|
Analýza biologických vlastností kokošky pastuší tobolky (Capsella bursa-pastoris L.)
Schneebergerová, Tereza ; Hamouz, Pavel (vedoucí práce) ; Holec, Josef (oponent)
Cílem bakalářské práce s názvem Analýza biologických vlastností kokošky pastuší tobolky je stanovení vybraných biologických charakteristik kokošky pastuší tobolky (Capsella bursa-pastoris), které mají vliv na rozšíření a uplatnění tohoto plevele v kulturních porostech. Jde o délku primární dormance, její vývoj a stanovení vlivu faktorů, které mají vliv na dormanci a klíčení semen.
Kokoška pastuší tobolka je jednoletá nebo dvouletá bylina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae), která se řadí mezi jednoleté ozimé plevely. Zapleveluje především ozimé
a jarní obilniny, řepku, brambory nebo víceleté pícniny. Její výskyt je značně kosmopolitní, lze jí najít od nížin po podhorské oblasti. Takže se mohou biologické vlastnosti jednotlivých populací výrazně lišit. Jako metodu regulace lze použít mělkou podmítku nebo herbicidní ošetření porostu.
Po sběru čerstvých semen byl založen první pokus na stanovení primární dormance. Zbylá semena byla uložena ve 2 různých typech prostředí. Část byla uložena v suchu při
20 °C. Zbylá semena byla stratifikovaná při 5 °C, buď v půdě nebo na filtračním papíře.
Vliv způsobu uložení semen na vývoj dormance byl stanovován ve dvoutýdenním intervalu. Semena byla nakličována 1 týden v klimaboxu za vlivu různých faktorů. Mezi které patřil rozdílný světelný režim, druh vody a typ média k nakličování.
Výsledky byly zpracovány vícefaktorovou analýzou rozptylu. Čerstvá semena vykazovala silnou primární dormanci při stálých teplotách 10 °C a 20 °C, nejvyšší klíčivost byla u varianty se střídavou teplotou 20/10 °C na filtračním papíře s pitnou vodou a uložená ve tmě, a to v podílu 10,75 %. Semena stratifikovaná při 5 °C v prvních dvou týdnech měla narůstající klíčivost, která se později postupně snižovala. Naopak semena uložená v suchu při 20 °C zpočátku vykazovala dormanci, kterou postupně ztrácela.
|
|
Morfometrická analýza populací barvínku menšího (Vinca minor) v univerzitní sbírce ČZU
Závorková, Hana ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Barvínek menší (Vinca minor) je poměrně hojně rozšířená, vytrvalá a dřevnatějící bylina, po staletí rozšiřovaná pro své estetické a lékařské vlastnosti. Cílem této práce je pokusit se určit, zda jednotliví jedinci rozšíření po celé České republice mohou pocházet z jednoho nebo více zdrojů či klonů. Bylo sebráno celkem 135 jedinců po celé České republice, a tito jedinci byli po několik let pěstováni v jednotných klimatických podmínkách na výzkumné ploše v kampusu České zemědělské univerzity v Praze. U Těchto rostlin byly poté provedeny morfologické měření a následná statistická vyhodnocení proběhla pomocí programů Statistica12 a Canoco5. Z takto získaných dat vyšla najevo skutečnost, že morfologické znaky jednotlivých rostlin jsou závislé na druhu lokality, a tedy je zřejmé, že jedinci pěstovaní na historicky ověřitelných lokalitách pravděpodobně pocházejí z jednoho nebo několika klonů. Dalším cílem této práce je zjistit zda se barvínek vyskytující se na území České republiky liší ve svých morfologických a fyziologických znacích jako je délka prýtu, délka a šířka listu, délka řapíku, počet nodů na květním prýtu a poměr délky/šířky listu. Z výsledků vyplívá fakt, že se jedinci liší v morfologických znacích v závislosti na lokalitě jejich výskytu, jako jsou například parky, kostely, hřbitovy a lesní porosty. Dále je z výsledků patrné, že lokalita č. 2 se liší výrazně od ostatních lokalit v délce prýtu, délce listu a počtu nodů i v poměru délka/šířka listu. Toto potvrzují jak výsledky z programu Statistica12, tak i výsledky z programu Canoco5.
|
|
Název práce: Je srst bobra evropského (Castor fiber) vhodným indikátor intoxikace rizikovými prvky?
