|
The Oriental Institute in Prague: Cultural Department and the Orient
Jůnová Macková, Adéla
A substantial contribution to Oriental studies was founded with a new institution, the Oriental Institute. The idea was promoted by the Czechoslovak president T. G. Masaryk and by his advisor in Oriental politics, Alois Musil. The institute was financially supported by the ministry of Foreign trade, the main role played Minister Rudolf Hotowetz (first director of the Oriental Institute). The Oriental Institute was established in 1922 and financially and functionally stabilised in 1927/1928. There were no permanent salaried posts; however, the cultural section of the Institute financed publications and travel by means of fellowships and grants.
|
|
Parallel single-cell analysis of active caspase-3/7 in apoptotic and non-apoptotic cells
Ledvina, Vojtěch ; Klepárník, Karel
Caspases are proteases that play key role in the process of apoptosis, the programmed\ncell death. Among them, caspase-3 and -7 are main executioner caspases that cleave\nmany vital proteins during apoptosis and after their widespread activation, the process\ncannot be reversed. To analyze caspase-3/7 activation within single cells, a miniaturized\ndevice for parallel analysis of eight samples was developed. The assay is based on the\nmodified luciferin-firefly luciferase bioluminescence (BL) system. Individual\nsuspended cells were collected and transferred into detection microvials using a\nmicromanipulator. The bioluminescence was detected using a photon counting head\nwith cooled photcathode. The LOD suitable for detection of active caspase-3/7 in both\napoptotic and non-apoptotic cells was reached.
|
| |
|
Úloha sestry ve zlepšování kvality života dětí po prodělané meningitidě
ŠPAČKOVÁ, Jana
Problematika kvality života se stala v posledních letech předmětem zájmu mnoha vědních oborů i široké veřejnosti. Ve zdravotnictví se kvalita života označuje jako HRQoL - Health Related Quality of Life - volně přeloženo kvalita života související se zdravím. Termín diagnostika kvality života u dětí a dospívajících je používán především pro oblast profesionálně poskytované zdravotní péče a je důležitým indikátorem závažnosti onemocnění a výsledku poskytované péče. Cílem práce bylo zhodnotit kvalitu života dětí po prodělané meningitidě, identifikovat hlavní oblasti, v nichž je snížená kvalita života těchto dětí a navrhnout ošetřovatelské intervence ke zlepšování. Sběr dat se uskutečnil v období listopad 2009 ? červen 2010 na Klinice dětských infekčních nemocí, FN Brno. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo technikou studia písemných dokumentů a následně byl proveden nestandardizovaný hloubkový rozhovor s respondenty. Před začátkem kvalitativního šetření bylo stanoveno 5 výzkumných otázek. První: Jakou péči od sestry očekávají děti, jaké intervence? Druhá: Jakou péči od sestry očekávají rodiče, jaké intervence? Třetí: Jak subjektivně hodnotí kvalitu života po prodělané meningitidě děti v porovnání se stavem před onemocněním? Čtvrtá: Jak hodnotí kvalitu života svého dítěte po prodělané meningitidě v porovnání se stavem před onemocněním jejich rodiče? Pátá: Ve kterých oblastech je nejvíce snížena kvalita života dětí? Šestá: Jakými ošetřovatelskými intervencemi může sestra přispět ke zlepšení kvality života dětí? Všechny otázky byly zodpovězeny. Kvantitativní šetření bylo provedeno technikou standardizovaného dotazníku ?DOTAZNÍK ZDRAVÍ A SPOKOJENOSTI.? Tento dotazník se využívá v rámci projektu ?QOLOP? - Quality of Life Longitudinal Study of Paediatric Oncology Patients. Před začátkem kvantitativního výzkumného šetření byla stanovena hypotéza H 1: Kvalita života dětí po prodělané meningitidě je nižší než u zdravých dětí. Tato hypotéza, nebyla potvrzena. Z uvedeného je patrné, že cíl diplomové práce byl splněn. Práci bude možné využít v praxi. Vytvořený Algoritmus úvodní péče o dítě s meningitidou a Následná péče o dítě s meningitidou by měl sestrám pomoci v orientaci a identifikaci základních potřeb dítěte s tímto onemocněním. Dále práci bude možné využít jako teoretický podklad pro vzdělávání studentů ošetřovatelství.
