|
|
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Fišerová, Anna ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Řešená parcela se nachází v katastrálním území Brno-Zábrdovice, přesněji na nároží ulic Stará a Bratislavská. Charakter okolní zástavby není jednotný, nacházejí se zde však převážně historické budovy, z moderních na ulici Bratislavská Divadlo Radost. Navržený objekt má 2 podzemní a 7 nadzemních podlaží, v nadzemní části se skládá ze 3 hmot. 1. hmota- parter- má vzhledem ke komerční a restaurační funkci zvýšenou kostrukční výšku, a to i vzhledem k návaznosti vedlejšího objektu na ulici Bratislavská – Policie ČR. Druhá hmota (2. - 6.NP) je tvořena z části administrativními prostory a z převážné většiny bytovými jednotkami. Hmota 7.NP je uskočená od uliční čáry – výškově zhruba odpovídá hřebenu střechy Policie ČR. Vznikají zdebatraktivní jižně a východně orientované terasy, nachází se zde 4 atypické bytové jednotky,z nichž dvě disponují prosklennými atrii. Nároží parteru je otevřené a tvoří hlavní vstup do vnitrobloku, kde se nachází nákupní galerie, venkovní posezení kavárny a vstup do administrativní části budovy.. Zde vzniká veřejný prostor, který se využívá přes den, na noc je tato část vzhledem k bezpečnosti a nočnímu klidu uzavřená. Objekt nabízí 118 parkovacích stání ve dvou podzemních podlažích, dále 2 865 m2 administrativní a komerční plochy a 44 bytových jednotek.
|
|
|
LABORARTORY BRNO
Kozubová, Markéta ; Todorov, Petr (oponent) ; Rusín, Tomáš (vedoucí práce)
Úlohou bakalářské práce bylo vyřešit problematickou parcelu na nároží frekventovaného městského okruhu. Hlavní funkcí řešeného objektu je galerie a poddružnou funkcí jsou pronajimatelné kanceláře. Návrh vytváří variabilní prostor s možností měnit funkční využití dle požadavků majitele.
|
|
|
LABORARTORY BRNO
Štukheil, Petr ; Drápal, Jaroslav (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Navrhovaná galerie se nachází na exponovaném nároží ulic Milady Horákové a Koliště v Brně. Celý koncept vychází ze dvou kontrastních elementů charakterizující dané místo – „napětí“ a na první pohled ne příliš zřejmý „klid“. Prvním z nich je automobilová doprava. Jedná se o rušné místo plné aut, dynamiky, neklidu a napětí odvíjející se od přilehlé křižovatky. Jestliže tuto dynamickou vrstvu v určité výšce přehlédneme, naskytne se nám pohled na krásnou siluetu města, která je naopak statická a neměnná. Galerie je tvořena dvěma jednoduchými hmotami. Dvoupodlažní hmota ze světlého pohledového betonu uzavírající vnitroblok představuje zázemí galerie (klid). Vykonzolovaný „tubus” 3.-5. NP zahrnuje hlavní výstavní prostory (napětí). Navazuje na zástavbu ulice Milady Horákové a při pohybu člověka směrem od historického centra tvoří její počátek. Zároveň opticky uzavírá třídu Kapitána Jaroše, která dnes nemá žádné kompoziční ukončení. Dominantním prostorem hmoty zázemí je dlouhé, úzké a převýšené vstupní foyer s přímým schodištěm do hlavního výstavního prostoru. Výstavní prostory jsou navrženy variabilně, aby se daly přizpůsobit jednotlivým typům expozic. Nabízí se venkovní prostory před galerií, na střešní terase, foyer s dominantním schodištěm, prostory bez denního světla a hlavní výstavní prostor se světlou výškou 14 m. Uzavřené prostory bez denního osvětlení jsou vhodné především pro multimediální expozice. Hlavní výstavní sál s horním denním osvětlením je určen zejména pro velké modely či prostorově náročné exponáty. Výrazným prvkem tohoto prostoru je velké “oko” poskytující výhled na siluetu historického centra Brna. Rušná křižovatka je přitom přehlížena.