Faltová, Karolína ; Vorel, Aleš (vedoucí práce) ; Korbelová, Jana (oponent)
Práce se zabývá problematikou zatížení populací bobra evropského (Castor fiber) rizikovými prvky ve třech oblastech České republiky a jedné na Slovensku. U 19 nalezených uhynulých bobřích jedinců byla zkoumána koncentrace těžkých kovů (Cd, Zn, Fe, Cu, Pb a As) v ledvinách, játrech, plicích, srdci, svalech a srsti. Dále byla analyzována jejich potrava pro získání přehledu o kontaminaci oblastí jejich původu a zjištění, který orgán nejlépe odráží zaznamenané koncentrace Cd. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda by analýza srsti mohla být do budoucna využita jako neinvazivní metoda determinace zatížení populací bobra těžkými kovy. Výsledky byly průkazné pouze pro As, jehož koncentrace v srsti byla druhá nejvyšší a korelovala s obsahem As v plicích, kde byla naměřena nejvyšší koncentrace arsenu. Kadmium v srsti vykazovalo opačnou strukturu oproti obsahu Cd v ledvinách a játrech. Mezi populacemi a prostředími jejich výskytu byly zjištěny významné rozdíly v jejich kontaminaci těžkými kovy. Zkoumání srsti se pro většinu prvků nejeví průkazně a je potřeba vyšetřovat další neinvazivní metody pro zjištění zatížení populací bobra evropského toxickými prvky.
|
|
Porovnání početnosti vybraných druhů ptáků v různých typech vesnických sídel v česko-rakouském pohraničí
Třeská, Klára ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Hodačová, Lenka (oponent)
Abstrakt
Spolu se změnami v hospodaření člověka, ke kterým docházelo od poloviny 20. století, se měnily i stavy některých ptačích populací. Cílem mé bakalářské práce je zjistit rozdíly v početnosti a distribuci vybraných druhů synantropních ptáků. Jedná se o tyto druhy: vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), hrdlička zahradní (Sreptopelia decaocto), konopka obecná (Carduelis cannabina), konipas bílý (Motacilla alba), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), rehek zahradní (Phoenicurus ochruros), stehlík obecný (Carduelis carduelis), špaček obecný (Sturnus vulgaris), zvonek zelený (Carduelis chloris) a zvonohlík zahradní (Serinus serinus). Pomocí zjednodušené mapovací metody (Bibby a kol. 1992) proběhlo na jaře roku 2015 sčítání ptáků ve 20 obcích česko-rakouského pohraničí. V každé obci byly vytyčeny sčítací čtverce pro různé typy prostředí: střed vesnice, kraj vesnice a zemědělský areál zahrnující budovu velkochovu hospodářských zvířat.
Výsledky potvrzují závislost vrabce domácího na lokality s velkochovem hospodářských zvířat v České republice. Dále byla vyhodnocena početnost, denzita a frekvence výskytu pro každý druh zvlášť. Vliv faktoru biotop byl prokázán jen u vrabce domácího spolu s vlivem faktoru státu. U konipase bílého vyšel průkazně efekt drůbež a zástavba. U hrdličky zahradní vyšel průkazný faktor stát. U vrabce polního nebyl prokázán vliv faktorů.
|
|
Vliv mysliveckého hospodaření na kvalitu populace srnčí zvěře
Heřman, Vladimír ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Benediktová, Kateřina (oponent)
Ve vybrané honitbě MS Obrataň byl sledován vývoj populace srnce obecného (Capreolus capreolus) a vliv prostředí na tuto populaci. K dispozici jsou údaje o odstřelech a hmotnosti odlovených kusů v jedenáctileté časové řadě, a to od roku 2005 do roku 2015. Tato data jsou rozdělena dle pohlaví, resp. na srnce, srny a srnčata. Data byla vyhodnocována s ohledem na dobu lovu v průběhu roku společně s hmotností daného kusu. V roce 2012 byl zjištěn zřejmý nárůst hmotnosti u odlovených kusů srnčí zvěře, který byl nejvíce zřetelný u odlovených srn. Dále bylo zjištěno, že měsíc, ve kterém byl daný kus odloven, nemá vliv na jeho hmotnost.
|
|
Biologické metody monitorování rezistentních populací vybraných škůdců řepky k insekticidům.
