|
|
Invazní druhy vodních bezobratlých v ČR
Kolářová, Lucie ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Dočkalová, Kateřina (oponent)
Šíření nepůvodních druhů je v současné době aktuálním problémem, který se týká i vodního prostředí a v něm žijících bezobratlých. Ve vodách na území ČR byl zaznamenán výskyt řady nepůvodních druhů, které bychom mohli rozdělit do dvou skupin. První skupinu představují druhy invazivní - jejich ekologické charakteristiky (např. rychlý růst, vysoká plodnost či přenos chorob) jim umožňují snadné šíření. Mezi tyto druhy patří zejména severoamerické druhy raků Orconectes limosus a Pacifastacus leniusculus, dále pak Dreissena polymorpha či Dikerogammarus villosus. Jejich šíření je velmi nápadné, neboť zde páchají poměrně rozsáhlé škody a představují nebezpečí pro naše původní společenstva. Kromě toho se však v našich vodách vyskytuje několik dalších druhů, které zde také nejsou původní, nicméně se šíří velmi nenápadně, nedosahují vysokých populačních hustot a pro naše společenstva nepředstavují žádné výrazné nebezpečí. Výskyt těchto invazních druhů byl zaznamenán zejména díky monitoringu, který provádí jednotlivé podniky povodí a bez kterého bychom o jejich přítomnosti ani nemuseli vědět. Většina z nich byla na naše území introdukována neúmyslně. V důsledku budování plavebních kanálů došlo k odstranění přirozených bariér mezi jednotlivými povodími a následným rozvojem lodní dopravy bylo umožněno rozšíření...
|
|
|
Stanovištní nároky a kompetice mezi původním a invazními druhy Impatiens
Čuda, Jan ; Skálová, Hana (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
V České republice se běžně vyskytují tři druhy rodu Impatiens (netýkavka), z nichž jeden je původní - I. noli-tangere a dva jsou invazní - I. parviflora a I. glandulifera. Protože všechny druhy se vyskytují na relativně podobných stanovištích, je otázka, zda invazní druhy nemohou mít negativní vliv na původní druh, případně dokonce nemůže být původní druh kompetičně vyloučen. Cílem práce bylo: (i) porovnat stanovištní nároky druhů Impatiens, (ii) zjistit, zda je možná jejich koexistence a (iii) posoudit vliv invazních druhů na druh původní. Byly vytyčeny dva soubory trvalých ploch, které se nacházely dohromady na pěti lokalitách. První soubor obsahoval 84 trvalých ploch, celkem 7 typů kombinací výskytu druhů Impatiens a byl určen ke studiu stanovištních nároků. Stanovištní nároky jsem hodnotil podle proměnných prostředí naměřených přímo v terénu (vlhkost, zástin, sklon svahu, pokryvnost volné půdy) a nepřímo pomocí Ellenbergových indikačních hodnot doprovodných druhů Impatiens: (vlhkost, světlo, půdní reakce, živiny). Druhý soubor obsahoval 45 ploch, na ploše byla sledována vždy dvojice druhů původního a invazního. Jeden z druhů byl odstraněn a byla sledována reakce druhu ponechaného. Hodnotil jsem reakci počtu, pokryvnosti a výšky druhu po odstranění kompetitora. Nejdůležitejšími faktory prostředí...
|
|
|
Invaze nepůvodních živočišných druhů a jejich vliv na místní společenstva a ekosystémy
Nováková, Kateřina ; Kubík, Štěpán (vedoucí práce)
Fenoménu biologických invazí a šíření nepůvodních druhů je v posledních letech věnována značná pozornost. Se změnami kvality stanovišť, vzrůstajícím využíváním přírodních zdrojů, změnou klimatu a znečištěním životního prostředí, jsou invaze nepůvodních druhů považovány za hlavní procesy, které výrazně negativně ovlivňují světovou biodiverzitu.