|
|
|
Studenti sobě - Studentské centrum Poříčí
Grundová, Michaela ; Hrabec, Josef (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Inspirací při řešení studentských kolejí a menzy bylo místo samo. Nábřeží řeky evokuje lodě a tak prvotní myšlenka byla ztroskotaný koráb, vyvrhnutá loď na břehu. To bylo i jedním z důvodů výběru materiálu Cortenu – přirozeně rezivějící oceli, jako dominantního a estetického materiálu fasády tak, aby vypadal jako trup staré lodi, z níž se tyčí jako stožár strohý betonový monoblok - jako takový dům vyrůstající z domu.
|
|
|
REVITALIZACE A PROSTOROVÁ KULTIVACE AREÁLU FARY V HERALTICÍCH
Kozubová, Markéta ; Vlček Ličková, Nina (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Dnes je fara využívaná jen příležitostně a především v letní sezóně, kdy se zde koná dětsky letní tábor a během roku faru využívá obec pro několik místních akcí – dětský den, pálení čarodějnic a velice oblíbena je místní zabijačka, tzv. Obecní svině. Obecně se dá říci, že fara je spíše nevyužívaná, čemuž také odpovídá velice špatný technický stav objektu. Návrh akceptuje stávající využití fary a dále jej rozšiřuje. Potenciál fary je velký a je nutné jej využít. Nova funkce fary kombinuje několik možností využití, tak aby se fara mohla přizpůsobovat aktuální poptávce a tím byla trvale udržitelná. Je zde využití pro místní i pro širokou veřejnost, která se zde bude setkávat. Nelze snadno určit, které využití je dominantní, protože se navzájem doplňuji. Fara bude sloužit jako vzdělávací, ekologické, kulturní, sportovní a volnočasové středisko. Bude zaměřena na školy v přírodě, tábory, ale také pro rodiny s dětmi, mladé, single nebo seniory. Pro každého se zde najde program. Vzdělávaní je zaměřeno na pěstování vlastní zeleniny a ovoce a jeho následné zpracovaní v kuchyni. Následně lze tyto vypěstované suroviny přímo využít při výuce ve cvičné kuchyni, kde budou probíhat lekce zaměřené především na zdravou a vyváženou gastronomii. Přednáškový sál může složit k přednáškám o ekologickém způsobu života, mimo jiné fara také nabízí výtvarné dílny. Pro obyvatele Heraltic má samotná fara také využití, především pro každoroční tradiční zabijačku jsou zde vytvořeny speciální prostory. Dále mohou využívat víceúčelový sál ke kulturním a společenským akcím nebo pro sportovní vyžití. Místní obyvatelky, pak mohou využít cvičnou kuchyni k předávání svých kulinářských dovedností mladší ročníkům, či prostě kuchyni využít pro vlastní kulinářský kroužek. V areálu se nachází dva objekty (fara a stodola) stejného archetypu - obdélníkový půdorys, nízké podlaží a vysoka valbová střecha. Jeden objekt je na začátku a druhý na konci pozemku. Jako objemovou citaci těchto proporcí navrhuji mezi tyto dva objekty hmotu o stejném objemu a proporcí. V návrhu se několikrát uplatňuje princip vložení nové hmoty do stávajícího prostředí tak, aby co nejméně zasahoval do stávajících konstrukcí. V interiéru fary díky této zásadě zůstanou viditelné krásné prostory s klenbami a malbami. Nejvíce je tento princip používán u vložených ubytovacích buněk do vnitřku stávající stodoly. U stodoly je zachována pouze střešní část a nosné vyzděné sloupy, mezi které se vsouvají prefabrikované buňky. Dalším kompozičním principem je dostavba hospodářského objektu, který tvarově a hmotově navazuje na stávající sousední objekt u hranice pozemku.
