Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 262 záznamů.  začátekpředchozí243 - 252další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.10 vteřin. 

CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Hlavová, Michala ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
CO S TÍM? REKONVERZE PRŮMYSLOVÉHO AREÁLU V BRNĚ – OBŘANECH NA AREÁL ŠKOLY ARCHITEKTURY URBANISMUS: OSTROV svébytnost, vymezenost, jedinečnost ve struktuře místa průmyslový areál uprostřed drobnější zástavby bydlení krystalizační bod ARCHITEKTURA: historický odkaz industriální architektury té doby železobetonové monolitické skelety, žebrové stropy, unikátnost prostorů PŘÍRODA: řeka Svitava a rameno náhonu, rozcházejí se a zase scházejí západní cíp ostrova – přirozený růst zeleně východní cíp jako louka – veřejný pobytový trávník s řadou stromů, které podporují pohledovou osu z mostu na jez a viadukt nad řekou POHLEDOVÉ OSY: využití a podpora (viz paré A3 Esej o místě, Situace pohledové osy) navádějí na ostrov návštěvníky školy i veřejnost, rekreanty z cyklostezky… KONCEPT: ostrov jako přirozeně vymezený areál školy architektury, zároveň veřejně přístupný prostor východní cíp ostrova jako místo setkání – studentů, obyvatelů Obřan, rekreantů místo setrvání – pobytový trávník využití hmot stávajících domů a pohledových os k utváření venkovního prostoru očištění stávajících domů od nánosů doby nedávné využití volnosti prostorů železobetonových monolitů

Imaginární krajiny
Hudcová, Veronika ; Bárta, Tomáš (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Obrazy vznikaly spojením atmosféry a vizuálních fragmentů mých snů a představ (imaginací), kdy jsem se zároveň snažila vyjádřit i pocit, který vizi provázel. Ne vždy však zdrojem inspirace byl vizuální zážitek. V několika případech jsem si byla schopna uchovat pouhý pocit atmosféry, se kterým jsem dále pracovala. Tvoření nových imaginárních světů, krajin, mě přirozeně dovedlo ke sci fi tématice. Kdy jsem se nechala inspirovat myšlenkou invazí a okupací, nebo zrodem nových civilizací. V obrazech se začaly objevovat vesmírné imaginární stroje nebo organismy okupující onu krajinu. Obrazy nejsou pouhým záznamem mé imaginace, pocitů nebo vizuálního zážitku snů. Pracovala jsem s reakcí diváka, s jeho vlastní představivostí. Tuto jeho imaginaci jsem podpořila imaginativní vizualitou pláten. Obrazy mají za úkol, ne přepsat a zprostředkovat pouhý můj zážitek, ale vyvolat vlastní imaginaci v divákovi. V průběhu práce jsem se začala cítit limitovaná tradičním pravoúhlým formátem obrazů. Převzala jsem tedy obrysové tvary skic oněch scifi stroječků, organismů, a formát jim přizpůsobila.

Výtvarná koncepce filmu "Puppet syndrom" podle scénáře Aleny Alovové na motivy románu Diny Rubiny "Petrushka syndrom". Motiv divadla a loutky ve světové kinematografii.
Vencelidesová, Petra ; NEKVASIL, Ondřej (vedoucí práce) ; KOČÍ, Jindřich (oponent)
VENCELIDESOVÁ, Petra: Magisterská práce: Výtvarná koncepce filmu "Puppet syndrome", podle scénáře Aleny Alovy, na motivy románu Diny Rubiny "Petrushka syndrome". Motiv divadla a loutky ve světové kinematografii. Akademie múzických umění v Praze, Divadelní fakulta. Katedra Scénografie. Vedoucí práce: Doc. Ing. Arch. MgA. Ondřej Nekvasil. Praha 2013. Cílem magisterské práce je bližší seznámení s tím, co může přinést propojení divadla a filmu a jaké výtvarné prostředky k tomu mohou být použity. Pomocí rozborů několika filmů z různých kulturních prostředí a období získáváme ucelenější obraz, jak se s takovým tématem dá pracovat. A pomocí výtvarného řešení tak podpořit atmosféru výsledného filmu. Hlavní částí práce je výtvarná koncepce filmu Puppet syndrome, v němž se opět významně objevuje divadelní představení jako součást příběhu a jako jeden z hlavních faktorů při vývoji událostí.

