|
|
Russian Poetry at the Beginning of 21st Century
Tiazhkun, Antonina
Tato rigorózní práce je věnována současné ruské poezii, která prozatím postrádá obecně přijímané hodnocení literárních kritiků, také proto ji považujeme za jednu z nejméně prostudovaných oblastí ruské literatury. Cílem dané práce je navrhnout způsob, jak porozumět uměleckým a obsahovým zákonitostem, ale také kulturně-historickému, sociálnímu a estetickému významu ruské poezie naší doby. Za klíčové principy současné poezie můžeme považovat změnu literárního paradigmatu, estetický pluralismus a různorodost autorských přístupů. Rigorózní práce se skládá ze tří částí. První část popisuje teorii utváření a aktuální podobu literatury postsovětské doby od poloviny 80. let do současnosti v kontextu sociálních, kulturních a literárních faktorů. Kromě toho také analyzuje charakteristiky a jevy současné literární tvorby. Druhá část práce popisuje základní estetické tendence ruské poezie současnosti. Ve třetí části jsou přiblíženy její tematické a žánrově-stylové charakteristiky. Výzkum je založen na analýze tvorby několika významných ruských básníků, kteří byli vybráni jako reprezentanti současné ruské poezie od 60. let 20. století do současnosti. Jedná se o následující autory: A. Kušner, O. Čuchoncev, B. Kenžejev, S. Gandlevskij, O. Sědakova, T. Kibirov, V. Pavlova, M. Stěpanova, P. Barskova, D. Davydov.
|
|
|
Russian Poetry at the Beginning of 21st Century
Tiazhkun, Antonina ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Tato diplomová práce je věnována současné ruské poezii, která prozatím postrádá obecně přijímané hodnocení literárních kritiků, také proto ji považujeme za jednu z nejméně prostudovaných oblastí ruské literatury. Cílem dané práce je navrhnout způsob, jak porozumět uměleckým a obsahovým zákonitostem, ale také kulturně- historickému, sociálnímu a estetickému významu ruské poezie naší doby. Za klíčové principy současné poezie můžeme považovat změnu literárního paradigmatu, estetický pluralismus a různorodost autorských přístupů. Diplomová práce se skládá ze tří částí. První část popisuje teorii utváření a aktuální podobu literatury postsovětské doby od poloviny 80. let do současnosti v kontextu sociálních, kulturních a literárních faktorů. Kromě toho také analyzuje charakteristiky a jevy současné literární tvorby. Druhá část práce popisuje základní estetické tendence ruské poezie současnosti. Ve třetí části jsou přiblíženy její tematické a žánrově-stylové charakteristiky. Výzkum je založen na analýze tvorby několika významných ruských básníků, kteří byli vybráni jako reprezentanti současné ruské poezie od 60. let 20. století do současnosti. Jedná se o následující autory: A. Kušner, O. Čuchoncev, B. Kenžejev, S. Gandlevskij, O. Sědakova, T. Kibirov, V. Pavlova, M. Stěpanova, P. Barskova, D. Davydov.
