Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Finanční gramotnost uživatelů azylových domů
JANOUŠOVÁ, Věra
Finanční gramotnost je aktuální téma, které se každodenně dotýká všech skupin obyvatel. Diplomová práce na téma Finanční gramotnost uživatelů azylových domů se snaží přiblížit pohled na problematiku finanční gramotnosti ze dvou stran. Na jedné straně osob, které se z nejrůznějších příčin stali uživateli azylového domu a na straně druhé sociálních pracovníků, kteří v azylových domech pracují. Teoretická část je rozdělena do čtyř podkapitol, které vystihují danou problematiku. Na vysvětlení základních pojmů, vztahující se k tématu, navazuje podkapitola o finančním vzdělávání dětí i dospělých a aktivitách ve vzdělávací oblasti. Třetí podkapitola řeší možné důsledky finanční gramotnosti a závěr teoretické části je věnován sociální práci s uživateli azylových domů. V praktické části je popsán výzkum, který je rozdělen na dvě části. Pro dosažení stanoveného cíle byl pro obě části zvolen kvalitativní výzkum, s využitím metody dotazování, techniky polostrukturovaného rozhovoru. V druhé části výzkumu bude využita také obsahová analýza dokumentů. Výzkumného šetření probíhalo v pěti azylových domech ve střediscích Diakonie Českobratrské církve evangelické. První části výzkumu se účastnilo patnáct komunikačních partnerů, uživatelů sociální služby azylový dům. Do druhé části výzkumu se zapojilo pět komunikačních partnerů, sociálních pracovníků v azylových domech. Oba výzkumné soubory byly vytvořeny prostřednictvím účelového výběru. K vyhodnocení dat, získaných z rozhovorů, byla využita metoda otevřeného kódování. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak uživatelé azylových domů vnímají vlastní finanční gramotnost a možnosti jejího zvyšování. Dílčí cíl práce byl zaměřen ke zjištění pohledu sociálních pracovníků na možnosti zvyšování finanční gramotnosti uživatelů azylových domů. Výsledky výzkumu ukázaly, že kategorie finanční gramotnost ve významu, ve kterém je definována v literatuře, není u uživatelů azylových domů zastoupena. Vzhledem k jejich celkově obtížné situaci, která zahrnuje i situaci finanční, se kategorie finanční gramotnosti ztenčila na snahu přežít z měsíce do měsíce a otázku řešení či neřešení finančních pohledávek, dluhů, exekucí. Z tohoto nastavení musejí při své práci vycházet i sociální pracovníci v azylových domech. U všech skupin obyvatel, bez rozdílu místa bydliště, existuje široká nabídka možností, které vedou ke zvýšení finanční gramotnosti. Pokud pomineme výuku ve školách, je další získávání informací dobrovolné, podmíněné vlastním zájmem. Sociální pracovníci mohou ke zvýšení finanční gramotnosti uživatelů vybrat z mnoha nabídek, případně využít vlastní znalosti a dovednosti. Hlavní podmínkou úspěchu je přizpůsobit se zájmu a možnostem uživatelů. Diplomová práce přibližuje postoj uživatelů azylových domů k problematice finanční gramotnosti, což je u této specifické skupiny obyvatel shodné s postojem k řešení jejich složité finanční situace. Sociální pracovník získá přehled o dalších možnostech zvyšování finanční gramotnosti, které může při své práci s uživatelem využít. Na základě získaných výsledků výzkumu byl vytvořen srozumitelný leták, který obsahuje základní informace pro orientaci uživatelů v problematice finanční gramotnosti. Leták bude k dispozici v elektronické i tištěné podobě pro zájemce z řad uživatelů azylových domů, sociálních pracovníků i široké veřejnosti.
Opakované pobyty matek a jejich dětí v azylovém domě Vlašim
JANOUŠOVÁ, Věra
Azylový dům je dle zákona 108/2006 Sb. pobytová služba sociální prevence, která na přechodnou dobu pomáhá lidem v nepříznivé situaci spojené se ztrátou bydlení. Ve své bakalářské práci se zabývám matkami a jejich dětmi, které službu azylového domu využily opakovaně. V úvodu teoretické části práce je stručně popsáno poskytování sociální služby v azylovém domě Vlašim na základě standardů kvality sociálních služeb. Další část je zaměřena na problémy, které mohou vést k pobytu v azylovém domě. Závěr teoretické části práce je věnován práci s klientem. Cílem bakalářské práce bylo zjistit klíčové faktory, které jsou příčinou opakovaných pobytů v azylovém domě Vlašim. Dílčím cílem bylo zmapovat možnosti matek tyto faktory eliminovat. V rámci výzkumu byla stanovena jedna výzkumná otázka: Jak individuální plán klientky reflektuje skutečnost, že se jedná o její opakovaný pobyt v azylovém domě? Kvalitativní výzkum byl proveden metodou dotazování, použita byla technika narativního rozhovoru. Další použitou metodou byla obsahová analýza dat a zúčastněné pozorování. Výzkumný soubor tvořily matky na opakovaném pobytu v azylovém domě Vlašim, ze kterých bylo na základě záměrného výběru vybráno pět respondentek. Výzkum ukázal na nejčastější skutečnosti, které zásadním dílem předurčují pobyt v azylovém domě. Prvním klíčovým faktorem je naplnění základních potřeb v dětství. Druhým faktorem je neplnění povinností vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti. Třetím faktorem je dosažené vzdělání. Čtvrtým faktorem je ztráta bydlení nebo jeho nedostačující kvalita. Pátým faktorem je zaměstnání. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že klíčové faktory jsou shodné pro první i opakovaný pobyt. U žádné z matek se neobjevil pouze jediný faktor, což ukazuje na vzájemnou souvislost mezi faktory a jejich velkou provázanost. Z výzkumu také vyplynulo, že individuální plánování při opakovaném pobytu vykazuje společné znaky, které usnadňují oběma stranám tvorbu individuálního plánu. Matka, která již zažila proces individuálního plánování, dokáže lépe stanovit své cíle i kroky, které chce a je schopna uskutečnit. Klíčový pracovník snadněji vyhodnotí možnosti matky, více se zaměří na problémy přetrvávající z minulého pobytu a zahájí spolupráci s dalšími institucemi, organizacemi a odborníky, kteří se mohou zapojit nejen do řešení současné situace matky, ale i splnit úlohu v oblasti prevence. Ta spočívá ve snaze snížit počet faktorů, které vedou k opakovanému pobytu v azylovém domě. Přes všechny společné znaky je individuální plán tvořen na základě potřeb každé matky a jejich dětí. Klíčové faktory, které vedou k opakovanému pobytu, se u matek opakují, ale klíčový pracovník musí při tvorbě plánu zohlednit i velké množství odlišností, jednotlivě je zhodnotit a následně do plánu zahrnout. V opačném případě se plán stane jen zbytečným dokumentem, který dokazuje, že poskytování sociální služby je nekvalitní. Příchod do azylového domu, první i opakovaný, je vždy podmíněn kombinací problémů. Rozhodnutí matky o tom, jakou cestu zvolí k jejich řešení, zůstává v jejích rukou. Pokud se matka do řešení aktivně zapojí, využije všech dostupných možností a vlastních schopností, nebude opakovat předchozí nesprávné kroky, má šanci se znovu zapojit do samostatného života. Domnívám se, že cíle práce byly splněny. Práce může přinést náhled a inspiraci v práci s klientem pro poskytovatele pobytových služeb určených matkám a jejich dětem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.