Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28,816 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.64 vteřin. 

Šetření větrolamů ve vybraných katastrálních územích z hlediska druhového zastoupení dřevin a jejich zdravotního stavu
Knoblochová, Martina ; Janeček, Miloslav (vedoucí práce) ; David, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením současného stavu vybraných větrolamů z hlediska druhového složení, zdravotního stavu a jejich funkčnosti. Jedním z nejúčinnějších opatření proti větrné erozi jsou ochranné lesní pásy - větrolamy. Chrání území před odnosem ornice, odvíváním sněhové pokrývky a snižuje výpar z půdy. Aby větrolam optimálně plnil svou funkci, je důležité jeho prostorové uspořádání, druhové složení a zdravotní stav. Větrnou erozí je v České republice ohroženo 29 % zemědělské půdy. Nejvíce jsou však ohroženy pozemky na jižní Moravě. Pro tuto práci byly vybrány dvě lokality v okrese Znojmo, kde se vyskytují půdy nejvíce ohrožené větrnou erozí. Lokalita 1 se nachází v katastrálních územích Břežany, Čejkovice a Božice, lokalita 2 v katastrálních územích obcí Velký Karlov, Hrádek a Křídlůvky. V lokalitách bude zjištěna potenciální přirozená vegetace, klimatické, geologické, půdní a hydrologické podmínky, které určují vhodnost daných větrolamů. Pro hodnocení větrolamů byla zvolena metodika podle Podhrázské (2008), Metoda hodnocení a kategorizace větrolamů. Větrolamy jsou hodnoceny jako samostatný liniový prvek, ale také jako součást systému těchto prvků. Bude hodnoceno např. jejich umístění, druhové zastoupení stromů a keřů a stáří porostu. Dále funkční typ větrolamu, jeho výška, šířka a délka, počet řad, horizontální a vertikální parametry. Pro hodnocení celých systémů prvků je důležité zohlednění orientace větrolamů, umístění v souladu s terénem a směrem větru, a vzdálenost jednotlivých pásů od sebe. Zapojení větrolamů do krajiny bude hodnoceno pomocí klasifikátoru bonitace porostu dle Kolaříka (2005). V lokalitách bylo vybráno 22 větrolamů pro posouzení jejich funkčnosti a následně byl navrhnut případný postup jejich obnovy.

Krizové řízení ve veřejné správě
Kucr, Marcel ; Fejfarová, Martina (vedoucí práce) ; Drahoslav , Drahoslav (oponent)
Diplomová práce pojednává o krizovém řízení krajů a krajských úřadů.Hlavním cílem práce je na základě analýzy zhodnotit krizové řízení na úrovni zvoleného kraje/zvolených krajů a v případě zjištěných nedostatků navrhnout vhodná opatření. K získání důležitých informací, stanovisek a názorů potřebných pro vypracování této práce byla provedena kvantitativní sociologická metoda komparativní analýzy prostřednictvím dotazníkového šetření. Dále byla využita obsahová analýza dat. V teoretické části práce jsou objasněny základní pojmy z oblasti krizového řízení, charakteristika bezpečnostního systému České republiky a deskripce krizového řízení územních samospráv. Praktická část práce se orientuje na systém krizového řízení v Ústeckém kraji v komparaci s ostatními kraji a na kvalitativní techniku dotazníkové šetření. Nedílnou součástí empirického výzkumu jsou i poznatky z praxe získané prostřednictvím odborníků na danou tématiku. Díky zjištěným nedostatkům jsou navržena možná doporučení ke zlepšení. Mezi tyto návrhy patří především dopracování a aktualizace legislativních předpisů. Konkrétně se jedná např. o úpravy týkající se počtu zaměstnanců pracovišť krizového řízení, metodický postup pro vyčleňován finančních prostředků, kompetencí při zpracování krizového plánu kraje.

