Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 41 záznamů.  začátekpředchozí22 - 31další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Příspěvek k poznání početnosti holubů (Columba livia f. domestica) na území Prahy
Bukačová, Kateřina ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Štěpán, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá sledováním početního stavu holuba domácího (Columba livia f. domestica, dále jen holub) v zadané lokalitě a jeho denní aktivitou. Práce zahrnuje monitorování výskytu jedinců v závislosti na denní době a počasí. Monitorování probíhalo metodou pozorování od února do května 2015. Pozorováni byli jedinci, kteří se vyskytovali na sledované lokalitě (budovy v ulici Dukelských hrdinů v Praze). Zároveň porovnává výsledky sčítání pražské populace holuba s výsledky sčítání z jiných evropských měst. Dále bylo zjišťováno, zda je množství holubů na dané lokalitě ovlivněno abiotickými podmínkami (teplotou vzduchu a počasím). Práce by měla přispět k zjištění celkového početního stavu holuba na území hlavního města Prahy. Získaná data lze využít k bližšímu poznání ekologie celé populace žijící na sledovaném území, k trvalému snížení počtu holubů ve městě, případně k dalším výzkumům. Klíčová slova: holub, holub domácí, Columbia livia f. domestica, početnost, monitoring, abiotické podmínky, populace
Populační dynamika zrzohlávky rudozobé (Netta rufina)
Poláková, Klára ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Práce se zabývá dlouhodobými i krátkodobými změnami početnosti zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) na Třeboňsku. Jedná se o dlouhodobě přibývající a zároveň šířící se druh v ČR. Do sledované oblasti přilétá zrzohlávka rudozobá zřejmě ve dvou vlnách v dubnu a květnu. Koncem hnízdní sezóny (od července) se pak početnost ve sledované oblasti snižuje. Nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími preferenci prostředí byly rozloha vodní plochy a litorálních porostů (v předhnízdní době) a průhlednost vodního sloupce (zejména pro rodinky, mláďata a adulty v pohnízdní době). V letech s vysokou početností zrzohlávek na počátku hnízdní sezóny byl zjištěn nízký počet rodinek na 1 samici. Zároveň však v těchto letech narůstala frekvence hnízdního parasitismu. Klíčová slova: Netta rufina, zrzohlávka rudozobá, populační dynamika, kachny, hnízdění, početnost, hnízdní parazitismus, jižní Čechy
Vztah mezi lokální početností a regionálním rozšířením: význam ekologické specializace
Farkač, Jan ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
5 Abstrakt Vztah mezi lokální početností a velikostí areálu je obecnou makroekologickou patrností. Je běžně pozitivní, nicméně se najdou i výjimky. Co za tím stojí, však jasné není. Mechanismy vysvětlující tento vztah jsou různé, od těch, které se opírají pouze o statistické chyby, přes ty, které vztah odůvodňují přes metapopulační dynamiku či míru ekologické specializace (ty jsou nejdiskutovanější). Je ale velmi pravděpodobné, že více z těchto mechanismů pracuje dohromady. Dobře tento vztah vysvětluje hypotéza "resource breadth", která u generalistů předpokládá široké rozšíření a vysokou početnost na rozdíl od specialistů, kde by tomu mělo být přesně obráceně. K tomu se pojí další dva vztahy, a sice vztah šířky niky k velikosti areálu, respektive početnosti. Zatímco ten první je poměrně dobře prostudovaný, ten druhý zdaleka ne tolik. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky na téma vztahu mezi rozšířením a početností s důrazem na ekologickou specializaci a možnosti, jakým daný vztah ovlivňuje. Klíčová slova: geografická distribuce, lokální početnost, šířka niky, ekologická specializace
Telemetrické sledování populace holuba domácího (Columba livia f. domestica) v pražských ulicích Plzeňská a Mahenova
Šimánek, Jakub ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Peške, Lubomír (oponent)
Diplomová práce se zabývá sledováním početního stavu a denní aktivity holuba domácího (Columba livia f. domestica) v lokalitě pražského Smíchova. Výzkum byl zaměřen na zjištění, zdali je místně vázaná skupina holubů z hlediska denní aktivity vázané na alimentární návyky konzistentní, nebo se dělí na dvě podskupiny, z nichž jedna zůstává na lokalitě a druhá odlétá za potravou na větší vzdálenost za město. K výzkumu byla použita metoda značkování křídelními značkami s následným pozorováním a moderní metodou GPS telemetrie. Celkem bylo odchyceno a označkováno deset ptáků, jimž byly aplikovány křídelní značky a jeden jedinec, který byl pozorován GPS telemetrií. Pomocí uvedených metod se podařilo zjistit, že holubi se skutečně na své lokalitě dělí na dvě skupiny, z nichž jedna se během dne pohybuje v bezprostřední blízkosti nocoviště, kde si obstarává potravu skládající se především z odpadků a úmyslného zakrmováním místním obyvatelstvem, zatímco druhá skupina odlétá 6 km západním směrem na pole za město. V době setby na polích za městem se odletu na vzdálenou lokalitu účastnila již celá skupina. Klíčová slova: holub domácí, početnost, telemetrie
Početnostní trendy a areálová dynamika netopýřích populací Evropy.