|
| |
|
Finská krajinářská fotografie se zaměřením na Helsinki School
Bureš, Mojmír ; SILVERIO, Robert (vedoucí práce) ; Ledvina, Josef (oponent)
Ve své bakalářské diplomové práci se zabývám tématem fotografie krajiny v podání předních finských fotografických autorů. Pokusím se rozklíčovat politické a kulturní vlivy, které ovlivnily estetické uvažování nad vnímáním snímané krajiny. Dále bych se rád zabýval vlivem výtvarného umění, které formovalo a inspirovalo finské autory a porovnal je s přístupy zahraničních, ale i českých umělců. Jako například Dieseldorfská škola fotografie (Bernd and Hilla Becher, Andreas Gursky), japonská fotografie (Hiroshi Sugimoto, Rinko Kawauchi), čeští umělci (Josef Sudek, Josef Koudelka) a další.
Rejstřík autorů
Into Konrad Inha, Caj Breme, Ismo HÖLTTÖ, Arno Rafael Minkkinen, Ilkka Halso, Maija Savolainen, Eeva Karhu, Kalle Kataila, Jyrki Parantainen, Elina Brotherus, Maanantai Collective, Mikko Rikala, Sandra Kantanen, Tiina Itkonen, Jorma Puranen, Susanna Majuri, Petri Juntunen, Eija-Liisa Ahtila, Nanna Hänninen, Pentti Sammallahti, Karl Emil Stahlberg, Riitta Päiväläinen, Marja Pirilä, Ritva Kovalainen, Sanni Seppo, Juha Suonpää
|
|
Podpora kultury v městských částech v Praze
Mokrá, Jolana ; KAŠPAR, David (vedoucí práce) ; PROKOP, Petr (oponent)
Diplomová práce „Podpora kultury v městských částech v Praze” zkoumá současný stav strategického řízení a podpory kultury ve všech pražských městských částech. Úvod práce ukazuje význam jednotlivých úrovní samospráv při správě a podpoře kultury, a to formou představení kulturních politik i zákonem definovaných povinností. První část výzkumu podává zprávu o tom, jak je téma kultury vnímáno na úrovni městských částí a jak se s ním pracuje v rámci strategických dokumentů. Druhá se pak věnuje městským částem, které ke kultuře přistupují koncepčním způsobem a považují ji za důležitou pro rozvoj lokality. Zkoumá nástroje, které tyto MČ používají k realizaci svých strategických cílů. V závěru práce dokazuje, proč může role MČ při správě, tvorbě, podpoře a realizaci kultury být zásadní.
|
|
Zmapování kontinuity péče o kardiaky v ČR se zaměřením na ošetřovatelskou péči.
