|
Demografická analýza regionu Kutná Hora se zaměřením na sociální služby
Váňová, Barbora ; Prášilová, Marie (vedoucí práce) ; Ivana, Ivana (oponent)
Diplomová práce se zabývá demografickou analýzou regionu Kutná Hora se zaměřením na sociální služby v letech 2005-2014. Mezi sledované demografické ukazatele patří stav a struktura obyvatelstva, porodnost, úmrtnost, sňatečnost, rozvodovost, migrace a s nimi související ukazatele. Ukazatele byly vybrány na základě jejich vlivu na sociální služby. Hodnoty vybraných ukazatelů regionu jsou zároveň porovnávány s hodnotami celé České republiky. Většina ukazatelů daného regionu má stejnou vývojovou tendenci jako průměr hodnot České republiky, ale vyskytují se i specifické odlišnosti, které charakterizují zkoumaný region. Veškerá data potřebná k vypracování analýzy byla shromážděna z Českého statistického úřadu. K vyhodnocení vývoje jednotlivých demografických ukazatelů byly využity elementární charakteristiky časových řad a trendové funkce. Poté byla provedena predikce vybraných demografických ukazatelů regionu Kutná Hora na rok 2015 a 2016, které mají určitý dopad na sociální služby. Dále byla provedena analýza současného stavu sociálních služeb v regionu, kde byl zkoumán počet poskytovatelů sociálních služeb včetně jejich kapacity. Na základě výsledků daných analýz jsou v závěru vypracovány návrhy a doporučení pro možné zlepšení situace v rámci sociálních služeb v regionu Kutná Hora.
|
|
Sociální média v podnikové praxi
Střelbová, Lenka ; Lohr, Václav (vedoucí práce) ; Hřebejková, Jana (oponent)
Cílem této práce bylo prozkoumání možností využití sociálních médií v podnikové
praxi.
V teoretické části byl ve zkratce popsán vývoj technologií od vzniku prvních
elektronických komunikačních kanálů až k dnešnímu rozmachu sociálních médií. Právě
sociálním médiím se věnuje tato práce podrobněji. Je zde rozepsáno jejich rozdělení a
základní principy fungování a to především s ohledem na využití v podnikové praxi. Jsou
popsány výhody jejich využívání v různých sekcích podniku, dále pak jsou předložena
jednotlivá doporučení pro zavedení a využívání vedoucím k dosažení kýžených výsledků.
V praktické části je prostřednictvím dotazníkového šetření zjišťován vztah
respondentů k sociálním médiím, rozsah jejich využívání a to jak v soukromé, tak i v
pracovní sféře jejich života. Toto šetření je následně vyhodnoceno a je zpracován závěr,
který z něj vyplývá.
|
|
Sociální prostředí a zdravotnictví odvětví
da Rocha Fernandes, Joao Diogo ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Mevenkamp, Nils (oponent)
Cílem této práce bylo k obraně alternativní přístup ze strany tvůrců zdravotní politiky ke zlepšení výsledků v oblasti zdraví prostřednictvím investic na sociálních faktorů života lidí, spíše než zvýšením výdajů do zdravotnictví. Aby bránil tuto teorii Tato diplomová práce se zabývá dvěma výzkumné otázky: Jaké jsou sociální determinanty zdraví s největším dopadem na zdravotní stav osob? A jaká je statistická korelace mezi těmito faktory v sociální zdravotní a self-ohlásil zdravotní stav a psychické zdraví, Německa, Dánska, Španělska a Irska?První otázka byla zodpovězena, že rozvíjí ucelený výzkum mezi mostrelevant literatury v oblasti sociálních determinant zdraví a druhý přes konstrukci statistického více regresního modelu. Podle této studie se sociálními faktory s největším vlivem na zdravotní stav osob, jsou: fyzická aktivita, vzdělání, sociální stát, emoční podpora, sociálně-ekonomický status, životní podmínky, pracovní podmínky a soukromým životem. Pokud jde o výsledky několika regresních modelů všechny proměnné následoval očekávaný trend a to bylo možné, aby důkaz významné statistické korelace u 7 z 8 vybraných faktorů, zejména v případě pracovních podmínek a životní rovnováhu, pokud tyto mají problémy s řídícími tyto aspekty života se zkušenostmi 50%, nebo v některých případech 30% zdravotního stavu jedinců s pozitivními zkušenostmi v těchto životních rozměrů.
