|
Problematika úrazů hráčů ragby v České republice
Novotný, David ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Tůma, Martin (oponent)
Název: Problematika úrazů hráčů ragby v České republice Cíle práce: Hlavní cíl této diplomové práce je zmapování možných druhů zranění u hráčů ragby hrajících v nejvyšší soutěži v České republice. Dále také zjištění četnosti různých zranění, doby léčení a hledání souvislostí s pozicí hráče na hřišti, zraněním a herní situací. Metoda: Informace byly získány nestandardizovaným dotazníkovým šetřením hráčů ragby u všech nově osmi (dříve deseti) seniorských extraligových týmů v České republice. Celkem bylo analyzováno 133 dotazníků. Pro samotnou analýzu získaných dat byl využit software Microsoft Excel 2007. Výsledky: Z výsledků vychází, že se u extraligových hráčů ragby v České republice nejvíce objevovalo tržné poranění (24,2%), následovalo poranění vazů (19,8%), vykloubení (18,7%), otřes hlavy/mozku (12,6%) a jiné (4,5%). Rojníci utrpěli nejvíce tržných ran, útočníci a spojky zase otřesů hlavy/mozku. Celková průměrná doba léčby byla 6,6 týdne. Dle jednotlivých postů: Útočníci 8 týdnů, rojníci 6,1 týdne a spojky 5,4 týdne. Nejvíce zranění vzniklo při skládání (43%) a útočení (31%). Nejvíce poranění dle anatomického členění připadlo na hlavu (36%), dolní končetiny (30%) a horní končetiny (29%). Nejpilnější v předzápasové fyzické přípravě byli útočníci a nejméně pak spojky. U mladších hráčů (do 22 let)...
|
|
Biochemická diagnostika expanzních kontuzí mozku
Vajtr, David ; Průša, Richard (vedoucí práce) ; Bouška, Ivan (oponent) ; Zima, Tomáš (oponent)
Úvod: Traumatické poranění mozku (TBI) je jednou z hlavních příčin morbidity a mortality. Vyléčení a uzdravení pacientů je závislé na typu, závažnosti a lokalizaci poranění, ischemii a zánětlivé odpovědi po traumatu mozku. Jednou z nečastějších příčin smrti je nárůst nitromozkového tlaku, a postupný nekontrolovatelný otok mozku u pacientů. TBI s pouští řadu reakcí jejichž výsledkem jsou změny astroglií a proteinů cytoskeletu u ložiskového a difuzního poranění. Kontuze mozku může být dynamická a expanzivní. Bylo prokázáno, že expanzní kontuze mozku je způsobena poškozením mozkové tkáně, zejména hematoencefalické bariéry (BBB). Poškození BBB je z části zapříčiněna aktivací prozánětlivých faktorů, a protektivní kaskáda zahrnuje uvolnění IL-6 z glie. Proteiny uvolňované do krevního oběhu z poškozených tkání v průběhu primárního nebo sekundárního poranění mozku mohou být využity jako ukazatelé poškození gliovýcha gangliových buněk (NSE, S-100B, GFAP a NF-H). S-100B astrogliální protein je ukazatel TBI a ve studiích byl prokázán jeho význam jako markeru poškození BBB po poranění mozku. GFAP je strukturální gliální protein, NSE je protein neuronální. Sérové NF-H mohou monitorovat disrupci a narušení axonů u pacientů s DAI. Cíl: Cílem této práce ylo podat přehled o významu biochemických ukazatelů závažnosti...
