|
|
Vilová architektura na přelomu 19. a 20. století ve městě Zbraslav se zaměřením na vilu Planá růže
Nováková, Markéta ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace: Tato bakalářská práce se zaměřuje na vilovou architekturu na přelomu 19. a 20. století. Zabývá se příčinami jejího vzniku, účelem, pro který tato architektura vznikala. S ohledem na koncentraci staveb u nás se zabývá především lokalitou hlavního města Prahy a jejího okolí. Práce pojednává blíže o historismu, slohu navracejícím se k umění minulosti. Přibližuje smýšlení a vnímání této doby k nové vznikající architektuře. V souvislosti s uměním historismu se práce zabývá vznikem a historickým vývojem města Zbraslav, které se na přelomu 19. a 20. století stalo jedním z oblíbených míst nově vznikající vilové architektury. V tomto městě se zaměřuje na konkrétní vilu Planou růži z roku 1898, která je zajímavou ukázkou pozdního historismu pro své neorenesanční štíty, fresky secesního tvarosloví a rohovou věž na jihovýchod. V práci je srovnávána s vilou Flora a vilou U Malé řeky 621, které jsou typické také svou rohovou věží na jihovýchod.
|
|
|
Filipina Welserová mezi českou a německojazyčnou historickou pamětí
Boumová, Eliška ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Hausenblasová, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá životním příběhem Filipiny Welserové (1527-1580), neurozené manželky arciknížete Ferdinanda II. Tyrolského (1529-1595), jako tématem pro literární, divadelní a výtvarná zpracování. Čerpá z pramenů z období od 16. století do současnosti a mapuje také, jak s tématem zacházejí zámecké a hradní expozice. Metodologicky se opírá o českou tradici zkoumání druhého života. Srovnání pramenů z jazykově českého a jazykově německého prostředí přineslo zjištění, že se tyto dvě tradice liší, každá akcentuje jinou část života Filipiny Welserové a zároveň se obě vyrovnávají s aspekty, které přineslo jak české národní obrození, tak rozpad rakouské monarchie i vývoj ve dvacátém století.
|
|
|
Historismus v pražské sakrální architektuře kolem roku 1600
Balaš, Petr ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
(česky) Práce snaží se na řadě vybraných příkladů, uvedených z širšího evropského kontextu, přes konkrétní úlohy české architektury, po výčet stavební činnosti v tehdejší Praze, obecnějších i specifických rysech církevních staveb raného novověku, vykreslit celkový obraz a vystihnout charakter tehdejší architektonické produkce, vázané s historizujícími projevy. Tyto historismy, navazují přímo na pozdní gotiku, z níž integrálně vychází, a projevují se pak kontinuálně, coby zvláštní stylový modus, zastupovaný především konzervovanými gotickými formami v prostoru s liturgickou funkcí, vedle obecně převládajícího slohu (renesance, manýrismu, baroka), až do 18. stol. Je proto sledován již moment a způsob přijímání renesance v zaalpí, s nímž souvisí vyhraňování výrazu sakrální architektury. Dále jsou probírány jednotlivé možnosti jejich ideového opodstatnění i výtvarného pojetí. Nakonec je učiněn pokus ozřejmit jejich vztah k manýrismu, v jehož kontextu dochází ke kvantitativnímu i kvalitativnímu vzestupu historizujících, především právě gotizujících projevů. Tuzemské stavby, sledované zhruba od poloviny 16. stol. do počátku třicetileté války, jsou rozděleny ve třech skupinách, zastupujících základní stavební úkoly tehdejší sakrální architektury: farní kostely, hřbitovní kostely a zámecké kaple. Další...
|
|
|
Pražská a florentská neorenesanční architektura 19. století: Kulturně-historické souvislosti a komparace vybraných staveb s renesančními vzory
Grmelová, Kateřina ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent) ; Pošva, Rudolf (oponent)
Kateřina Grmelová Pražská a florentská neorenesanční architektura 19. století: Kulturně-historické souvislosti a komparace vybraných staveb s renesančními vzory Prague and Florentine Neo-Renaissance Architecture of the 19th Century: Cultural and Historical Background and Comparison of Selected Edifices with the Models from the Renaissance Era ABSTRAKT Disertační práce se zabývá kulturně-historickými souvislostmi, které ovlivnily podobu architektury 19. století a vedly v Praze a ve Florencii k oblibě neorenesanční architektury. V disertační práci jsou porovnávány vybrané neorenesanční stavby z Prahy a Florencie s jejich renesančními vzory. Teoretická část práce nastiňuje historickou a kulturní situaci 19. století v českých zemích a v Itálii, aby bylo snazší pochopit ideové zdroje neorenesance a odhalit její propojení s tehdejší společností, jejími myšlenkami, hodnotami a schopnostmi vyrovnávat se se změnami. Z této oblasti jsou akcentovány ty momenty, které měly vliv na podobu architektury 19. století. Na základě analýzy dobových i současných textů k danému tématu popisuje důvody, proč se v českých zemích a Itálii obracela historizující, a tím pádem i neorenesanční architektura pro svou inspiraci do minulosti, proč byla ve své době tak oblíbená a jaké názory na tuto epochu měli významní teoretikové...