|
|
The use of social networks potential in promotion products and services
Biath, Roman ; Barton, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Dušan (oponent)
Práce se zabývá problematikou sociálních médii, konkrétně sociálními sítěmi a využitím jejich potenciálu na českém trhu. Cílem práce je dokázat, že sociální sítě jsou ideální místo pro budování vztahu se zákazníkem, ale méně vhodné pro přímý prodej produktů. Hlavním přínosem práce je určení sociální sítě, která má pro budování vztahu největší potenciál a zhodnocení, zda by měl prodej produktů a služeb přímo z této sociální sítě význam. Teoretická část obsahuje všechny potřebné definice a poznatky, které jsou pro pochopení principu fungování sociálních sítí potřebné. V analytické části práce porovnává vybrané sociální sítě v České republice a pomocí kvantitativního výzkumu analyzuje vhodnost použití sociální sítě Facebook jako komunikačního nebo prodejního kanálu. Závěrečná doporučení obsahují návrhy možného zlepšení komunikace na sociálních sítích, aby bylo dosaženo vytyčených cílů.
|
|
Model řízení projektově orientovaných organizací sociální oblasti
PROKEŠOVÁ, Radka
Předkládaná disertační práce s názvem "Model řízení projektově orientovaných or-ganizací sociální oblasti" se zabývá návrhem modelu řízení projektově orientovaných or-ganizací sociální sféry s využitím procesů monitoringu a evaluace. Model řízení byl na-vržen na základě kvalitativního výzkumu provedeného ve vybrané instituci, kterou byl Ústav sociální práce Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budě-jovicích (dále jen ÚSP ZSF JU). Důvodem výběru této instituce byla pestrost, rozsah realizovaných aktivit a vývojová fáze rozvoje ústavu. V současné době je za nedílnou součást institucí zaměřených na praktickou sociální práci s klientem považováno nejen řízení strategické, ale také řízení projektové, které příznivě ovlivňuje efektivitu poskytovaných služeb a zároveň poskytuje možnost získá-ní zdrojů pro financování těchto organizací. Míru úspěšnosti těchto projektů příznivě ovlivňují procesy monitoringu a hodnocení jak ve fázi plánování projektu, tak i jeho re-alizaci. Na základě provedeného kvalitativního výzkumu byl navržen model řízení pro vy-braný Ústav sociální práce. Model řízení je založen na vytvořeném souboru monitoro-vacích a hodnotících indikátorů, které byly za využití synergických efektů zapracovány do návrhu databázových systémů ÚSP. Na základě hodnot navržených indikátorů získa-ných z databázového systému lze nejen sledovat, ale i hodnotit činnost ÚSP. Některé z indikátorů lze použít také ke koncipování strategie rozvoje ÚSP. Uplatnitelnost vytvořeného modelu řízení byla posuzována experty z různých oblastí řízení podobně orientovaných institucí formou polostrukturovaného rozhovoru. Na zá-kladě názoru expertů je tento model řízení aplikovatelný i pro další podobně zaměřené organizace. Model by podle mínění dotazovaných expertů přinesl zlepšení do řízení projektově orientovaných organizací sociální sféry podobně zaměřených jako ÚSP.
