|
|
Realistic hair rendering in Autodesk Maya
Svoboda, Tomáš ; Křivánek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vorba, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce popisuje real-time zobrazovaní vlasů v 3D modelovacím programu Autodesk Maya. Zobrazovací modul je součást projektu Stubble - zasuvného modulu do programu Maya, který slouží k modelovaní vlasů. Prezentovaný algoritmus poskytuje vysoce kvalitní interaktivní náhled, pomocí kterého je možné modelovat vlasy bez nutnosti zdlouhavého vytváření náhledu v externím programu. Cílem je vytvořit takový náhled, který se bude co nejvíce podobat obrázkům, které produkuje 3Delight - zasuvný modul pro program Maya, který implementuje standardy zobrazovacího rozhraní RenderMan.
|
|
| |
|
|
Vlasy vábit, válčit, vzdorovat. Sociální role vlasů v kulturně historickém kontextu
Kernová, Michaela ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Tématem diplomové práce jsou vlasy. Vlasy jako symbol vstupující do interpersonální interakce a reprezentující individuální podstatu jedince, fungující ve společenském prostoru. Vlasy jsou pojímány jako produkt "sporu" natura vs. kultura, jako významuplné a magií opředené entity i jako odraz vlivu sociokulturních regulativů, náboženských zvyklostí a očekávaného naplňování tradičních genderových rolí. Jsou příznakem změny těla biologického (vlastního všem příslušníkům rodu Homo) v tělo kulturní. Úpravu vlasů lze považovat za kulturní univerzálii, jelikož způsobem modifikace vlasů se zabývají lidé napříč geografickým rozmístěním i historií. Každá společnost disponuje normami určujícími míru ne/nevhodnosti určitého účesu; vlasy prostupují magií, náboženstvím, politikou, morálkou, sociální strukturou… Jejich podoba je ovlivněna kulturou i osobním rozhodnutím jedince respektovat či nerespektovat účes doporučený, konformní, vhodný či přikázaný (a nést případné následky této volby). Vlasy jsou součástí naší osobnosti s jednoznačným sociálním přesahem. Jejich prostřednictvím vyjadřujeme své názory, postoje, pozici v sociální hierarchii, status, příslušnost ke skupině (etnické, věkové, subkulturní, ekonomické, pracovní…), náboženské přesvědčení, vkus, obeznámenost s módními trendy i míru non/konformity s...
|
|
| |
|
|
Zastoupení vybraných prvků v lidských vlasech
Jochimová, Eva ; Janoušková, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Vlasy jsou výborná matrice ke sledování stopových prvků a minerálů v lidském těle. Až dlouhodobé změny v koncentraci prvků v organismu se odrážejí v jejich hodnotě ve vlasech, takže hodnocení minerálního stavu organismu analýzou vlasů je velice vhodnou metodou. Tato metoda je hojně využívána při toxikologickém vyšetření a v kriminalistice. Tato práce se zabývá analýzou Mg, K, Fe, Zn, Mn, Se, As, Cd a Pb ve 100 vzorcích metodou ICP-MS. Jedná se o mužské vzorky vlasů s věkovým rozpětím 19 – 74 let. Analýzou vlasů bylo zjištěno, že hodnoty koncentrací jednotlivých prvků se pohybují v úzkém rozsahu hodnot. U vzorků starší věkové kategorie se hodnoty v některých případech značně vychylují.
|
|
|
Design dámského epilátoru
Sakalová, Michaela ; Buganská, Tamara (oponent) ; Tomášková, Veronika (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa skladá z dvoch častí. V prvej sa venujem súčasnému stavu poznania. V nej sa nachádza história a vývoj epilátorov až po dnešnú dobu, rozbor metódy epilovania a detailné metódy IPL. Nasleduje analýza problému a stanovenie cieľov práce, kde je popísaný aktuálny dizajn epilátorov na trhu. V druhej časti bakalárskej práce bol vytvorený vlastný dizajn dámskeho epilátora, a teda jeho detailný popis vrátane konštrukčne technického riešenia. Finálne riešenie epilátora má jednoduchý čistý dizajn a je inšpirované kameňom. Celkový dizajn obsahuje základňu s pohonom, ktorá bola navrhnutá následne k epilátoru tak, aby bol celkový dizajn v harmonickom súlade.
|
|
|
Problematika, přínosy a omezení stanovení stopových prvků ve vlasech.