Studium změn proteinů u pacientů s nefrotickým syndromem a Andersonovo-Fabryho chorobou
Vojtová, Lucie ; Zima, Tomáš (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Úvod: Závažná proteinurie může být způsobena jednak zvýšenou permeabilitou glomerulární bazální membrány, porušením struktury membrány či podocytů, tak také porušením sekrečně-reabsorpčních tubulárních procesů. Metodou 2D elektroforézy jsme analyzovali 60 pacientů s nefrotickou proteinurií a jinými diagnózami (lupusová nefritida, membranózní nefropatie, IgA nefropatie, Wegenerova granulomatóza) a 20 pacientů s Andersonovo-Fabryho chorobou (AFD), jenž je X-vázané genetické onemocnění postrádající aktivitu α-galaktozidázy A. Hlavním cílem této práce bylo nalézt možné rozdíly močových proteinů u nefropatií, mezi zdravými kontrolami a AFD pacienty a identifikovat abnormální proteiny jako potenciální biomarkery nemoci. Metodika: Močové proteiny byly děleny metodou izoelektrické fokusace s použitím polyakrylamidových stripů (pH 3-10 lineární). SDS elektroforéza byla provedena v 12% polyakrylamidovém gelu. Proteiny byly vizualizovány stříbrem a identifikovány MALDI- TOF MS. Gely byly hodnoceny softwarem Phoretix 2D expression verze 2005. Výsledky: Zjistili jsme, že bez přídavku inhibitorů proteáz můžeme detekovat proteolýzu se zvýšeným množstvím proteinů nacházejících se v oblasti kolem 10 kDa a sníženým množstvím proteinů vyskytujících se v oblasti kolem 50 kDa. Odstranění albuminu zlepšilo přehlednost...

Neuromodulace v léčbě vybraných dystonických syndromů
Havránková, Petra ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Štětkářová, Ivana (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Dystonie je definována jako mimovolní kontrakce svalů působící abnormální pohyby nebo postavení různých částí těla (modifikováno dle (Fahn, 1987)). Písařská křeč je nejčastějším zástupcem tzv. task - specific fokálních dystonií. V první studii jsme hodnotili, zda se u pacientů s písařskou křečí (GF) liší vzorec kortikální aktivace při provádění pohybů, které mohou dystonii indukovat (komplexní pohyby) a pohybů, které ke křeči obvykle nevedou (jednoduché pohyby). U komplexních pohybů jsme navíc studovali význam obsahu psaného projevu a význam přítomnosti či absence vizuální zpětné vazby. Ačkoliv komplexní pohyb během vyšetření funkční magnetickou rezonancí (fMR) nevedl u GF pacientů ke vzniku dystonické křeče, byla u nich na rozdíl od jednoduchého pohybu zaznamenána abnormálně snížená kortikální aktivita. Nezáleželo přitom ani na charakteru písemného projevu ani na přítomnosti vizuální zpětné vazby. Naše výsledky tak podporují teorii o dualistickém chování sensorimotorického systému u GF. Cílem druhé studie bylo ovlivnit příznaky písařské křeče pomocí repetitivní transkraniální magnetické stimulace cílené na kontralaterální primární somatosensorickou kůru (SI rTMS). Jednalo se o placebem kontrolovanou jednoduše zaslepenou studii. Prokázali jsme, že SI rTMS vede k dlouhodobému zlepšení psaní u...

Rozvoj rekreačního potenciálu v k.ú. Výšovice
Hronová, Soňa
Diplomová práce řeší rekreační potenciál v katastrálním území Výšovice. První část práce objasňuje čtenáři problematiku venkova, venkovského cestovního ruchu, rozvoje venkova a poukazuje na současný stav krajinného plánování. Práce informuje o možnostech trávení volného času v turistické oblasti a líčí přírodní danosti, historické využívání území a společenství obce. Součástí práce bylo provedení dotazníkového šetření mezi místními obyvateli a zastupiteli obce. Úsilí bylo věnováno k zjištění spokojenosti se současnými možnostmi rekreace a k získání představy o přáních obyvatel, které by vedly k rozvoji vyžití a trávení volného času. Práce na základě dotazníkového šetření spolu s analýzou silných a slabých stránek, příležitostí, hrozeb a na základě terénního průzkumu předkládá návrhová opatření, jejichž cílem je zvýšit rekreační potenciál obce. Ke zvolenému návrhovému opatření zpracovává práce technickou podobu jednotlivých prvků s orientačním vyčíslením nákladů. Pro přiblížení popisovaných skutečností byly k práci vytvořeny grafické přílohy.