Invaze mají vliv nejen na lidskou společnost, ale jsou především zodpovědné za celou škálu změn prostředí. Mění fungování ekosystémů, mají vliv na původní společenstva a dokonce v některých případech přispívají k lokální extinkci druhů. K tomu dochází v případě, kdy se daný druh začne nekontrolovatelně šířit natolik, že rozvrací přirozené ekosystémy, což vede k rozsáhlým ekologickým škodám a k agresivnímu vytlačování mnoha původních druhů a tím k ochuzení druhové diverzity.
Cílem této bakalářské práce je shrnout současné znalosti týkající se problematiky biologických invazí, charakterizovat vybrané zástupce a v neposlední řadě zhodnotit vlivy nepůvodních živočišných druhů na hostitelská společenstva a ekosystémy a stanovit preventivní opatření, způsoby kontroly šíření a priority ochrany přírody.
|
|
|
Invazní rostliny v CHKO Křivoklátsko
Drhlíková, Kristýna ; Tesařová, Blanka (vedoucí práce) ; Petrus, David (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výskytem invazních rostlinných druhů Heracleum mantegazzianum, Solidago canadensis a gigantea, Impatiens glandulifera, Reynoutria japonica, sachalinensis a bohemica., které patří mezi nejobávanější rostliny v České republice. Invaze jsou ekologický problém v globálním měřítku, který je čím dál, tím více diskutovaný.
Mapování proběhlo v létě 2015 na části území chráněně krajinné oblasti Křivoklátsko, kde se vyskytují ve velké míře evropsky významné lokality. Práce je také zaměřená na charakteristiku oblasti a vyskytujících se evropsky významných lokalit.
Byl hodnocen výskyt lokalit rostlin, jejich plošné zastoupení a procentuální výskyt druhů v různých biotopech. Nejvíce plošně byla zastoupena Impatiens glandulifera v okolí řeky Berounky, která je jejím hlavním zdrojem šíření. Dalším vyskytujícím se druhem byl Solidago canadensis a jen dva jedinci Reynoutria japonica.
Rozloha invadovaných ploch na zájmovém území je minimální.
|
|
|
Floristický průzkum přírodní památky Vinice v Jincích (okres Příbram)
Ambrožová, Veronika ; Česká, Jana (vedoucí práce) ; Petrů, Veronika (oponent)
Floristický průzkum přírodní památky Vinice (Příbramsko) byl proveden ve vegetační sezóně let 2012 a 2015. Studovaná lokalita se nachází u obce Jince a je významných paleontologickým nalezištěm kambrické fauny.
Cílem bakalářské práce byla floristická inventarizace cévnatých druhů rostlin se zaměřením na ověření výskytu chráněných a ohrožených druhů. Práce dále obsahuje zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území v kontextu s platným plánem péče o PP.
Na vybraných částech studovaného území PP Vinice bylo v roce 2015 inventarizováno celkem 61 druhů cévnatých rostlin (v roce 2012 bylo determinováno 47 druhů bez čeledí lipnicovité, sítinovité a šáchorovité). Byl potvrzen (v obou letech) výskyt dvou druhů v různém stupni ohrožení udávaných v předchozím botanickém výzkumu v roce 2006, výskyt dalších tří uvedených ohrožených druhů potvrzen nebyl.
Dále byl ve vegetační sezóně 2015 zjištěn výskyt 5 nepůvodních druhů, z toho trnovník akát (Robinia pseudacacia) a netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) jsou invazivního charakteru. Potenciální hrozbou pro studovanou lokalitu může být i janovec metlatý (Cytisus scoparius), přestože nepatří mezi invazivní druhy v ČR.
Na základě floristické inventarizace byly orientačně stanoveny 4 hlavní biotopy (hercynské dubohabřiny, květnaté bučiny, acidofilní teplomilné doubravy a suché acidofilní doubravy).
