|
Orbis sensualium pictus J.A.Komenského očima žáků 1.st.ZŠ
Hochová, Hana ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Křivánek, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce má dvě části. V první, teoretické části, se zaměřuji na rozbor Komenského myšlenek, otázku lidské aktivity, didaktické zásady, z nichž především zásadu názornosti, která později vrcholí v díle Schola ludus. Dále se ve své práci zabývám vývojem a rozborem věcně jazykových učebnic v kontextu s životem Jana Amose Komenského, postavením díla Orbis sensualium pictus mezi těmito učebnicemi a jeho vlastním rozborem. Ve druhé části, praktické, se věnuji výběru sedmi kapitol díla Orbis sensualium pictus, skrze něž jsem chtěla docílit porozumění Komenského době a vytvoření současného vzdělávacího obsahu. Žáci tak vytvořili nový Orbis pictus, jemuž dodali současný obsah a paralelné navázali na původní témata Komenského. Jako metodu jsem zvolila dlouhodobý projekt najeden měsíc a realizovala jsem ho sžáky 1. ročníku základní školy.
|
|
Zdeněk Kalista jako literární kritik
Malínek, Vojtěch ; Heczková, Libuše (oponent) ; Wiendl, Jan (vedoucí práce)
Zdeněk Kalista bezesporu patří k nejvýraznějším osobnostem české vědy a kultury uplynulého století. Vyvíjel aktivní činnost v mnoha oblastech společenského života, meZI nimiž dominovala především historie a literatura. V širším povědomí veřejnosti je dnes zapsán nejspíše jako kulturní historik, který se specializoval především na oblast českých dějin a kultury doby barokní, v níž mnohá jeho díla můžeme i z dnešního hlediska hodnotit jako průkopnická a dosud platná. Komplikované životní osudy a nepřízeň doby způsobily, že k plnému zhodnocení Kalistova významu se česká historická věda pozvolna dobírá až dnes,l kdy řada jeho prací vychází vůbec poprvé? Na své definitivní zasazení do kontextu vývoje české literatury Kalista stále ještě čeká, byť část jeho působení v jejím rámci - Kalistova poezie z počátku dvacátých let - je alespoň v hrubých obrysech v základních pracích pro příslušné období reflektována. Tato diplomová práce by se měla zabývat působením Zdeňka Kalisty jako literárního kritika. Této stránce Kalistova působení však zatím nebyla věnována soustavnější pozornost, což může sice být vysvětlitelné dobovými okolnostmi,4 nicméně je nutné podotknout, že bez zkoumání jeho literárněkritického působení zůstává Kalistův obraz nutně neúplný. Alespoň kvantitativně totiž představuje literární kritika hlavní...
|
|
Maloměstské obrázky Františka Heritese
Adamová, Bohumila ; Menclová, Věra (oponent) ; Vaněk, Václav (vedoucí práce)
V poslední čtvrtině 19. století žili v jihočeských Vodňanech tři tehdy významní spisovatelé. Ve starobylém lékárnickém domě vedle kostela bydlel František Herites, lékárník, purkmistr a autor maloměstských povídek. Opodál, v jiném domě na náměstí, měl notářskou kancelář Heritesův vrstevník a přítel Otakar Mokrý, básník a překladatel polské poezie, dodnes nazývaný "básníkem Jihočeských melodií". Do třetice v domě U Čápů žil několik let spisovatel z této trojice nejslavnější, Julius Zeyer. Příznivé okolnosti dovolily těmto třem různorodým (a přesto si v mnohém podobným) osobnostem potkat se a důvěrněji se poznat. Během krátké doby se vytvořilo v malém venkovském městě uskupení, které vešlo do místních dějin pod názvem "vodňanský literární trojlístek". Tehdy to byli autoři místním obyvatelstvem poměrně oblíbení a čtení, dnes je jejich dílo polozapomenuté. V dějinách literatury je z těchto tří autorů nejznámější dílo Julia Zeyera. Otakar Mokrý a František Herites jsou pouhá jména jihočeských rodáků, která mají pro dnešní dobu význam již jen historický. Dílo Františka Heritese je velmi různorodé a značného rozsahu: souborné vydání veškerých jeho textů by zahrnovalo nejméně dvacet svazků. Literární věda jim doposud nevěnovala náležitou pozornost, většina z dostupných informací vychází především z biografických...