Tyfloturistický oddíl při škole Jaroslava Ježka - volnočasové aktivity pro děti se zrakovým postižením
Jantová, Alžběta ; Vachulová, Jana (oponent) ; Květoňová, Lea (vedoucí práce)
Tyfloturistický oddíl působí jen v minimálních obměnách na Škole Jaroslava Ježka pro zrakově postižené již několik desítek let. Úkolem oddílu je organizovat a podporovat aktivity volného času dětí se zrakovým postižením v průběhu celého roku. Na činnostech se podílí dobrovolníci hlavně z řad studentů. Cílem této práce je zmapovat činnost Tyfloturistického oddílu a zjistit, jaký je jeho přínos pro děti se zrakovým postižením. V první části shrnuji poznatky o vývoji dětí v mladším a starším školním věku, se zvláštním přihlédnutím k jejich potřebám a významu vrstevnické skupiny. Práce se dále zabývá volným časem a aktivitami volného času u dětí se zrakovým postižením. Představuje možnosti volnočasového vyžití a organizace, které se jím zabývají. Jedna kapitola je věnována Tyfloturistickému oddílu, jeho historii, tradicím a současnosti. Přínos Tyfloturistického oddílu pro děti se zrakovým postižením byl zkoumán na základě dotazníkového šetření. Na základě výsledků je možné říci, že účast na akcích Tyfloturistického oddílu je pro děti nezapomenutelným zážitkem a volnočasovým aktivitám dětí se zrakovým postižením by se měla věnovat pozornost i do budoucna.

Prostor a obzor. Přemístění v epoše vizuálního zvratu
Bagdasarova, Jaroslava ; Petráň, Tomáš (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Studie pojednává o zkušenosti přemístění. Pojímá ji pomocí fotografických kódů čukotských migrantů a turistů, kteří ať už jakýmkoliv způsobem překročili pomyslné hranice kulturních konfigurací. Metodologickým východiskem je propojení vizuální antropologie, fenomenologie těla a prostoru se surrealistickým přístupem ke skutečnosti. Vizualita se nevnímá jako prostředek antropologického poznání, nýbrž jako předpoklad nové epistemologie. Ze studie vyplývá, že v souladu s mírou, v jaké se Čukotčan mění z turisty v migranta a postupně se začleňuje do kulturního prostředí Petrohradu, se mění také jeho vidění a tedy charakter snímků, které pořizuje: fotografie pozoruhodného se v prvním období migrace mění ve fotografii (od)pozorovaného, ze které vzniká časem fotografie pozorovatele.

Korelace klinických a a elektromyografických nálezů u pacientů se syndromem karpálního tunelu v závislosti na rehabilitační léčbě
Koutská, Helena ; Lepšíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Rychnovský, Tomáš (oponent)
Cílem práce bylo zhodnotit léčebný vliv rehabilitace u pacientů se syndromem karpálního tunelu. Práce byla zaměřena na porovnání elektomyografických nálezů, klinického vyšetření fyzioterapeuta a subjektivních pocitů pacienta. Pro ozřejmění subjektivních pocitů pacienta byla použita vizuální analogová škála bolesti. Na souboru 15 pacientů byl popsán vzájemný vztah mezi výše uvedenými vyšetřeními před začátkem rehabilitace a po 8 rehabilitacích, které proběhly v rozmezí dvou měsíců. Vzhledem k četnosti výskytu tohoto onemocnění byla snaha najít objektivní měřítko vyšetření bez nutnosti elektromyografie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Využití metody Manuální fyzioterapeutická korekce v terapii kořenového syndromu na dolních končetinách
Rotová, Kristýna ; Muchová, Renáta (vedoucí práce) ; Pitrmanová, Věra (oponent)
V bakalářské práci budu porovnávat vyšetřovací postup Metody MFK a kineziologický rozbor u dvou pacientů s diagnostikovaným kořenovým syndromem na dolních končetinách. Budu sledovat, zda se potvrdí výsledky kineziologického rozboru v počítačovém systému MFK, a zda bude mít provedení fyzioterapie s využitím vyšetření metodou MFK pozitivní vliv na symptomy související s kořenovým syndromem na dolních končetinách. Metoda Manuální fyzioterapeutická korekce je v oboru fyzioterapie poměrně novinkou. Ráda bych proto využila možnosti prověřit, je-li vyšetření myokinetické aktivace s vizualizací pohybového systému metodou MFK u výše zmíněné neurologické diagnózy přínosem pro vyšetřovací metody využívané ve fyzioterapii. Kořenový syndrom je onemocnění založené na strukturálním poškození páteře, páteřního kanálu, nebo meziobratlové ploténky, provázené funkčními subjektivními i objektivními projevy. Výběr pacientů zúžím požadavkem na kořenový syndrom způsobený výhřezem meziobratlové ploténky. Vedoucím symptomem je bolest, avšak kořenový syndrom je provázen dalšími neurologickými příznaky motorickými i senzitivními. Subjektivní obtíže pacienta podstatně snižují životní komfort, a tak budou důležitým ukazatelem účinnosti aplikované metody.