Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 44 záznamů.  začátekpředchozí25 - 34další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Právní ochrana dřevin jako krajinotvorného prvku
Šimandl, Milan ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá ochranou dřevin rostoucích mimo les zejména z důvodu jejich krajinotvorné a estetické funkce. Je rozdělena do tří základních částí. První část stručně pojednává o historii ochrany dřevin v Českých zemích. Druhá část představuje současnou právní úpravu v České republice. Popisuje obecnou ochranu dřevin, podrobněji přibližuje režimy kácení dřevin a zabývá se náhradní výsadbou. V další kapitole vysvětluje zvláštní ochranu dřevin - památné stromy a důvody k jejich vyhlašování. Velký prostor je věnován alejím podél silnic. Následně práce pojednává o ochraně dřevin podle soukromého práva. Poslední část práce představuje stručný exkurz do slovenské právní úpravy této oblasti a její porovnání s českou. Klíčová slova stromy aleje dřeviny rostoucí mimo les významné krajinné prvky památné stromy právní ochrana přírody v České republice
Přírodniny ve výuce 5. ročníku ZŠ
Pazderková, Gabriela ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
V diplomové práci se zabývám výzkumem praktických znalostí žáků pátých tříd základních škol. Je zaměřená na poznávání našich běžných druhů obratlovců (ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců). Diplomová práce je zaměřená na výuku v přírodě. Výsledky jsou zpracovány formou tabulek a grafů. Klíčová slova: naučná stezka, přírodniny, minerály, byliny, stromy, keře, obratlovci, bezobratlí
Funkce stromů v zemědělské krajině - environmentální dopady a vliv na udržitelnost
JANDA, Karel
Bakalářská práce se zabývá úlohou stromů v zemědělské krajině se zaměřením na jejich dopad na životní prostředí a udržitelnost. Nejprve je popsána obecná problematika dnešního zemědělství a jeho efekt na složky životního prostředí. Dále je popsán stručný historický kontext odlesňování v utváření zemědělské krajiny. Hlavní částí práce je popis vlivu jednotlivých funkcí stromů na složky zemědělské krajiny. Účinky stromů na atmosféru, hydrologii, biologii a půdu jsou popsány. Dále jsou popsány prvky nelesní dřevinné vegetace nacházející se v zemědělské krajině. Poslední část práce vyhodnocuje jednotlivé funkce stromů podle četnosti zmínek v použité literatuře a to ve formě tabulek a grafů.
Vlakem do Dvora - Přestupní terminál ve Dvoře Králové nad Labem
Vítková, Kateřina ; Kristek, Jan (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Návrh přestupního terminálu pro Dvůr Králové nad Labem, který umožní přestup mezi vlakovou a autobusovou regionální i městskou hromadnou dopravou a zapojí tak město do celkové infrastruktury ČR. Pro jeho realizaci je zamýšleno využít stávající železniční vlečky vedoucí od železniční stanice do areálu Teplárny Dvůr Králové nad Labem. Mimo vlastní dopravní funkce se předpokládá i návrh občanské vybavenosti. Nový terminál bude sloužit i jako vstupní brána do města. Při návrhu koncepčního řešení byl rozhodující záměr, který se snaží pojmout terminál jako místo, kde dopravní řešení jde ruku v ruce s veřejným prostorem. Terminál je zde chápán jako impuls pro rozvoj území. Nejenže musí dokonale splňovat svoji dopravní funkci, ale také by měl sloužit jako veřejný prostor a propojovat sousedící nestejnorodé celky. Vymezení (promenáda), vyplnění/propojení (stromy), otevření (volná plocha - měkká hranice). Kontrast zastřešené subtilní promenády a do ní vložených masivních hmot. Dvě strany trojúhelníkové parcely jsou jasně definovány krytou promenádou. Do takto vzniklé uliční fronty jsou vloženy jednotlivé funkce v podobě jednotek 6x6 m. Ze západního směru je do promenády zaústěna vlaková