|
|
|
Zámek Hluboká v 19. století a Jan Adolf ze Schwarzenberga
Binder, Filip ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá historismem v architektuře na příkladu knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jím přestavěného zámku Hluboká. Pozornost je věnována také cestám knížete na britské ostrovy, kde se zrodil tzv. gotický revival a kde měl Schwarzenberg možnost poprvé vidět větší množství staveb ovlivněných daným fenoménem. Další z kapitol se soustředí na úpravy Hluboké provedené v duchu romantického historismu, ke kterým došlo brzy po návratu knížete z druhé cesty a jež také ze zámku vytvořily jedno z nejvelkolepějších aristokratických sídel v habsburské monarchii. Práce pojednává i o pojetí zámku jako "rodového muzea", sym- bolice, kterou je možné v tomto "muzeu" spatřovat, dalších stavebních projektech ovlivněných Schwarzenbergovou Hlubokou a vztahu raného kapitalismu a historismu v souvislosti s eko- nomickými aktivitami Jana Adolfa. Studie si také klade za cíl vylíčit tyto skutečnosti v širším kontextu 19. století, jehož události do značné míry zapříčinily vznik romantismu a historismu a ovlivnily je. Z tohoto důvodu bude pozornost věnována nejen Schwarzenbergovi a Hluboké, ale v menší míře i jiným aristokratickým sídlům a jejich tvůrcům. Pramennou základnu této práce tvoří v případě dvou britských výprav z let 1825-1826 a 1838-1839 cestovní deníky knížete, v případě romantické přestavby...
|
|
|
Obraz českého dávnověku v historiografii a krásné literatuře 19. století
Futtera, Ladislav ; Šmahelová, Hana (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Práce se soustředí na postihnutí vývojových tendencí zobrazování českého dávnověku v beletrii a jejich pojímání v historiografii. Pojem český dávnověk je zde chápán jako okruh českých pověstí s důrazem na postavu kněžny Libuše. Práce je časově vymezena na straně jedné osvícenskou kritikou Kroniky české Václava Hájka z Libočan z pera Gelasia Dobnera a sporem o pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského v 80. letech 19. století na straně druhé. V obou případech se jedná o události, jež měly za následek přehodnocení vztahu k postavám a příběhům českého dávnověku v soudobé společnosti. Po úvodním vymezení problematiky se první kapitola věnuje Dobnerově kritice Hájkovy kroniky, která proměnila vztah k českému dávnověku v historiografii českých zemí, a filosofii Johanna Gottfrieda Herdera, jež otevřela cestu k ustanovení moderních národů na principu jazyka. Národní společenství se následně etablovala právě na základě vlastních dějin a příběhů o vlastním počátku. Následující kapitoly sledují zpracování látek z českého dávnověku v literatuře německé, u autorů německého jazyka z českých zemí a v literatuře české. Pozornost je zaměřena na podobnosti, interakce, rozdíly a vývoj obrazu českého dávnověku v těchto literaturách. Sledována je i cesta k národnímu mýtu u obou jazykových společenstev, jehož...
|
|
|
Nábytkářská firma Emil Gerstel Prague a její spolupráce s architekty
Škvárová, Eva ; Mergl, Jan (vedoucí práce) ; Karasová, Daniela (oponent)
Práce má za cíl shromáždit informace o nábytkářské firmě Emil Gerstel Prague s důrazem na spolupraci s architekty jako návrháři interiérů. V době před první světovou válkou, kdy stál v čele společnosti Emil Gerstel, vznikal nábytek ovlivněný geometrickou vídeňskou secesí, ale i historizující kusy. Objevují se zmínky o spolupráci s Josephem Mariou Olbrichem. Firma dodávala na vídeňský dvůr. Okolo roku 1930 za Bedřicha Gerstela zažívala firma největší rozvoj. Do tohoto období spadá zařizování nákladné vily Otto Petschka v neorokokovém stylu, spolupráce s Adolfem Loosem a Heinrichem Kulkou při zhotování interiérů v Müllerově vile a v bytě Semlerových v Plzni. Vladimír Grégr uplatnil v bytě Havlových v Praze své návrhy ovlivěné organickým funkcionalismem. Většina Gerstelových zákazníku pocházela z vyšších vrstev, zmíněné nemovitosti byly svým majitelům po druhé světové válce (alespoň částečně) odejmuty. Práce se dotýká i osudů jednotlivých staveb, postupů při jejich restaurování a záměrů na jejich obnovu. Druhá část se snaží popsat samostatnou tvorbu firmy. Její produkce byla z větší části ovlivněna historismy, ty byly uplatněny v zámku v Panenských Břežanech. Firemní architekt Arthur Blitz byl zřejmě autor návrhů ovlivněných styly jako art deco či funcionalismus. Lze je srovnávat například se soudobou...
