|
|
Právní problémy združstevňování české vesnice v 50. letech
Hanzálková, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o procesu kolektivizace ("združstevňování") české vesnice v 50. letech 20. století se zaměřením na jeho právní problémy. Práce je rozdělena do pěti kapitol, které se nejprve zabývají samotným pojmem "kolektivizace zemědělství" (jeho významem, původem, tím, co tomuto procesu předcházelo, jakož i jeho zobecněním v kontextu satelitních zemí SSSR). Následuje kapitola uvozující problematiku kolektivizačního procesu v Československu zahrnující jeho časové rozmezí a popis klíčových pojmů (JZD, státní statek). Těžiště celé práce spočívá v kapitole číslo tři poměrně detailně popisující první fázi kolektivizace zemědělství v Československu (její přípravný proces, přijetí zákona o JZD, přechod k sovětskému pojetí kolektivizace a především pak rozbor metod používaných v procesu likvidace velkých statkářů a zabavování jejich majetku). Značná část této kapitoly se věnuje Akci "K" (příprava, průběh, problémy v realizaci). Stranou mého zájmu nezůstal ani zevrubný rozbor pojmu "kulak". Následující, čtvrtá kapitola, poměrně stručně přibližuje druhou fázi kolektivizace české vesnice. Práci uzavírá kapitola pátá popisem a detailní analýzou případu konkrétního českého sedláka, který se stal obětí "kulackého procesu" a promítnutí teoretických částí práce právě do tohoto případu. Cílem této...
|
|
|
Kolektivizace a transformace československého a českého zemědělství v letech 1945 - 2004, právně normativní pohled
Hraba, Zdeněk ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
1 Abstrakt Předmětem této práce je sledování proměn určitého výseku právního řádu, regulujícího organizaci a fungování zemědělství, v období přechodu z jednoho režimu do jiného režimu a v období jejich stabilizace. Práce pojednává o normativní regulaci československého a českého zemědělství v období uplatňování jeho kolektivizované podoby a v druhé části pak v období přechodu československého a českého zemědělství na jeho tržní podobu. Kolektivizace a vlastní vývoj socializovaného československého zemědělství je vymezena léty 1949 až 1990, transformace či spíše dekolektivizace a další vývoj tržního, nejprve československého a poté českého zemědělství, je datován od roku 1990 prakticky dodnes, přičemž tato práce se zabývá vývojem zkoumané právní úpravy jen do roku 2004, tedy do doby vstupu České republiky do Evropské unie. Od roku 2004 právní úprava již přestává být výlučnou záležitostí českého státu a musí být přizpůsobena právu Evropské unie, stejně jako ekonomické podmínky fungování tržního zemědělství jsou modifikovány uplatňováním společné zemědělské politiky Evropské unie. Kolektivizace a dekolektivizace je v této práci pojata z hlediska jejich družstevních forem, přičemž specifická problematika státních statků byla v této práci ponechána vědomě stranou, přestože podíl státních statků na socializaci...
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na nymburském okrese 1948 - 1953
Rajlová, Lucie ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Kolektivizace na nymburském okrese 1948 - 1953 je primárně zpracována jako stručný náhled na počátek kolektivizace na nymburském okrese, vymezeno lety 1948 až 1953. První část je věnována stručnému popisu zemědělství v Československu a jeho vývoji po druhé světové válce. Připomenuty budou některé předpoklady, ze kterých vycházelo poválečné družstevní zemědělství po roce 1945, jako byly Hradecký program a Ďurišovy zemědělské zákony. Část práce je věnována i okolnostem zákazu Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, tedy strany agrární - v rámci poválečné politické obnovy po roce 1945. Předválečná agrární strana měla ve svých řadách četné zastoupení sedláků. Mezi nimi byla řada těch, kteří byli v dalších letech nejcitelněji postiženi kolektivizačními praktikami. Dále práce připomíná počátky kolektivizace v ČSR po únoru 1948. Hlavní pozornost pak věnuji vzniku a činnosti JZD ve vybraných obcích nymburského okresu v uvedeném období. Poslední část je věnována některým politickým procesům se zemědělci na nymburském okrese, též jejich využití v dobové propagandě. V přílohách jsou k bakalářské práci připojeny tabulky s údaji a dobové propagační materiály. Stěžejní části práce byly vypracovány na základě studia materiálů ze Státního okresního archivu Nymburk,...
|
|
|
Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny. Případová studie katastrálního území Široký Důl
Kocmanová, Pavlína ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Diplomová práce Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny ABSTRAKT V diplomové práci jsem zkoumala změny ve struktuře kulturní krajiny ve vztahu se společenským vývojem mezi lety 1937-2010. Časový horizont výzkumu spadá především do druhé poloviny 20. století, tedy do období kolektivizace československého zemědělství, v jejímž důsledku došlo k ekologické devastaci krajiny a celkově k proměně rázu českého venkova. Analýza změn krajinné struktury má formu případové studie katastrálního území Široký Důl. Změny v krajině jsem interpretovala z historických leteckých snímků a dále analyzovala pomocí geografických informačních systémů. Výstupem jsou ukazatele (krajinné metriky), pomocí kterých jsem vyhodnocovala stav území v daném časovém řezu. Změny ve struktuře krajiny jsem konfrontovala se společenským vývojem, který je nastíněn v teoretické části práce a vychází z předem vyhotovené rešerše literatury. Výstupem práce je rámcový příběh konkrétní krajiny, která prodělala zásadní změnu ve struktuře pod vlivem kolektivizace zemědělství. Klíčová slova: struktura krajiny, kolektivizace, krajinné metriky, GIS, kulturní krajina, letecké snímky, Široký Důl
|
|
|
Hospodářské a politické důsledky kolektivizace v Československu
Pučelík, Karel ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Tato práce má za úkol analyzovat důsledky kolektivizace v československém zemědělství. Sledované období je mezi lety 1948-1960. V teoretické části jsou popsány politické a ekonomické motivy kolektivizace a stav československého poválečného zemědělství. Popsány jsou i výzkumné metody a teoretická východiska. V analytické části je předkládán vývoj kolektivizace a dopad zemědělských reforem na zemědělský sektor. Sledované období je rozděleno do tří částí podle intenzity kolektivizace. V závěru se podařilo verifikovat hypotézu, že kolektivizace výrazně ovlivnila československé zemědělství.