|
|
Nástroje sociálního pracovníka při sociální práci s rodinou a dítětem s postižením
BUDKOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se pokusila nahlédnout do problematiky spolupráce rodiny s dítětem s postižením a sociálních pracovníků poskytujících sociální služby této cílové skupině. Rodina je základním pečujícím činitelem, a proto má nezastupitelnou roli při péči o dítě s postižením. Dnes není péče o dítě s postižením pouze záležitostí rodiny, ale i kvalifikovaných pracovníků. Pestrý tým kvalifikovaných pracovníků se nachází v rámci koordinované rehabilitace, která efektivně propojuje prostředky léčebné, sociální, pedagogické a pracovní. Předpokládá to ovšem vytvoření funkčního multidisciplinárního týmu, v němž zaujímá každý odborník své specifické místo. Důležitým předpokladem pro fungující spolupráci je i aktivní zapojení členů rodiny. Pro rodinu je důležitá i podpora ze strany sociálních služeb a státních institucí. Cílem práce bylo identifikovat roli institucí a sociálních pracovníků poskytujících podporu rodinám pečujícím o dítě s postižením. Do výzkumu byly zahrnuty organizace, jejichž sociální služby jsou primárně poskytovány rodinám, které pečují o dítě s postižením. Pro zpracování empirické části byl použit kvalitativní výzkum. Sběr dat byl proveden pomocí metody dotazování, za pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo deset sociálních pracovníků, kteří poskytují sociální služby rodinám s dítětem s postižením. V souvislosti s cílem práce byla stanovena hlavní výzkumná otázka, která zněla: Do jaké míry na komplexní péči o dítě participuje rodina a instituce? Z hlavní výzkumné otázky byla dále vyvozena dílčí výzkumná otázka, která zněla: Jak rodina koordinuje péči o dítě s postižením, pokud nespoléhá na systém pomoci institucí a sociálních pracovníků? Z výsledků vyplynulo, že sociální pracovníci fungují pro rodiny s dítětem s postižením především jako podpůrný prvek. Poskytují rodinám především podporu v jejich obtížné sociální situaci, nasměrují je, ukazují jim možnosti jak s dítětem pracovat, jak ho rozvíjet, ale ta hlavní část práce spočívá na rodině. Dále z výzkumu vyplynulo, že pokud se rodina rozhodne využít pomoci sociálních služeb, spolupracuje se sociálními pracovníky a využívá službu ve svůj prospěch. Výzkum rovněž ukázal, že pokud je péče o postižené dítě pouze na rodině, je tato situace pro ně velni náročná a obtížná.
|
|
Finanční gramotnost uživatelů azylových domů
JANOUŠOVÁ, Věra
Finanční gramotnost je aktuální téma, které se každodenně dotýká všech skupin obyvatel. Diplomová práce na téma Finanční gramotnost uživatelů azylových domů se snaží přiblížit pohled na problematiku finanční gramotnosti ze dvou stran. Na jedné straně osob, které se z nejrůznějších příčin stali uživateli azylového domu a na straně druhé sociálních pracovníků, kteří v azylových domech pracují. Teoretická část je rozdělena do čtyř podkapitol, které vystihují danou problematiku. Na vysvětlení základních pojmů, vztahující se k tématu, navazuje podkapitola o finančním vzdělávání dětí i dospělých a aktivitách ve vzdělávací oblasti. Třetí podkapitola řeší možné důsledky finanční gramotnosti a závěr teoretické části je věnován sociální práci s uživateli azylových domů. V praktické části je popsán výzkum, který je rozdělen na dvě části. Pro dosažení stanoveného cíle byl pro obě části zvolen kvalitativní výzkum, s využitím metody dotazování, techniky polostrukturovaného rozhovoru. V druhé části výzkumu bude využita také obsahová analýza dokumentů. Výzkumného šetření probíhalo v pěti azylových domech ve střediscích Diakonie Českobratrské církve evangelické. První části výzkumu se účastnilo patnáct komunikačních partnerů, uživatelů sociální služby azylový dům. Do druhé části výzkumu se zapojilo pět komunikačních partnerů, sociálních pracovníků v azylových domech. Oba výzkumné soubory byly vytvořeny prostřednictvím účelového výběru. K vyhodnocení dat, získaných z rozhovorů, byla využita metoda otevřeného kódování. