|
|
Vliv ohybového namáhání na elektrické vlastnosti alkalicky aktivovaných struskových kompozitů
Šimko, Lukáš ; Kusák, Ivo (oponent) ; Rovnaník, Pavel (vedoucí práce)
Klasický beton je nejpoužívanějším stavebním materiálem. Dnešní doba si ovšem žádá stále vyšší nároky na nízkou energetickou náročnost, na trvanlivost konstrukcí spojenou s jednoduchou diagnostikou stavu konstrukce a velmi důležitým aspektem je také ekologie. Tato diplomová práce se zabývá cementovými a aluminosilikátovými kompozity s obsahem vodivých plniv, díky kterým je možné monitorovat změnu elektrických vlastností, nejčastěji elektrického odporu, v závislosti na mechanickém namáhání. V rámci praktické části práce byly vyrobeny zkušební trámce na bázi alkalicky aktivované strusky s obsahem uhlíkových nanotrubiček, grafitového prášku, sazí a uhlíkových vláken. Zkušební trámce byly namáhány tříbodovým ohybem a byla sledována změna elektrického odporu.
|
|
|
Modifikace hrotu pro zobrazování nanostruktur v AFM s vysokým rozlišením
Faitová, Hana ; Matolínová, Iva (vedoucí práce) ; Vorokhta, Mykhailo (oponent)
Mikroskopie atomárních sil (AFM) je mladá a široce používaná metoda zob- razování povrchu, nanostruktur, biologických a dalších citlivých objektů pomocí rastrujícího hrotu na ohebném raménku. Při provozu na vzduchu dosahuje rozli- šení několika nanometrů, toto rozlišení je závislé zejména na používaném hrotu. Předložená práce se zabývá modifikací použitých hrotů pomocí uhlíkových nano- trubiček (CNT) v řádkovacím elektronovém mikroskopu (SEM) za využití tech- niky fokusovaného iontového svazku (FIB) a soustavy vstřikování plynných pre- kurzorů (GIS). Je zde prezentováno několik postupů přípravy vzorků CNT a jejich připevnění na hrot pro AFM. Funkčnost hrotů byla ověřována v AFM za pomoci kalibračních vzorků složených z definovaných nanostruktur. 1
|
|
| |
|
| |
|
|
Problematika odolnosti betonů vůči působení vysokých teplot
Krejčík, Jakub ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá sledováním odolnosti cementových betonů vůči působení vysokých teplot. V teoretické části bakalářské práce byly popsány změny, které probíhají v betonu, který je vystaven působení vysokých teplot a chování jednotlivých složek betonu. Byly popsány možnosti jak zlepšit odolnost betonu proti působení vysokých teplot vhodnou volbou složek, nebo přídavkem rozptýlené výztuže. V experimentální části byly testovány betony s čedičovými a polypropylenovými vlákny s čedičovým kamenivem. Byly pozorovány změny pevnosti v tlaku a změny objemových hmotností v závislosti na působení vysokých teplot. Byly sledovány změny rozptýlené výztuže z polypropylenových vláken, celulózových a čedičových vláken po tepelném namáhání.
|
|
|
Detekce oxidačního stresu pomocí elektrochemických DNA biosenzorů
Jurečková, Zuzana ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na vývoj, charakterizaci a využití jednoduchého a levného elektrochemického DNA biosenzoru pro detekci poškození DNA způsobeného oxidačním stresem. První část práce je věnována přípravě a charakterizaci velkoplošné uhlíkové filmové elektrody (ls-CFE) modifikované uhlíkovými nanotrubičkami (CNT/ls-CFE). Uhlíkové nanotrubičky zlepšují elektrochemické vlastnosti převodníku a zvyšují množství naadsorbované DNA na povrchu elektrody. Testování elektrodového povrchu modifikovaného vícestěnnými uhlíkovými nanotrubičkami (MWCNT) bylo provedeno pomocí cyklické voltametrie (CV) a elektrochemické impedanční spektroskopie (EIS) s použitím redoxního systému [Fe(CN)6]4-/3- a square wave voltametrie (SVW) bez použití redoxního indikátoru. Uhlíkové nanotrubičky se ukázaly jako nevhodný materiál pro náš typ biosenzoru, ale je možné je využít v analytické chemii pro stanovování elektroaktivních látek. Druhá část práce se zabývá aplikací DNA biosenzoru při detekci poškození DNA oxidačním stresem. Byl zvolen biosenzor na bázi ls-CFE, jehož hlavní výhody jsou rychlá příprava, jednoduchá mechanická obnova elektrodového povrchu, dobrá reprodukovatelnost měření, absence problémů spojených s "historií elektrody". Oxidační stres vyvolaný galvanostaticky generovanými hydroxylovými...