Genetická struktura lokálních plemen domestikantů
Neradilová, Silvie ; Baranyiová, Eva (vedoucí práce)
Přechod od výhradně loveckého způsobu života k počátkům zemědělství byl zásadním zlomem pro člověka a vývoj civilizace. Tato doba byla příhodná pro domestikační procesy. Prvními domestikanty vůbec byli psi. Jejich chov je spojován s obranou sídel, ale především dobytka, pomáhají také při pastevectví a lovu potravy, a v některých kulturách jsou dodnes sami zdrojem potravy. Nejnovější trendy vedou k šlechtění nových ras a rozdělování původní genetické rozmanitosti do menších uzavřených skupin, kde následně dochází ke zvyšování homozygotnosti a projevu recesivně podmíněných onemocnění. Nejvýrazněji se tyto efekty uplatňují u malých lokálních plemen, které mají malou populační velikost. Globální ochranou genetické diverzity skotu, drůbeže a prasat se již zabývalo mnoho studií, zřejmě z důvodů vysoké ekonomické hodnoty těchto živočichů. Impakt domestikovaných šelem na člověka je však srovnatelný a vzhledem k rostoucímu trhu v oblasti veterinárních služeb je potřeba ochraňovat dostatečnou genetickou variabilitu různých unikátních ras. Cílem zadané práce je srovnat vybraná lokální plemena psů z různých oblastí původu, vyhodnotit jejich celkovou genetickou diverzitu, zjistit výskyt kandidátních typů onemocnění a porovnat jejich frekvenci u těchto plemen. Ze získaných parametrů doporučit vhodné postupy k ochraně genofondu těchto unikátních ras. Bude vybráno středoevropské plemeno (např. Český fousek), subtropické plemeno (např. šarplaninec), tropické kontinentální plemeno (např. Basenji), tropické ostrovní plemeno (např. Novoguinejský zpívající pes). Materiál bude sbírán na výstavách a ve spolupráci s lokálními chovateli. Vzorky budou zpracovány klasickými postupy populační genetiky v laboratoři molekulární genetiky FTZ ČZU.

Faktory rozvoje regionu Říčansko
Novotná, Pavlína ; Kment, Petr (vedoucí práce) ; Lenka, Lenka (oponent)
Diplomová práce s názvem tématu Faktory rozvoje regionu Říčansko je zaměřena na demograficky rozrůstající obec Sulice. Tato menší obec ve Středočeském kraji se řadí svojí polohou do správního obvodu města Říčany. Na základně vyššího územního celku je obec propojena s pražským metropolitním regionem, tudíž lze o ni mluvit jako o vnější příměstské zóně. Práce je z hlediska obsahu rozvržena na dvě části, na teoretickou a praktickou. V prvních kapitolách se práce věnuje rozboru literatury. Popisuje odborné pojmy, které s danou problematikou souvisí. Vysvětluje termíny např. region, regionální rozvoj, obec, regionalizace, demografie, urbanizace, suburbanizace, zónování a veřejná správa. Následně praktická část práce analyzuje území obce Sulice, zaměřující se na její historii, současnost a celkový rozvoj infrastruktury, za účelem identifikace hlavních rozvojových potenciálů. Pozornost je především věnována rozšířené suburbanizaci, která souvisí s růstem obyvatel v obci. Z tohoto důvodu se autorka nebránila zpracovat doplňkové dotazníkové šetření, aby lépe zhodnotila možné sociální problémy a naopak přínosy společného soužití starousedlíků a novousedlíků. Další samostatná kapitola zhodnotila základní rozvojové indikátory, které nejvíce ovlivňují ekonomický a sociální rozvoj obce Sulice. Závěrem práce je na základě zjištěných výsledků zpracována SWOT matice, která přehledně znázorňuje jednotlivé faktory, jenž by obec Sulice měla více podporovat, ale také určuje oblasti, které by měly být s dalším plánovaným rozvojem území obce zmírněny.

