|
Válka: osoby a obsazení. Kdo vede válku v západní politicko-filozofické tradici
Slačálek, Ondřej ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Válka je konstantou dosud známých dějin Západu. Konstantní ale není její podoba ani podoba jejích aktérů. Abychom porozuměli místu války v západní tradici (a potažmo i v našich životech), je třeba mimo jiné snažit se porozumět proměnám těchto aktérů. Tedy vedle těch, kdo ve válkách bojují, a těch, proti kterým je vedena (a dále také těch, kteří jsou jejími pasivními objekty - civilistů), také proměnám těch, kteří války vedou, rozhodují o válkách, vyhlašují je a ukončují. Předkládaná práce si vybrala právě tyto poslední aktéry válek. Na úvod začněme dvěma ne snad definicemi, ale pracovními vymezeními. Válkou rozumíme stav násilného a více či méně organizovaného a většinou rovněž ozbrojeného potýkání mezi dvěma společenskými celky vyvolaný vzájemně se vylučující (ať už skutečně či domněle) mocenskou či symbolickou aspirací. Tím, kdo vede válku, rozumíme osobu nebo kolektivní entitu, která má moc (nikoli nutně pravomoc) rozhodnout či případně rozhodovat o válčení toho kterého společenského celku. Může či nemusí splývat s tím, kdo válčí (rytířstvo), nebo dokonce s celým společenským celkem (třída, hnutí), za nějž rozhoduje. Klíčovou otázkou práce je, jak se proměňoval tento rozhodnutí činící subjekt války, jaké měl v jednotlivých svých podobách charakteristiky, zda jsou v něčem shodné a v čem se naopak...
|
|
Sir Horatio Herbert Kitchener, pouštní železnice a britské znovudobytí Súdánu v letech 1896-1898. (Příspěvek k dějinám Britského impéria v 19. století)
Valkoun, Jaroslav ; Horčička, Václav (oponent) ; Kovář, Martin (vedoucí práce)
Britské znovudobytí Súdánu probíhalo oficiálně od března 1896 do září 1898. Fakticky však začalo již v lednu 1885, pádem Chartúmu a smrtí generála Gordona. Tyto události se staly latentním "hnacím motorem", který vytvořil celospolečenskou oporu pro jakékoliv akce proti mahdistům, v britské společnosti. Veřejně zmiňovaným důvodem bylo potrestání teroru a násilí, kterého se derviši dopouštěli na "súdánském lidu". Oficiálním a současně i politickým důvodem k tažení byla snaha pomoci zvrátit potupný konec italských koloniálních ambicí ve východní Africe; neoficiální příčina plynula z obav z možné změny statu quo v oblasti horního Nilu. V době extenzivního zemědělství v oblasti dolního Nilu byl osud Súdánu a Egypta nerozlučně spjat s touto řekou. Celá oblast veletoku, od Viktoriina jezera až k deltě, se stala neoddělitelným celkem; potřeba spojit a spravovat obě země pod jednou vlajkou či správou tak byla čím dál naléhavější. Bylo jen otázkou času, kdy dojde k nějaké formě sjednocení. Tato doba nastala příhodným stavem egyptských financí a vhodným obsazením všech klíčových funkcí potřebných k realizaci myšlenky dobýt Súdán - nástup markýze Salisburyho do úřadu ministerského předsedy a ministra zahraničí, sir Evelyn Baring (později lord Cromer) jako generální konzul Egypta, sir Horatio Herbert Kitchener v čele...
|
|
Mluvenostní prostředky v komunikaci obyvatel Strakonic a okolí
KOVAŘÍKOVÁ, Jitka
Bakalářská práce si klade za cíl zachytit specifické obecněčeské jazykové prostředky charakteristické pro oblast Strakonic a okolí i jejich množství. Zabývá se nejprve prostěsdělovacím stylem v rovině teoretické, ze které přechází do roviny analytické, a je zakončena diskuzí nad přínosem zpracovaných dat. Materiál, ze kterého vychází, je tvořen monology vybraných osob ve věku 15-75 let žijících v dané oblasti. Tento materiál, mající primárně formu nahrávek a sekundárně podobu psanou, je následně rozdělen na skupiny dle věku, pohlaví a společenského zařazení mluvčích a analyzován v rámci vzniklých skupin z hlediska kompozičního, hláskoslovného, tvaroslovného, syntaktického a lexikálního.