ŽIŽKOVÁ, Věra
Tématem práce je zhodnotit vlastní zkušenosti se stanovením stopových prvků ve vlasech a současně shromáždit literární údaje z této oblasti a pokusit se odpovědět na otázku, zda je stanovení stopových prvků ve vlasech vždy relevantní a přínosné, či zda má svoje omezení. Stanovení stopových prvků ve vlasech přináší řadu výhod (snadný neinvazivní odběr, trvanlivé vzorky, malé potřebné množství) a umožňuje získat jinak jen těžko dostupné retrospektivní informace o stavu organismu v dlouhém časovém období až několika let. Stanovení stopových prvků ve vlasech má ale i svá úskalí a vyžaduje vyřešení mnoha problémů. Potenciálně negativní vliv má např. používání vlasové kosmetiky. Vždy také hrozí možnost kontaminace vlasů z vnějšího životního či pracovního prostředí. Prvním krokem analýzy vlasů proto musí být čištění (mytí) vlasů vhodným postupem tak, aby se maximálně odstranilo vnější znečištění vlasů, ale současně se jen minimálně ovlivnil endogenní obsah prvků ve vlasech. Velmi často se používá metodika dle IAEA zahrnující opakované mytí vodou a acetonem. Druhým nezbytným krokem je mineralizace vlasů, tj. převedení do roztoku. Obecným rizikem při mineralizaci je na jedné straně možná ztráta prvku způsobená např. vytěkáním při zahřívání, na druhé straně hrozí kontaminace vzorku použitými reagenciemi. Optimálním postupem se zdá být tlaková mikrovlnná mineralizace s přídavkem koncentrované HNO3 a H2O2. Vlastní analýzu lze realizovat polarograficky nebo hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem. Nejčastěji používaným principem stanovení je ale atomová absorpční spektrometrie. Při dostatečně vysoké koncentraci s plamenovou atomizací, při nízkých koncentracích s elektrotermickou atomizací. Pro získávání relevantních informací je dále nezbytná validace a standardizace metody. Například přesnost je vhodné prověřit mezilaboratorní kontrolou (u nás bohužel zatím téměř nedostupnou) nebo použitím některého dostupného referenčního materiálu (např. BCR CRM 397). Preciznost lze relativně snadno určit opakováním analýzy homogenního vzorku. S diskutovanými problémy poněkud kontrastují komerčně laděné inzeráty slibující bezproblémové, jednoduché až zázračné zmapování stavu organismu, jednoznačné zhodnocení a doporučení například různých doplňků stravy. Vše pochopitelně podmíněné zaplacením (nejlépe opakovaným) příslušné finanční částky. Jak tedy po shrnutí údajů z literatury a vlastních zkušeností odpovědět na základní nadnesenou otázku, tj. zda je analýza vlasů přínosná a obecně použitelná? V řadě případů lze odpovědět, že ano. Ve sdělení jsou uvedeny příklady úspěšného využití při získávání retrospektivních údajů u vysokých expozic Pb, Ni, Cd, Hg a Fe: intoxikace pacientky olovem obsaženým v dlouhodobě užívaném bylinném koncentrátu, několika týdenní monitorování niklu ve vlasech dobrovolníka po týdenní expozici při výrobě NiSO4, prověřování ztrát Fe u pacientky z hematoonkologie, intoxikace celé rodiny olovem po dlouhodobém používání nekvalitní keramiky, intoxikace olovem restaurátorů historických maleb. Komerční využití u individuálních výsledků běžné populace se ale jeví stále jako velmi problematické a odpověď na základní otázku zní, že ne, tj. že pro takové zadání zatím stanovení koncentrace stopových prvků ve vlasech není zcela přínosné a ani není jednoduše obecně použitelné.