Marketingová strategie zvoleného podnikatelského subjektu
Vlasák, Matouš ; Vokáčová, Lucie (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Předmětem diplomové práce je marketingová strategie obchodní divize Žirafa Stavebniny, která je součástí stavební společnosti MAO a.s. Žirafa Stavebniny se zabývá prodejem stavebního materiálu, pronájmem stavebních strojů a nákladní dopravou. Cílem práce je návrh vhodné marketingové strategie pro maloobchodní prodej stavebnin, která povede k dosažení stanovených cílů obchodní divize. Teoretická část se zabývá pojmy a problematikou strategického marketingového plánování a analýzami potřebných k vytvoření marketingové strategie. Této části práce předcházelo studium odborné literatury, aby poté mohla být prostřednictvím deskripce a komparace sepsána literární rešerše. Na teoretickou část navazuje kapitola zabývající se základními údaji o společnosti MAO a.s. a její obchodní divizi Žirafa Stavebniny. Vnější prostředí je zhodnoceno prostřednictvím PEST analýzy, analýzy konkurence v odvětví a analýzy trhu. Pomocí finanční analýzy, analýzy marketingového mixu a analýzy konkurenceschopnosti bylo zanalyzováno vnitřní prostředí obchodní divize. Provedením analýz byly odhaleny příležitosti a hrozby pro Žirafu. Mezi nejvýznamnější identifikované příležitosti pro Žirafu patří nízké sazby hypoték, odchod hlavního konkurenta Raab Karcher z trhu a nový vlastník obchodního řetězce Baumax. Naopak nejvýznamnějšími hrozbami jsou nepříznivý vývoj odvětví stavebnictví a stavební výroby, působení Žirafy na dokonale konkurenčním trhu, odchod hlavního konkurenta Raab Karcher z trhu a nový vlastník obchodního řetězce Baumax. Provedením analýz byly zjištěny také silné a slabé stránky Žirafy. Mezi nejdůležitější silné stránky patří přístup k zákazníkovi, kvalita poskytovaných služeb, dobré jméno, dlouholetá působnost na trhu a dobré vztahy s dodavateli. Mezi nejvýznamnější slabé stránky patří nedostatečné využití komunikačních médií, prodejní a komunikační schopnosti zaměstnanců, nízká úroveň webových stránek a prostředí prodejny. Prostřednictvím SWOT matice byly vygenerovány jednotlivé marketingové strategie, které slouží k dosažení cílů Žirafy. Těmito marketingovými strategiemi jsou např. strategie zefektivnění marketingové komunikace, strategie orientovaná na kvalitu poskytovaných služeb, strategie zaměřená na šíři poskytovaného sortimentu a strategie zaměřená na zvýšení profesionality zaměstnanců. Na základě výsledků provedených analýz a vytvořených marketingových strategií je sestaven návrh akčního marketingového programu pro rok 2016/2017.

Vývoj přestupků v dopravě
Matoušek, Tomáš ; Hřebík, František (vedoucí práce) ; Šrédl, Karel (oponent)
Přestupky v dopravě jsou aktuálním tématem, jelikož na silnicích je čím dál více vozidel, jejichž výkony stále stoupají a jsou "dokonalejší", nicméně osoba řidiče je stále stejná a následky přestupků v dopravě jsou čím dál více fatálnější. Nicméně je zvláštní, že dodržování pravidel silničního provozu ze strany řidičů je minimální a řešením přestupků je v podvědomí společnosti to, že se přestupek na místě vyřeší blokovou pokutou nebo je oznámen příslušnému Správnímu úřadu k dalšímu projednání. Avšak skutečnost je daleko složitější, jelikož řešení dopravních přestupků je upravena v zákoně o přestupcích, v zákoně o silničním provozu a dále ve správním řádu. Další skutečnosti se musí odvodit např. z trestního řádu. Zákonodárce se snaží přizpůsobit pravidla silničního provozu nejenom současnému trendu vzrůstající agresi na silnicích, ale také stanovit důraznější pravidla silničního provozu, která budou řidiči nejenom respektována, ale taktéž dodržována. Asi největším pokrokem v oblasti dopravních přestupků je zavedení tzv. bodového systému, který má nejenom funkci represivní, ale také informační a preventivní. Podstata tohoto systému spočívá v tom, že nejzávažnější přestupky a trestné činy jsou tzv. obodovány a při jejich porušení se řidiči sčítají body až do přesně stanovené výše, kdy je následně řidiči odebrán řidičský průkaz. Dalším průlomem je novelizace zákona č. 361/2000Sb., kdy do jeho obsahu byla mimo jiné zařazena část správních deliktů jako § 125c - přestupky, což znamená, že zákon o přestupcích by měl obsahovat pouze obecnou přestupkovou část a procesní ustanovení týkající se řízení o přestupcích, ale jednotlivé skutkové podstaty dopravních přestupků jsou obsaženy již v novelizaci silničního zákona.