Zdražil, Adam ; Kazda, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Literární část práce popisuje biologii, hospodářský význam a metody chemické ochrany proti blýskáčku řepkovému, krytonosci šešulovému a dřepčíku olejkovému. Popsána je rezistence těchto škůdců k zoocidům na našem území, částečně v okolních státech Evropy a nastíněny principy antirezistentní strategie. Dále jsou charakterizovány jednotlivé skupiny insekticidů, jejichž účinné látky jsou hodnoceny v praktické části práce. Shrnuty jsou poznatky o rezistenci škůdců k insekticidům, konkrétně typy a mechanismy rezistence. Následně jsou popsány metody monitorování rezistentních populací škůdců rostlin.
Byly získány nové poznatky z hodnocení rezistence tří škůdců řepky pomocí biologických metod. U krytonosců šešulových bylo hodnoceno šest lokalit, u blýskáčků řepkových sedm a u dřepčíků olejkových dvě lokality. Všechny lokality byly z území Čech. Pro hodnocení rezistence byly použity metody lahvičkového testu (adult-vial test) č. 11, č. 25, č. 27 a metody topikální aplikace dle metodiky IRAC. Celkem byla hodnocena účinnost šesti pyrethroidů (deltamethrin, lambda-cyhalothrin, cypermethrin, esfenvalerát, etofenprox a tau-fluvalinate) dvou neonikotinoidů (thiacloprid, acetamiprid), jednoho organofosfátu (chlorpyrifos - pouze u dřepčíka olejkového) a oxadiazinu (indoxacarb) v různých koncentracích. Hodnocena byla mortalita brouků po 24h u blýskáčků a krytonosců a 48h u dřepčíků od působení účinné látky. Následně byly stanoveny hodnoty letální koncentrace LC50 (tzv. střední hodnota letální koncentrace) a LC95.
U blýskáčka řepkového byla potvrzena rezistence k pyrethroidům s výjimkou tau-fluvalinatu, účinek neonikotinoidů byl variabilní, acetamiprid a thiacloprid vykazovaly na populacích z některých lokalit sníženou účinnost. Hodnocené populace krytonosce šešulového i dřepčíka olejkového byly velmi citlivé ke klasickým pyrethroidům, naopak neonikotinoidy na ně měly nedostatečnou účinnost, především thiacloprid. Citlivost populací blýskáčka řepkového i dřepčíka olejkového k účinné látce indoxacarb byla vysoká.
|
|
Prostorová distribuce a mobilita kriticky ohroženého okáče bělopásného (Hipparchia alcyone) v oblasti vodní nádrže Orlík
Váňová, Anežka ; Kadlec, Tomáš (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Kriticky ohrožený motýl okáč bělopásný (Hipparchia hermione, syn.: alcyone) patří v České republice k rychle ubývajícím druhům denních motýlů, jejichž výskyt je na našem území vázán na několik posledních lokalit. V současnosti se jeho zbývající lokální populace nacházejí v okolí středního Povltaví, kde osídlují především řídké světlinové bory a doubravy s nízkým zápojem bylinného patra. V rámci mé diplomové práce byla v roce 2015 zjišťována disperze H. alcyone v oblasti vodní nádrže Orlík. Výskyt byl potvrzen na šesti lokalitách, z nichž dvě nebyly dosud známy. U čtyř početnějších lokálních populací byla pomocí metody zpětných odchytů hodnocena mobilita dospělců, která se na jednotlivých lokalitách významně lišila. Byly zaznamenány rozdílné průměrné délky přeletů na lokalitách i mezi pohlavím. Průměrné délky přeletů se pohybovaly v rozmezí 142až300 m u samců a 78až261 m u samic mezi lokalitami. Pravděpodobnosti přeletů byly zjišťovány pomocí dvou funkcí: obrácené mocninné (IPF) a negativně exponenciální (NEF). Bylo zjištěno, že funkce NEF lépe fitovala pravděpodobnosti přeletů na všech lokalitách. Přelety jedinců mezi zkoumanými lokalitami byly zaznamenány pouze u dvou nejbližších lokálních populací. Jednalo se o jednosměrné přelety z větší populace do menší populace (tři samci, dvě samice). Dospělci H. alcyone se do sousedních lokalit obtížně šíří nejen kvůli nízkému počtu jedinců v lokálních populacích, ale i kvůli špatné struktuře migračních cest. Pro zachování a podporu osídlení nových biotopů H. alcyone je proto potřeba podpořit rozvolňování porostů a tvorbu většího počtu menších mýtin v okolí lokalit s jeho výskytem.
