|
|
Atraktivita vzhledu jednotlivých druhů primátů a její důsledky
Zelenková, Michaela ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Vzhled je nejdůležitější prezentací každého jedince. Ačkoliv již po staletí lidstvo láká představa rozluštění kódu pro krásu, charakterizovat ho je velmi obtížné. Spousta prací se zabývá vzhledem a návazně také vzhledovými preferencemi. Je jisté, že krása není definovatelná jen jedním faktorem, ale že do hry o vytvoření atraktivního jedince vstupuje více faktorů působících současně. Dnes je již obecně přijímán fakt, že atraktivní je na obličejových i jiných partií těla především symetrie. Dále je podstatná průměrnost a také dětské výrazné rysy reprezentující tzv. dětské schéma. Stejná preferenční pravidla je možné použít i na posuzování atraktivity jiných druhů než člověka. Primáty obecně hodnotíme ve stupni atraktivity podle stejných vzorců, jako se rozhodujeme o kráse druhého člověka. Líbivé jsou obličeje primátů podobné člověku a obličeje, které jsou kulatého tvaru a dominují jim velké okrouhlé oči vytvářející infantilní dojem. V preferencích k jednotlivým druhům přispívá naše schopnost odlišit obličeje primátů člověku vzhledově blízkých od primátů člověku se nepodobajících. Jsme také schopni určit reálnou velikost primáta na základě jeho obličejových rysů. Obličeje v zásadě rozlišujeme na dvě skupiny: líbivé, přátelské s dětskými rysy a na hrubé, agresivní a nebezpečné.
|
|
|
Rozeznávání tváří a emočního výrazu u primátů
Englerová, Kateřina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Fajnerová, Iveta (oponent)
Pro primáty, ale i mnohé další živočichy, je jedním z nejdůležitějších smyslů zrak. Mohou díky němu vnímat podněty z okolního prostředí, a to jak neživé předměty, tak jedince vlastního či jiných druhů. U některých, zejména sociálně žijících zvířat, je jednou z klíčových kognitivních dovedností schopnost rozeznávat jedince a jejich emoční vyladění na základě rozdílných obličejových znaků a mimiky.Tato práce si klade za cíl shrnutí dosavadních poznatků týkajících se rozeznávání tváří a emočních výrazů včetně neurologických mechanismů, které tuto schopnost umožňují, použitých experimentálních metodik a mezidruhového srovnání.
|
|
|
Vliv fragmentace a ztráty habitatu na primáty
Sniegon, Arthur F. ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Pluháček, Jan (oponent)
Celosvětový růst lidské populace a její sílící tlak na původní ekosystémy přinášejí četná úskalí pro mnohé organismy citlivé na změny prostředí. Primáti jsou k takovým změnám náchylní zejména kvůli svým velkým tělesným rozměrům, společenskému způsobu života, pomalému rozmnožování, velkým domácím okrskům, přirozeně nízkým populačním hustotám i kvůli své specializaci na souvislý les. Jako tři hlavní procesy, které v tropech ohrožují primáty, jsou nejčastěji označovány: ztráta přirozeného prostředí a jeho přeměna na člověkem využívanou krajinu, fragmentace a izolování zbylých ploch původního prostředí a komerční lov. Práce pojednává o dvou prvně jmenovaných fenoménech. Pokud populace primátů přežijí počáteční disturbance, často reagují změnou demografických parametrů, či behaviorálních a potravních návyků. To ovšem nemusí zaručit dlouhodobé přežití, neboť následné změny v genetické struktuře skupiny nebo populace (případně celého druhu) mohou postupně vést k jejich neživotaschopnosti. Populace čelící zmenšení plochy biotopu rovněž častěji čelí zvýšenému výskytu chorob a prevalence parazitů. Ve své práci přináším přehled současných znalostí o vlivu ztráty a fragmentace biotopu na demografii, populační genetiku, potravní chování a parazitární infekce primátů. Většina studií řešící tato témata byla provedena v...
|
|
| |
|
|
Úspěšnost reintrodukcí a suplementací vázaná na pobyt v zajetí u primátů a ptáků.