Vyhodnocení erozní ohroženosti a návrh protierozních opatření ve vybraném katastrálním území
Janota, Petr ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Eroze je exogenní geomorfologický proces, který ovlivňuje utváření zemského povrchu už od vzniku pevné zemské kůry. Tato činnost, jež v přirozených podmínkách probíhala zvolna, z hlediska lidské generace nepozorovatelně, se v intenzivně využívané krajině výrazně zrychlila a přinesla řadu nepříznivých důsledků. Cílem této práce bylo posoudit a vyhodnotit erozní ohroženost ve vybraném katastrálním území a v případě zjištění nadlimitního erozního ohrožení navrhnout odpovídající protierozní opatření, která zvýšenou erozi eliminují. Zkoumáno bylo 77 erozně uzavřených celků, z nichž na 14 byla pomocí počítačového programu Atlas DMT modul EROZE, který využívá digitální model terénu spolu s údaji z databází BPEJ nebo LPIS, diagnostikována nadlimitní hodnota smyvu půdy. Jako základní protierozní opatření byla uvažována změna uplatňovaných klasických osevních postupů na osevní postupy využívající půdoochranné technologie. Po úpravě osevních postupů, které pozitivně ovlivní faktor ochranného vlivu vegetace, bylo modulem Atlas EROZE zjištěno 6 pozemků s nadlimitní hodnotou smyvu půdy. U těchto pozemků bylo navrženo použití technických protierozních opatření, např. průlehy, zatravnění údolnic ap. Na pozemcích, kde se vzhledem k jejich velikosti, tvaru nebo morfologii ukázala technická opatření jako nedostatečná nebo neefektivní bylo navrženo trvalé zatravnění. V návrzích protierozních opatření je nutné skloubit maximální efektivitu opatření s podmínkou nenáročnosti a minimálního omezení uživatele pozemků. Při jejich tvorbě je třeba vycházet uživateli vstříc, jelikož záleží jen na něm, zda navržená organizační a agrotechnická opatření realizuje či nikoli. Zásadním problémem těchto opatření je skutečnost, že jejich realizace není zaštítěna legislativně. Vycházím z předpokladu, že čím přijatelnější, tedy méně omezující a nenáročná budou navržená opatření, tím pravděpodobněji budou uskutečněna. Jedním z důvodů, proč jsou i jednoduchá protierozní opatření zaváděna do praxe pomalu a obtížně je i fakt, že v ČR na většině zemědělské půdy hospodaří subjekty, které nejsou jejími vlastníky. Tato skutečnost výraznou měrou přispívá k tomu, že půda je chápána jen jako výrobní prostředek, který musí přinášet pouze maximální zisk. Ke zlepšení tohoto stavu může přispět také zavedení a důsledná kontrola standardů DZES.

Vliv složení masa antilopy losí (Taurotragus oryx) na jeho další technologické zpracovní
Kolbábek, Petr ; Lukešová, Daniela (vedoucí práce)
Tato disertační práce byla navržena jako součást dlouhodobého a široce zaměřeného výzkumu, který je prováděn na antilopách losích (Taurotragus oryx) farmově chovaných na Školním zemědělském podniku V Lánech. Tato práce plánuje blízké spojení studia vlivu výživy a diety na růst, složení a kvalitu masa. Antilopí maso je tradičně považované za chutné a nutričně hodnotné, ale ve skutečnosti poznatky o složení a zpracovatelnosti masa antilopy losí jsou omezené. Výzkum bude zaměřen na analýzu technologických a chemických vlastností masa s důrazem na studium vlivu diety a věku zvířat. Další součást práce bude experimentální příprava masných výrobků (např. paštika, fermentovaný salám) a zhodnocení jejich technologických, chemických a organoleptických vlastností. Většina analýz je plánována ve spolupráci s Katedrou kvality zemědělských produktů na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů.