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po hemoragické CMP s levostrannou hemiparezou
Formánková, Dita ; Neuwirthová, Svatava (vedoucí práce) ; Aronová, Lucie (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po hemoragické cévní mozkové příhodě s levostrannou hemiparézou. Cíl: Cílem bakalářské práce bylo získání teoretických informací o cévní mozkové příhodě. Zejména o anatomických souvislostech, patologii a terapeutických přístupech a metodách, které je možné u pacientů s cévní mozkovou příhodou využít. Ve speciální části práce bylo cílem vypracování kazuistiky pacientky po hemoragické cévní mozkové příhodě během měsíční praxe absolvované v Rehabilitační klinice Malvazinky, Medditera s.r.o. Souhrn: Teoretická část bakalářské práce pojednává o anatomii a patologii lidského mozku z hlediska cévních mozkových příhod. Stručněji jsou zmíněny ischemické cévní mozkové příhody a detailněji je rozpracována problematika hemoragických cévních mozkových příhod. Dále obsahuje teoretická část stručné shrnutí rizikových faktorů a diagnostiky cévních mozkových příhod. Detailněji je v teoretické části pojednáno o cévní mozkové příhodě z pohledu fyzioterapie. Praktická část bakalářské práce obsahuje kazuistiku pacientky po hemoragické cévní mozkové příhodě s levostrannou hemiparézou. Klíčová slova: Cévní mozková příhoda, hemoragická cévní mozková příhoda, hemiparéza, bolestivý ramenní kloub, fyzioterapeutické postupy a metody.
|
|
Bezvědomí nejasné etiologie v prvním kontaktu
KOŠŤÁL, Jan
Bakalářská práce se zabývá tématem "Bezvědomí nejasné etiologie v prvním kontaktu". Stav bezvědomí může mít mnoho různých příčin a vpřednemocniční neodkladné péči může zůstat přesná etiologie jeho vzniku neobjasněna. V průběhu nemocniční péče je možnost provést rozsáhlejší vyšetření a je také více času na přesnou diagnostiku a terapii. Teoretická část práce uvádí základní informace o pojmu vědomí, o příčinách poruch vědomí a zejména bezvědomí. Dále se tato část zabývá diagnostikou bezvědomí v přednemocniční neodkladné péči a představuje základní postupy neodkladné péče zdravotnického záchranáře o pacienta v bezvědomí. Nejčastějšími příčinami bezvědomí jsou: hypoglykémie, intoxikace, kraniocerebrální poranění, hypoxická postižení po kardiopulmonální resuscitaci, mozková krvácení a mozkové infarkty. Pro zdravotnické záchranáře je především důležité odlišit stavy toxicko-metabolické od intrakraniálních poranění, mozkových krvácení a infarktů. Zatímco u prvních stavů je vyžadován rychlý zásah záchranáře, u druhých stavů je nutná neurochirurgická intervence. V praktické části jsou zmapovány znalosti zdravotnických záchranářů v souvislosti s poskytováním přednemocniční neodkladné péče pacientům v bezvědomí. Mapování bylo provedeno vlastním výzkumem za použití techniky standardizovaných polo- strukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny se 14 respondenty - zdravotnickými záchranáři vybranými ze všech sedmi oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Respondenti se lišili věkem, délkou praxe a dosaženým vzděláním. Plné odpovědi respondentů na 16 předem připravených otázek jsou obsaženy ve výzkumné části a zároveň jsou zpracovány do přehledných tabulek a následně vyhodnoceny v diskusi. Z výzkumu vyplývá, jak obtížné je stanovit správnou diagnózu u pacienta v bezvědomí. Výzkum ukázal na potřebu zaměřit se na přesnější odběr použitelné anamnézy a také na celkové vyšetření pacienta. Na základě správné a rychlé diagnózy mohou zdravotničtí záchranáři dále rozhodnout o terapeutickém postupu a o směřování do správného cílového zdravotnického střediska. U zajištěného pacienta je doporučen přímý převoz na specializované pracoviště, což významně zkracuje dobu od příhody do ošetření nebo léčby. Zkrácení doby silně ovlivňuje neurologickou prognózu u pacienta v bezvědomí. Dále výzkum poukazuje na nutnost, aby zdravotničtí záchranáři byli pravidelně školeni v nových trendech a postupech přednemocniční neodkladné péče. Například širší využití nové metody kapnometrie by dle nových doporučení pro resuscitaci bylo velkým přínosem.
|
|
Cévní mozkové příhody a protokol cévní mozkové příhody u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje.