DOLEŽEL, Jakub
Kardiovaskulární onemocnění jsou hlavní příčinou úmrtí v ČR. V populaci stále narůstá počet kardiaků, kteří vyžadují ošetřovatelskou intervenci. Ošetřovatelství v kardiologii má nezastupitelné postavení v systému poskytování kardiovaskulární péče. Náklady na péči stoupají, ošetřovatelství prochází mnoha změnami. Mění se vzdělávání kardiologických sester, jejich image i role ve společnosti. Kardiologické sestry jsou mnohem samostatnější, vzdělanější a organizovanější. V kardiovaskulárních zařízeních dochází ke standardizaci ošetřovatelské péče a zvyšování její kvality. V práci klademe důraz na ošetřovatelství v kardiologii. Úvod práce nastiňuje problematiku kardiovaskulárních onemocnění, hlavní část je věnována koncepci českého ošetřovatelství v kardiologii. Zde mapujeme jednotlivé stupně systému péče o kardiaky v ČR a postavení kardiologických sester v něm. Pozornost je věnována také struktuře kardiovaskulárních zařízení a odborným společnostem u nás i v zahraničí. Diplomové práce nese název: Zmapování kontinuity péče o kardiaky v ČR z pohledu ošetřovatelské péče. Celkem bylo stanoveno pět cílů, sedm výzkumných otázek a čtyři hypotézy. Zjišťovali jsme postoj kardiologických sester k celoživotnímu vzdělávání, zda si budují specifickou image, a jestli zajišťují kontinuitu péče. Dále jsme zjišťovali úlohu sester v edukaci kardiaků a úroveň znalostí kardiaků. Výzkumná část je zpracována na podkladě kvalitativního a kvantitativního šetření. Kvalitativní část byla realizována prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s kardiologickými sestrami komplexních kardiovaskulárních center. Kvantitativní část probíhala metodou dotazníkového šetření s klienty komplexních kardiovaskulárních center. Citováno bylo ze 70 zdrojů tuzemské i zahraniční literatury věnující se nejen problematice kardiovaskulárních onemocnění. Výsledky výzkumu mají posloužit jako podklad pro koordinované úsilí všech zúčastněných sester a institucí s cílem vybudovat dobře fungující a odborně i ekonomicky efektivní systém ošetřovatelské péče o kardiaky v ČR.
|
|
Hodnocení efektivnosti výuky odborných předmětů v závislosti na fyzické zátěži před vyučováním.
Janošíková, Martina ; Hanušová, Marie (vedoucí práce)
Období přechodu na střední školu přináší výrazné změny v požadavcích na studijní povinnosti, samostatnost, komunikaci, vyjadřování, nebo odloučení od rodiny v podobě pobytu na internátu. Žáci zařazeni do sportovních center mládeže se kromě těchto změn potýkají ještě s povinnostmi spojenými se sportem. Protože se jedná o žáky prvních až čtvrtých ročníků středních škol a středních odborných učilišť, tedy ve věku, kdy obraz sebepojetí-jsem to, v co věřím, vzniká v interakcích s okolním světem a vlastní zkušeností, hraje zde velmi důležitou roli vliv prostředí, kolektivu, vychovatelů, učitelů a trenérů, se kterými žáci tráví prakticky většinu času. Tato práce nahlíží na žáky komplexně z pohledu rozvoje osobnosti jako multifaktoriální biopsychosociální jednotky, z pohledu poznávacích a motivačních procesů, stavů a vlastností, z pohledu sociální psychologie zabývající se interakcí, vztahy a komunikací, psychologií jedince v rámci sociální skupiny a jejího významu pro vývoj jedince. Sleduje podmínky a výsledky vzdělávacího procesu z pohledu pedagogické psychologie, zabývá se formováním vlastností, názorů, postojů a hodnotové orientace z pohledu psychologie výchovy.
|
|
Rybí přechody a jejich význam v péči o krajinu a ekosystémy
Míka, Martin ; Horký, Pavel (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Rybí přechody jsou zařízení, které slouží k obnově migrace ryb přes příčné překážky ve fragmentovaných tocích. Základní typy rybích přechodů lze rozdělit na technické a přírodě blízké. Technické jsou například komůrkové nebo štěrbinové mezi přírodě blízké lze zařadit například obtoková koryta nebo balvanité rampy. Přírodě blízké rybí přechody jsou vhodnější nejen pro migraci širšího druhového a velikostního spektra ryb, ale jsou vhodnější i jako krajinotvorné prvky v urbanizované krajině. Lze proto doporučit, aby byly přírodě blízké přechody při zprůchodňování fragmentovaných toků upřednostňovány, i když ne vždy je jejich využití například z důvodu prostorových omezení na konkrétní lokalitě možné.
|
host ::