Stanovení antioxidačních vlastností extraktů z léčivých a jedlých rostlin v in vitro podmínkách
Tauchen, Jan ; Kokoška, Ladislav (vedoucí práce) ; Jaromír , Jaromír (oponent)
Identifikace a charakterizace rostlinných produktů s antioxidačními a anti-proliferačními účinky, jakožto potencionálního terapeutického prostředku pro léčbu nemocí spojených s oxidačním stresem (jako např. arterioskleróza, diabetes nebo rakovina), je neustále středem vědeckého zájmu. Tato studie se zaobírá charakterizací in vitro antioxidační a anti-proliferační aktivity a chemického složení 39 vzorků méně využívaných tradičních gruzínských odrůd vín, extraktů z 23 vzorků etiopských léčivých rostlin a 22 vzorků z jedlých a léčivých rostlin z peruánské Amazonie. Pro stanovení biologických účinků byly použity metody založené na měření inhibice radikálu 2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl (DPPH), kapacity absorpce kyslíkových radikálu (ORAC), celkového obsahu fenolických látek (TPC), a životaschopnosti buněčných linií pomocí metody založené na metabolické přeměně tetrazolium bromidu (MTT) na formazan. Chemické složení bylo stanoveno metodami založenými na vysokotlaké kapalinové chromatografii (HPLC-ultrafialovo-viditelné spektroskopii a HPLC-tandemové hmotnostní spektrometrii). V rámci experimentů s gruzínskými víny bylo prokázáno, že vína červená (zejména odrůdy Saperavi) vykázala silnější antioxidační účinek (průměrné DPPH a ORAC hondoty na 5.1 a 10.6 g TE/L vína) ve srovnání s běžnými středo- a západo-evropskými víny [Pinot Noir (DPPH = 3.1 a ORAC = 9.4 g TE/L vína), Cabernet Sauvignon (DPPH = 3.0 a ORAC = 7.3 g TE/L vína) a Cabernet Moravia (DPPH = 2.0 a ORAC = 8.5 g TE/L vína)]. Gruzínská vína byla oproti středo- a západo-evropským vínům výrazně bohatší na kvercetin (mezi 14.44 a 1.07 ug/mL), kaempferol (mezi 1.68 a 0.03 ug/mL) a syringovou kyselinu (mezi 12.59 a 4.72 ug/mL), avšak chudší na resveratrolu (mezi 5.11 a 0.32 ug/mL). Mezi jedlými a léčivými rostlinami z Etiopie a Peru jedině extrakty Dodonaea angustifolia (IC50 pro DPPH = 22.2 ug/mL, ORAC = 767.6 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 120.0 ug/mL); Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 50.5 ug/mL); Inga edulis (DPPH a ORAC = 337.0 a 795.7 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 and HT-29 = 36.3 a 57.9 ug/mL) a Oenocarpus bataua (DPPH a ORAC = 903.8 a 1024.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 102.6 a 38.8 ug/mL) projevily kombinovaný antioxidační/anti-proliferační účinek. Selektivní anti-proliferační aktivitu prokázaly pouze extrakty Verbascum sinaiticum (IC50 pro Hep-G2 = 80.6 ug/mL) a Annona montana (IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 2.7 a 9.0 ug/mL). Výše zmíněný rostlinný materiál vykázal pouze slabou nebo žádnou toxicitu vůči zdravé buněčné linii. Přestože extrakty z Jasminum abyssinicum (IC50 pro DPPH = 26.3 ug/mL, ORAC = 1023.7 ug TE/mg extrakt), Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt), Mauritia flexuosa (DPPH a ORAC = 1062.9 a 645.9 ug TE/mg extrakt), Myrciaria dubia (DPPH a ORAC = 641.9 a 642.6 ug TE/mg extrakt) a Theobroma grandiflorum (DPPH a ORAC = 714.8 a 821.9 ug TE/mg extrakt) projevily významný antioxidační účinek, tyto druhy taktéž prokázaly mírnou až velice nízkou anti-proliferační aktivitu nebo byly toxické pro zdravou buněčnou linii. Ve všech dílčích studiích obsah fenolických látek silně koreloval s antioxidační aktivitou, avšak slabě s anti-proliferačním efektem. Výsledky naznačují, že výše zmíněné druhy by mohly být perspektivní pro vývoj nových rostlinných přípravků, efektivních proti onemocněním souvisejícím s oxidačním stresem. Před jejich možným uvedením do praktického využití však bude nezbytný další výzkum zaměřený na podrobnější stanovení jejich chemického složení, farmakologických účinků a toxikologické bezpečnosti.