|
|
Ivan Olbracht. Pokus o monografickou studii
Bublíková, Lada ; Hrabáková, Jaroslava (oponent) ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce)
V diplomové práci s názvem Ivan Olbracht. Pokus o monografickou studii se zabývám autorovým životem, především však jeho tvorbou a vlivy, které na ni působily. Práce je členěná do šesti kapitol, z nichž každá zachycuje určitou etapu Olbrachtovy literární tvorby, publicistické a politické činnosti. První kapitola je věnována Olbrachtovu životu a přehledu tvorby. Druhá informuje o jeho psychologických prózách (povídky Dvě kapitoly románu a Břemeno, povídkový triptych O zlých samotářích, romány Žalář nejtemnější autor a Podivné přátelství herce Jesenia). Třetí kapitola přibližuje Olbrachta jako levicového publicistu a prozaika - socialistického realistu (soubory uměleckých reportáží Obrazy ze soudobého Ruska, později vydané s názvem Cesta za poznáním, Zamřížované zrcadlo, satirické povídky Devět veselých povídek z Rakouska i republiky, později, po úpravě nazvané Bejvávalo, román Anna proletářka). Čtvrtá kapitola zachycuje období, kdy se Olbracht intenzivně zajímal o dění a poměry na Podkarpatské Rusi, a analyzuje díla, která z tohoto zájmu vzešla (soubor reportáží Země beze jména, později vydaný s názvem Hory a staletí, román Nikola Šuhaj loupežník, povídkový triptych Golet v údolí). Poslední dvě kapitoly se věnují Olbrachtovým adaptacím starších literárních látek (román Dobyvatel, Biblické příběhy, Ze starých...
|
|
Obchodníci, vynálezci, detektivové a ostatní (k charakteristice postavy ve fantastické próze 20. let)
Košková, Silvie ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Předmětem zkoumání v naší práci bude česká fantastická próza 20. let. Přestože autoři těchto děl nevytvořili žádnou literární skupinu, ani jinak necítili potřebu spoluvytvářet společný diskurs fantastické literatury či prózy, myslíme si, že žánrové hledisko a krátký časový interval, ve kterém díla vycházela nás opravňuje z nich vytvořit v podstatě uzavřený celek a ten podrobit společnému zkoumání. Některá z děl byla samostatně zkoumána v monografických dílech věnovaných jednotlivým autorům (např. Fantastika a satira v díle Karla Čapka od V. S. Nikolského či Satirik převratu Jiří Haussmann od P. Pešty) nebo naopak v dílech zabývajících se fantastickou či utopickou literaturou obecně (např. Něco je jinak od O. Neffa). Společnému zkoumání byla tato díla podrobena ve stati D. Hodrové Utopie, do níž je zahrnuta fantastická literatura 20. a 30. let 20. století, a to jak próza, tak drama (stať je součástí publikace Poetika české meziválečné prózy). My jsme předmět zkoumání zúžili, což nám umožňuje rozvinout poznatky z uvedené studie, a zárov~h tu vzniká možnost zabývat se ! jednotlivými díly podrobněji - a to i těmi, která byla v rámci různých studií zkoumána jen okrajově. Východiskem pro naši práci bude typologie postav fantastické prózy, ve které se kromě typů postav zaměříme i na jejich významovou výstavbu,...
|
|
Autenticita a spory o ni v českém myšlení o literatuře 90. let 20. století
Malá, Zuzana ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Šrámek, Petr (oponent)
V devadesátých letech dvacátého století se na stránkách literárních časopisů začalo diskutovat o autenticitě v souvislosti s masivním vydáváním tzv. autentické literatury, tedy dopisů, memoárů a především deníků. Literární kritici se zajímali nejenom o konkrétní deníkové texty, ale také o obecné teoretické přístupy k autentické literatuře. Autenticita však není literární pojem, má své počátky ve filozofii, konkrétně ve filozofii existencionalismu. Zajímalo nás, jakým způsobem přejímá literární věda autenticitu z původního filozofického hlediska na rovinu poetickou. Hlavní osobností, která užívala kritérium autenticity pro hodnocení literárního díla, byl Jan Lopatka. V naší práci představíme zásadní myšlenky jeho kritického přístupu k textu, neboť svou metodologií rozpoutal vlnu polemik, které se rovněž odrazily v diskusi o autenticitě v 90. letech. Proti kritickému přístupu Jana Lopatky se ohradilo mnoho literárních kritiků a vědců. V příspěvcích do literárních časopisů diskutovali o významu autora pro autentické dílo, o možnostech recipienta, o pravdivém záznamu reality v textu a především o postavení soudobé literární kritiky. V neposlední řadě se diskuse dotkla i díla Ludvíka Vaculíka, který stojí na samém počátku diskusí o autenticitě. Problém autenticity je velmi široký a rozsáhlý, omezíme ho tedy...
