|
|
Kvalita života s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN)
Dostálková, Šárka ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Kollarová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje kvalitě života pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). V teoretické části jsou definovány základní termíny a pojmy, jedná se například o definici CHOPN, její prevalenci, diagnostiku i terapii, popsán je koncept kvality života, zmíněny jsou metody užívané k jejímu zjišťování, přičemž pozornost je soustředěna zejména na dotazníky zjišťující kvalitu života pacientů s CHOPN. V empirické části je provedena analýza dotazníkového šetření realizovaném na 52 mužích v různých stadiích CHOPN. Dotazník byl vyhodnocen jak pro celý výzkumný vzorek, tak i pro jednotlivá stadia nemoci.
|
|
|
Sledování posturálních a respiračních funkcí u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
Bělousovová, Anna ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Babková, Lenka (oponent)
Bibliografický záznam BĚLOUSOVOVÁ, Anna. Sledování posturálních a respiračních funkcí u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. Praha: Karlova univerzita, 2. Lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2014. 66 s. Vedoucí diplomové práce doc. PaedDr. Libuše Smolíková Ph.D. Abstrakt Diplomová práce Sledování posturálních a respiračních funkcí u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí v teoretické části shrnuje poznatky o etiologii, etiopatogenezi a patofyziologii chronického obstrukčního plicního onemocnění, možnosti její diagnostiky a terapie. Dále obsahuje kapitoly, zabývající se patofyziologií a změnami biomechaniky dýchání u CHOPN, změnami spirometrických hodnot v průběhu onemocnění, kapitoly věnující se postuře a posturálním funkcím, dysfunkčnímu dýchání a změnám ve funkci posturálních svalů a následnému zvýšení dechové práce. V praktické části bylo provedeno u 18 probandů kineziologické vyšetření, vyšetření dynamické hybnosti páteře, patologických bariér krční, hrudní páteře a žeber podle Lewita, testy hlubokého stabilizačního systému a testy k zhodnocení kvality života CAT a SGRQ a tato data spolu se spirometrickými hodnotami pacientů byla statisticky zpracována. Byly porovnávány tři skupiny pacientů podle stadia CHOPN dle GOLD - 1 a 2, 3,4 vůči sobě. Ne všechny...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou chronická obstrukční plicní nemoc s akutní exacerbací
Novotný, Ondřej ; Melli, Klára (vedoucí práce) ; Máchová, Jitka (oponent)
Cílem této práce je záznam fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou chronická obstrukční plicní nemoc s akutní exacerbací. Nejprve je popsána charakteristika onemocnění včetně exacerbace, následovaná rešerší současného pohledu na plicní rehabilitaci a respirační fyzioterapii. V terapii je kladen velký důraz na aktivní cyklus dechových technik jako metoda kontrolované a efektivní expektorace. Zhodnocení efektu terapie vychází zejména z rozdílů výsledků v dotaznících mMRC a CAT a funkčního vyšetření šestiminutového testu chůze a hodnoty BODE Indexu získaných během vstupního a výstupního vyšetření. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Denzitometrické stanovení složení těla u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
Malinová, Barbora ; Kovařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Hronek, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studentka: Barbora Malinová Školitel: PharmDr. Miroslav Kovařík Ph.D. Název práce: Denzitometrické stanovení složení těla u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) byla čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí v roce 2004 podle studie WHO Global Burden of Disease a morbidita a mortalita na celém světě stále roste. Kromě snížené funkce plic, jsou často popisovány změny ve složení těla u pacientů s CHOPN, např. ztráta kosterních svalů. Cílem této práce je vyhodnotit parametry složení těla zjištěné pomocí metody DEXA u pacientů s diagnostikovaným CHOPN, a porovnat je s fyziologickými hodnotami nebo studiemi, zabývající se touto problematikou. Každému pacientovi bylo provedeno jedno vyšetření, pacienti přicházeli po dvanáctihodinovém lačnění. Mezi hodnocenými bylo 33 mužů a 7 žen. Průměrný věk byl 66 ± 8 let. Množství netučné hmoty nebylo sníženo. Nedošlo tedy k úbytku svaloviny v důsledku CHOPN. Při hodnocení celkového tuku zjišťujeme, že muži mají vice tuku, než jsou fyziologické hodnoty. Tomu nasvědčuje i BMI, které se pohybovalo u většiny v rozmezí nadváhy či obezity. Nepotvrdili jsme ani souvislost mezi CHOPN a osteoporózou. Ani jeden z pacientů...
