Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Jump cut, střih poskakující po konvencích kontinuální vazby
Kozáková, Tereza ; BROTHÁNEK, Adam (vedoucí práce) ; ČIHÁK, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce nahlíží diskontinuální střihový postup - jump cut v kontextu teoreticko-historickém, tak v rámci tří filmových analýz pak i praktickém a významovém. Teoretická část této práce slouží k uvědomění si základních principů střihové skladby a zejména pak definuje okolnosti, které stojí za úspěšnou vazbou záběrů obecně. V další části textu je věnován prostor technické stránce jump cutu a s tím souvisejícím aspektům, které jsou určující pro jeho skladebnou kvalitu. V této části je také zkoumán historický původ jump cutu na příkladech filmů, kde se objevuje vůbec prvně, popřípadě uvědoměle. Do značné míry je zde rozvedeno, nakolik a jakým způsobem k jeho popularizaci přispěla dobová filmová kritika. A konečně analýzy tří vybraných filmů, které zkoumají jak technicky “povedený” jump cut, tak i případy, kdy se tak nestalo, mají za cíl konkrétně charakterizovat význam i provedení jump cutu a jeho vliv na diváka v rámci příběhu analyzovaných děl a zda, popřípadě za jakých okolností jump cut přispěl k výslednému celku díla, či nikoliv.
Časová smyčka ve filmech Na Hromnice o den více, Lola běží o život a Uvězněni v čase
Ortiz Cordero, Edgar Josue ; DAŇHEL, Jan (vedoucí práce) ; Brothánek, Adam (oponent)
Časová smyčka je narativní nástroj, který příběhovou linii staví na základě opakování událostí. Postavy jsou v ní často uvězněny a odsouzeny zažívat události znovu a znovu, dokud nenaleznou východisko či řešení. Jedná se o široce užívanou narativní metodu, která odkazuje na Nietzscheho „věčný návrat“, řecký mýtus o Sisyfovi, Kolo Dharmy v buddhismu a čínskou legendu o Wu Gangovi. Časová smyčka je druh syžetu, ve kterém se události opakují vícekrát, aby si buď postavy nebo i diváci, uvědomili různé dopady a důsledky činů postav. To často vede až ke konečnému rozřešení, kdy se smyčka buď přeruší, či pokračuje do nekonečna. Tato práce předpokládá, že současné filmy, které používají časovou smyčku jako hlavní nástroj děje, použivaji řadu filmově jazykových prvků pro lepší orientaci diváků. Za účelem průzkumu této teze bylo na základě kritického a komerčního úspěchu vybráno a analyzováno 5 současných filmů, které používají tuto metodu, a stanovily se u nich klíčové prvky jejich narativu časové smyčky. Tyto filmy se použily ke stanovení společných vizuálních, zvukových a střihových principů, které slouží k vytváření narativu časové smyčky a zároveň k tomu, aby čtenáři lépe pochopili jak vytvořit časovou smyčku .
Psychologická linka jako vyprávěcí prostředek
Dvořák, Michal ; MALIMÁNEK, Karel (vedoucí práce) ; BROTHÁNEK, Adam (oponent)
Film je medium, které vnímáme jako svět kolem nás. Zároveň má jedinečnou schopnost se podívat i do naší duše. Jelikož film a sen mají blíže, než si můžeme myslet a odkrývá nám tajemství archetypů a jejich význam pro naši společnost. Díky analytické psychologii C. G. Junga a práce Josepha Campbella se tato práce pokouší najít klíč k tomu, jakým způsobem mohou filmy komunikovat psychologickou linkou namísto linky narativní.
Počátky a konce Petera Jacksona
Navrátilová, Lucie ; BROTHÁNEK, Adam (vedoucí práce) ; Mišúr, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá filmovou tvorbou novozélandského režiséra Petera Jacksona. Zkoumá jeho proměnu z nadšence bez filmového vzdělání k uznávanému tvůrci s mnohamilionovými rozpočty. Analýzou jeho raných filmů a porovnáním s filmy současnými zjišťuji, jak se změnily jeho formální a vypravěčské postupy v souvislosti s jeho vstupem do mainstreamové tvorby.
Překonání prostoru ve filmech Artavazda Pelešjana: za pomoci Sovětské formální školy 20-30 let
Chernyak, Daria ; DORUŠKA, Tomáš (vedoucí práce) ; BROTHÁNEK, Adam (oponent)
Doba filmu končí a přichází éra digitálních technologií. Na jednu stranu by se to dalo vnímat jako tragédie pro filmaře, na stranu druhou spíše jako velká výzva. I možnosti virtuální reality jsou rozmanité, ale příkladů vědomého použití je málo. Většinou jsou pouhým atrakcionem, jako film na počátku 20. století. Asi hlavní otázka pro diváka/uživatele, nacházejícího se uvnitř syntetického prostoru zní: "Kdo jsem já v tomto světě?" Domnívám se, že tato otázka je aktuální i pro film. Ve své bakalářské práci pokouším se nastínit to jakým způsobem se dá pracovat s divákovým vnímáním a očekáváním a to na přikládo dvou generaci filmařů Sovětské montážní školy. Na straně jedné jsou průkopníci filmu Kulešov, Ejzenštejn, Pudovkin a Vertov a na straně druhé Artavazd Pelešjan, který zdědil tradici formálního filmu a posunul ji dál. Soustředím se na analyzu a srovnání filmových postupů těchto dvou generáci. Otázkou k zamyšlení a předmětem této práce je, pokusit se nalézt i jiný úhel pohledu, ze kterého lze analyzovat a porovnávat filmové postupy, existují-li však ještě nějaké neobjevené vyjadřovací prostředky v umírajícím filmovém umění.