|
|
|
Vesnické drama v tvorbě L. N. Tolstého a bratří Mrštíků
Dembická, Lucie ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Resumé Pro realistická dramata bylo zásadní nepřikrášlené zobrazení člověka se všemi jeho problémy a neřestmi. Autoři L. N. Tolstoj a bratři Mrštíkové se při psaní svých dramat Vláda tmy, neboli Uvíz jen drápkem a je s ním ámen a Maryša shodně zaměřili na prostředí vesnice, do které se šíří rozvrat tradičních hodnot vlivy z města. Cílem diplomové práce bylo zaznamenat hlavní motivy těchto změn včetně jejich následků se zaměřením na ruský a český venkov. Z analýzy vyplývá, že nejvýraznější změny jsou v morálce, která byla negativně ovlivněna intenzivním tlakem jedinců a celé společnosti na získávání peněz, bohatství i na úkor života, zdraví, štěstí jedinců. V Tolstého dramatu je navíc šířeji a hlouběji zaznamenán odklon od tradičních křesťanských hodnot a porušení desatera pro osobní zisk postav. Tento motiv u ateistických Mrštíků není tolik rozebírán, ale je samozřejmě součástí myšlení vesnického člověka v dramatu. Výrazný prostor zaujímají v dramatech ženské hrdinky. Ty jsou buď popsány jako dominantní, manipulativní ženy s jasným cílem, nebo se naopak klade důraz na jejich nezkušenost, bezbrannost v rámci rodiny. Matrjona a Lízalka jsou staré ženy, ovlivněné zkušenostmi z prožitého života, jejichž hlavním cílem je finančně zaopatřit své potomky bez ohledu na jejich životní štěstí. Naopak Anisja a Maryša...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Odvrácená tvář lásky v ruské klasické literatuře
Škrétová, Barbora ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Diplomová práce je tématicky vymezena fenoménem prostituce, jakožto jednoho z nejstarších obchodních artiklů. Teoretická část obsahuje vymezení klíčového pojmu práce, tedy prostituce, i vzájemný vztah mezi společností a touto sociální problematikou. Dále pak následuje stručný přehled historie samotného řemesla i právní předpisy a regule, kterými se vládnoucí elity snažily existenci prodejné lásky potlačit. Praktická část řeší více do hloubky koncepci pojetí lásky v ruské filozofii na přelomu 19. a 20. století, která se promítla do tvorby autorů vybraných literárních děl. Pro detailnější analýzu byli vybráni čtyři spisovatelé, jejichž tvorba spadá do stříbrného věku ruské literatury; jedná se konkrétně o povídky Křesťané a Tma Leonida Andrejeva, Příhoda a Naděžda Nikolajevna Vsevoloda Garšina, Kuprinovu novelu Jáma a Čechovovu povídku Záchvat. Pro lepší pochopení vztahu jednotlivých autorů k tématu lásky, je tento motiv v jejich tvorbě podrobněji analyzován v jedné samostatné kapitole. U všech výše zmíněných literáních děl je představeno kulturně-historické pozadí vzniku i jejich následné přijetí dobovou kritikou. Samotné zobrazení prodejné lásky je pro snazší ilustraci a pochopení analyzováno na základě několika klíčových bodů: pád na dno společnosti, motiv procitnutí, problematika venerických chorob, pokusy...
|
|
|
Postava učitele v ruské klasické literatuře
Štěpánková, Jana ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zhodnotit postavení učitele v odkazu na ruskou klasickou literaturu. V úvodu seznamuje s kulturně historickými kontexty fungování ruského školství v průběhu 19. století. Hlavní náplní práce je obecně představit a analyzovat problematiku sociálního postavení učitele, jakožto významného tvůrce dětské osobnosti, zejména z románů Těžké sny a Posedlý od Fjodora Sologuba a z povídek A. P. Čechova. Na základě komparace těchto děl a dalších literárních odkazů se snaží potvrdit či vyvrátit domněnku, že na povolání učitele se v ruské literatuře pohlíží jako na jedno z nejdůležitějších povolání, protože jeho úkolem je vychovávat budoucí generaci tak, aby byla prospěšná sobě i společnosti. Práce dochází k závěru, že učitel byl zobrazován převážně negativně, neboť převládal autoritativní přístup k dětem, na denním pořádku byly fyzické tresty často podnícené alkoholismem učitele.
|
|
|
Nepřeložené ze Sorokina
Biarozkina, Karina ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Předmětem bakalářské práce je tvorba ruského autora Vladimíra Sorokina. Práce je zaměřená na překlad a s ním spojenou problematiku, přičemž je rozdělená do dvou ucelených částí. První z nich je věnovaná problematice překladu s důrazem na tvorbu tohoto autora, druhá pak obsahuje komentář a to jak k výchozímu, tak k přeloženému textu. Cílem práce je poukázat na autorův specifický styl a vyjadřování, které znesnadňuje převod do jiného jazyka a vytvořit tak předpoklad pro budoucí překlad vybraného díla. Klíčová slova Překlad, překladatelská analýza, překladatelské metody, ruská literatura, Vladimír Sorokin, Goluboje salo
|
host ::
RSS.