Pro zachování této paleontologicky i botanicky významné lokality lze doporučit dodržování schváleného plánu péče na období 2007-2016, kde jsou podrobněji rozvedeny vhodné zásahy. Při tvorbě nového plánu péče by měl být kladen důraz na intenzivnější ochranu paleontologického naleziště a na likvidaci či omezování populací invazivních druhů včetně janovce metlatého, zejména na skalních výchozech s teplomilnou vegetací.
|
|
|
Měkkýši České republiky
Cermanová, Michaela ; Hlava, Jakub (vedoucí práce) ; Husák, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou měkkýšů na území České republiky.
V jejím úvodě byl charakterizován kmen měkkýšů a jeho historie. Další část se věnuje morfologii a anatomii suchozemských a vodních měkkýšů, jejich ekologii a biologii. Podrobně byl popsán životní cyklus plžů, způsob života a potrava. U vodních měkkýšů byl popsán charakter rozšíření na území České republiky a jejich migrace spojená s osidlováním nových biotopů. Následující kapitola pojednává o determinaci a sběru měkkýšů, popisuje několik metod sběru a determinaci suchozemských zvláště pak vodních měkkýšů.
Velká část práce je věnována ohrožení měkkýší fauny, ochraně přírody a negativnímu vlivu člověka na malakofaunu vytvářením nových podmínek v krajině. Mezi negativní vlivy, kterými člověk zásadním způsobem mění ráz krajiny patří například mýcení lesů, budování přehradních jezer nebo podélná regulace toku. Poslední kapitola popisuje nepůvodní druhy suchozemských i vodních měkkýšů na území České republiky, které představují další nebezpečí pro naši původní malakofaunu.
|
|
|
Výskyt invazního druhu miličky polabské (Eragrostis albensis) v Praze a okolí
Mikulka, Jakub ; Holec, Josef (vedoucí práce) ; Jursík, Miroslav (oponent)
Milička polabská (Eragrostis albensis) je považována za invazivní plevel. Jako invazivní druh označujeme druh nepůvodní na daném území, který se nekontrolovatelně šíří. Eragrostis albensis je poměrně nedávno popsaný druh, který se šíří v podél toků Labe a Vltavy. Cílem bylo nalézt lokality výskytu tohoto invazivního druhu, monitoring byl vázán především na řeku Vltavu v Praze. Výsledkem monitoringu bylo objevení několika nových lokalit, především na ruderálních místech. Počet rostlin byl na nalezených stanovištích poměrně nízký. Byla objevena lokalita s desítkami rostlin (lokalita Dvořákovo nábřeží). Invazivní druh má širokou ekologickou amplitudu, vyskytuje se především na nábřežích, přímo na břehu řeky, ale dokáže se prosadit i na silně sešlapávaných chodnících, ovlivněných suchem. Druh velmi dobře snáší narušování stanoviště, například povodně mohou výskytu tohoto druhu značně napomoci vytvořením vhodných lokalit. Dle vlastních pozorování lze konstatovat, že druh Eragrostis albensis se již stal součástí některých ruderálních stanovišť v Praze a okolí.
|
|
|
Monitoring invazních a nepůvodních rostlin v povodí řeky Svratky
Ševčíková, Alice
Tato bakalářská práce se zabývá monitoringem invazních a nepůvodních rostlin v povodí řeky Svratky na následujících lokalitách: Brněnská přehrada, Modřice a Tišnov. Studované plochy se nacházely přímo u břehu řeky Svratky, na zemědělské půdě kousek od břehu a pár metrů od břehu na neobdělávané zemědělské půdě. Při monitoringu byly využity metody Curyšsko-Montpelierské fytocenologické školy. Pro posouzení trendů v šíření invazních rostlin byly porovnány aktuální fytocenologické snímky a snímky ze 70 let z České národní fytocenologické databáze. Z výzkumu jsem zjistila, že v minulosti se zde vyskytovaly spíše druhy původní, ale v současnosti převažují druhy nepůvodní s invazním potenciálem.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.