SCHWARTZ, Kamila
Tématem této práce jsou cévní mozkové příhody a protokol cévní mozkové příhody u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Teoretická část zahrnuje základní anatomii a patofyziologii mozku potřebnou k pochopení problematiky iktu. Poté se kapitoly zaměřují na CMP jako takovou. Nejprve je popsána definice a základní rozdělení mozkových příhod. V následující kapitole jsou popsány možné rizikové faktory vedoucí ke vzniku cévní mozkové příhody. Následuje klinický obraz ischemické a hemoragické CMP, diagnostické metody využívané v nemocničním zařízení. Důležitou kapitolou je terapie cévní mozkové příhody v přednemocniční neodkladné péči, je zde popsán protokol cévních mozkových příhod a možné směrování pacienta k akutní léčbě. Poslední dvě kapitoly jsou zaměřené na nemocniční léčbu a následnou péči. Záměrem této práce bylo zmapování teoretických znalostí a rozdíl v aplikaci protokolu cévní mozkové příhody u zdravotnických záchranářů a všeobecných sester pracujících u ZZS Jihočeského kraje. Také jsme chtěli zhodnotit spolupráci s iktovými centry, která může pomoci pacientovi dostat se co nejrychleji k výkonu, který je pro něj nezbytně nutný, a mnohonásobně zlepší budoucí kvalitu života. Praktická část probíhala metodou kvalitativního výzkumu. Byly použity polostrukturované rozhovory se zdravotnickými záchranáři a zdravotními sestrami pracujícími u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Obsahovaly 12 otázek, které se týkaly teoretických znalostí o cévní mozkové příhodě, znalosti protokolu k cévní mozkové příhodě a jeho vyplňování, hodnocení spolupráce a telefonické konzultace s iktovými centry v Jihočeském kraji. Dále byl veden polostrukturovaný rozhovor s lékařkou z Komplexního cerebrovaskulárního centra v Českých Budějovicích a s lékařem z Iktového centra Písek. Rozhovory byly složeny z 5 otázek, týkajících se především četnosti výskytu CMP protokolu při předávání pacienta a hodnocení konzultace stavů pacientů přes iktový telefon. Přepsané rozhovory jsou součástí praktické části. Vyhodnocení odpovědi byly sepsány do tabulek pro lepší přehlednost a orientaci.
|
|
Objemové změny astrocytů u alfa-syntrofin deficientních myší
Mikešová, Michaela ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Vargová, Lýdia (oponent)
(CZ) Jednou ze závažných komplikací ischemického a traumatického poškození mozku je vývoj mozkového edému, který vzniká v důsledku narušení iontové homeostázy, což vede k uvolnění velkého množství K+ a neurotransmiterů do extracelulárního prostoru. Zvýšený příjem osmoticky aktivních látek, který je zprostředkován především astrocyty, je kompenzován intracelulární akumulací vody, která rychle proniká do astrocytů prostřednictvím aquaporinu-4 (AQP4). Bylo prokázáno, že změna lokalizace AQP4 v membráně astrocytů prostřednictvím delece genu pro α-sytrofin, jehož protein je zodpovědný za lokalizaci AQP4 v perivaskulárních membránách astrocytů (Neely et al. 2001), má za následek snížení edemického nárůstu mozkové tkáně a pomalejší vychytávání K+ z extracelulárního prostoru (Amiry-Moghaddam et al. 2003). Cílem práce bylo objasnit, jak delece genu pro α-sytrofin ovlivní objemové změny kortikálních astrocytů v průběhu jejich vystavení modelovým patologickým stavům, jako je hypoosmotický a hyperosmotický stres, zvýšená koncentrace extracelulárního K+ (10mM K+ ) a deprivace glukózou a kyslíkem (OGD). Pro vizualizaci jednotlivých astrocytů, které postrádají protein α-syntrofin, jsme křížením GFAP/EGFP myší a α-syntrofin deficientních (α-Syn-/- ) myší vytvořili nový dvojitě- transgenní kmen GFAP/EGFP/α-Syn-/-...
