|
Pražské jaro 1968 ve světle tranzitologických teorií
Běhal, Filip ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměří na klasickou tranzitologickou teorii demokratizace především Juana Linze a Alfreda Stepana, kterou aplikuje na události a ideje Pražského jara roku 1968 v Československu. Vyjde přitom z předpokladu, že tyto události přímo učebnicově splňovaly základní podmínku, že ideální demokratizaci by měl končící režim zahájit liberalizací. Zvažované popřípadě realizované prvky této demokratizace budou analyzovány ve třech částečně se překrývajících oblastech: 1. občanské svobody a legality 2. politiky 3. ekonomiky. V návaznosti na tyto úvahy zdůrazní signifikantní štěpení uvnitř elit KSČ na reformisty (reforms) a zastánce starých pořádků (hardliners) a charakterizuje profily klíčových postav. Dalšími součástmi analýzy budou postoje, jaké k reformám zaujaly důležité komunistické státy východní Evropy nebo proreformně naladěné nálady československých veřejnosti jdoucí ruku v ruce se vzestupem občanské společnosti. V neposlední řadě také solidní institucionální uspořádání režimu a absence radikální opozice. Cílem práce je prozkoumání popřípadě obhájení teze, že v případě neproběhnutí vojenské intervence 20. - 21. sprna by tato liberalizace poskytla nejlepší předpoklady pro uskutečnění umírněné demokratizace na pomezí paktu a reformy.
|
|
Politické představy Bohumila Laušmana - příběh demokratického socialisty
Horák, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Bohumil Laušman nebyl v mládí váhavým politikem, jednal vždy intuitivne podle svého svedomí, jež v detství utvárel jeho otec, venkovský ucitel, i cetba historických vlasteneckých románu se sociální tématikou. Masarykovo morální heslo "Tábor je náš program." prijal absolvent obchodní akademie za své a zanícene ho propagoval. Nechápal ho však v náboženském, ale v politickém a sociálním smyslu. Sociální program odvozoval prímo z národních tradic a jako jeho reprezentantku si vybral sociální demokracii, do níž po maturite vstoupil. V denních soubojích místní politiky ve východních Cechách pak celil, jak sám ríkával, "rudé" komunistické a "zelené" agrární demagogii. Presvedcení o morálním ospravedlnení podnecovalo prímocarost v politické cinnosti, v níž dokázal využívat žurnalistické, recnické a organizacní nadání. Díky dynamické osobnosti byl po deseti letech regionální politiky zvolen za Pardubicko do Národního shromáždení, v jednatriceti letech se stal nejmladším poslancem. Laušmanova politická hvezda zacala stoupat po mnichovských událostech, v dobe, kdy hrozilo, že zmizí i zbytky demokratického pluralismu. Jako príslušník mladé nezkompromitované generace organizoval vznik druhého parlamentního uskupení, Národní strany práce. Schopný organizátor prokazoval nejen odvahu, ale i smysl pro realitu, když v nové,...
|
|
Kurdská menšina v Turecku: Problémy a perspektivy
Netopilová, Eliška ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Problematika zacházení států s menšinami si v současnosti získává pozornost mezinárodního prostředí. Tato diplomové práce si dává za úkol definovat kritéria, která by demokratické státy měly splňovat, aby byl jejich režim zacházení s národnostními menšinami pro mezinárodní společenství přijatelný. Tato práce se dělí logicky do tří hlavních částí. Nejprve je věnována pozornost právní dimenzi menšinové problematiky. Práce formuluje atributy, jež by měl stát splňovat v oblasti vnitrostátního a mezinárodního práva. Posléze je prozkoumána politická dimenze této problematiky. Analýza politické dimenze přibližuje interakci vlád s menšinami a faktory ovlivňující úspěch menšin v dosažení jejich požadavků. V závěrečné části jsou kritéria právního a politického prostředí jsou aplikována na případ kurdské menšiny v Turecku. Postavení této menšiny ve společnosti je unikátní kvůli asimilační politice tureckého státu, která byla praktikována až do nedávné doby. Práva menšin stanovená mezinárodním společenstvím tedy nebyla v Turecku uznávána. Soudobá vláda Strany spravedlnosti a rozvoje však schválila četné demokratizační reformy, díky kterým se pozice menšin normalizuje. Kurdská menšina již není diskriminována v takovém měřítku, v jakém byla v minulosti. Mimo analýzu současného stavu práv menšin v Turecku práce navrhuje i příležitosti pro zlepšení pozice minorit v budoucnosti.
|
|
Komparace současných španělských nacionalismů: nebezpečný separatismus nebo ideál evropského regionalismu?