Prolog
Procházka, Jiří ; DAŇHEL, Jan (vedoucí práce) ; Brothánek, Adam (oponent)
Jako “prolog” se dnes ve filmu označuje téměř cokoli před úvodními titulky. Jde o termín bez ustáleného významu. Tato diplomová práce nedefinuje fenomén zvaný “prolog”, nechce ho popisovat ve sférách umění v rámci dějin. Práce se věnuje úvodním záběrům na začátku filmu, před samotnou stavbou hlavního příběhu a zabývá se funkcemi těchto záběrů v celkové dramaturgické struktuře díla. Pro uchopení a popis funkce “prologů” se pokouší pojem zobecnit a dělí jej do několika skupin, dle stanovených kritérií. Cílem práce není vytvoření definice, ale rozbor dramaturgické struktury konvenčně chápaného pojmu “prolog” a iniciování diskuze na všech frontách filmového řemesla o tomto nástroji, který umožňuje více než jen zatraktivnění prvních minut filmu.
Rolníci a rolničky audiovizuálního pole
Pospíšil, Matěj ; ČIHÁK, Martin (vedoucí práce) ; BROTHÁNEK, Adam (oponent)
Tato práce pojednává o zvuku coby nedílném a ve střižně nezbytně přítomném skladebném prvku při stavbě audiovizuálního díla. Zmiňuje základní fyzikální, fyziologické a psychologické působení zvukových vln na člověka - střihače (a následně diváka). Vztah zvuku a obrazu rozvádí v několika pojmech teoretika Michela Chiona a příklady precizní významotvorné práce se zvukem ve střižně pak předkládá v analýze vybraných sekvencí filmu Miroslava Janka Chačipe, který stříhala Tonička Janková.
Zrod mýtu o Draculovi a jeho proměna nejen v dějinách filmu
Klímová, Blanka ; PETRÁŇ, Tomáš (vedoucí práce) ; Brothánek, Adam (oponent)
Východiském práce mi budou vybrané filmy o Draculovi. V diplomové práci bych se chtěla zabývat nejen proměnou postavy od fyzického vzhledu až po proměnu charakteru, ale i vývojem postavy v rámci příběhu, Na toto téma se podívám v širším kontextu a to nejen kinematografickém, ale i kulturním, historickém a dramaturgickém. Zajímá mě proměna archetypu nesmrtelnosti od balzamování přes sochařství, malířství, fotografii až film k samotné personifikaci archetypu nesmrtelosti. Dále se diplomová práce zaměří na reaktualizaci symbolu, problém remaků a smysl opakování. Práce by měla také odhalit problém, kdy se z reality stává mýtus a proč. Zdrojem informací mi budou nejen vybrané filmy, ale i autoři jako M. Eliade, B. Fořt a E. Fromm
Manipulácia matérie animácie
Tesáček, Roman ; Brothánek, Adam (vedoucí práce) ; Opatrný, Marek (oponent)
Diplomová práca analyzuje aktuálny ročník medzinárodnej súťaže animovaných filmov Anifilm 2015. Cieľom práce je popísať základnú podstatu, matérii animácie, jednotlivých filmov v súťaži. Identifikovať používané pravidla a umelecké prostriedky. Ťažisko práce tvorí potenciálne eliminovanie, či možné odstraňovanie filmových kazov práve manipuláciou s jednotlivými obrazmi či scénami. Práca je rozdelená do dvoch hlavných časti. Prvá zahrňuje teoretické a schematické poznatky o animovanom filme so zameraním na dramaturgiu a strihovú skladbu. Pritom pomenúva umelecké nástroje, ktoré tvoria jadro matérie animácie. Spomenuté sú aj rozdiely a dramatické prístupy u krátkych a celovečerných animovaných filmov. Druhú praktickú časť tvorí súbor rozborov a analýz krátkych a celovečerných animovaných filmov v súťaži Anifilm 2015 so zreteľom na miesta a scény filmov, ktoré prispievajú k nejasnej výpovedi, alebo inak skresľujú zobrazované téma, ale ani nevynecháva filmové diela s jasným a zreteľným vyznením.
Transgrese, lišácký moment filmu
Kozáková, Mariana ; DAŇHEL, Jan (vedoucí práce) ; BROTHÁNEK, Adam (oponent)
V této práci zkoumám vztah mezi strukturou narativního filmu s momenty trasgrese, teré do ní vnáší přítomnost ranscendentálního. Definování trasgrese a její konkrétní příklady ve filmech.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Brothánek, Aleš
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.