|
|
|
Výtvarný vývoj produkce Harrachovské sklárny v Novém Světě 1850-1940
Mergl, Jan ; Kybalová, Jana (vedoucí práce) ; Schöttner, Jan (oponent) ; Vondráček, Radim (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro dějiny umění Studijní program Dějiny výtvarného umění Jan Mergl Výtvarný vývoj produkce Harrachovské sklárny v Novém Světě 1850-1940 Art Development of the Production of the Harrach Glassworks in Nový Svět 1850-1940 Abstrakt Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jana Kybalová, CSc. 2014 ABSTRAKT České sklo je celosvětově uznáváno za kulturní fenomén a Harrachovská sklárna v Novém Světě v Krkonoších patří jednoznačně na přední místo mezi podniky, které se v minulosti o proslulost českého sklářství zásadně zasloužily. Sklárna, zmiňovaná v písemných pramenech již počátkem 18. století, však zaujímá mezi českými výrobci dekorativního a nápojového skla jedinečné místo nejen svou třísetletou historií. Tradičně vynikající řemeslná zručnost, technologické zázemí a prozíravá snaha využívat, ale i vlastním přínosem rozvíjet nejrůznější postupy v práci s křišťálovým a barevným sklem jí vždy umožňovaly pohotově reagovat na stylové změny, jimiž sklářská tvorba během 18. až 20. století procházela. Tato práce je studií vycházející z dlouhodobého soustředěného výzkumu archivních pramenů, zejména z firemní, v nezvyklé šíři dochované dokumentace. Jejím cílem bylo předložit zpřesňující, novou, podrobnou a ucelenou analýzu vývoje harrachovské produkce od druhé...
|
|
|
Architekt Jan Vejrych a jeho tvorba
Uhlík, Jan ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Práce se zabývá tvorbou významného architekta přelomu 19. a 20. století, rodáka z Horní Branné u Jilemnice, Jana Vejrycha. Jeho čtyřicetiletá rozsáhlá a mnohostranná projektová a stavební činnost zanechala výrazné stopy jak v Praze, tak i na řadě míst v Čechách a realizací projektu Národního domu ve slovinském Mariboru získala i mezinárodní rozměr. Cílem práce je nabídnout ucelený pohled na Vejrychovy životní osudy a profesní dílo a vyplnit tak jedno z bílých míst v poznání architektury pozdního 19. a raného 20. století v českých zemích. Těžiště práce spočívá v rozboru Vejrychova architektonického díla. Při mapování jeho tvorby bylo snahou důsledně zasazovat jednotlivé projekty a studie do širšího umělecko-historického i společensko-politického rámce. Práce jsou přitom analyzovány nejen v rámci jednotlivých tvůrčích period, ale je sledován i vývoj vybraných stavebních typů v průběhu času. Pozornost je věnována interiérovým návrhům, které byly nedílnou součástí významných projektů i drobným skicám, náčrtům a studiím vytvářeným pro vlastní potřebu, v nichž lze nalézt architektovy obecné úvahy a komentáře k různým aspektům architektonické tvorby. Diskutovány jsou rovněž názory na Vejrychovu tvorbu a jejich proměna v návaznosti na měnící se hodnotová kritéria a důraz kladený na různé stránky...
|
|
|
Searching for Styles of National Architecture in Habsburg Central Europe1890-1920. Art Nouveau and Turn-of-the-Century Architecture as Nation-Building
Veress, Dániel ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Michaud, Eric (oponent)
Český abstract Hledání národního architektonického stylu v habsburské Střední Evropě 1890-1920 Národní hnutí a architektura na přelomu století Středoevropská národní hnutí na počátku 20. století významně zasáhla také do architektury. Ve jménu národních idejí docházelo ke snahám o vytvoření specificky národního architektonického slohu, který by reflektoval unikátní národní charakter. Historikové architektury, inspirováni vývojem na poli sociálních a kulturních dějin, se výzkumu vlivu nacionalismu na architekturu věnují od 90. let minulého století. Politický a mocenský vzestup evropských národních hnutí před První světovou válkou a souběžný posun od historismu k secesi v architektuře se stal v tomto smyslu jedním z nosných témat. Zpracování však v drtivé většině zůstávalo limitováno na konkrétní národní hnutí. Tato práce se pokouší překonat dominanci národní perspektivy. S využitím metodologie komparativních dějin souhrnně zpracovává tři případové studie. Na přelomu století maďarská, polská i česká inteligence usilovala o vytvoření národně specifické architektury. V Maďarsku příhodné politické uspořádání umožnilo rychlé a široké přijetí národního stylu, vycházejícího ze secesní estetiky a spojovaného zejména s architekty Ödönem Lechnerem či Bélou Lajtou. V polském a českém případě k rozvinutí národního stylu...
|
host ::
RSS.