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak uživatelé azylových domů vnímají vlastní finanční gramotnost a možnosti jejího zvyšování. Dílčí cíl práce byl zaměřen ke zjištění pohledu sociálních pracovníků na možnosti zvyšování finanční gramotnosti uživatelů azylových domů. Výsledky výzkumu ukázaly, že kategorie finanční gramotnost ve významu, ve kterém je definována v literatuře, není u uživatelů azylových domů zastoupena. Vzhledem k jejich celkově obtížné situaci, která zahrnuje i situaci finanční, se kategorie finanční gramotnosti ztenčila na snahu přežít z měsíce do měsíce a otázku řešení či neřešení finančních pohledávek, dluhů, exekucí. Z tohoto nastavení musejí při své práci vycházet i sociální pracovníci v azylových domech. U všech skupin obyvatel, bez rozdílu místa bydliště, existuje široká nabídka možností, které vedou ke zvýšení finanční gramotnosti. Pokud pomineme výuku ve školách, je další získávání informací dobrovolné, podmíněné vlastním zájmem. Sociální pracovníci mohou ke zvýšení finanční gramotnosti uživatelů vybrat z mnoha nabídek, případně využít vlastní znalosti a dovednosti. Hlavní podmínkou úspěchu je přizpůsobit se zájmu a možnostem uživatelů. Diplomová práce přibližuje postoj uživatelů azylových domů k problematice finanční gramotnosti, což je u této specifické skupiny obyvatel shodné s postojem k řešení jejich složité finanční situace. Sociální pracovník získá přehled o dalších možnostech zvyšování finanční gramotnosti, které může při své práci s uživatelem využít. Na základě získaných výsledků výzkumu byl vytvořen srozumitelný leták, který obsahuje základní informace pro orientaci uživatelů v problematice finanční gramotnosti. Leták bude k dispozici v elektronické i tištěné podobě pro zájemce z řad uživatelů azylových domů, sociálních pracovníků i široké veřejnosti.
|
|
Zdravotně sociální situace nezaměstnaných osob žijících na Českokrumlovsku
ŠESTÁKOVÁ, Andrea
Předkládaná diplomová práce nesoucí název "Zdravotně sociální situace nezaměstnaných osob žijících na Českokrumlovsku" se věnuje problematice nezaměstnanosti v kontextu životní situace člověka. V pěti kapitolách teoretické části je vymezena problematika zdraví a jeho determinant s důrazem na sociální determinanty zdraví, dále zde nalezneme charakteristiku nezaměstnanosti z ekonomického a sociálně zdravotního hlediska, definici kompetencí Úřadu práce ČR a jiných služeb v oblasti zaměstnanosti a také specifické informace o regionu Český Krumlov včetně statistik nezaměstnanosti vztahujících se k jeho území. Praktická část práce staví na kvantitativním výzkumném šetření. Pro sběr dat k tomuto šetření byla použita metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku. Byl vytvořen vlastní dotazník, který obsahoval převážně uzavřené otázky v podobě škál s dvoustrannou stupnicí určené pro měření životní situace dotazovaných osob. Výzkumný nástroj se zaměřoval na subjektivní hodnocení respondentů v oblastech finanční, sociální a zdravotní situace. Výzkumný soubor tvořily osoby evidované na Kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR v Českém Krumlově jako uchazeči o zaměstnání. Pro výzkum jsem tedy použila záměrný výběr přes instituce. Vlastní výběr probíhal přímým oslovením potenciálních respondentů po příchodu na Kontaktní pracoviště ÚP ČR v Českém Krumlově. Díky vlastní distribuci dotazníků činila návratnost 96,7%. Výše uvedeným způsobem bylo po vyřazení neúplných či logicky nesprávně vyplněných dotazníků sesbíráno celkem 353 dotazníků. Cílem práce bylo popsat zdravotně sociální situaci nezaměstnaných osob žijících na Českokrumlovsku a zjistit, zda existuje vztah mezi sociální a zdravotní situací nezaměstnaných a vztah mezi délkou evidence a sociální situací nezaměstnaných. V souladu s cíli práce byly stanoveny dvě základní výzkumné otázky v následujícím znění: "Promítá se subjektivní