|
|
GPS přístroje ve výuce jako prostředek pro rozvoj mezipředmětových vazeb vzdělávacích oborů zeměpis a anglický jazyk na 2. stupni ZŠ (na příkladu ORP Chotěboř)
ONDRÁČKOVÁ, Tereza
Tématem diplomové práce jsou GPS přístroje ve výuce jako prostředek pro rozvoj mezipředmětových vazeb vzdělávacích oborů zeměpis a anglický jazyk na 2. stupni ZŠ (na příkladu ORP Chotěboř). Předkládaná práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část zahrnuje metodiku tvorby obou částí práce, kde autorka představuje celkový postup při vypracovávání své práce. Dále první část obsahuje teoretická východiska, kde autorka stručně seznamuje se zásadními pojmy, kapitolu zaměřenou na GPS přístroje, jejich potenciál využitelnosti ve výuce a možnosti propojení v rámci mezipředmětových vazeb. Nedílnou součástí teoretické části práce, zejména pro její tematické zasazení, je také prostudování kurikulárních dokumentů. Praktická část práce obsahuje výukové aktivity propojující učivo místního regionu, tedy zeměpisu, s anglickým jazykem. Veškeré předkládané výukové aktivity se skládají z úvodní části a metodického komentáře.
|
|
|
Metodické přístupy konstrukce pracovních listů pro účely terénní výuky geomorfologie
Lorencová, Markéta ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Konstrukce pracovních listů pro účely terénní výuky geomorfologie Abstrakt Cílem této práce bylo zjistit, zda se při tvorbě pracovních listů s přírodovědnou tématikou dodržují určité postupy a vztahy a dále analyzovat potenciál Prahy pro terénní výuku z geomorfologie. K řešení bylo využito analýzy 101 pracovních listů s přírodovědnou tématikou, které byly hodnoceny na základě předem daných kategorií vycházejících z rešerše literatury. Data analýzy byla dále zpracovávána statistickými metodami. Rešerší literatury pak byly stanoveny geomorfologické zajímavosti nacházející se na území Prahy, které byly dále analyzovány z hlediska jejich potenciálu pro terénní výuku. Analýza pracovních listů poukázala na větší rozmanitost provedení u pracovních listů, které nebyly určeny pro použití při terénní výuce. Pracovní listy určené pro terénní výuku pak byly shledány více homogenními z hlediska jejich délky, počtu otázek a podílu jednotlivých složek plochy pracovního listu. Na území Prahy se nachází několik geomorfologicky zajímavých lokalit, které mají potenciál pro využití...
|
|
|
Terénní výuka a praktické pokusy v meteorologii a klimatologii v rámci zeměpisu
Hrubá, Kateřina ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Tesařová, Barbora (oponent)
Terénní výuka a praktické pokusy v meteorologii a klimatologii v rámci zeměpisu Abstrakt Prostřednictvím této práce se snažím dokázat, že existují pokusy a aktivity pro terénní výuku, které můžeme využít v hodinách věnovaných meteorologii a klimatologii v rámci zeměpisu. Práce nejprve popisuje výhody a nevýhody různých organizačních forem výuky. Dále uvádí hlavní přínosy terénní výuky, její členění a cíle a připomíná její zařazení v RVP ZV a RVP G. Následující kapitola popisuje rozdíly mezi názorně demonstrační výukou a praktickými činnostmi žáků, což jsou druhy metod výuky používaných v rámci praktických pokusů. O metodách, které budou ve výuce použity, si rozhoduje každá škola sama ve svém Školním vzdělávacím programu. Poslední část teoretické rešerše potvrzuje, že výuka meteorologie a klimatologie na školách nejčastěji probíhá v hodinách zeměpisu v prvním a pátém ročníku osmiletého gymnázia, nebo v prvním ročníku čtyřletého gymnázia. Do práce jsou zařazeny praktické pokusy a aktivity v rámci terénní výuky, které jsou vhodné pro aplikaci v hodinách meteorologie a klimatologie. Pokusy jsou tematicky rozděleny podle jevů a procesů, které demonstrují. Těmi jsou výstupy vzduchu, studená fronta, kondenzace vodní páry, vzhled oblohy a oblaků a zahřívání zemského povrchu slunečním zářením. Vybranými aktivitami...
|
|
|
Terénní výuka geografie: transmisivní a konstruktivistické pojetí výuky v mikroregionu Hvozdnice
Skazíková, Pavla ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá porovnáním konstruktivistického a trasmisivního pojetí terénní výuky geografie na příkladu mikroregionu Hvozdnice. V teoretické části je charakterizována terénní výuka, rozebrány didaktické teorie vzdělávání a blíže popsán a srovnán konstruktivní a transmisivní pedagogický směr. V praktické části byla provedena kompletní geografická charakteristika řešeného území a následně SWOT analýza pomocí které byla vybrána nosná témata a generalizace navrhovaných pracovních listů terénního cvičení. Navrhované pracovní listy terénního cvičení, které se zabývají poznáváním místního regionu, jsou vytvořené ve dvou variantách, a to v konstruktivistické a transmisní. Přestože tematické zaměření pracovních listů zůstalo stejné, je patrný rozdíl v provedení a dosahování cílů, které se odvíjí od filozofie každého ze zvolených modelů učení. Klíčová slova: terénní výuka, místní region, konstruktivismus, transmise, geografická charakteristika, terénní cvičení, mikroregion Hvozdnice, pracovní listy, metodické pokyny
|
|
|
Přírodovědné hodnocení vybrané lokality a její využití k exkurzní činnosti
Valenová, Iva ; Hrouda, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Bakalářská práce Přírodovědné hodnocení vybrané lokality a její využití k exkurzní činnosti podává podrobný popis floristických poměrů tohoto území a možné využití daných poznatků ve výuce. Práce se skládá ze tří částí. První část obsahuje charakteristiku přírodních poměrů území. Druhá část práce zahrnuje popis biotopů daného území a shrnuje výsledky vlastního botanického výzkumu. Část didaktická navrhuje využití daných poznatků ve výuce a možnost terénního cvičení pro žáky základní školy. Součástí práce je také fotografická příloha. Klíčová slova: terénní výuka, pracovní list, přírodovědné vzdělávání.