|
|
|
Sovětská kolektivizace z konce 20.let a první poloviny 30.let 20. století a její socioekonomické dopady na Volyňské Čechy
Šťastná, Dora ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se zabývá hospodářským vývojem v Sovětském svazu na konci 20. let a v první polovině 30. let 20. století. Důraz je kladen na kolektivizaci zemědělství během prvního pětiletého plánu. Teoretická část práce se věnuje rozboru centrálně plánované ekonomiky, předchozímu hospodářskému vývoji v SSSR a charakteristikám konceptu Stalinovy hospodářské politiky. Analytická část práce se soustředí na průběh kolektivizace a vyhodnocení socioekonomických výsledků a důsledků, konkrétně na území Volyně, kam emigrovaly tisíce českých obyvatel. Hlavní hypotéza, že Volynští Češi nebyli přímo zasaženi první vlnou násilné kolektivizace, byla vyvrácena. V důsledku kolektivizačních opatření došlo k úbytku počtu českých obyvatel na Volyni až o 30%. První pětiletý plán představoval velký krok k modernizaci a soběstačnosti země, avšak v agrárním sektoru selhal.
|
|
|
Kolektivizace ve vnímání rurální a urbánní komunity
BUCHTELE, Roman
Cílem této bakalářské práce je popsat obraz historie procesu kolektivizace v píseckém okrese na dvou skupinách obyvatel - rurální a urbánní komunitě, jak tyto skupiny tento proces hodnotí, jaký je rozdíl ve vnímání těchto dvou komunit, jaký má pro ně ekonomický význam. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část definuje venkovský prostor, revizi pozemkové reformy a samotný proces kolektivizace spolu s jeho ekonomickými a sociálními důsledky. Základem analytické části je výzkum, který mapuje sociální, environmentální a ekonomické důsledky kolektivizace. Základem výzkumu je triangulace metod. Data jsou sbírána formou dotazníků a doplněna skrze polostrukturované rozhovory.
|
|
|
Proměny zobrazování násilné kolektivizace československého venkova na filmových plátnech a televizních obrazovkách.
SUDA, Vladislav
Tématem této diplomové práce je obraz kolektivizace československého venkova, jak jej vytvářeli českoslovenští filmoví a televizní tvůrci v letech 1948 1989. Cílem práce je na základě popisu a kritické analýzy filmové tvorby popsat i proměnu dobových pohledů na kolektivizaci jako takovou a odhalit stereotypy, které se v určitých obdobích ve filmové a později i televizní tvorbě pravidelně opakovaly, a případně vyzdvihnout snímky, které by se dobovému úzu alespoň částečně vymykaly. Hlavní část práce je rozdělena na tři části, první sleduje období mezi lety 1948 1960, druhá období 1961 1970 a třetí 1971 1989. V každém z těchto období budeme sledovat problematiku zobrazování kolektivizace nejprve obecně, a poté i podrobněji na vybraných příkladových snímcích. Pro uvedení do kontextu jsou součástí práce kapitoly o celkové situaci v československé kinematografii pro příslušná období a zároveň i kapitola, která stručně nastíní historické pozadí samotného aktu kolektivizace československého venkova.
|
|
|
Kolektivizace v SSSR na konci 20. let a ve 30. letech 20. století
Malina, Jan ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se soustředí na analýzu hospodářské a sociální situace v Sovětském svazu na konci 20. let a ve 30. letech 20. století. Důraz je kladen na kolektivizaci zemědělství a opatření realizovaná v agrárním sektoru v první polovině třicátých let. Teoretická část je věnována analýze direktivního hospodářského systému, cílům Stalinovy hospodářské politiky a nástinu předcházejícího výoje. Analytická část zkoumá průběh kolektivizace zemědělství, konkrétní kroky uskutečněné v agrárním sektoru a jejich reálný dopad na obyvatelstvo. Podařilo se potvrdit hlavní hypotézu, že i přes růst spotřeby jakožto hlavního ukazatele životní úrovně, se životní úroveň ve sledovaném období snížila.
|
|
|
Geneze vývoje venkovské sídelní struktury
ČERNÍKOVÁ, Lenka
Cílem práce bylo zobrazit změny krajiny v zájmové oblasti katastrálního území obce Nalžovské Hory. Byly posuzovány změny, které se staly v letech 1844-1845, tedy v době 2. vojenského mapování a rovněž během 3. vojenského mapování, které probíhalo v letech 1877-1880. Změny v krajině se také posuzovaly z období po tzv. kolektivizaci v 50. letech 20. století a ze současnosti, z roku 2011. Dále byly také navrženy změny v obci, které by bylo možno uskutečnit do roku 2020. Vývoj změn byl pozorován u zemědělských ploch, tj. u trvalých travních porostů a orné půdy, dále u lesních a vodních ploch a nakonec u intravilánu. Návrhy změn v obci byly navrženy tak, aby pomohly k jejímu rozvoji v oblasti bydlení, rekreace a podnikání. V Praktické části jsou uvedeny důvody změn a výsledky zpracovány v grafech. Práce je doplněna o řadu historicky cenných fotografií, vztahujících se ke zkoumané oblasti.
|
host ::
RSS.