Žabková, Klára ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
Literární rešerše sumarizuje dostupná data o početnosti netopýrů střední Evropy, zejména České republiky. Populace netopýrů jsou zpravidla dynamické, což je dáno vysokou citlivostí na změny prostředí, ve kterém žijí. Velkou část těchto změn má na svědomí člověk, a to mimo jiné svými zásahy do krajiny a intenzifikací zemědělství, či rušením netopýrů v období zimování. Další možnou příčinou rozsáhlých změn početnosti a areálové distribuce jsou klimatické změny. To je podpořeno rozšířením areálu výskytu mediteránního druhu Hypsugo savii na Moravu. V rešerši se zabývám možnými příčinami drastického úbytku druhu Rhinolophus hipposideros v 70. letech, který byl jedním z hlavních důvodů vzniku monitorovacích programů probíhajících po celé Evropě. V Československu byl k roku 1969 zahájen projekt ,,Sčítání netopýrů v zimovištích ČR", který poskytuje data významná i na evropské úrovni. Dále porovnávám různé metody monitoringu netopýrů, protože žádná metoda není vzhledem k různým behaviorálním návykům druhů univerzálně použitelná pro všechny druhy a ve všech situacích. Jako nejvýhodnější se jeví sčítání netopýrů v zimovištích, úspěšně aplikované například u Rhinolophus hipposideros, Myotis myotis či Plecotus spp. K odhadu počtu jedinců na lokalitách se využívají statistické metody, z nichž se jako nejvhodnější jeví...
Inventarizační průzkum ptáků na lokalitě Nový rybník u Soběslavi
Hlasivcová, Kristýna ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Bakalářská práce zpracovává tematiku inventarizace ptáků na lokalitě Nový rybník u Soběslavi. Práce analyzuje data z bodového sčítání ptáků od března 2011 do listopadu 2011. Cílem bylo udělat inventarizaci a následně tyto zjištěné údaje porovnat se sčítáním Dobroslava Boháče, který se danou lokalitou zabýval v 60. a 70. letech 20. století. Klíčová slova: pták, rybník, inventarizace, dominantní druhy, četnost, frekvence
Telemetrické sledování populace holuba (Columba livia f. domestica) na Karlově náměstí v Praze
Kanov, Štěpán ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Novák, Jindřich (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá jednak sledováním početního stavu holuba (Columba livia f. domestica, dále jen "holub") v předmětných lokalitách, a jednak vymezením denní prostorové aktivity konkrétních exemplářů pomocí telemetrického systému. Z předchozích výzkumů jsou dostupná data převážně o početnosti holuba či jeho potravních tazích, získaná většinou metodou sledování. Proto se domníváme, že je důležité tato data doplnit o prostorové mapy pohybů jednotlivce, které sice nejde sledováním přesně zjistit, ale telemetrický systém to umožňuje v určitém časovém intervalu přesně. Data získaná z GPS trackerů budou zpracována do mapy denní prostorové aktivity exempláře. Tato data, doufejme, pomohou k bližšímu poznání života nejen konkrétního jedince, ale budeme z nich moci odvodit i ekologii celé populace žijící v předmětné lokalitě. Výsledky sledování budou porovnány s výsledky předchozích sčítání početních stavů holuba a diplomových prací na obdobné téma tj. Zjišťování početního stavu populace zdivočelého holuba (Columba livia f. domestica) vyletujícího koridorem Motolského údolí a inventarizace početního stavu tohoto druhu (Primas 2009) a Sledování početního stavu holuba v transektu Vypich - Malostranské náměstí (Mikulášková 2009). Tyto znalosti pak mohou být přínosem např. při regulaci početních...