|
|
|
Výskyt rtuti ve vlasech školních dětí jižních Čech
HLADÍKOVÁ, Alena
Cílem práce bylo shrnout současné vědomosti o problematice na téma výskytu rtuti ve vlasech předem stanovených věkových kategorií respondentů a experimentálně zhodnotit zatíženost lidského organismu rtutí. K tomu bylo třeba získat dostatečný počet vzorků vlasů dětí školního věku z vybrané lokality, stanovit celkovou rtuť v těchto vzorcích a zhodnotit dosažené výsledky z hlediska toxické zátěže. V rámci této bakalářské práce bylo testováno 90 vzorků lidských vlasů a to u devíti různých věkových kategorií, v rozmezí od sedmi do devatenácti let. V každé věkové kategorii bylo 50% vzorků od mužské a 50% vzorků od ženské populace. Dále byl sestaven dotazník, který každá zúčastněná osoba vyplnila. Stanovení celkové rtuti bylo provedeno na jednoúčelovém spektrofotometru AMA-254. Průměry pro celkovou koncentraci rtuti se pohybovaly hluboko pod povolenými limitními hodnotami. Dokonce i nejvyšší naměřená hodnota rtuti, jež činila 0,38554 mg/kg, byla podlimitní. Ze zkoumaných vlivů faktorů na hladinu rtuti v těle vyšla průkazně závislost koncentrace rtuti na konzumaci sladkovodních ryb, při užití jednocestné ANOVy (F2,87=5,4364; p<0,05) v programu STATISTICA 7.
|
|
|
Předávání pozůstalosti jako ošetřovatelský problém
PEČENKOVÁ, Ladislava
Předávání pozůstalosti jako ošetřovatelský problém Téma smrti patří k životu. Těžkou a psychicky velmi náročnou situací v práci ošetřovatelského personálu je sdělit pozůstalým, že život jejich blízkého skončil. Rozhovor s nimi vyžaduje dobré etické a komunikační schopnosti sester. Pozůstalí jsou při těchto situacích emočně vypjatí a potřebují psychickou pomoc. To jsou stavy zátěžové nejen pro pozůstalé, ale i pro sestry. Ty se týkají oblastí zvládání psychické zátěže pozůstalých i sester, komunikace, majetkových i rodinných vztahů pozůstalých. Mým cílem bylo zjistit, s jakými problémy se ošetřovatelský personál setkává při předávání pozůstalosti. K tomuto cíli jsem formulovala první hypotézu. Prioritním problémem pro sestry při předávání pozůstalosti je komunikace. Dále jsem zjišťovala, jak jsou sestry připraveny na komunikaci s pozůstalými a na předávání pozůstalosti. Posledním cílem bylo zjistit, co by sestry potřebovaly ke zvládnutí tohoto procesu. K této otázce jsem vytvořila druhou hypotézu.Vnímání procesu předávání pozůstalosti sestrami závisí na vhodném prostředí. Bakalářská práce se dělí na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části je popisována smrt člověka v historii a dnes, péče o umírajícího a zemřelého. Jsou vzpomenuty rituály, zákonné postupy, problémy v komunikaci a jejich vliv na sestry. Kvantitativní výzkum byl proveden technikou dotazníků. Dotazník byl anonymní a obsahoval 34 otázek. Byl osloven ošetřovatelský personál pracující v onkologických, interních a chirurgických a geriatrických oddělení nemocnic, psychiatrických léčeben, domovů pro seniory v kraji Vysočina a v Jihočeském Kraji. Sebráno bylo 233 správně vyplněných dotazníků. Výsledky výzkumu první hypotézu vyvrátily a druhou potvrdily. Byly zmapovány problémy, se kterými se sestry těchto oddělení nejčastěji setkávají. Náměty sester mohou prakticky napomoci managementům zdravotnických i sociálních zařízení nalézt možná řešení, která by vedla ke zkvalitnění procesu předávání pozůstalosti.
|
|
| |
host ::
RSS.