|
|
Diferenciační potenciál polydendrocytů po fokální cerebrální ischemii
Filipová, Marcela ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Po ischemickém poranění dochází k sérii patofyziologických změn, které se projevují výlevem růstových faktorů a morfogenů, které ovlivňují buněčnou proliferaci, migraci a také diferenciaci. Ischemické poškození indukuje neurogenezi a gliogenezi v subventrikulární zóně postranních komor a v gyru dentatu hipokampu, nicméně může probíhat také v oblastech, které nejsou primárně neurogenní, jako je mozková kůra nebo striatum. V poslední době se pozornost obrátila k novému gliálnímu typu, tzv. polydendrocytům neboli NG2 gliím. Za fyziologických podmínek se tyto buňky dělí a jsou schopny dozrávat do dospělých oligodendrocytů, a proto jsou často přirovnávány k prekurzorovým buňkám oligodendrocytů. Ačkoli některé studie ukázaly, že polydendrocyty jsou schopny dozrávat do protoplasmatických astrocytů (Zhu et al., 2008) a neuronů in vitro (Belachew et al., 2003), schopnost této diferenciace za fyziologických či patologických podmínek je stále předmětem diskuze. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv mají vybrané růstové faktory a morfogeny, konkrétně mozkový neurotrofní faktor (BDNF), bazický růstový faktor fibroblastů (bFGF), vaskulární endoteliální růstový faktor (VEGF) a morfogen Sonic hedgehog (Shh), na diferenciační potenciál polydendrocytů in vitro po jejich izolaci z nepoškozené mozkové...
|
|
Poruchy metabolismu glycidů způsobené postižením CNS a jejich farmakologické ovlivnění
Kudláčková, Zdeňka
UNIVERZITA K A R L O V A V P R A Z E F A R M A C E U T I C K Á F A K U L T A V HRADCI K R Á L O V É PORUCHY METABOLISMU GLYCIDU ZPŮSOBENÉ POSTIŽENÍM CNS A JEJICH FARMAKOLOGICKÉ OVLIVNĚNÍ DISERTAČNÍ PRÁCE OBOR: FARMAKOLOGIE Školitel: Doc. RNDr. Vladimír Semecký, CSc. Školitel specialista- Doc. MUDr. PhDr. Věroslav Golda, CSc. Hradec Králové, 2005 Mgr. Zděnka Kudláčková Tato práce vznikla také zásluhou rad, pomoci a připomínek, které mi poskytli: Doc. RNDr. Vladimír Semecký, CSc, Doc. MUDr. PhDr. Věroslav Golda, CSc., Doc. RNDr. PhMr. Libuše Kopáčová, CSc., Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D., PharmDr. Petr Pávek, Ph.D., PharmDr. Petr Jílek, CSc., Doc. RNDr. Vladimír Buchta, CSc., PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D., Mgr. Věra Klemerová, MUDr. Miroslav Antal, Lenka Peterková, Dagmar Ježková, Hana Jeřábkova, Silvia Pešová a další spolupracovníci, kterým bych tímto chtěla poděkovat. Poděkování rovněž patří mé rodině, která mě po celou dobu studia podporovala. Obsah 1. ÚVOD 3 2. CÍL PRÁCE 6 3. TEORETICKÁ ČÁST 8 3.1. Anatomie mozkového cévního zásobení 9 3.2. Fyziologie mozkového cévního zásobení 10 3.2.1. Regulace cerebrální cirkulace Ю 3.2.1.1. Autoregulace mozkového průtoku 1 I 3.2.1.2. Chemicko-metabolická regulace mozkového průtoku 11 3.2.1.3. Neurogenní kontrola mozkového průtoku 13 3.2.1.4. Dalšífaktory 13...