|
|
| |
|
|
Klidový energetický výdej u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
Jenšík, Martin ; Kovařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Hronek, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Student: Martin Jenšík Školitel: PharmDr. Miroslav Kovařík Ph.D. Název práce: Klidový energetický výdej u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) se postupně dostává do popředí zájmu jak vědecké, tak laické veřejnosti díky svému rychlému postupu v žebříčku úmrtnosti. Z dosud provedených studií byl vypozorován trend, že u pacientů s CHOPN byl zvýšený klidový energetický výdej (REE) vedoucí ke ztrátě svaloviny a celkové hmotnosti. Cílem naší studie bylo zjistit, zda tomu tak opravdu je. Naší studie ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové na oddělení Centra pro výzkum a vývoj se zúčastnilo 30 pacientů, 26 mužů a 4 ženy ve věkovém průměru 67 ± 8 let. Každý pacient byl jednou vyšetřen po předchozím dvanáctihodinovém lačnění. Stanovovali jsme REE a utilizaci nutričních substrátů pomocí metody nepřímé kalorimetrie. Z průměrných naměřených hodnot - 122 ± 14 % predikovaných podle Harris - Benedictovy rovnice jsme prokázali zvýšený REE u pacientů s CHOPN. Žádný pacient nebyl hypometabolický, 7 bylo normometabolických a 23 hypermetabolických. Utilizace nutričních substrátů se nijak významně nelišila od fyziologických hodnot. Zároveň jsme prokázali těsnou...
|
|
|
Somatognostické funkce u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
Bartošová, Kristýna ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Máček, Miloš (oponent)
Diplomová práce "Somatognostické funkce u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí" je experimentální práce, která pojednává o tělesném schématu. Pomocí vybraných testů zkoumá odlišnosti v jeho vnímání u zdravých jedinců a u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. V rešeršní části práce jsou uvedeny soudobé poznatky o tělesném schématu a poznatky o problematice pacienta s chronickou obstrukční plicní nemocí. Dále je podrobněji rozebrána neuromuskulární problematika pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí, která by mohla mít vliv na percepci tělesného schématu. V experimentální části práce jsou pak uvedeny a komentovány výsledky, které vyšly v jednotlivých somatognostických testech. Použité testy se zaměřují na hodnocení stereognózie, na vnímání polohocitu, na představu o rozměrech vlastního těla a na schopnost provést izolovaný pohyb. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vývoj potřeb u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
KAŠPAROVÁ, Iveta
Chronická obstrukční plicní nemoc je v současnosti považována za celosvětový a celospolečenský problémem. CHOPN zasahuje do všech aspektů pacientova života. Způsobuje omezení po fyzické stránce, které zapříčiní psychické a sociální důsledky. Tato nemoc pacientovi změní dosavadní způsob jeho života, pacient musí změnit životní styl, přizpůsobit se a naučit se novým návykům, které pro pacienta mohou znamenat i změny potřeb během nemoci CHOPN. Diplomová práce se zabývá problematikou potřeb u pacientů s CHOPN. Tato práce je členěna na dvě hlavní části. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku onemocnění CHOPN, klasifikaci a hierarchii potřeb člověka, dopad CHOPN na biologické, psychické, sociální a spirituální potřeby a dále na ošetřovatelskou péči o pacienty s CHOPN. Praktická část zahrnuje zpracování a následné vyhodnocení dat získaných během výzkumného šetření. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak se liší potřeby pacienta s CHOPN v určitých stádiích nemoci CHOPN. K danému cíli bylo stanoveno 6 výzkumných otázek: 1) Jaká je informovanost pacienta o nemoci CHOPN? 