Brož, Filip ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Bureš, Jan (oponent)
Španělsko není tvořeno pouze jedním národem, nýbrž se jedná o tzv. multinacionální stát, jenž je tedy logickou domovinou mnoha nacionalismů a s nimi spojených problémů. V první části této práce se věnuji historickým přičinám vzniku těchto nacionalismů u Baskicka, Katalánska a Galície. Mezi ně patří španělská regionalistická tradice, přičemž každý z těchto regionů sází i na vlastní, jedinečné vlastnosti, ať už ekonomická síla, jazyk, kultura a historická zkušenost s vlastní vládou u Katalánska, odlišná "rasa" a vábivá mytologie u Basků nebo opět jazyková a kulturní svébytnost u Galícijců, podepřena keltským původem. V druhé části se věnuji přechodu k demokracii z nacionalistického hlediska: španělská ústava z roku 1978 umožnila decentralizaci a vybudování tzv. státu autonomií, což nacionalismy částečně uspokojuje, objevují se ovšem problémy nové. Ve třetí části se věnuji nacionalismům ze stranického hlediska: ve všech třech zmíněných regionech existují umírněně nacionalistické proudy, jež tvoří jedny z nejsilnějších regionálních stran, byť jejich umírněnost je čistě pragmatická a byť v případě Katalánska a hlavně Baskicka existují i relevantní radikálně nacionalistické strany. V závěru hájím tezi, že přes veškeré historické a ideologické příčiny vzniku nacionalismů je hlavní vysvětlení jejich trvající...
|
|
Evropeizace jako zdroj euroskepticismu? Případ Chorvatska
Chrtková, Kristýna ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Kný, Daniel (oponent)
Práce se zabývá vývojem elitního a veřejného euroskepticismu v Chorvatsku od počátku poslední vlny demokratizace, tedy od roku 2000, až do současnosti. Chorvatsko je příkladem země, kde s přibližujícím se datem vstupu do EU míra podpory veřejnosti klesala. Na rozdíl od této tendence veřejného mínění převažující část chorvatské politické elity se vyznačovala stálou podporou EU. Hypotéza této bakalářské práce zní: zdrojem euroskepticismu v Chorvatsku je evropeizace. Zkoumán je proto přístupový proces Chorvatska do EU se zaměřením na změny provedené pod vlivem EU a na konkrétní problémové případy, které proces zpomalily a negativně ovlivnily vnímání EU. Práce dále obsahuje průzkum postojů k EU vybraných chorvatským politických stran a chorvatské veřejnosti. Důraz je kladen na vystižení celkového obrazu postoje chorvatské společnosti k EU.
|
|
Komparace vývoje české a slovenské pravicové politiky od roku 1989 do současnosti
Boháčová, Anna ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Přesto, že Česká a Slovenská republika mají velmi podobné historické, kulturní a polické kořeny a mnoho let sdílely společný stát, existovaly zde vždy dvě odlišné kultury. Nedalo se mluvit o Československé společnosti, ale o České a Slovenské. Zejména po roce 1990, kdy pád komunismu umožnil budování samostatných stranických systémů, se projevily rozdílnosti v obou politických kulturách. Rok 1994, kdy po rozpadu Československé federace na Slovensku proběhly první samostatné volby, tento trend jen potvrdil. Ve své práci bych se chtěla pokusit popsat a porovnat obě podoby těchto stranických systémů se zaměřením na pravicové subjekty a nalézt shody i rozdíly ve vývoji obou zemí a nalézt důvody, které k nim vedly. Nejprve jsou definovány základní termíny jako politická strana, stranický systém a poté je stručně vymezen pojem pravice a pravicová politika. Práce se také krátce věnuje formě volebního systému, který významně ovlivňuje podobu stranického systému. Převážná část práce se poté věnuje jednotlivým obdobím, během kterých docházelo ke vzniku relevantních pravicových stran. Závěrem je pozornost věnována konfliktním liniím ve společnosti, které taktéž značnou měrou ovlivňují podobu stranických systémů a které v obou zemích prošly odlišným vývojem. Etapizace různých období od roku 1989 se opírá o volby, které...