Dlouhodobé změny početnosti a distribuce ptačích druhů v České republice
Gebauer Fialová, Adéla ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Práce se zabývá srovnáním dosavadních změn rozšíření a početnosti ptačích populací na území České republiky na základě publikovaných výsledků Mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 1973-77, 1985-89 a 2001-03. Celkem 197 nejhojnějších druhů bylo charakterizováno podle hojnosti výskytu v ČR, velikosti hnízdní populace v ČR a v Evropě, populačních trendů v Evropě, tělesné velikosti, migračních strategií, ochranného statutu v České republice a v Evropě, taxonomického zařazení, potravní preference, ekologických nároků a biogeografického původu. Distribuce ptačích druhů v České republice vzrůstala u většiny druhů. Početnost ptačích druhů na našem území vzrostla u téměř poloviny druhů. Rozšiřovaly se především druhy vzácné, druhy přibývající v Evropě, druhy chráněné (jak v ČR tak mezinárodně) a rybožravé druhy vázané na mokřadní biotopy. Naopak pokles distribuce byl zaznamenán u druhů obecně rozšířených, nechráněných a dále u druhů vázaných na otevřenou zemědělskou krajinu a mokřadní biotopy. Pokles distribuce byl prokázán i u druhů s arktickým typem rozšíření. Změny distribuce (podíl obsazených čtverců a podíl čtverců s prokázaným hnízděním) a změny početnosti byly vzájemně silně korelované.
Vývoj početnosti vrabce domácího (Passer domesticus) a dalších druhů synantropních ptáků v malých sídlech v okolí Prahy
Řezáčová, Andrea ; Šmejdová, Lucie (vedoucí práce) ; Zasadil, Petr (oponent)
V okolí Prahy, stejně jako v mnoha dalších částech Evropy došlo v posledních letech ke sníţení početnosti populací synantropních druhů. Tyto změny početnosti jsou připisovány změně vyuţívání zemědělské krajiny, úbytku drobných chovů drůbeţe a především změně charakteru výstavby. Cílem této práce bylo zjištění početnosti vybraných druhů synantropních ptáků a porovnání jejich početností s daty získanými v roce 2012. V této studii byly také vyhodnoceny rozdíly početnosti těchto druhů v lokalitách staré a nové zástavby. Ze všech sledovaných druhů byli pro statistické zpracování výsledků vybráni 3 hlavní představitelé, a to vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus) a hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto). Sčítání probíhalo celkem na 40 čtvercích, z nichţ 20 se nacházelo ve staré zástavbě a 20 v zástavbě nové. Všechny lokality leţí v oblasti s vysokou mírou suburbanizace, ve středočeském kraji, v blízkém okolí Prahy. Studované plochy o rozloze 200 x 200 metrů byly navštíveny celkem dvakrát během hnízdního období na jaře roku 2015. Z výsledků vyplývá preference staré zástavby pro vrabce domácího a hrdličku zahradní. Vrabec polní byl početnější v lokalitách charakterizujících novou zástavbu. U hrdličky zahradní byl pozorován vzrůstající trend početnosti, zatímco u obou druhů vrabců byl zaznamenán její pokles. Nejpočetnějším druhem byl vrabec domácí s celkovým počtem 209 jedinců, naopak nejméně jedinců, a to 23, bylo zaznamenáno u zvonohlíka zahradního (Serinus serinus).
Změny početnosti kormorána velkého na vybraných nocovištích ve středních Čechách
Dušek, Ondřej ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Zasadil, Petr (oponent)
Práce vychází ze shrnutí dosavadních poznatků o vývoji početnosti zimujících kormoránů velkých (Phalacrocorax carbo) v Evropě i v České republice, a to včetně zhodnocení metodiky jejich sledování. V České republice kormorán zimuje každoročně od roku 1985, početněji (více než 1000 jedinců) pak od roku 1993. Presentovány jsou výsledky pravidelného monitoringu zimující populace kormoránů velkých prováděných v rámci Mezinárodního sčítání vodních ptáků i v rámci sčítání koordinovaném ČRS. Zhodnoceny jsou rozdíly v metodice, dosažených výsledcích i jejich interpretaci. Součástí práce jsou výsledky vlastního sčítání v zimních měsících na vybraných nocovištích ve středních Čechách, s důrazem na nocoviště u Veltrubského luhu (obec Pňov Předhradí, okres Kolín), které kormoráni v zimní sezoně 2015/16 využívali od počátku prosince do počátku března. Početnost kolísala mezi 0 až 78 jedinci. Velké výkyvy způsobilo především rušení (těžba dříví, aktivity, rybářů, turistika) Pokud k rušení nedocházelo, pohybovaly se počty mezi 59 a 78 jedinci. V širším okolí pak byl pak výskyt kormoránů prokázán na jezeru v Poděbradech, na pískovně Samberk, jezeru Sadská a Žehuňském rybníku.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 41 záznamů.   začátekpředchozí22 - 31další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.