|
|
Kino v psacím stroji. Fenomén fiktivního scénáře v českém prostředí
Felcman, Jakub ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Bregant, Michal (oponent)
Bibliografický záznam Felcman, J. Kino v psacím stroji. Fenomén fiktivního scénáře v českém prostředí. (Rigorózní práce). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra filmových studií, 2011, 153 s. Vedoucí práce Doc. PhDr. Ivan Klimeš, PhD. Abstrakt Tato rigorózní práce se věnuje specifickému druhu literárně-filmové tvorby, již zde - částečně experimentálně - označujeme jako "fiktivní scénář". Jedná se o literární díla, užívající rozličných forem ustálených pro potřeby vytvoření slovesného předpisu pro následnou realizaci filmového díla: filmového námětu, libreta, literárního či technického scénáře. Od běžných děl tohoto typu se "fiktivní scénáře" liší především zjevným záměrem autora považovat je za díla definitivní ve své tištěné podobě, bez ambic či výslovné nutnosti následné filmové realizace. Skladba práce následně vychází ze studia relevantního materiálu a dělí se tak na tři části. První část se věnuje fenoménu souboru textů edičně sestavených v 10. letech 20. století dramaturgem Kurtem Pinthusem ("Das Kinobuch; nejstarší české 'fiktivní scénáře'"). Druhá část se věnuje filmově-literárním aktivitám české avantgardy 20. let 20. století. ("Fiktivní scénář jako nástroj české avantgardy"). Třetí část ("Fiktivní scénář jako surrealistické hřiště") se zabývá díly realizovanými v okruhu poválečné české...
|
|
Fragmentace horského tropického lesa v oblasti Kedjom - Keku (Kamerun)
Chmelařová, Eva ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Fragmentace horského tropického lesa v oblasti Kedjom-Keku (Kamerun) Abstrakt V mnoha tropických rozvojových zemích vede tlak rostoucí populace a zvyšující se potřeba zemědělské půdy k výrazné fragmentaci původních lesních porostů. K fragmentaci dochází tehdy, když ze souvislé lesní vegetace vznikne několik menších plošek navzájem oddělených odlišným prostředím. Tento krajinný proces pro mnoho druhů organismů zvyšuje riziko vyhynutí, vystavuje zbytkové plošky lesa změněným abiotickým i biotickým podmínkám a zasahuje do rozptylových a migračních vzorců rostlin i živočichů porušováním konektivity stanoviště. Z druhově a endemicky bohatého horského mlžného lesa v Kedjom-Keku na severozápadě Kamerunu dnes vlivem lidské činnosti zbývají poslední izolované fragmenty. Analýza satelitních snímků oblasti potvrdila vysokou fragmentaci horského tropického lesa. Mezi lety 2003 a 2010 došlo na většině studovaného území k dalšímu úbytku lesní vegetace i vnitřního prostředí plošek. Klíčová slova: fragmentace, tropický les, hodnocení, Kamerun
|
|
Analýza dopadů výstavby velkých vodních děl na příkladu Orlické přehrady
Milaberská, Lucie ; Khendriche Trhlínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Vochozková, Jacqueline (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výstavbou velkých přehradních děl a jejich dopady na přilehlý region a jeho rozvoj. Cílem práce je identifikovat nejdůležitější efekty spojené se stavbou přehrad a provést jejich analýzu. Teoretická část vymezuje základní pojmy, kategorie přehrad a dopady jejich výstavby, pozornost je také věnována procesu plánování. V praktické části je řešena tato problematika na příkladu vodní nádrže Orlík. Problematika je zpracována pomocí literární rešerše, využitím metody mikrohistorie a analýzou dostupných zdrojů a dat. Lze předpokládat, že přehradní díla mají velký vliv na okolní prostředí, ale velikost dopadů je vždy determinována mnoha faktory. Vzhledem k množství plánovaných infrastrukturních projektů je potřeba věnovat dopadům jejich realizace značnou pozornost.
|
|
Prolog
Procházka, Jiří ; DAŇHEL, Jan (vedoucí práce) ; Brothánek, Adam (oponent)
Jako “prolog” se dnes ve filmu označuje téměř cokoli před úvodními titulky. Jde o termín bez ustáleného významu. Tato diplomová práce nedefinuje fenomén zvaný “prolog”, nechce ho popisovat ve sférách umění v rámci dějin. Práce se věnuje úvodním záběrům na začátku filmu, před samotnou stavbou hlavního příběhu a zabývá se funkcemi těchto záběrů v celkové dramaturgické struktuře díla. Pro uchopení a popis funkce “prologů” se pokouší pojem zobecnit a dělí jej do několika skupin, dle stanovených kritérií. Cílem práce není vytvoření definice, ale rozbor dramaturgické struktury konvenčně chápaného pojmu “prolog” a iniciování diskuze na všech frontách filmového řemesla o tomto nástroji, který umožňuje více než jen zatraktivnění prvních minut filmu.
|
host ::