|
|
Ošetřovatelský proces u dětí s plastikou boltců
MELNYKOVÁ, Milada
Bakalářská práce má název Ošetřovatelský proces u dětí s plastikou boltců. Plastická chirurgie zahrnuje operace vrozených a získaných vad a věnuje se pooperačním a poúrazovým stavům. K plastické chirurgii patří estetická chirurgie, která se neustále rozšiřuje. Doba, kdy by měl člověk navštívit plastického chirurga, je závislá na typu vady. Vrozené kosmetické vady se projeví v období dospívání. Operace odstátých uší je nejčastější kosmetickou operací. Tento výkon lze provádět v jakémkoliv věku. Nejčastěji přicházejí děti ve školním věku, ale i lidé ve středních letech. Dětem do 10 let hradí výkon zdravotní pojišťovna. Teoretická část se zabývá popisem plastické chirurgie, historií, popisem operace, předoperační a pooperační péčí a vývojovým obdobím dětského věku. A je také zaměřena na ošetřovatelskou péči. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí s plastikou boltců a zjistit, jaké jsou nejčastější komplikace této operace. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. Výzkumným souborem byly děti a jejich rodiče hospitalizovaní na dětském pooperačním a poúrazovém oddělení. Pro výzkumné šetření byly použity polostandardizované rozhovory, pozorování a obsahová analýza dokumentace. Všechny informace byly shrnuty do kasuistik, které byly zpracovány podle modelu Virginie Handersonové. Ve druhé fázi byly informace ověřovány polostandardizovaným rozhovorem se sestrou na základě rozhovorů s dětmi. Výsledky poukázaly na nejčastější komplikace spojené s operací ušních boltců. Sestry v souvislosti s pooperační péčí monitorují především bolest a celkový stav pacienta. Z výsledků dále vyplynulo, že rodiče nemají úplné informace o výkonu. Mezi specifika péče u děti s otoplastikou patří nošení velkého kompresivního obvazu na hlavě a dlouhodobé přikládání elastické čelenky. Na základě výsledků bude iniciován seminář pro dětské oddělení o problematice ošetřovatelské péče u dětí s plastikou boltců a byl vytvořen ošetřovatelský plán u dětí s plastikou boltců.
|
|
Regional languages in the French educational system
Pokorná, Monika ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Regionální jazyky ve francouzském vzdělávacím systému je v úvodní části zaměřena na terminologii týkající se regionálních jazyků. Dále se tato práce soustředí na historii jazyků na území dnešní Francie od období dobývání Galie Římany, přes latinizaci této oblasti, až po demokratizaci regionálních jazyků Francie ve vztahu k francouzštině. Důležitou roli ve vývoji francouzského vzdělávání hrály školské zákony, které jsou podrobně diskutovány v textu. V následující části práce je věnována pozornost především současnému rozmístění regionálních jazyků ve Francii a jejich výuce na francouzských školách. Důraz je kladen zejména na čtyři nejvýznamnější regionální jazyky: baskičtinu, bretonštinu, katalánštinu a okcitánštinu. V rámci popisu této problematiky jsou rozpracovány též zákony, které umožnily výuku regionálních jazyků na školách ve Francii a podpořily zakládání institucí podporujících tyto jazyky. Závěrečná část této práce je zaměřena na výzkum současného stavu okcitánského jazyka v každodenním životě obyvatel města Nîmes na jihu Francie. Tento jazyk byl vybrán jako modelový příklad regionálního jazyku. Pro výzkum byla vybrána metoda dotazníkového šetření, za pomoci které bylo zjištěno, že okcitánština je stále živý regionální jazyk, přestože je používán výhradně starší generací....