|
|
|
Objekt metropolitního významu na ulici Benešova v Brně
Bocán, Matúš ; Urban, Lukáš (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Riešená lokalita sa nachádza v tesnej blízkosti historickej časti mesta Brna z jeho východnej strany. Je vymedzená ulicami Koliště a Benešovou ulicou. Je súčasťou takzvanej Brnenskej okružnej triedy, ktorá vznika v 19. storočí po asanácii mestského opevnenia. Funkčne je riešené územie rozdelené na tri časti. V južnej časti je navrhnutý nástupný priestor so stavbou metropolitného významu – mestskou halou. Táto časť je orientovaná na hlavný peší nástup z Nádražní ulice a hlavný dopravný uzol pred Hlavním nádražím. Metropolitný objekt je hlavným kompozičným a funkčným akcentom riešeného územia. V strednej časti je umiestnený park, ktorý tvorí kľudovú relaxačno-odpočinkovú zónu. V severnej časti je navrhnutý polyfunkčný dom s hlavnou funkciou prenajímateľných administratívnych priestorov. Pozdľž Benešovej ulice je navrhnutá líniová izolačná zeleň. Návrh parkovej a líniovej izolačnej zelene rozširuje a dopľňa ,, zelený prstenec“ okolo historického centra z juhovýchodnej strany. Navrhovaný objekt Metropolitného domu bol umiestnený do územia tak, aby tvoril pohľadové uzávery z hlavných kompozičných osí územia - nástupných peších trás z Nádražní ulice a Divadelní ulice. V budúcnosti sa predpokladá realizácia zelených plôch na trasách železnice na spôsob Highline parku, čím sa stane aj pohľadovým uzáverom zelenej línie z východu. Hlavný nástup do budovy Metropolitného domu je z námestia resp. nástupného priestoru navrhnutého v južnej časti. Zo západnej časti Metropolitného domu bola navrhnutá pešia zóna otvorená do mestskej zelene. Do pešej zóny je navrhnutá komerčná časť parteru mestskej haly s možnosťou vytvárania letných terás, výstav a rôznych umeleckých aktivít. Do tohto využitia je zapojený aj objekt zasteršenia nádražia, pod ktorého prekrytím je možné využiť na sprievodné aktivity prebiehajúce v rámci Metropolitného domu. Zo severnej časti Metropolitného domu je podružný vstup do reštauračnej časti, ktorá je orientovaná do navrhovaného parku. Z východnej strany sú navrhnuté vstupy do zázemia Metropolitného domu. Táto časť je doplnená o izolačnú zeleň pozdľž ulice Koliště. V severnej časti riešené územie kompozične uzatvára polyfunkčný objekt, ktorý je komponovaný do tvaru uzavretého bloku s priechodzími pasážami.
|
|
|
Městský dům - architektura kombinace funkcí
Mertlíková, Klára ; Urbášková,, Hana (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je architektonická studie intenzivní městské struktury – městského domu v Brně-Zábrdovicích. Návrh pracuje s principem multiplicity, pro kterou je charakteristické znásobení pozemku, využití střešních rovin a vyzdvižení objektu nad terén. Hmota objektu je tvořena postupnou redukcí základní hmoty složené ze čtyř hranolů rozmístěných kolem centrálního atria. Stavba respektuje výšku okolní zástavby, na západní straně má 5 nadzemních podlaží, směrem k řece Svitavě výška stavby postupně klesá. Výrazným výrazovým prvkem je použití zeleně na střechách. Provětrávaná fasáda objektu bude tvořena perforovaným plechem Cor-ten a fasádními deskami Cembrit.
