice považována za jednu z nejpřesnějších metod pro získání výškopisných dat, avšak vzhledem k nepropustnosti laserového paprsku skrz vodní hladinu neumí zaznamenat reálný tvar říčního koryta. Důsledkem této chyby je zmenšení průtočné plochy příčných profilů a tím ovlivnění výsledků hydrodynamických simulací. Tuto chybu lze odstranit zahloubením říčního koryta, k čemuž lze použít softwarový nástroj CroSolver. K hydrotechnickému posouzení vybrané části toku je využit hydrodynamický model HEC-RAS. Na základě výsledků modelu jsou pro zájmový úsek vykresleny záplavové čáry pro N-leté průtoky (Q5, Q20, Q100). Závěrečná část diplomové práce se zabývá vyhodnocením hydrotechnického posouzení vodního toku, objektů na toku a také záplavovým územím.
Určení záplavového území a hydrotechnické posouzení objektů na vybraném úseku vodního toku Mastník na podkladě DMR 5. generace
Čápová, Pavlína ; Roub, Radek (vedoucí práce) ; Havlíček, Vojtěch (oponent)
Tato práce se zabývá vodním tokem Mastník. Zaměřuje se na stanovení záplavových území pro několik N-letých průtoků (Q5, Q10, Q50, Q100) a hydrotechnické posouzení jednotlivých objektů. Vybraný úsek se nachází na katastrálním území města Sedlčany ve Středočeském kraji. Je dlouhý 1,973 kilometru a nachází se na něm 5 vodohospodářských objektů zasahujících do průtočného profilu toku. Podkladová data pro tuto práci byla získána od Českého zeměměřického úřadu. Jedná se o digitální model reliéfu 5. generace, který vznikl pomocí leteckého laserového skenování. Laserové paprsky nedokáží proniknout vodní hladinou a zaznamenat tak tvar koryta toku. K zahloubení koryta byl tedy využit nástroj CroSolver. Poté byl v programu HEC-RAS vytvořen hydrodynamický model. Z výsledků hydrodynamického modelu byl vyhodnocen hydrotechnický stav objektů. Výstupní data (body definující rozliv vody do okolí) byla následně vložena do programu ArcMap. Zde se pro jednotlivé N-leté průtoky vynesly záplavové čáry a z nich záplavová území.
Podklady pro tvorbu mapy pro orientační běh
Panchártek, Jan ; Plánka, Ladislav (oponent) ; Hanzl, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o možnostech využití leteckého laserového skenování pro tvorbu map pro orientační běh. Byla využita výškopisná data DMR 4G a DMR 5G, která poskytuje ČÚZK. V dané lokalitě bylo provedeno kontrolní měření a ověřena přesnost těchto dat. V této práci je popsán princip sběru dat a jeho následného zpracování. Výsledkem práce bylo vytvoření ukázky mapy pro orientační běh ve dvou lokalitách.
Porovnání přesnosti digitálních modelů reliéfu 4G a 5G a digitálního modelu povrchu 1G
Řezba, Martin
Od roku 2009 je v rámci společného projektu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, Ministerstva obrany České republiky (ČR) a Ministerstva zemědělství ČR vytvářen nový výškopisný model ČR. Technologie jeho tvorby je založena na zpracování dat leteckého laserového skenování do podoby souvislého digitálního modelu reliéfu ve formě výškových bodů. Cílem práce je zhodnotit přesnost těchto dat v podmínkách lesních porostů a zároveň zhodnotit přesnosti interpolačních metod pro tvorbu rastrových digitálních modelů. Dále se práce zabývá možnosti výpočtu základních taxačních stromových a porostních charakteristik pomocí těchto dat.
Výpočet radiace v lesních porostech na základě dat leteckého laserového skenování
Patočka, Zdeněk
Nejdůležitější veličinou ovlivňující průnik paprsků solární radiace lesním porostem je index listové plochy (LAI). V současné době se pro výpočet LAI nabízí využití leteckého laserového skenování jako nové nepřímé metody. V této diplomové práci byl LAI terestricky měřen analýzou hemisférických fotografií a pomocí regrese porovnán s indexem průniku laseru lesním porostem (LiDAR Penetration Index - zkr. LPI). Bylo vytvořeno několik regresních modelů popisujících závislost LAI a LPI s koeficienty determinace od 0,71 do 0,81. Index listové plochy byl dále aplikován do Beer-Lambertova zákona pro výpočet radiace v lesních porostech. V závěru této práce jsou popsány možnosti praktické aplikace LPI do oblasti lesního hospodářství (odhad zakmenění, optimalizace clonných sečí apod.).
Interpolace digitálního modelu povrchu korun pro analýzu porostních mezer přírodního smrko-jedlo-bukového lesa
Komárek, Jan
Cílem této diplomové práce bylo vytvořit vhodný digitálního modelu povrchu z mračna bodů pro analýzu porostních mezer přírodního smrko-jedlo-bukového lesa. Vstupní data byla pořízena pomocí leteckého laserového skenování v roce 2010 a letecké fotogrammetrie v roce 2004 na území Žofínského pralesa. K tvorbě digitálních modelů povrchu bylo použito několik interpolačních metod programu ArcMap 10.2 s využitím volně dostupného toolboxu LAStools. Z těchto modelů byly vytvořeny řezy. Tyto řezy byly porovnávány v programu Pointools Wiew 1.7, kde byla vyhodnocována jejich schopnost věrně kopírovat povrch korun a jejich vhodnost při vyhledávání porostních mezer.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 36 záznamů.   začátekpředchozí27 - 36  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.