|
|
Využití B2 inzercí pro populační genetiku myší
Kubešová, Lenka ; Macholán, Miloš (oponent) ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce)
1. Prolog Nejvíce zkoumaným savcem (s výjimkou člověka) je drobný živočich, všemi velice dobře známý a provázející člověka odnepaměti. Je to domácí myš. Narozdíl od obrovského množství poznatků o inbredních kmenech myší kupodivu doposud stále víme poměrně málo o jejich blízkých příbuzných - volně žijících domácích myších. Zvláště chybí data o genetické struktuře populací na vyšší škále (na úrovni celých kontinentů). Na této škále se v současné době pro studium populační genetiky využívá převážně mitochondriální DNA (mtDNA) díky svým unikátním vlastnostem (jednoduše izolovatelná, nerekombinující, až na vzácné vyjímky uniparetálně děděná a u obratlovců rychle se vyvíjející). Pro zjevné limitace mtDNA jako markeru (jedná se jen o maličký kus genomu navíc vypovídající jen o mateřském původu) a nejednoznačným výsledkům vyvstává potřeba nalézt pro studium populační genetiky myší vhodné markery z jiných částí genomu. Nejvhodnější možností se jeví být markery založené na SINE elementech. SINE (short interspersed elements) jsou úseky DNA, které se nacházejí v genomech obratlovců (běžně se vyskytující u savců, zejména primátů, hlodavců a kopytníků) ve vysokém počtu navzájem si podobných kopií rozmístěných na různých místech genomu. SINE elementy mají jako markery pro populační genetiku několik výhod. Jejich hlavními...
|
|
Vnímání rizik složení pitného režimu u dětí základní školy
BLECHOVÁ, Romana
Vnímání rizik složení pitného režimu u dětí základní školy. Téma mé bakalářské práce se zabývá příjmem tekutin u dětí základní školy. Práce není zaměřená pouze na kvantitu, ale zejména na kvalitu přijímaných nápojů. Sledovat kvalitu nápojů, které pijeme, může být pro jedince výhodné. Prvním cílem práce je zmapovat, zda děti základní školy dodržují zásady pitného režimu v návaznosti na Rámcové vzdělávací programy pro základní vzdělávání a zavedení předmětu Výchova ke zdraví. Dle této úpravy školních osnov by děti měly dostat informace týkající se problematiky správné výživy a pitného režimu. Problémem zůstává, zda ve věku 615 let jsou děti schopny tyto získané informace účinně aplikovat v rámci svého životního stylu. Druhým cílem práce je objasnit, zda si děti základní školy vybírají nápoje podle jejich složení. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se zabývá analýzou dostupných zdrojů o nápojích a jejich vhodností pro dětskou populaci. V úvodu práce jsou shrnuty základní pravidla a doporučení pro příjem tekutin. Dále jsou v této kapitole charakterizovány jednotlivé druhy nápojů a jejich možné výhody a nevýhody pro dětský věk. Následuje popis látek, které se v nápojích nacházejí jako minerální látky, kofein, barviva, sladidla a jejich vliv na zdraví. V závěru teoretické části je poznámka o obsahu vody v jednotlivých druzích potravin, které mohou být pro některé jedince významným zdrojem tekutin. Praktická část se zabývá rozborem jednotlivých otázek z dotazníku, které jsou graficky zpracované do podoby grafů a tabulek, a vyhodnocení hypotéz pomocí statistických funkcí. Výzkum byl realizován jako šetření kvantitativní za využití dotazníkové metody a