dráha s ostrovním nástupištěm sloužícím i pro tramvaj, která promenádu míjí z vnitřní strany. Vzniklé nádvoří je formováno pravidelným rastrem stromů, který vytváří v nesourodé zástavbě jasně vymezený komponovaný prostor. Tento "sad" opticky sjednocuje dané prostranství a působí jako jádro celého terminálu. V perspektivní hříčce se les při průchodu terminálem mění, někdy vytváří linie, jindy plochy. Nedefinuje jasně východ, ani vchod, je otevřen do všech směrů. Do rastru stromů jsou začleněna autobusová nástupiště. Při čekání na autobus je člověk chráněn klenbou stromů. Autobusy vyjíždí ze sadu a projíždí skrz promenádu ven z terminálu na ulici 28. října. Směrem k centru, Tescu a Vánočním ozdobám je prostranství otevřeno, vytváří měkkou hranici, umožňuje volný pohyb lidí všemi směry. Vize do budoucna počítá i s protažením tramvajové linky dále do centra. Tramvaj by dále projížděla rastrem stromů ven z terminálu kolem vánočních ozdob. Sousední Tesco je zde chápáno jako příležitost, je zakomponováno do prostoru terminálu, jeho funkce je u nádraží více než vítaná. Celý provoz terminálu je jednosměrný. Veškerá doprava do něj vjíždí ze západní strany. Autobusy vyjíždí na ulici 28. října. Tramvaj na Benešovo nábřeží. Vlak zde končí.
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Guzdek, Adam ; Šupler, Libor (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Dnešní vstup do zahrady přes čestný dvůr je natolik reprezentativní, že postrádá smysl jej nahrazovat novým kdekoliv jinde. Vstupní objekt s trojúhelníkovým tympanonem se zlatými iniciálami a erbem arcibiskupa Maxmiliána Josefa se podobá šlechtickým městským palácům té doby. Význam prvního patra, tzv. piana nobile, lze lehce rozpoznat na fasádě. Jedná se o podlaží s větší výškou určené k reprezentaci, zpravidla s hlavním sálem. Proto plně využívám stávající historický objekt a veškeré návštěvnické zařízení, výstavní a přednáškové prostory umísťuji právě zde a minimalizuji tak novostavby v zahradě. Obě zahrady řešené v rámci bakalářské práce jsem pojal velmi střídmě. Důvodem je jejich historická podstata. Vždy to byly pouze přidružené prostory k formální části Květné zahrady. Prostory, které sloužily k nějakému účelu (chov vzácných ptáků, kratochvíle u králičího kopečku, pěstování pomerančů a tulipánů). Květnice se stříhanými špalírovými stěnami měla návštěvníkovi umožnit vyžití a zajistit jisté vzrušení dálkovými pohledy sbíhajících stěn, dezorientaci v prostoru, zábavu v kuželně, v bludištích. Tyto prvky by měly zůstat formální části zahrady i dnes. Měly by být ojedinělé a bez konkurence. Navrhuji zahrady s řádem, stejně jako byl navrhován samotný Libosad.
Modelovací plugin pro Blender
Černák, Michal ; Chudý, Peter (oponent) ; Žák, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá automatizovaným generováním modelů stromů v prostředí open-source 3D modelovacího a animačního nástroje Blender. Program byl vytvořen v rozhraní pro programování aplikací Blenderu v jazyce Python. Práce rozebírá nejběžnější techniky generování rostlin a stromů a postup, který byl použit v programu.
Generování realistických modelů stromů
Luňák, Miroslav ; Jošth, Radovan (oponent) ; Polok, Lukáš (vedoucí práce)
Tato páce se zabývá generováním realistických modelů stromů. Implementovaný algoritmus má mnoho nastavitelných parametrů, které mu umožňují generovat velké množství druhů listnatých stromů. Generované modely jsou také poměrně realistické.
Specifika použití stromů ve městě
Markevičová, Vendula
Příspěvek popisuje specifika použití stromů ve městě, respektive ve veřejných městských prostorech. Zdůrazněny jsou především extrémní podmínky města a jejich vliv na stromy, požadavky města na funkci a vlastnosti stromů a požadavky stromu na údržbu.