|
|
|
Penzion Repechy
Strnad, Miroslav ; Keith, Petr (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z ateliérového projektu vytvořeného v letním semestru 3. ročníku bakalářského studia. Úkolem byla obnova a dostavba selského stavení na ubytovací zařízení rozšířené o další služby. Objekt selského stavení se nachází v malé obci Repechy nedaleko města Prostějov a je doplněn o další dva nevyužívané objekty. Ve druhé polovině 20. století bylo selské stavení obdélníkového tvaru s dvorem zastřešeno, vnitřní stěny byly částečně vybourány a vnitřní prostor byl využit pro ustájení dobytka. To mělo na současný stav objektu velký dopad. Agresivní prostředí a zvýšená vlhkost, na kterou konstrukce nebyly navrženy, výrazně urychlily proces degradace objektu. Později byl provoz ustájení dobytka přemístěn a původní selské stavení od té doby chátrá. V současné době se pozemek i objekt nachází v zanedbaném stavu. Většina konstrukcí je poničených a dále nepoužitelných. Za záchranu stojí severní trakt, u kterého se dochovaly cenné historické šambrány a další plastická výzdoba. Okolí objektu je zarostlé náletovou zelení. Cílem bylo zachovat a přiznat původní hodnotné části a najít pro ně vhodné využití za stanovených podmínek. Návrh počítá s odstraněním tří stran obdélníkového stavení a zachováním severního traktu ve formě torza. Přístavba vychází z původního stavení. Rozšiřuje původní hranici zastavěné plochy, čímž využívá stávající struktury a vytváří tak první objem, který symbolizuje tradiční statické tvarosloví. Pootočený duplikát prvního objemu potom charakterizuje moderní a dynamický přístup v architektuře. Výsledný návrh přístavby vzniká syntézou obou objemů jako důkaz koexistence tradičního a moderního přístupu. Navržená přístavba je v celé ploše jednopodlažní, lokálně suterénní i dvoupodlažní. Přístavba je zároveň charakteristická použitím cortenové provětrávané fasády, která přesahuje atiky do různých výšek a vytváří tak lomenou strukturu, která může být z různých úhlů vnímána buď jako idealizované seskupení štítů střech tradiční zástavby nebo j
|
|
|
Galerie moderního umění Brno
Vrána, Adam ; Teplý, Vladimír (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Králová, Zuzana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo vytvoření jednotlivých stupňů projektové dokumentace – Dokumentace pro stavební povolení a Dokumentace pro provedení stavby na základě studie, zpracované v předmětu AG32. Tématem práce je Galerie moderního umění Brno. Umístění stavby je situováno na Kraví hoře, Veveří, Brno – město. Galerie spolu s objekty kavárny a ateliéry jsou osazeny v parku, který navazuje na park Kraví hory. V okolí stavby se dále nachází hvězdárna, sportoviště, zahrádkářské kolonie, bazén a koupaliště. Stavba je umístěna ve svažitém terénu směrem na jihovýchod. Architektonické řešení vychází z prolnutí cest, které spojují vrcholy pozemku. Ty ohraničují území objektu, na kterém je budova zasazena, galerie doplňuje kavárna. Půdorys galerie je nepravidelný šestiúhelník, o rozměrech 41,23 a 27 m. Obě stavby jsou hmotově netradičně pojaty. Materiálovým řešením je kombinace betonu, oceli a skla. Nosný systém galerie je po obvodu tvořen železobetonovou zdí se zavěšenou cortenovou fasádou a vnitřní nosný systém je skeletový z železobetonových sloupů. Galerie je dvoupodlažní a kavárna jednopodlažní. Vstup do galerie je zdůrazněn prosklenou stěnou. Vnitřek galerie je tvořen proskleným atriem. Střecha je na obou objektech plochá. Fasádu kavárny tvoří z části pohledový beton a z části prosklení.
|
|
|
Centrum transferu technologií VUT
Jabůrková, Dominika ; Svoboda, Jiří (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Novotný, Miloslav (vedoucí práce)
Zadání bakalářské práce řeší objekt Centra transferu technologií VUT Brno - Královo pole - na Palackého vrchu v areálu brněnského techologického parku. CTT přestavuje institucionální zázemí pro uplatnění výsledků vývoje a výzkumu na VUT . Je také kontaktním místem pro firmy , které mají zájem o spolupráci s VUT v poskytovaných oblastech. Nejbližší okolí je charakteristické sousedstvím různých funkcí - VŠ, administrativní prostory, prostory pro lehkou výrobu, VŠ koleje. Navržený objekt je čtyřpodlažní, jednoduchý monoblok,který kopíruje tvar pozemku (lichoběžník) je diferenciován na 5 částí. Tyto části umožňují libovolnou pronajímatelnost částí objektu. V objektu se nachází výrobní prostory s vlastním příslušenstvím, administrativa, laboratoře a parkoviště. Dominantním prvkem je vstupní hala, která je prosklená na výšku 3 podlaží.Vstup je orámován rámem z cortenového plechu. Ve vstupní hale se nachází otevřené schodiště s cortenovým zábradlím, což je řešeno v části D -architektonický detail. Zásobování objektu probíhá zezadu budovy, jsou zde vytvořeny manipulační dvory, které přímo navazují na sklady. Budova je orientována převážně podélně, Z -V.
|
host ::
RSS.