|
|
Zdravotně sociální situace nezaměstnaných osob žijících na Českokrumlovsku
ŠESTÁKOVÁ, Andrea
Předkládaná diplomová práce nesoucí název "Zdravotně sociální situace nezaměstnaných osob žijících na Českokrumlovsku" se věnuje problematice nezaměstnanosti v kontextu životní situace člověka. V pěti kapitolách teoretické části je vymezena problematika zdraví a jeho determinant s důrazem na sociální determinanty zdraví, dále zde nalezneme charakteristiku nezaměstnanosti z ekonomického a sociálně zdravotního hlediska, definici kompetencí Úřadu práce ČR a jiných služeb v oblasti zaměstnanosti a také specifické informace o regionu Český Krumlov včetně statistik nezaměstnanosti vztahujících se k jeho území. Praktická část práce staví na kvantitativním výzkumném šetření. Pro sběr dat k tomuto šetření byla použita metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku. Byl vytvořen vlastní dotazník, který obsahoval převážně uzavřené otázky v podobě škál s dvoustrannou stupnicí určené pro měření životní situace dotazovaných osob. Výzkumný nástroj se zaměřoval na subjektivní hodnocení respondentů v oblastech finanční, sociální a zdravotní situace. Výzkumný soubor tvořily osoby evidované na Kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR v Českém Krumlově jako uchazeči o zaměstnání. Pro výzkum jsem tedy použila záměrný výběr přes instituce. Vlastní výběr probíhal přímým oslovením potenciálních respondentů po příchodu na Kontaktní pracoviště ÚP ČR v Českém Krumlově. Díky vlastní distribuci dotazníků činila návratnost 96,7%. Výše uvedeným způsobem bylo po vyřazení neúplných či logicky nesprávně vyplněných dotazníků sesbíráno celkem 353 dotazníků. Cílem práce bylo popsat zdravotně sociální situaci nezaměstnaných osob žijících na Českokrumlovsku a zjistit, zda existuje vztah mezi sociální a zdravotní situací nezaměstnaných a vztah mezi délkou evidence a sociální situací nezaměstnaných. V souladu s cíli práce byly stanoveny dvě základní výzkumné otázky v následujícím znění: "Promítá se subjektivní hodnocení vybraných charakteristik sociální situace do subjektivního hodnocení vybraných aspektů zdraví nezaměstnaných?" a "Promítá se délka evidence do subjektivního hodnocení sociální situace nezaměstnaných?" K výzkumným otázkám byly stanoveny hypotézy, jež předpokládaly, že s narůstající hodnotou jedné proměnné bude vzrůstat i hodnota druhé proměnné. Jako charakteristiky sociální situace byly pro účely první výzkumné otázky vybrány: délka evidence, vnímání nezaměstnanosti, život s partnerem a hodnocení finanční situace. Zdraví bylo vzhledem k charakteristikám sociální situace posuzováno ze tří aspektů a to celkového, psychického a fyzického. Výsledky výzkumu tedy dokládají, že tři ze čtyř vybraných charakteristik se promítají do zdraví nezaměstnaných osob alespoň ve dvou jeho aspektech. Z hlediska sociální situace výsledky potvrdily, že s délkou evidence se zhoršuje hodnocení finanční situace a také tolerance okolí na nezaměstnanost z pohledu samotných uchazečů o zaměstnání. Tato zjištění tedy nejen, že korespondují se současnými poznatky z této oblasti, ale také upozorňují na to, že zdravotně sociální problematika nezaměstnanosti je stále aktuální i v dnešní době, kdy je zažehnáno existenční ohrožení nezaměstnaných. Diplomová práce by tak mohla posloužit Kontaktnímu pracovišti Úřadu práce ČR v Českém Krumlově v základní orientaci o zdravotním a sociální stavu svých registrovaných uchazečů. Dále by mohla být podnětem pro místní neziskové organizace k navázání spolupráce s nezaměstnanými v případě jejich potřeby. Práce by také mohla obohatit stávající výzkumy věnující se této problematice o situaci jednoho z regionů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR.