2) Jak se liší potřeby pacienta s CHOPN v určitých stádiích nemoci? 3) Jaké potřeby pacienta převažují v jednotlivých stádiích CHOPN? 4) Jaké aktivity může vykonávat pacient s CHOPN? 5) Jaká jsou omezení a obtíže u pacienta s CHOPN? 6) Jaké potřeby má pacient s CHOPN v oblasti domácí oxygenoterapie? K výzkumnému šetření byla využita metoda kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byla použita technika nestandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen 15 pacienty CHOPN a to od prvního do třetího stádia nemoci. V každém zvoleném stádiu bylo 5 pacientů. Výpovědi jednotlivých pacientů byly rozděleny dle stádií nemoci CHOPN do jednotlivých kategorií: informovanost o nemoci, dýchání, spánek, životní styl, profese a kontroly u lékaře. Ze zjištěných výsledků pacientů vyplývá, že změny potřeb přímo nezávisely na úrovni stádia onemocnění, ale především na vyrovnanosti jednotlivých pacientů s nemocí, celkovém zdravotním stavu a vycházely z jejich individuálních potřeb. U pacientů z prvního a druhého stádia onemocnění byla jako nejčastější potřeba uváděna mít neustále své léky k dispozici, dále větší potřeba spánku a odpočinku a v neposlední řadě i potřeba větší soběstačnosti. Ve třetím stádiu onemocnění se vývoj potřeb odlišoval podle toho, zda pacienti využívají či nevyužívají domácí oxygenoterapii. Pacienti využívající domácí oxygenoterapii se shodovali v tom, že jim pomohla zkvalitnit život. Hlavní potřebou je zde zvýšení vlastní soběstačnosti v domácích činnostech a mít na blízku rodinu. U některých pacientů s CHOPN jsou prokazatelné časté známky deprese, které následně ovlivňují fyziologické potřeby jako spánek, odpočinek, soběstačnost a také celkové sebeuplatnění. Změny potřeb u pacientů významně poznamenaly oblast životosprávy, životního stylu a volnočasových aktivit. Do oblasti životosprávy patřila především absence cigaret a alkoholu. Ve volnočasových aktivitách došlo k omezení koníčků jako rybaření, jízda na kole nebo houbaření. Životní styl poznamenaly změny v rodinném a pracovním životě. Pacienti často trpí dušností, která je následně omezuje při chůzi, dále v domácích činnostech a vlastní obsluze např. v nákupech, přípravě obědů, oblékání nebo osobní hygieně. I přes různá omezení pacienti vyvíjejí různé aktivity jako je venčení psů, procházky do okolí, četba knížek, sledování TV, návštěvy různých občanských sdružení a kulturních akcí. Výsledky výzkumu poukázaly dále na nedostatečnou informovanost pacientů o nemoci CHOPN. Z tohoto důvodu byl připraven informační materiál obsahující základní informace o této nemoci.
|
|
|
Znečištěné ovzduší – neviditelná hrozba?
Šitinová, Kristina ; Zajíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Louda, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem znečištěného ovzduší na člověka. Naznačuje možné důsledky působení jednotlivých škodlivin v ovzduší na lidské zdraví, ale také případné ekonomické dopady znečistění ovzduší. Zkoumá především vliv koncentrací suspendovaných částic PM10 na výskyt chronické obstrukční plicní nemoci. Vysvětlovanou proměnnou v regresním modelu sloužícím ke zjištění vlivu PM10 na výskyt chronické obstrukční plicní nemoci byl procentuální podíl pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí mezi klienty Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) ČR v jednotlivých krajích České republiky. Vysvětlujícími proměnnými byly průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 a hrubá přidaná hodnota na obyvatele. Model naznačuje, že mezi výskytem chronické obstrukční plicní nemoci v České republice a koncentracemi PM10 existuje statisticky významná pozitivní korelace.