|
|
Zdravotnický záchranář pohledem středoškolského studenta
FALTUSOVÁ, Magdaléna
Bakalářská práce nese název ? Zdravotnický záchranář pohledem středoškolského studenta. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické je podrobně popsána definice a osobnost zdravotnického záchranáře, jeho kompetence vývoj oboru, možnosti studia oboru, dále pak i samotné studium oboru Zdravotnický záchranář. Kapitola studium je ještě rozdělena na teoretickou výuku, kde jsou popsány detailněji předměty, které musí studenti absolvovat a na praktickou výuku, kde jsou zmíněny školní odborné praxe a praxe individuální, které studující plní též. V praktické části je zmínka i o kurzech, které studenti navštěvují. Následující kapitola pojednává o možnostech uplatnění absolventů oboru Zdravotnický záchranář. Absolventi mohou pracovat v rámci zdravotnické záchranné služby na pozici operátor/dispečer, ve výjezdových posádkách, nebo v nemocničním prostředí na akutních lůžkách. V kapitole s názvem ? Zdravotnický záchranář v pracovním procesu, jsou zahrnuty podkapitoly - přijetí do zaměstnání, nástupní praxe absolventa, náplň práce a platové ohodnocení. Dále je zde rozebrán - student, střední škola, vysoká škola a motivace ke studiu. Věnuji se také veletrhům vysokých škol a informacím, které studentům mohou poskytnout. A poslední část teoretické části pojednává o celkové informovanosti středoškolských studentů o zdravotnickém záchranáři. Druhá část práce, je část praktická. Pro praktickou část této bakalářské práce byla použita kvantitativní metoda výzkumu, která byla provedena formou dotazníkového šetření. Dotazník byl anonymní a byl určen studentům končících ročníků střední zdravotnické školy a vybraného gymnázia v Českých Budějovicích. Výzkumné otázky byly zaměřeny na znalosti studentů ohledně Zdravotnického záchranáře, jeho studia a následné pracovní náplně. Celkem bylo rozdáno 130 dotazníků, jejich návratnost činila 82%. Pro konečné zpracování bylo použito 106 dotazníků (100%). Z toho 55 dotazníků ze zdravotnické školy a 51 dotazníků z gymnázia. Výsledky byly zpracovány do grafické podoby, ve které byly porovnány znalosti o zdravotnickém záchranáři, zdravotnickými a nezdravotnickými obory. Cíl práce byl, zmapovat pohled a představy potencionálních studentů oboru Zdravotnický záchranář na studium a vlastní práci zdravotnického záchranáře. A hypotéza zněla: studenti středních zdravotnických škol mají lepší představu o studiu a práci zdravotnického záchranáře, než studenti jiných středních škol. V dotazníku se objevily například tyto otázky: Myslíte si, že je v rámci studia oboru Zdravotnický záchranář povinná i praxe v době letních prázdnin?, Musí ZZ ovládat i ošetřovatelské činnosti všeobecných sester?, Jaká je náplň práce ZZ kromě přímé práce s pacientem?, Myslíte si, že práce ZZ prezentovaná v TV?, Kdo může tvořit výjezdové posádky vozů zdravotnické záchranné služby? Hypotéza může být z procentuálního hlediska výsledků potvrzena. Můžeme však konstatovat, že správnost výsledných odpovědí zdravotnických oborů, byly pravdivější jen o bezvýznamné procento. Z toho lze vyvodit závěr, že celková informovanost studentů o studiu a práci zdravotnického záchranáře je stále malá a mohla by být rozhodně vyšší. Domnívám se proto, že tato bakalářská páce, může být zajímavým zdrojem informací jak pro studenty zajímající se o studijní obor Zdravotnický záchranář, tak i pro středoškolské pedagogy, kteří zastávají funkci poradce v oblasti dalšího vzdělávání. Dále by tato práce mohla posloužit i jako impuls vysokým školám, které obor Zdravotnický záchranář nabízejí, aby ho prezentovali kvalitněji, hlavně na internetových stránkách, které studenti navštěvují nejvíce. Na základě výzkumného šetření, které je součástí této práce, byl vypracován podrobnější informační leták, pro validní zvýšení informovanosti. Ten je určen hlavně pro zájemce o studijní obor Zdravotnický záchranář.