|
|
|
Životní styl osob registrovaných na úřadu práce
ŠESTÁKOVÁ, Andrea
Nezaměstnanost je významným fenoménem vyskytujícím se v dnešní společnosti. Její ekonomické a sociální dopady však nezasahují pouze společnost, ale mají nesporně negativní vliv i na jednotlivce. Tato bakalářská práce se snaží zachytit všechny jevy v kontextu nezaměstnanosti, které mají vliv na životní styl člověka a rovněž poukázat na jeho individuální zvláštnosti. V souvislosti s tím byla práce rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se postupuje systematicky od definování nezaměstnanosti v ekonomické teorii, přes úlohu Úřadu práce České republiky ke státní politice zaměstnanosti. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Data byla shromažďována prostřednictvím techniky dotazování pomocí metody polostandardizovaných rozhovorů. Vlastní výběr výzkumného souboru byl proveden prostřednictvím záměrného výběru přes instituce. Zvolenou institucí pro realizaci výzkumu byl Úřad práce v Českém Krumlově, kde se souhlasem ředitele probíhalo přímé vyhledávání uchazečů o zaměstnání. Výběrový soubor se skládal z osmi osob, které byly ochotny se do výzkumu zapojit. Tyto osoby odpovídaly na pět okruhů otázek uvedených v polostandardizovaném rozhovoru, které se zaobíraly životní úrovní, mezilidskými vztahy, zdravím, strukturou dne a způsobem hledání zaměstnání. Hlavním cílem bakalářské práce bylo popsat životní styl osob registrovaných na úřadu práce se zaměřením na životní úroveň, mezilidské vztahy a zdraví. Dílčím cílem bylo zjistit, jaká je současná struktura dne v životě nezaměstnaného člověka a jakým způsobem si tento člověk hledá nové zaměstnání. Výsledky ukázaly, že vliv nezaměstnanosti na životní úroveň je dán zejména poklesem příjmů, který z velké části eliminuje existence úspor. Úbytek příjmů je řešen většinou částečným omezením spotřeby. Ve dvou případech byl též řešen formou půjčky a v jednom případě dokonce prodejem majetku. Vliv nezaměstnanosti na zdraví je psychického nebo fyzického charakteru, přičemž se projevuje nejvíce stresem. Ve dvou případech byly zaznamenány častější bolesti hlavy, nespavost a u dlouhodobě nezaměstnané komunikační partnerky i zvýšená nemocnost. Vliv nezaměstnanosti na vztahy v rodině nebyl v polovině případů zaregistrován žádný. Ve třech případech se však v rodině začaly objevovat konflikty a pouze v jednom případě byla nezaměstnanost považována za pozitivní, a to z toho důvodu, že dokázala posílit rodinné vztahy. Dále výsledky ukázaly, že hodnocení běžného dne pohledem nezaměstnaných osob je zcela individuální záležitostí. Přesto převažuje názor, že čas vzniklý v důsledku nezaměstnanosti přináší nové možnosti pro aktivity běžného dne, ale zároveň je příčinou sociální izolace a snižování dostupných finančních prostředků. Dále bylo zjištěno, že osoby registrované na úřadu práce k vyhledávání nabídek zaměstnání využívají nejčastěji internet a okruh známých či přátel. Méně často jsou voleny inzeráty v novinách a pouze ve dvou případech byl zvolen přímý kontakt se zaměstnavateli. Teoretická část bakalářské práce by mohla posloužit uchazečům o zaměstnání, případně studentům v základní orientaci v systému sociálního zabezpečení v nezaměstnanosti. Výsledky výzkumu by dále mohly přinést aktuální pohled na nezaměstnanost a její vliv na životní styl osobám, které se touto problematikou v současné době zabývají.
|
host ::
RSS.