|
| |
|
|
Client-side execution of PHP applications compiled to .NET
Husák, Tomáš ; Zavoral, Filip (vedoucí práce) ; Peška, Ladislav (oponent)
Peachpie je moderní kompilátor umožňující kompilace PHP skriptů do .NET. Blazor je nová část platformy ASP.NET nabízející použití C# na straně klienta díky novému webovému standartu WebAssembly. Tato práce zkoumá nový způsob, jak spouštět PHP založený na integraci Peachpie a Blazor. PHP skripty mohou být referencovány z Blazor a vyhodnoceny, bohužel tato akce vyžaduje mnoho kroků k jejímu provedení. My jsme tyto kroky analyzovali, navrhli řešení pro vkládání těchto skriptů do Razor stránek, navigování těchto skriptů a nakonec vyhodnocení. Výsledkem se stala knihovna obsahující pomocné třídy umožňující PHP programátorům přesunout PHP exekuci na stranu klienta s výho- dami Blazor prostředí. Rozdílnost použitých technologií nicméně limituje možnosti, které se s nima lze provádět, což je popsáno prostřednictvím dvou měření. 1
|
|
| |
|
|
Parazitární onemocnění australských druhů papoušků
Rasochová, Karolína ; Jankovská, Ivana (vedoucí práce) ; Husák, Tomáš (oponent)
Australské druhy papoušků mohou být hostiteli mnoha druhů parazitů. Parazitární onemocnění postihuje papoušky chované v lidské péči i papoušky ve volné přírodě. Tato práce zpracována formou literární rešerše slouží jako přehled většiny parazitů, jejichž výskyt byl u australských druhů papoušků potvrzen. Mnoho druhů parazitů bylo u papoušků objeveno teprve nadávno. Výskyt některých nových druhů je potvrzen i v chovech australských papoušků ve střední Evropě (kokcidie Sarcocystis calchasi) a na území České Republiky (prvok Leucocytozoon spp., škrkavka Ascaridia platyceri).
Parazitární infekce mohou být detekovány vyšetřením vzorků (trusu, krve, tkáňe) u žijicích papoušků nebo pitvou u uhynulých jedinců (histopatologie). U papoušků se setkáváme s protozoálními infekcemi způsobené prvoky (kmen Metamonada a Apicomlexa), mezi nejčastěji se vyskytující patří giardióza, kokcidióza, kryptosporidióza
a krevní parazité (Plasmodium spp., Leucocytozoon spp., Haemoproteus spp.). Australské druhy papoušků jsou nejčastějšími hostiteli hlístic, především škrkavek (Ascaridia spp.) a kapilárií (Capillaria spp.). Z kmene hub (Fungi) je u papoušků potvrzený výskyt Encephalitozoon hellem způsobující mikrosporidiózu, která se primárně vyskytuje u lidí se získanou imunodeficiencí. Jedná se tak o potencionálně zoonotické onemocnění.
Z ektoparazitů jsou uvedeny nejvýznamnější zástupci z mnoha parazitujících druhů roztočů a hmyzu. U jednotlivých parazitů je popsán jejich životní cyklus, patogenita, cesty přenosu, klinické příznaky u infikovaných jedinců, diagnóza, možnosti prevence a léčby.
|
|
|
Měkkýši České republiky
Cermanová, Michaela ; Hlava, Jakub (vedoucí práce) ; Husák, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou měkkýšů na území České republiky.
V jejím úvodě byl charakterizován kmen měkkýšů a jeho historie. Další část se věnuje morfologii a anatomii suchozemských a vodních měkkýšů, jejich ekologii a biologii. Podrobně byl popsán životní cyklus plžů, způsob života a potrava. U vodních měkkýšů byl popsán charakter rozšíření na území České republiky a jejich migrace spojená s osidlováním nových biotopů. Následující kapitola pojednává o determinaci a sběru měkkýšů, popisuje několik metod sběru a determinaci suchozemských zvláště pak vodních měkkýšů.
Velká část práce je věnována ohrožení měkkýší fauny, ochraně přírody a negativnímu vlivu člověka na malakofaunu vytvářením nových podmínek v krajině. Mezi negativní vlivy, kterými člověk zásadním způsobem mění ráz krajiny patří například mýcení lesů, budování přehradních jezer nebo podélná regulace toku. Poslední kapitola popisuje nepůvodní druhy suchozemských i vodních měkkýšů na území České republiky, které představují další nebezpečí pro naši původní malakofaunu.
|
|
|
Bezobratlí v zatížených ekosystémech - skládka
Vaníčková, Jana ; Hlava, Jakub (vedoucí práce) ; Husák, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá bezobratlými živočichy, zejména půdními bezobratlými živočichy, kteří obývají zatížené stanoviště skládky komunálního odpadu. V teoretické části této práce jsou popsány nejčastější druhy půdních bezobratlých a základní ekologické pojmy. V praktické části je obsaženo zpracování jednotlivých vzorků a také popis odběrových lokalit.
Pro získávání materiálu jsem si zvolila čtyři různé skládky. Z odebraných půdních vzorků byla půdní fauna extrahována pomocí Tullgrenových extraktorů. Vyextrahovaní jedinci byli poté analyzováni v laboratoři pod binolupou a dle morfologických znaků rozřazeni do příslušných (vyšších) taxonomických skupin.
Odběrové lokality nepředstavovaly příliš odlišné ekosystémy. Na všech čtyřech skládkách je činnost provozována standardně, dle zákona. V každé lokalitě byla již část areálu zrekultivována.
Cílem praktické části práce byl popis složení společenstev půdní fauny na vybraných skládkách komunálního odpadu. Ve výsledcích jsou zpracovány a porovnány jednotlivé lokality mezi sebou a pro lepší srozumitelnost jsou výsledky prezentovány pomocí tabulek
a grafů. Zjištěná diverzita je zde interpretována pomocí indexů diverzity a vyrovnanosti.
Z výsledků vyplývá, že mezi výrazně dominantní skupiny půdní fauny patří společenstva půdních roztočů bez sklerotizovaného povrchu těla (v práci označovaní souhrnně jako Acari). Další dominantní skupiny zde tvoří zástupci pancířníků (Oribatida)
a chvostoskoků (Collembola), kteří jsou označováni jak společenstva tzv. typické půdní fauny. Nejvíce zástupců těchto skupin bylo nalezeno na skládce Sono a nejméně pak na skládce Tušimice. V celkovém zhodnocení nepředstavovaly vzorky výrazné odlišnosti ve složení půdních bezobratlých.
|
host ::
RSS.