|
|
Vývoj potřeb u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
KAŠPAROVÁ, Iveta
Chronická obstrukční plicní nemoc je v současnosti považována za celosvětový a celospolečenský problémem. CHOPN zasahuje do všech aspektů pacientova života. Způsobuje omezení po fyzické stránce, které zapříčiní psychické a sociální důsledky. Tato nemoc pacientovi změní dosavadní způsob jeho života, pacient musí změnit životní styl, přizpůsobit se a naučit se novým návykům, které pro pacienta mohou znamenat i změny potřeb během nemoci CHOPN. Diplomová práce se zabývá problematikou potřeb u pacientů s CHOPN. Tato práce je členěna na dvě hlavní části. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku onemocnění CHOPN, klasifikaci a hierarchii potřeb člověka, dopad CHOPN na biologické, psychické, sociální a spirituální potřeby a dále na ošetřovatelskou péči o pacienty s CHOPN. Praktická část zahrnuje zpracování a následné vyhodnocení dat získaných během výzkumného šetření. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak se liší potřeby pacienta s CHOPN v určitých stádiích nemoci CHOPN. K danému cíli bylo stanoveno 6 výzkumných otázek: 1) Jaká je informovanost pacienta o nemoci CHOPN? 2) Jak se liší potřeby pacienta s CHOPN v určitých stádiích nemoci? 3) Jaké potřeby pacienta převažují v jednotlivých stádiích CHOPN? 4) Jaké aktivity může vykonávat pacient s CHOPN? 5) Jaká jsou omezení a obtíže u pacienta s CHOPN? 6) Jaké potřeby má pacient s CHOPN v oblasti domácí oxygenoterapie? K výzkumnému šetření byla využita metoda kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byla použita technika nestandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen 15 pacienty CHOPN a to od prvního do třetího stádia nemoci. V každém zvoleném stádiu bylo 5 pacientů. Výpovědi jednotlivých pacientů byly rozděleny dle stádií nemoci CHOPN do jednotlivých kategorií: informovanost o nemoci, dýchání, spánek, životní styl, profese a kontroly u lékaře. Ze zjištěných výsledků pacientů vyplývá, že změny potřeb přímo nezávisely na úrovni stádia onemocnění, ale především na vyrovnanosti jednotlivých pacientů s nemocí, celkovém zdravotním stavu a vycházely z jejich individuálních potřeb. U pacientů z prvního a druhého stádia onemocnění byla jako nejčastější potřeba uváděna mít neustále své léky k dispozici, dále větší potřeba spánku a odpočinku a v neposlední řadě i potřeba větší soběstačnosti. Ve třetím stádiu onemocnění se vývoj potřeb odlišoval podle toho, zda pacienti využívají či nevyužívají domácí oxygenoterapii. Pacienti využívající domácí oxygenoterapii se shodovali v tom, že jim pomohla zkvalitnit život. Hlavní potřebou je zde zvýšení vlastní soběstačnosti v domácích činnostech a mít na blízku rodinu. U některých pacientů s CHOPN jsou prokazatelné časté známky deprese, které následně ovlivňují fyziologické potřeby jako spánek, odpočinek, soběstačnost a také celkové sebeuplatnění. Změny potřeb u pacientů významně poznamenaly oblast životosprávy, životního stylu a volnočasových aktivit. Do oblasti životosprávy patřila především absence cigaret a alkoholu. Ve volnočasových aktivitách došlo k omezení koníčků jako rybaření, jízda na kole nebo houbaření. Životní styl poznamenaly změny v rodinném a pracovním životě. Pacienti často trpí dušností, která je následně omezuje při chůzi, dále v domácích činnostech a vlastní obsluze např. v nákupech, přípravě obědů, oblékání nebo osobní hygieně. I přes různá omezení pacienti vyvíjejí různé aktivity jako je venčení psů, procházky do okolí, četba knížek, sledování TV, návštěvy různých občanských sdružení a kulturních akcí. Výsledky výzkumu poukázaly dále na nedostatečnou informovanost pacientů o nemoci CHOPN. Z tohoto důvodu byl připraven informační materiál obsahující základní informace o této nemoci.
|
|
|
Práce sestry v osteologické ambulanci
KAŠPAROVÁ, Iveta
Osteoporóza je zařazena mezi systémové metabolické onemocnění kostí, které je charakterizováno sníženým obsahem kostní hmoty. Tato nemoc je považována za nejfrekventovanější onemocnění. Osteologické pracoviště navštěvují převážně starší klienti, ale dnes již není výjimkou i návštěvy mladších klientů. V osteologické ambulanci hraje důležitou roli sestra. Krom sestřiných činností jako jsou administrativní či ošetřovatelské úkony, by měla sestra umět komunikovat, naslouchat a případně i poradit klientům. Sestra se tak stává jejich poradkyní, pomocnicí a zároveň i obhájkyní. Cílem práce bylo zjistit náplň práce sestry v osteologické ambulanci. Výzkumné šetření bylo provedeno kvalitativní metodou a technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor se 7 respondentkami ve vybraných osteologických ambulancích, z nichž 5 sester je z osteologické ambulance v Českých Budějovicích a zbylé dvě sestry jsou z osteologické ambulance v Praze. Dané rozhovory byly následně zpracovány do kazuistik. Tyto kazuistiky se staly podkladem pro zpracování výsledků, které byly seřazeny do kategorizačních tabulek. Z nejdůležitějších výsledků ve výzkumném šetření bylo prokázáno, že se sestry musí vzdělávat ve specializačním kurzu pouze tehdy, pokud má být v jejich náplni práce denzitometrické vyšetření. Toto denzitometrické vyšetření, odebírání biologického materiálu na kostní markry a edukace o aplikaci léků fosteonovým perem se řadí mezi speciální činnosti, které se v jiných odborných ambulancí neprovádí. Některé osteologické sestry potvrdily, že do práce jejich náplně také patří edukace klientů a to nejčastěji formou ústní, poskytováním informačních materiálů nebo i praktickými ukázkami. Tato bakalářská práce by mohla být využita pro sestry, které by chtěly v budoucnu pracovat v osteologické ambulanci.
|
host ::
RSS.