|
|
|
Výukové projekty zaměřené na oblast Milíčovského lesa a rybníků
Kusková, Lenka ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Název diplomové práce: Výukové projekty zaměřené na oblast Milíčovského lesa a rybníků Předkládaná diplomová práce se zabývá projektovou výukou v terénu přírodní památky Milíčovský les a rybníky. Ta bezprostředně sousedí se sídlištní zástavbou Jižní Město. Výsledkem práce je souhrn materiálů, zaměřených na environmentální vzdělávání a výchovu žáků 2. stupně základních škol, které se nacházejí nedaleko této památky. Jedná se především o metodiku pro učitele, manuál k projektové výuce, pracovní listy pro žáky a autorské řešení pracovních listů pro učitele. Východiskem pro tvorbu projektů byl předvýzkum, dotazníkové šetření a otevřená diskuse se žáky. Teoretická část v úvodu popisuje obecnou ochranu přírody a zvláštní ochranu přírody, a to z důvodu zasazení problematiky do širších souvislostí. Je zde také zmíněn historický aspekt. V diplomové práci je rovněž vymezena charakteristika oblasti Milíčovský les a rybníky s přihlédnutím k jejím zvláštnostem. Jedná se především o výskyt významných a zvláště chráněných druhů na tomto území. V práci je také kladen důraz na Rámcový vzdělávací program, environmentální výchovu, analýzu učebnic a organizační formy výuky. Zde se opírám o didaktickou teorii, z níž jsem vycházela při tvorbě projektů. Klíčová slova: Obecná ochrana přírody, zvláštní ochrana přírody,...
|
|
|
Efektivita metod terénní výuky geografie
Uvízlová, Lenka ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Hanus, Martin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce vznikla se záměrem přispět k objasnění otázky "Jak zvýšit efektivitu metod terénní výuky?". Na základě tohoto hlavního cíle byl vytvořen kvalitativní dotazník pro řízené rozhovory s učiteli zeměpisu na gymnáziích a realizováno pilotní šetření. Koncepčně je práce rozložena do dvou částí: teoretická a metodologicko-empirická: Teoretická část je dále rozdělena na tři celky. První přináší obsahové přiblížení hlavních pojmů souvisejících s terénní výukou geografie. Předkládá varianty výuky v terénu a seznamuje čtenáře s významem a přínosy této formy výuky pro studenty. Druhý celek se zabývá pojmem efektivita výuky a předkládá její možná homonyma i synonyma. Pomocí schématu efektivity a hladin vzdělávání poukazuje na dílčí aspekty, které ji ovlivňují. Třetí celek předkládá rozbor literatury. Metodologicko-empirická je věnována přiblížení metodologie výzkumu práce a zjištěným datům. Obsahuje zdůvodnění výběru použitých metod, seznámení s kvalitativním výzkumem a řízeným rozhovorem, představení zkoumaného vzorku a popis a analýzu zjištěných dat. Na závěr diskutuje o vhodnosti použití dotazníku pro hloubkový výzkum a o případném jiném využití této práce.
|
|
|
Programy EVVO v mateřské škole
KUČEROVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce je věnována významu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a jeho zařazení do současné koncepce předškolního vzdělávání. Reaguje na aktuálnost a naléhavost problematiky ochrany životního prostředí. Práce obsahuje dlouhodobý výukový projekt, který je rozdělen do pěti programových bloků. Umožňuje dětem osobní prožitek a zkušenost s přírodou, rozvíjí znalosti o sobě a druhých lidech. Jsou zde zařazeny hry a formy terénní výuky, při nichž se nejsnadněji vytváří potřebné názory, postoje a sklony k ochraně a tvorbě životního prostředí.
|
|
| |
|
|
Škola v přírodě od jara do zimy
MLSOVÁ, Martina
Bakalářská práce "Škola v přírodě od jara do zimy"se zabývá vlivem terénní výuky na pohybový vývoj dítěte předškolního věku. Teoretická část shrnuje na základě odborné literatury vliv přírody na vývoj dítěte. Popisuje přínosy výuky v terénu, zabývá se pojmem "škola v přírodě" dříve a dnes a v další části pohybovým vývojem dítěte. Praktická část obsahuje vypracovaný celoroční projekt školy v přírodě, zaměřený na pohybový vývoj dítěte. Navrhované pohybové aktivity daných bloků byly zrealizovány a v závěru zhodnoceny.
|
host ::
RSS.