Testování bioefektorů na mobilitu fosforu v půdách
Holečková, Zlata ; Balík, Jiří (vedoucí práce)
Potřeba zvýšit zemědělskou produkci se v průběhu posledních šedesáti let projevila masivním používáním minerálních hnojiv. Vzhledem k nárůstu světové populace se očekává růst poptávky po krmivech a potravinách, omezená dostupnost produktivní zemědělské půdy, a vzrůstající závislost na minerálních hnojivech. Je tedy důležité nalézt alternativní strategie pro výživu rostlin. V roce 2012 vznikl projekt spolupráce několika univerzit v Evropě. Projekt se týká využití bioefektorů v rostlinné výrobě. Využití těchto látek by mělo přispět ke snížení vstupů minerálních hnojiv používaných v zemědělství a ke správnému využívání půdy. Disertační práce bude zahrnovat testování v reálných podmínkách různých zeměpisných poloh. Hlavním cílem je rozvíjet nové přístupy k využívání tzv. bioefektorů založených na základě působení živých mikroorganismů a aktivních přírodních látek. Bioefektory mohou být v závislosti na půdně-klimatických podmínkách nástrojem k překonání omezení dostupnosti živin. Mohou obsahovat mikroorganismy (bakterie, houby) a aktivní přírodní sloučeniny (výluhy z půdy či kompostu, mikrobiální zbytky, rostlinné výtažky, metabolity z biologických procesů, sušenou hmotu bylin či mořských řas). Tyto produkty jsou vyvíjeny pro široké spektrum plodin (např. kukuřice, pšenice a rajčata). Jejich efektivita spočívá v mobilizaci živin z hůře přístupných forem v půdě. Práce je zaměřena zejména na vliv bioefektorů na různé formy fosforu v půdě. Fosfor v půdě patří mezi nezastupitelné prvky nezbytné pro růst a vývin rostlin. Přes jeho nezbytnost v rostlinném metabolismu je jeho obsah v půdě poměrně nízký. Vyšší obsah fosforu je u většiny půd převážně v povrchových vrstvách, protože se zde vyskytuje zvýšená biologická aktivita způsobující akumulaci organického materiálu. Vliv má často i aplikace organických a minerálních hnojiv. Obsah půdního fosforu se však může měnit v závislosti na mateční hornině, textuře a hospodařením s půdou (poměr a druh dodaného P a způsob kultivace půd). Uvedené vlivy působí i na relativní obsahy organických a minerálních forem fosforu. Z hlediska vazeb P v půdě můžeme vytvořit tyto tři základní skupiny: anorganické sloučeniny fosforu, organicky vázaný fosfor a výměnně sorbovaný fosfor. Množství fosforu vázaného v jednotlivých frakcích závisí především na době aplikace hnojiva včetně vlivu i dříve provedených zásahů. Z uvedených důvodů jsou nutné podrobnější analýzy jednotlivých forem fosforu v půdě po aplikaci minerálních hnojiv spolu s bioefektory. V rámci této disertační práce budou založeny nádobové i polní pokusy, ze kterých budou odebrány půdní a rostlinné vzorky z každé varianty. Vzorky budou následně analyzovány a bude v nich měřen obsah fosforu.