|
|
Management potermínové gravidity
ZEMANOVÁ, Hana
Při výběru tématu bakalářské práce jsem vycházela z praktických zkušeností práce porodní asistentky na porodním sále. S potermínovou graviditou ? těhotenstvím po termínu se na porodním sále setkávám velice často. I přes to, že žijeme v době neomezeného přístupu k informacím, ne vždy jsou ženy dostatečně informované o rizicích souvisejících s tímto stavem. Domnívám se, že žena by proto měla znát a být dostatečně informována o postupu vedení porodu, v tomto případě. Je jedno, zda se jedná o prvorodičku či vícerodičku. Toto je třeba brát v úvahu při managementu potermínové gravidity.Teoretická část práce je zaměřena nejprve všeobecně na těhotenství, jeho diagnostiku, trvání a výpočet termínu porodu. V dnešní době se za nejpřesnější způsob výpočtu termínu porodu považuje výpočet termínu porodu podle ultrazvukového vyšetření plodu. Provádí se v prvním trimestru těhotenství, tedy do ukončeného 12. týdne. Nemáme-li u těhotné spolehlivý záchytový UZ je velmi těžké provádět adekvátní management potermínové gravidity. Následně, se blíže zabývám potermínovou graviditou těhotných. O potermínové graviditě hovoříme tehdy, neporodí-li žena do termínu porodu, tedy do konce 40. týdne těhotenství. Za prodloužené těhotenství je označováno takové, kdy jeho délka přesáhne 42 týdnů či 294 dní od prvního dne poslední menstruace anebo také 280 dní od ovulace. Podle doporučení České gynekologicko-porodnické společnosti se odesílá těhotná nejpozději na počátku 41. týdne k dalšímu předporodnímu sledování do zařízení, kde se žena rozhodla rodit. Po 41. týdnu by měly být podnikány kroky vedoucí k ukončení těhotenství. Těhotenství by tak mělo být ukončeno nejpozději v termínu 42+0. Potermínová gravidita 7 ? 14 dní po verifikovaném termínu porodu je indikací k indukci porodu. Práce porodní asistentky je zde zmiňována jak před porodem v poradnách pro těhotné, kdy je zvláště zaměřena na správný výpočet termínu porodu, který je důležitý při stanovení dalšího postupu u potermínové gravidity, tak při hospitalizaci na gynekologickém oddělení a během vedení porodu na porodním sále. Cílem práce je, zjistit, zda těhotné ženy znají rizika spojená s potermínovou graviditou, důvody a postup při indukci porodu a zda se ve mnou sledovaném souboru vyskytují častěji prvorodičky či vícerodičky. Na základě cílů byly stanoveny hypotézy, které je měly potvrdit. V praktické části práce bylo využito kvantitativního výzkumného šetření s technikou sběru dat ? dotazník.Výzkumný soubor tvořily ženy s potermínovou graviditou hospitalizované na GPK FN Plzeň. Po konzultaci se statistikem nebylo doporučeno data získaná pro potvrzení hypotéz statisticky analyzovat, a proto byla zvolena jen statistika deskriptivní. V souvislosti s hypotézou č. 1 bylo zjištěno, že 45 % těhotných žen zná rizika spojená s potermínovou graviditou a 55 % žen tato rizika nezná. U hypotézy č. 2 bylo zjištěno, že 64 % těhotných s potermínovou graviditou zná důvody a postup při indukci porodu a 68 % těchto žen slyšelo o prostředcích používaných k indukci a preindukci porodu. V souvislosti s hypotézou č. 3 odpovědělo 59 % žen, že bude rodit poprvé. Na základě výsledků výzkumu bakalářské práce, byl zpracován informační leták o ošetřovatelských postupech a vedení porodu u žen s potermínovou graviditou. Protože došlo ke schválení vedením GPK FN Plzeň, budou letáky k dispozici na CTG poradnách a gynekologicko - porodnických ambulancích GPK FN Plzeň.