hodnocení vybraných charakteristik sociální situace do subjektivního hodnocení vybraných aspektů zdraví nezaměstnaných?" a "Promítá se délka evidence do subjektivního hodnocení sociální situace nezaměstnaných?" K výzkumným otázkám byly stanoveny hypotézy, jež předpokládaly, že s narůstající hodnotou jedné proměnné bude vzrůstat i hodnota druhé proměnné. Jako charakteristiky sociální situace byly pro účely první výzkumné otázky vybrány: délka evidence, vnímání nezaměstnanosti, život s partnerem a hodnocení finanční situace. Zdraví bylo vzhledem k charakteristikám sociální situace posuzováno ze tří aspektů a to celkového, psychického a fyzického. Výsledky výzkumu tedy dokládají, že tři ze čtyř vybraných charakteristik se promítají do zdraví nezaměstnaných osob alespoň ve dvou jeho aspektech. Z hlediska sociální situace výsledky potvrdily, že s délkou evidence se zhoršuje hodnocení finanční situace a také tolerance okolí na nezaměstnanost z pohledu samotných uchazečů o zaměstnání. Tato zjištění tedy nejen, že korespondují se současnými poznatky z této oblasti, ale také upozorňují na to, že zdravotně sociální problematika nezaměstnanosti je stále aktuální i v dnešní době, kdy je zažehnáno existenční ohrožení nezaměstnaných. Diplomová práce by tak mohla posloužit Kontaktnímu pracovišti Úřadu práce ČR v Českém Krumlově v základní orientaci o zdravotním a sociální stavu svých registrovaných uchazečů. Dále by mohla být podnětem pro místní neziskové organizace k navázání spolupráce s nezaměstnanými v případě jejich potřeby. Práce by také mohla obohatit stávající výzkumy věnující se této problematice o situaci jednoho z regionů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR.
|
|
Determinanty zdraví a jejich ovlivnitelnost
HORÁKOVÁ, Vladimíra
Hlavním tématem této bakalářská práce jsou determinanty zdraví. Protože se jedná o velmi širokou oblast, zaměřila jsem práci na sociální determinanty, které se skládají z deseti hlavních faktorů, ovlivňujících zdraví. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část, kde jsem čerpala z poznatků české i zahraniční literatury. Popsala jsem základní determinanty, biomedicínský model zdraví a ekologicko sociální model zdraví, do kterého řadím koncepci deseti sociálních determinant zdraví, dle poznatků Wilkinsona a Marmota, kteří ve své studii rozpracovali deset hlavních sociálních determinant: sociální gradient, dětství, výživa, sociální opora, stres, závislosti, práce, nezaměstnanost, doprava, sociální vyloučení. Praktická část bakalářské práce obsahuje kvantitativní výzkum zaměřený na porovnání cílové skupiny, studenty gymnázia ve věku 16 -19 let žijící v hlavním městě v Praze a studenty státního gymnázia menšího města Žďár nad Sázavou. Hlavním cílem práce je zjistit jak ovlivňují sociální determinanty studenty v přímé souvislosti s životním stylem v těchto městech. V dotazníkovém šetření se zaměřuji na způsob života studentů, trávení volného času, ekonomické faktory rodiny, faktory sociálního prostředí, sociální gradient rodiny, motivaci studentů ke studiu a užívání návykových látek. V diskusi hodnotím výsledky získané v dotazníkovém šetření, v porovnání s obecně platnými poznatky. V závěru bakalářské práce poukazuji na stanovené cíle a získané poznatky této práce. V poslední části se zamýšlím nad nezastupitelnou rolí rodiny, důležitosti výchovy v rodině a vlivu sociálních determinant na zdraví a psychosociální vývoj dospívajícího studenta. Pro získání dat jsem zvolila metodu kvantitativního výzkumu, technikou výzkumu je dotazník s uzavřenými otázkami. Statistické vyhodnocení dotazníku je vyjádřené v procentech, výsledky jsou rozpracované v tabulkách a znázorněné graficky. Vyhodnocené dotazníkové šetření porovnávám s danými hypotézami a cílem práce. Závěr práce obsahuje shrnutí možností využití získaných poznatků v každodenním životě, protože determinanty zdraví mají vliv na naše zdraví v průběhu celého života.