Termální lázně Yverdon, pět smyslů v architektuře
Pospíšil, Tomáš ; Uřídilová, Marcela (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Stromy, stín, klid. Pramen vyvěrající právě zde z hlubin země. Lázeňský park je ostrovem na okraji města. Je největší hodnotou okolí. Hmotu lázní proto stavím po okraji parku podél cesty. Jediná promenáda propojuje jednotlivé články budovy. Střídají se zde plné, přízemnější hmoty s hmotami vzdušnými a prosvětlenými. Park rytmicky prorůstá budovami a lázně se tak těsně propojují s parkem. Prolínání stavěného s přírodním jako hlavní motiv projektu.
Sportovní vybavenost v kontextu místa
Deržmíšek, Pavel ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
ŽABOVŘESKO KOMÍNSKÝ PARK PRAVDA MÍSTA: údolní niva spoutaná regulací říčního koryta a novodobou silnici odřezávající celé území od okolí zpřetrhaná síť historických cest a vznik nových bez hlubších souvislostí povodně jako pravidelná skutečnost bezprostřední přítomnost vody v silně zastavěné struktuře města KONCEPT: uchopení území jako jednoho celku určeného pro sportovně relaxační činnost respektování jisté zátopy při rozvržení prvotní plošné struktury stanovení primární sítě cest, kopírující hrany plošného rozvržení vymezení pásu podél hlavní silnice, umožňujícího možný rozvoj komunikace, paralelní obslužnou cestu s parkovišti, cyklostezku a pěší komunikaci stanovení možné hrany zastavění na okraji pásu sekundární síť cest v území jako pěší stezka vinoucí se kolem řeky v ploše struktury poté striktní přímky propojující hlavní příčné cesty zeleň parku přimknutá k řece s postupným prolnutím do území po hranách hlavních cest možné plochy hřišť orientované k přímkám cest, propojující hlavní cesty průhledy procházející přes celé území s orientací k nejsilnější dominantě údolí FOTBALOVÁ AKADEMIE KONCEPT: umístění areálu do vhodného pásu nad úroveň padesátileté vody maximální využití možné hrany zastavění dům jako bariéra před hlukem od hlavní silnice ARCHITEKTURA: hmota členěna modulem, vycházející z minimálních prostorových nároků na dané využití rozmístění ploch hřišť dělí hmotu hlavním a vedlejšími průchody možný průhled hmotou v místech sálů a pracovních míst propojení prostorů severní chodbou a jižní zastřešenou fasádou kryté sezení podél hlavní hmoty – molo tribuny bez zastřešení DISPOZICE: nad úrovní stoleté vody důležitost hřišť určuje náplň daného úseku objektu dva bloky šaten a sálů naproti tréninkovým hřištím s umělou trávou blok administrativy, trenéru, rozhodčích vymezuje hlavní travnaté hřiště volná hřiště zaplňují před prostor zázemí kavárny celý blok vymezen na jedné straně uzavřeným zázemím areálu – na straně druhé otevřenou kavárnou KONSTRUKCE: železobetonové stěny založeny na mikropilotách strop žebrový s lepených dřevěných vazníku obvod zasklen izolačním sklem molo z dřevěných trámu založené na ocelových příčných pleších SEZONNÍ ŠATNY KONCEPT: člověk jako pravidelný bod v krajině minimální prostorové nároky, minimum údržby, maximální odolnost ARCHITEKTURA: kvádr s cor-tenových plechů s vypálenými otvory jádro skříněk s nerezového zohýbaného plechu podlaha betonová leštěná stěrka POSTUP KONSTRUKCE: v interním prostoru bodově svařené cor-tenové kvarto plechy osazení dveří navaření střešního dílu osazení na místo do štěrkového lože s přivedenou vodou a odpady dosypání obvodu a zabetonování vnitřku objektu osazení předem vyrobených nerezových bloků skříněk

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 44 záznamů.   začátekpředchozí25 - 34další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.