|
|
Americké prezidentské volby 1980-2004 z pohledu geografického rozložení voličských preferencí
Hynková, Zuzana ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Kotábová, Věra (oponent)
Cílem mé práce je analýza amerických prezidentských voleb vletech 1980 až 2004 se zaměřením na geografické rozložení voličských preferencí. Domnívám se, že geografický aspekt amerických prezidentských voleb, stejně jako prezidentské volby samotné, je odborně velice zajímavý, a proto jsem si jej také zvolilajako téma své diplomové práce. Proč je pro výsledek amerických prezidentských voleb důležitá správně zvolená volební geografíe(geografická koalice)? Jaká je souvislost mezi ziskem volitelských hlasů největších států a vítězstvím ve volbách? Vjakých oblastech či státech čerpali podporu kandidáti republikánské strany a jejich demokratičtí soupeři vjednotlivých prezidentských volbách v letech 1980-2004 a v jakých státech došlo v těchto volbách k přesunu volebních preferencí mezi stranami? Tyto otázky a další s nimi související se budu snažit zodpovědět ve své práci.
|
|
Občanská společnost v nedemokratickém režimu. Analýza občanských skupin v současné Barmě a jejich vztahu k pádu vojenské vlády
Peřinová, Marie ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Andělová, Petra (oponent)
Tato práce analyzuje občanské organizace a skupiny v současné Barmě - jejich fungování, role a cíle, právní rámec a financování, vztah ke státu a režimu. Na základě této analýzy usiluji o zodpovězení dvou otázek. Zaprvé zkoumám, zda v Barmě existuje občanská společnost, a pokud ano, jaké jsou možnosti jejího fungování. Za druhé se věnuji otázce, zda a případně jakým způsobem různé typy v současnosti existujících sdružení v Barmě napomáhají liberalizaci či demokratizaci této země. Práce se tak zaměřuje na dva problémy výzkumu: 1. vztah skupin občanské společnosti a nedemokratického režimu 2. potenciální role skupin občanské společnosti v procesu demokratizace Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Československo-španělské vztahy 1945-1975
Vurm, Filip ; Opatrný, Josef (oponent) ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce)
Problematika vztahů mezi Španělskem a státy středovýchodní Evropy po 2. světové válce byla donedávna historiografií opomíjena. To ostře kontrastovalo s rozsáhlou literaturou, ve které španělští historici analyzovali zahraniční politiku Frankova Španělska a problematiku španělského exilu v západní Evropě. Průlomem se stala až kniha badatelky Matilde Eiroa San Francisco Relaciones de Franco con la Europa Centro-Oriental (2001). Tato studie shrnula vzájemné styky od období občanské války až do poloviny 50. let. Eiroa se rovněž podařilo kolem sebe vytvořit mezinárodní skupinu historiků zabývajících se touto problematikou. Sem patří i badatelé, jejichž práce se týkají československo - španělských vztahů: Vladimír Nálevka (Česká republika), Peter Száraz (Slovensko), Szilvia Petho (Maďarsko). Výsledky jejich výzkumů jsou uveřejňovány mj. v internetovém časopise Lamusa. Vzhledem k relativní novosti zkoumané látky existuje celá řada archivních pramenů, která dosud nebyla důkladně prozkoumána. Relevantní dokumenty lze nalézt zejména v archivech ministerstev zahraničí, ať už v Madridu nebo v metropolích postkomunistických států. Při studiu problematiky španělské komunistické emigrace ve východním bloku je potřeba projít fondy Archivo de Partido Comunista de Espafía. K tomuto tématu lze najít relevantní informace ve...
|
|
Německé znovusjednocení ve srovnání s východním rozšířením Evropské unie: dvě cesty k politické integraci
Novotná, Tereza ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato diplomová práce si klade za úkol srovnat dva paralelní procesy politické integrace, které se uskutečnily na území bývalých komunistických zemí od roku 1989 do současnosti: jednak demokratizaci bývalé NDR prostřednictvím jejího začlenění do Západního Německa a dále demokratizaci zemí střední a východní Evropy prostřednictvím budování společného politického prostoru s jejich západoevropskými sousedy. Diplomová práce se zaměřuje zejména na otázku, proč původně výhodnější podmínky pro integraci a demokratizaci na východě Německa nevedly k příznivějším výsledkům tamtéž. Tato práce se dále pokouší vyjasnit kauzální dynamiku, která stála za oběma integračními procesy a zkoumá, proč dnes stojíme před tak odlišnými důsledky. Zabývá se též problémem, zda můžeme v určitém časovém horizontu očekávat sblížení v některých oblastech. Jako příkladovou studii východního rozšíření EU autorka zvolila Českou republiku a proces jejího začlenění do EU Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