|
|
|
Podklady k sestavení magnetometru z uhlíkových nanotrubiček pro geologické účely
Mazanec, Martin ; Kletetschka, Günther (vedoucí práce) ; Kohout, Tomáš (oponent)
Tato práce je prvním krokem v dlouhodobém projektu s cílem sestavení magnetometru z uhlíkových nanotrubiček. Na začátku práce se věnuji úvodu do magnetizmu a jeho základní fyzikální charakteristice. Dále stručně popisuji magnetické pole Země, některé magnetické minerály a chování látek v magnetickém poli. To vše v geologických souvislostech. V druhé části se zaměřuji na měření magnetického pole, především pak na vybrané přístroje k tomu sloužící. Třetí celek pojednává o alotropech uhlíku - grafenových strukturách. Je v něm stručný přehled jejich vlastností, kapitola věnující se jejich výrobě a možnému využití. V diskuzi se snažím tyto části spojit s konkrétním účelem, což je využití uhlíkových nanotrubiček při měření magnetizmu hornin. Uvádím zjednodušený princip fungování diskutovaného přístroje, první kroky k jeho přípravě a úvodní měření.
|
|
|
Carbon nanomaterials and their interactions with bacteria
Jurková, Blanka ; Beranová, Jana (vedoucí práce) ; Kuthan, Martin (oponent)
Uhlíkové nanomateriály jsou v poslední době v centru pozornosti hlavně díky svým zajímavým, často unikátním vlastnostem. Mají široké možnosti využití, například v elektronice, optice, kosmetice solárních článcích, stavebních materiálech, vzduchových filtrech, k leštění materiálů, jako ochranné povrchy či suchá maziva. Zatímco jejich fyzikální a chemické vlastnosti jsou již dobře prozkoumány, výzkum jejich působní na živé organismy je stále v počátcích. Tato práce je zaměřena na interakce uhlíkových nanomateriálů, konkrétně grafenu, fullerenu, uhlíkových nanotrubiček a nanodiamantů, s bakterálními buňkami a jejich antibakteriální a antiadhezivní účinky. Mechanismy toxického působení zahrnují porušení vnějších struktur buňky v důsledku přímého kontaktu s nanomateriálem, narušení bakteriálního metabolismu nebo produkci volných kyslíkových radikálů. Přesné porozumění dějům, které se odehrávají mezi bakteriální buňkou a uhlíkovými nanomateriály, může přispět k výzkumu jejich možných aplikací v medicíně či možností jejich ekologické recyklace.
|
|
|
Studium vlastností betonů s nanočásticemi
Michnová, Kamila ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
V diplomové práci jsou rozebrány základy nanotechnologie jako vědy a nanotechnologie betonu. Kromě toho jsou zde popsány uhlíkové nanotrubičky, možnosti jejich dispergace pomocí vysokorychlostního smykového míchání a pomocí ultrazvuku. Dále je v práci vypracovaná rešerše parametrů ultrazvukové dispergace a vlastnosti materiálů s přídavkem uhlíkových nanotrubiček. Experimentální část práce je zaměřena na možností dispergace uhlíkových nanotrubiček. Tato část diplomové práce se dále věnuje následnému zakomponování uhlíkových nanotrubiček do betonové matrice a vlivu uhlíkových nanotrubiček na výsledné vlastnosti betonu. Bylo pozorováno, v jaké míře mohou uhlíkové nanotrubičky ovlivnit vybrané fyzikálně-mechanické vlastnosti a trvanlivost betonu.
|
|
|
Studium možností nanotechnologií v cementových kompozitech
Kardošová, Romana ; Bodnárová, Lenka (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Cílem této práce je shrnout a posoudit možností využití vybraných nanočástic jako příměsí do betonů. Tyto částice mají schopnost vylepšovat mechanické i fyzikální vlastnosti cementových kompozitních materiálů, případě jim i dávat vlastnosti zcela nové. Průmyslovému nasazení brání zejména problematika efektivního zakomponování nanočástic do matrice, zdravotní a ekologická rizika a v neposlední řadě také finanční nákladnost. Experimentální část práce se zabývá dispergací nanosiliky a nanometakaolinu ve vodném roztoku a jejich následném zapojení do struktury cementové malty.
|
host ::
RSS.