|
|
Vliv neuroprotekce na mozkové metabolické parametry a kognitivní funkce při karotické endarterektomii
Mraček, Jan ; Choc, Milan (vedoucí práce) ; Chytra, Ivan (oponent) ; Náhlovský, Jiří (oponent)
Univerzita Karlova Lékařská fakulta v Plzni MUDr. Jan Mraček Neurochirurgické oddělení FN Plzeň VLIV NEUROPROTEKCE NA MOZKOVÉ METABOLICKÉ PARAMETRY A KOGNITIVNÍ FUNKCE PŘI KAROTICKÉ ENDARTEREKTOMII Autoreferát dizertační práce Obor: Chirurgie Plzeň 2010 2 Dizertační práce byla vypracována v rámci kombinované formy doktorského studijního programu v oboru Chirurgie na Neurochirurgickém oddělení FN a LF UK v Plzni. Uchazeč: MUDr. Jan Mraček Neurochirurgické oddělení FN Plzeň, LF UK Plzeň Školitel: Prim. MUDr. Milan Choc, CSc. Neurochirurgické oddělení FN Plzeň, LF UK Plzeň Oponenti: Doc. MUDr. Jiří Náhlovský, CSc. Neurochirurgická klinika FN Hradec Králové, LF UK Hradec Králové Doc. MUDr. Petr Kozler, PhD. Neurochirurgická klinika ÚVN Praha, 1. lékařská fakulta UK Praha Doc. MUDr. Ivan Chytra, CSc. Anesteziologicko - resuscitační klinika FN Plzeň, LF UK Plzeň S dizertační prací je možno se seznámit na Děkanátu LF UK Plzeň, Husova 3, Plzeň. Autoreferát byl rozeslán dne: Obhajoba dizertační práce se koná dne: 3 OBSAH 1. Úvod ………………………………………………………………………….…4 2. Cíl práce ……………………………………………………………………......7 3. Metodika ……………………………………………………………………......7 3.1. Vstupní kritéria ……………………………………………………………..7 3.2. Použitá neuroprotekce ……………………………………………………...7 3.3. Způsob podané anestézie ………………………………………………….. 8 3.4. Operační...
|
|
Vlastnosti a regulace objemově-závislých aniontových kanálů u astrocytů.
Harantová, Lenka ; Moravec, Jan (oponent) ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce)
Živočišné buňky musí být schopné udržet si stálý objem navzdory měnící se osmolaritě vnějšího či vnitřního prostředí, aby mohly správně fungovat. Buňky v hypotonickém prostředí nasávají vodu a zvětšují svůj objem. Ke snížení objemu na původní hodnotu pak u většiny buněčných typů slouží vypouštění intracelulárních anorganických a organických osmoticky aktivních částic, což vede k výtoku vody z buňky. Tento proces nazývaný regulační snižování objemu je zajišťován různými iontovými kanály a přenašeči. Relativně nedávno se do centra pozornosti dostaly objemově regulované aniontové kanály (VRAC). VRAC se vyznačují mírnou vnější usměrněností, střední vodivostí, propustností pro anorganické anionty a organické osmolyty a citlivostí k širokospektrým blokátorům aniontových kanálů. Funkce a vlastnosti VRAC v astrocytech jsou obzvláště zajímavé, protože mnoho patologií, jako například ischemii, traumatické poranění mozku či hyponatremii, doprovazí výrazné zvětšování objemu astrocytů. VRAC jsou proto hypotetickým cílem léčby edému mozku. Kromě toho se VRAC účastní průběhu buněčného cyklu, buněčné migrace, apoptózy a mezibuněčné komunikace. Molekulární identita a mechanismus aktivace VRAC jsou navzdory intenzivnímu výzkumu stále nejasné. Tato práce shrnuje dosud objevené poznatky o VRAC, s důrazem na jejich...
|
host ::