|
|
|
Edukace klientů s chronickou obstrukční plicní nemocí v rámci účinného léčebného režimu
CHALUPOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí a zabývá se problematikou edukace klientů s chronickou obstrukční plicní nemocí v rámci účinného léčebného režimu. Teoretická část se se snaží komplexně shrnout problematiku CHOPN, zabývá se definicí daného onemocnění, rizikovými faktory vzniku, příznaky, diagnostikou, terapií a ošetřovatelskou péčí u daného onemocnění. Vzhledem k důležitému rizikovému faktoru kouření je další oblast zaměřena na závislost na tabáku a s tím spojenou problematiku odvykání kouření a možné využití metody motivačního rozhovoru při léčbě závislosti na tabáku. Další oblastí je edukace u klientů s CHOPN. Empirická část naší práce přináší výsledky z kvalitativního přístupu výzkumného šetření. Hlavním cílem našeho výzkumného šetření bylo odkrývání jevů v účinné edukaci klientů s CHOPN v rámci ošetřovatelské péče v Léčebně tuberkulózy a respiračních onemocnění v Nemocnici České Budějovice, a.s. (dále jen "plicní léčebna" nebo také "oddělení"). Byl tedy stanoven hlavní cíl, z něhož vychází jak cíl akademický, tak praktický. Tyto cíle byly rozpracovány a následně jsme za tímto účelem stanovili následující dílčí cíle. Cíl první: Zjistit, zda edukace u klientů s chronickou obstrukční plicní nemocí je účinná. Cíl druhý: Zjistit, v jakých oblastech sestry edukují klienty s chronickou obstrukční plicní nemocí. Cíl třetí: Zjistit spokojenost klientů s chronickou obstrukční plicní nemocí s edukací sester. Cíl čtvrtý: Zjistit znalosti sester o motivačním rozhovoru. Na základě těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky. K naplnění cílů výzkumného šetření byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru jak se sestrami, tak pro posílení validity i s klienty s CHOPN. Výzkumný soubor byl tedy tvořen dvěma skupinami, a to pěti sestrami pracujícími v plicní léčebně a osmi klienty, kteří byli na výše zmíněném oddělení hospitalizováni. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že edukace v plicní léčebně začíná pedagogickou diagnostikou při příjmu klienta a to pomocí metody individuálního rozhovoru, kde sestry zjišťují dosavadní znalosti klientů o užívání inhalačních léků, posléze se edukace zaměřuje na vhodnou stravu a dechovou rehabilitaci. Bylo zjištěno, že správné používání inhalační pomůcky klienti z velké části zapomenou a při další hospitalizaci se danou problematiku učí znovu. Jako možné vyřešení tohoto problému uvádíme aktivní nabízení edukačních materiálů nejenom klientům, nýbrž i rodině. Stravu klienti vůbec neuvádějí; dle našeho názoru tuto oblast nepovažují za důležitou a vše naučené zapomenou. Bylo zjištěno, že všechny sestry využívají při edukaci zpětnou vazbu ke zhodnocení účinnosti edukačního procesu. Z toho lze usuzovat, že edukace, která probíhá na tomto oddělení, je efektivní u části klientů pouze po dobu hospitalizace, ale po propuštění do domácího prostředí část klientů naučené zapomene, neboť nedochází k reedukaci v domácím prostředí. Edukace ohledně odvykání kouření v plicní léčebně neprobíhá, sestry doporučují klientům centrum léčby závislosti na tabáku. Všichni klienti se shodli, že sestry si udělají vždy dostatek času pro edukaci a všichni jsou spokojeni s předáváním vědomostí a dovedností v plicní léčebně. Vzhledem k tomu, že sestry nemají dostatečné znalosti, jak jsme v rámci výzkumného šetření zjistili, o terapeutické metodě motivačního rozhovoru, navrhujeme absolvovat kurz. Domníváme se, že začlenění metody motivačního rozhovoru do praxe by pomohlo ke zkvalitnění ošetřovatelské péče v rámci edukace v plicní léčebně.
|
host ::
RSS.