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Kůs, Evžen (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnout a kriticky zhodnotit dostupné informace o reintrodukcích, případně o posilování přírodních populací (suplementace) u ptáků a primátů. Práce kriticky hodnotí, které faktory jsou pro úspěšnost těchto programů u daných skupin zásadní. Jedním z důležitých faktorů je i chov divokých zvířat v zajetí. Je otázkou, zda chov v zajetí nějakým způsobem divoká zvířata mění a zda a jak ovlivňuje jejich vypouštění do volné přírody. Úspěšnost návratů do volné přírody byla hodnocena z hlediska velikosti zakladatelské populace a následného počtu přeživších jedinců, či podle parametrů značících populační růst. Sledovány byly vybrané vlastnosti reintrodukovaných zvířat, zejména zda byla použita zvířata odchovaná v zajetí nebo odchycená v přírodě. Pobyt v zajetí byl posuzován vzhledem k délce života, dále vzhledem k podmínkám chovu (umělé vs. polopřírodní chovy) a byly vyhledávány jakékoliv změny (behaviorální, morfologické) doprovázející chov v zajetí. Práce je zaměřena právě na změny chování a morfologie způsobené pobytem v lidské péči ve srovnání s populacemi žijícími v přírodních podmínkách. Hlavním cílem práce je posoudit vliv změn způsobených pobytem v zajetí či použitím odchovaných jedinců na úspěšnost či neúspěšnost reintrodukčních programů. Zároveň byla sledována i geografická...
|
|
|
Reakce naivních primátů na hady: experimenty s vybranými druhy chovanými v Zoo Praha
Kutinová, Lucie ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
V přírodě vyvolávají hadi v primátech silné antipredační reakce. Primáti hady často mobbují a také při tom hlasitě vokalizují. V evoluci sahá smrtelná hrozba ze strany hadů až ke vzniku placentálních savců. V této práci byly testovány reakce naivních jedinců na hady. U naivních makaků vepřích (Macaca nemestrina) a maki trpasličích (Microcebus murinus) byly zjištěny odmítavé reakce na stimul v podobě hada. Makakům trvalo delší dobu dotknout se gumového hada v porovnání s gumovou ještěrkou. Makiové trpasličí se při žraní vyhýbali té straně pokusného boxu, ve které byl umístěn pach hada. Reakce makaků ani makiů nebyly doprovázeny vokalizacemi a byly celkově na první pohled slabé. Nicméně i tak představuje had pro tyto naivní primáty dostatečně silný stimul. U lemurů kata (Lemur catta) byla testována odpověď na odhalení skrytého gumového hada. Odmítavé reakce však u lemurů zjištěny nebyly. Otázkou pro další výzkum bude, jestli výsledky experimentů u lemurů nebyly způsobeny rozdílnou metodikou pokusu. Reakce byla na první pohled slabá, stejně jako u makaků a makiů. Nebyla však provedena hlubší analýza chování a tak mohla být přehlédnuta reakce, která nebyla viditelná pro oko pozorovatele.
|
|
| |
|
|
Allomothering u savců
Šedivá, Jitka ; Dokoupilová, Adéla (vedoucí práce) ; Masopustová, Renata (oponent)
Allomothering je označován jako náhradní rodičovská péče, poskytovaná jedincem, který není rodič mláděte, avšak žije s ním ve stejné skupině či tlupě. Toto chování mláděti pomáhá s vývojem a zvýhodňuje jej v době nepřítomnosti jeho matky. V rámci celé skupiny allomothering posiluje sociální vazby mj. tím, že snižuje agresivitu a naopak zvyšuje míru kooperativního chování.
Allomothering se vyskytuje u sociálně žijících druhů a byl pozorován nejen u jedinců ve volné přírodě, ale také u jedinců chovaných v lidské péči, nejčastěji u ptáků, primátů, hlodavců, kytovců, kopytníků, šelem a také u lidí.
Z pohledu evoluční biologie, která se snaží vysvětlit důvody vedoucí ke vzniku tohoto chování, je allomothering spojován zejména s Hamiltonovou teorií příbuzenského výběru a Triversovou teorií recipročního altruismu.
Etologie pak popisuje různé specifické formy nemateřské péče. Ta může být rozdělena na péči přímou, kterou jsou mláďata aktivně ovlivňována (např. kojení či držení) a nepřímou, která nesouvisí přímo s mláďaty (ochrana před predátory). Existuje množství forem allomotheringu, které se mohou výrazně lišit jak mezi jednotlivými živočišnými druhy, tak rámci jedné skupiny. Nejčastěji se jedná o babysitting, provisioning, ochranu mláděte před predátory, allosuckling, grooming, adopci, nošení či držení mláděte.
Dnes jsou již dobře popsány praktické dopady allomotheringu a vědecké studie se shodují v tom, že je toto chování přínosem pro matku, mládě i pečující samici. Přínosy pro matku mláděte spočívají např. v úspoře energie v období produkce mléka, které je jedním z fyzicky nejnáročnějších. Kromě vynaložení menšího množství energie, je pro matku přínosem i možnost rychlejšího zpětného začlenění do reprodukčního života. Pečujícím samicím, většinou dosud nerodícím, pak allomothering např. umožňuje získat mateřské zkušenosti. Samotným mláďatům pak zvyšuje šance na přežití.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.