|
| |
|
|
Užití aoristu, imperfekta a perfekta v česky psané próze poloviny 14. století
Zdeňková, Jana ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent)
Předmětem této práce je analýza užívání tvarů aoristu, imperfekta a složeného préterita ve čtyřech staročeských prozaických překladových památkách ze začátku 2. poloviny 14. století. Analyzovanými texty jsou úryvek prvního staročeského překladu Bible (úryvek Bible drážďanské doplněné textem Proroků rožmberských), legenda o svatém Václavu ze staročeského Pasionálu, Jmě o svatém Pavle a dvě kapitoly díla O svatém Jeronýmovi knihy troje. Zabýváme se zastoupením jednotlivých zkoumaných tvarů, vidovou charakteristikou sloves, od nichž se tyto slovesné tvary tvoří, a jejich vztahem k latinské předloze. Získané výsledky jsou uspořádány do tabulek a grafů. Součástí práce je též elektronická databáze zkoumaných slovesných tvarů.
|
|
|
Moravský markrabě Jan Jindřich a jeho manželka Markéta Opavská
Nemravová, Lenka ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o společném životě moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského a jeho manželky Markéty Opavské. Jejich manželství hrálo svoji úlohu i v dynastické politice Karla IV., který dokázal využít všechny členy svého rodu. Práce vychází hlavně z pramenů, v nichž se vyskytuje moravská markraběnka, ať už to jsou zápisy z kronik, listiny či účty. Po kapitole věnované obecné terminologii, která se týká sňatku a manželství, následuje stručný popis předchozího života Jana Jindřicha s první manželkou Markétou Korutansko-Tyrolskou. Stejně tak je objasněno, z jaké rodiny pocházela Markéta Opavská. Poté se práce věnuje jejich sňatku, o kterém nemůžeme říci téměř nic určitého, a následně téměř chronologicky probírá další prameny. Snaží se prozkoumat rodinný život markrabat, kde sídlili, jak vypadal jejich dvůr nebo jaké byly osudy jejich dětí. V závěru je řešena otázka Markétiny smrti a shrnuty jsou další manželství, které Jan Jindřich uzavřel. Klíčová slova: Jan Jindřich Lucemburský, Markéta Opavská, 14. století, manželství, Brno
|
|
| |
|
|
Právní předpisy na území Toskánska v Trecentu: Dlouhá cesta od latiny k volgare
Argalášová, Marta ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Obstová, Zora (oponent)
Předmětem této diplomové práce jsou právní předpisy na území dnešního Toskánska ve čtrnáctém století. Její úvodní část se zaměřuje na obecnou politickou a správně právní situaci na daném území, historický exkurz se zabývá také právními prameny Trecenta. Druhá část se věnuje vývoji toskánštiny v Duecentu a Trecentu s přihlédnutím k právnímu jazyku. Třetí část je věnována právnímu jazyku jako celku, jeho specifikům a zvláštnostem v lexiku i v morfosyntaxi. Závěrečná kapitola je zaměřena na praktický jazykový rozbor právního textu ze čtrnáctého století, Statuti dell'Opera di San Jacopo di Pistoia.
|
|
|
(K) Blahořečení královny Elišky Přemyslovny
Všetečková, Zuzana
Královna Eliška Přemyslovna spolu s Janem Lucemburským podporovali stavbu kláštera dominikánek u sv. Anny, dostavbu chóru kostela sv. Tomáše v Praze a výstavbu špitálu na Mělníku. Zprávy o úctě Elišky k relikviím jsou zapsané ve Zbraslavské kronice, další v objevených třech listinách se soupisem relikvií.
|
|
| |
|
|
Komenda johanitského řádu ve Strakonicích - stavební historie a nástěnné malby
NOVÁKOVÁ, Soňa
Tématem předkládané bakalářské práce s názvem "Komenda johanitského řádu ve Strakonicích - stavební historie a nástěnné malby" jsou pozoruhodné vrcholně středověké nástěnné malby z první poloviny 14. století v objektu bývalé johanitské komendy ve Strakonicích. Práce se detailně zabývá formálním i ikonografickým rozborem nástěnných maleb. Vedle ikonografické analýzy se práce věnuje zahraničním inspiračním vlivům a vazbám na tvorbu iluminovaných rukopisů. Práce je obohacena o nástin stavební historie objektu, historii johanitského řádu a vztahy mezi johanitským řádem a šlechtickým rodem Bavorů.
|
|
|
Špitál Panny Marie Pokorné pod Vyšehradem
Všetečková, Zuzana
Středověké umění – klášter P.M. Pokorné, založený arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi - otázka, zda obraz P.M. Pokorné byl objednán arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi jako "mater domus" pro špitál stejného zasvěcení - zda kovový kryt souvisel s byzantskými ikonami a zda byl objednán Václavem Králíkem z Buřenic nebo králem Václavem IV. nebo vyšehradským proboštem Albíkem z Uničova.
|
|
|
Minnesang a dvorská literatura na dvoře posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků
VELICKÁ, Olga
Kvalifikační práce mezioborového charakteru je zaměřena na poznání historie a kultury doby posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků. V této době proniká do českých zemí západní dvorská kultura. Primárním úkolem práce je poznat, za jakých podmínek vzniká dvorská literatura a minnesang na dvorech těchto panovníků. Dále jsme si dali za cíl komparativní metodou vymezit základní tematické okruhy v próze i poezii. Sekundárním úkolem je poznání vlivu německé a latinské literatury domácí i cizí na literaturu psanou česky. Práce ?Minnesang a dvorská literatura na dvoře posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků? se zabývá obdobími od roku 1283 ? 1306 a dále 1310 ? 1333 s přihlédnutím i k rokům předchozím.
|
host ::
RSS.