byl proveden v prosinci 2013 u dětí staršího školního věku na náhodně vybrané základní škole v mikroregionu Telčsko. Dotazník byl anonymní a sestával se z celkem 25 otázek. Obsahoval demografické otázky, tj. věk a pohlaví. Dále otázky zaměřené na množství, dobu a frekvenci příjmu tekutin během dne a zejména na složení pitného režimu a preferenci pro výběr tekutin. Celkem bylo rozšířeno 190 dotazníků, z nichž bylo odevzdáno, správně a úplně vyplněno 145, což činí 76 % návratnost. Pro účely výzkumu byly formulovány dvě hypotézy. H1: Děti základní školy nedodržují zásady pitného režimu. H2 : Dodržování zásad pitného režimu se u dívek a chlapců neliší. Tyto hypotézy byly statisticky vyhodnoceny a na základě výsledků potvrzeny nebo vyvráceny. Z výsledků vyplývá, že děti základní školy, i přes dostupnost informací o pitném režimu, tyto zásady nedodržují. Hypotézu H1 tedy přijmeme. U jednotlivých skupin, tj. dívek a chlapců, statisticky významný rozdíl v dodržování zásad pitného režimu zjištěn nebyl a soubory se shodují z 93,6 %. Hypotézu H2 tedy přijmeme. Cílem práce bylo zjistit, zda děti vybírají nápoje podle jejich složení. Nejvíce jsou preferované nápoje sycené, s přírodními sladidly a barvivy. Nejdůležitějším faktorem pro výběr nápoje je jeho chuť, zdraví a cena. O složení nápojů se děti téměř nezajímají, nejvíce uvedly odpověď spíše ne a ne, které v součtu tvoří 71 %. Výsledky této práce mohou být použity k zacílení výchovy dětí v oblasti učení zásad správného pitného režimu. Problém nedodržování pravidel pitného režimu by mohl být vylepšen zacílením výchovy na děti nejnižšího věku, které se návykům pitného režimu teprve učí, tj. v samotném začátku života. Přednostně by měly být poskytovány informace rodičům, kteří dítě nejvíce ovlivňují.
|
|
Predispoziční faktory vzniku alergií XII
Babrňáková, Lenka ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Kudláčková, Zděnka (oponent)
AABBSSTTRRAAKKTT VÝCHOZÍ PODMÍNKY: Rhinitida je jedním z příčin pozdějšího rozvoje astmatu. Jedná se o onemocnění velmi obtěžující a snižující kvalitu života. Prevalence neustále narůstá nejen v dětství. Bylo již popsáno mnoho rizikových a protektivních faktorů důležitých pro rozvoj atopických onemocnění a rhinitidy. CÍLE STUDIE: Porovnat dvě skupiny dětí (rhinitici a kontrolní skupina) s rozdílnými rizikovými a protektivními faktory pro rozvoj rhinitidy. Rozpoznání rizikových faktorů nám může pomoci navrhnout příslušné preventivní programy a zlepšit naši znalost onemocnění. METODY: Bylo rozesláno 3848 anonymních a strukturovaných dotazníků do českých základních škol. Dotazník vyplňovali za děti rodiče a byl zaměřen na zjištění okolností těhotenství matky a podmínky života dítěte během tří období (první dva roky života, 6.-7. rok a 12.-13. rok). Navráceno bylo 2050 vyplněných dotazníků a my jsme se zaměřili na skupinu 334 rhinitických dětí a 765 nealergických dětí jako referenční skupinu. Rhinitikem bylo to dítě,u kterého byly uváděny obtíže: sezónní rýma nebo celoroční rýma, alespoň jednou během sledovaných období. VÝSLEDKY: Jako rizikové statisticky významné faktory jsme označili - okolnosti těhotenství jako je rizikové těhotenství, horečnatá onemocnění, ekzém, užívání antibiotik, užívání paracetamolu,...
|
host ::