|
|
Kreativní klastr Letná: vnitřní vazby, struktura a dynamika
Polakovičová, Lenka ; Kubaš, Mario (vedoucí práce) ; Kouba, Vojtěch (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou kreativních klastrů. Jejím cílem je zmapovat konkrétní kreativní klastr, pochopit jeho vnitřní strukturu, vazby a dynamiku. Pro případovou studii byl zvolen klastr v oblasti Letné, v rámci kterého jsou soustředěny galerie, umělecká a designerská studia. Pomocí metod kvalitativního výzkumu, semistrukturovaných rozhovorů, mentálních map a pozorování, byly určeny faktory, které stály za rozhodnutími vybraných jedinců pro tuto lokalitu, pozornost byla věnována významu místa a jeho roli pro vznik klastru, symbolické a užitné hodnotě místa. Práce se soustředí na vnitřní fungování klastru pohledem jeho účastníků, hledá předpoklady a podmínky pro vznik a rozvoj kreativního klastru. Mikro pohledu na kreativní klastry nebyla dosud v českém prostředí věnována plná pozornost.
|
|
Děti se specifickými poruchami učení a jejich přístup ke skupinové práci.
Vaňura, Václav ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Kargerová, Jana (oponent)
V naší společnosti je celkem samozřejmé, že rodiče mají zájem o vývoj svých dětí a vedou je tak, aby se v dospělosti dokázaly vyrovnat s úkoly a nástrahami, které před ně život postaví. Rovněž je pokládáno za samozřejmé, že dětem, které kvůli nějakému tělesnému postižení (nevidomost, obrna, mentální retardace apod.) nemohou dosáhnout stejné úrovně jako jejich vrstevníci, projevujeme nejen soucit, ale poskytujeme jim konkrétní pomoc, například metodami kompenzace, reedukace, rehabilitace či reparace. Naproti tomu dítě, u kterého jsou diagnostikovány Jen" poruchy učení či chování, nevzbuzuje u nezasvěcených většinou zvláštní pozornost. Takové dítě vypadá jako každé jiné, může si normálně hrát s ostatními dětmi a nemá zvláštní potíže s mluveným projevem, zrakem či sluchem. U takového dítěte nebývají předpokládána žádná oslabení či znevýhodnění. Jedná se o skryté postižení. Z vlastní zkušenosti vím, jaké postoje k poruchám učení a chování zaujímá laická veřejnost (a bohužel i někteří pedagogové). Pro některé z těchto lidí jsou děti se skrytým postižením zdravé a celý problém v jejich očích spočívá vtom, že dětem je buď poskytována nedostačující, výuka, nebo jim chybí správná výchova. Tento stav je pravděpodobně následkem nedostatečné osvěty a informovanosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Analýza podmínek spokojenosti pracovníků v podniku
Holakovská, Lenka ; Bedrnová, Eva (vedoucí práce) ; Hubinková, Zuzana (oponent)
Cílem práce bylo vymezit základní pojmy týkající se problematiky pracovní spokojenosti a dále provést analýzu pracovní spokojenosti ve vybraném podniku, jehož jméno zde nebude, z důvodu ochrany citlivých informací, zveřejněno. Data potřebná k provedení analýzy byla získána dotazníkovým šetřením, kterého se zúčastnilo celkem 122 zaměstnanců ze 13 různých poboček. Respondenti byli rozděleni do tří skupin, a to podle vykonávané pracovní pozice a intenzity kontaktu této pozice s klienty. Výsledky šetření byly zpracovány především za jednotlivé skupiny, aby bylo možno lépe zachytit rozdíly v jejich spokojenosti. Na základě výsledků pak byly zdůrazněny nejproblematičtější oblasti a navržena konkrétní opatření, která by mohla vést ke zvýšení pracovní spokojenosti na zkoumaných pobočkách.
|
host ::