|
|
Přístup zaměřený na klienta v sociální práci s klienty s mentálním postižením
PRACHAŘOVÁ, Eva
V bakalářské práci se zabývám přístupem zaměřeným na klienta v sociální práci s klienty s mentálním postižením. Kromě teoretických poznatků mapuji i používání a znalost tohoto přístupu u sociálních pracovníků v Jihočeském a Jihomoravském kraji. Cílem a smyslem vypracování celé práce bylo informovat veřejnost, studenty sociální práce a přidružených oborů o možnostech přístupů, které se využívají v sociálních službách s klienty s mentálním postižením. Cílem praktické části bylo popsat přístup zaměřený na klienta a jeho využívání při práci s klienty s mentálním postižením v organizacích poskytujících sociální služby. Pro zjištění tohoto cíle byly vymezeny dvě výzkumné otázky: 1. V jaké míře využívají sociální pracovníci přístup zaměřený na klienta u jedinců s mentálním postižením v organizacích poskytujících sociální služby v Jihočeském a Jihomoravském kraji? 2. Jaké jsou hlavní charakteristiky přístupu zaměřeného na klienta při využívání u práce s klienty s mentálním postižením? V práci jsem se zaměřila na porozumění a aplikaci přístupu používaného sociálními pracovníky v kraji Jihomoravském a Jihočeském. Pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie s použitím metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výběrový soubor tvořilo šest sociálních pracovníků z Jihočeského kraje a sedm sociálních pracovníků z kraje Jihomoravského z organizací, které pracují s lidmi s mentálním postižením. Z oslovené organizace jsem vždy vybrala pouze jednoho sociálního pracovníka. Sesbíraná data byla analyzována metodou vytváření trsů. Z výsledků vyplynulo, že sociální pracovníci v ojedinělých případech vycházejí z přístupu zaměřeného na klienta při práci s lidmi s mentálním postižením. Ukázalo se,že celkem deset informantů aplikuje při své práci s klienty nějaký teoretický přístup sociální práce. Avšak z přístupu zaměřeného na klienta vychází pouze tři komunikační partneři a to z Jihočeského kraje. Z výpovědí jsem zaznamenala, že se lépe v používání teoretického přístupu orientují informanti z Jihočeského kraje. V druhém kraji, Jihomoravském, sociální pracovníci spíše vycházeli z praxe s cílovou skupinou mentálně postižených, než z některého teoretického přístupu. Také jsem se zaměřila na zmapování informovanosti o přístupech Carla Rogerse, především o přístupu zaměřeného na klienta dotazováni byli informanti, kteří přístupy Carla Rogerse nepoužívají. Osm z osmi dotazovaných zná jméno Carl Rogers a jeho přístup zaměřený na klienta nebo jej někdy slyšeli. Poté jsem zjišťovala, zda informanti znají významné pojmy přístupu. Zmapovala jsem, že osm z osmi informantů zná empatii a používá ji při své práci. Avšak kongruenci zná pouze jeden z osmi oslovených a to informant z Jihočeského kraje, který ji v praxi nevyužívá. Bezpodmínečné pozitivní přijetí znalo všech jedenáct oslovených, při své práci ji aplikují tři ze sedmi z Jihomoravského kraje a čtyři ze čtyř z kraje Jihočeského. Vypracovaná bakalářská práce může být použita jako informační materiál pro laickou veřejnost i studenty sociální práce a přidružených oborů. Přístup zaměřený na klienta je známý, ale málo využívaný v sociálních službách při práci s lidmi s mentálním postižením, proto tato práce může být použita jako iniciativa sloužící k většímu zájmu budoucích sociálních pracovníků o tento přístup.
|
host ::
