|
Mezidruhové interakce v mokřadním společenstvu v závislosti na vodním režimu: dlouhodobý test stress-gradient hypotézy
Růžičková, Kateřina ; Douda, Jan (vedoucí práce) ; Alena, Alena (oponent)
Stress-gradient hypotéza predikuje změnu mezidruhových vztahů z negativních na kladné podél gradientu stresu. Základní předpoklad je, že přítomnost jednoho druhu (facilitátora), který např. vyrovnává nepříznivé podmínky prostředí, usnadňuje růst ostatním rostlinným druhům. V rámci 5ti letého experimentu bylo zjišťováno, jestli se mezidruhové interakce (tj. míra facilitace a konkurence) mění v závislosti na vodním režimu. Tři mokřadní druhy (Calamagrostis canescens, Carex elongata a Deschampsia cespitosa) byly pěstovány v experimentálních nádobách s přítomností a bez přítomnosti dominantního druhu (Carex elata). Hydrologický gradient (= gradient stresu) byl simulován třemi vodními režimy: suchým, kolísavým a mokrým. Úspěšnost druhů v rámci jednotlivých režimů byla korelována s vlastnostmi rostlin zastupovaných biomasou, počtem ramet a výškou rostlin. V práci byly stanoveny a testovány následující předpoklady: Při nízké intenzitě stresu (na mokrém vodním režimu) funguje C. elata jako kompetitor. Naopak při vyšší intenzitě stresu (na suchém vodním režimu) představuje C. elata facilitátora, který usnadňuje koexistujícím druhům růst. Tento předpoklad se potvrdil pouze u druhu D. cespitosa, kterému se na suchém režimu dařilo lépe v přítomnosti dominantního druhu, kterým byl facilitován. U ostatních dvou druhů ke změně mezidruhových vztahů nedošlo a zůstaly negativní. Dále výsledky ukázaly, že na suchém režimu byla v přítomnosti dominantního druhu mezi koexistujícími druhy nižší intenzita kompetice. Experiment ukázal, že odpověď jednotlivých druhů se podél gradientu stresu může lišit. Hydrologický gradient také ovlivňuje charakter a intenzitu vzájemných interakcí mezi druhy.
|
|
Struktura potrava sýce rousného (Aegolius funereus) v Krušných horách v letech 2014-2015: vliv načasování hnízdění na zastoupení myšic (Apodemus sp.) a rejsků (Sorex sp.)
Řánková, Kristýna ; Šťastný, Karel (vedoucí práce) ; Hanel, Jan (oponent)
Studie potravní ekologie sýce rousného probíhá na katedře ekologie FŽP ČZU
v Praze už od roku 1999. Potrava se zkoumá v loučenské části imisemi poškozené
oblasti Krušných hor v okolí Flájské přehradní nádrže s rozlohou 70 km2. Studovaná
oblast leží v severozápadní části České republiky.
Má část výzkumu potravy sýce rousného proběhla v letech 2014-2015 a byla
provedena metodou analýzy vývržků a pohnízdních zbytků pocházejících z hnízdních
budek. Celkem bylo analyzováno 1608 jedinců kořisti z 32 vzorků, z toho 1575 savců
(Mammalia) (97,9 %) a 33 ptáků (Aves) (2,1 %). V roce 2014 bylo analyzováno 6
vzorků. V těchto 6 vzorcích bylo determinováno 259 kusů kořisti. Následující rok to
bylo 26 vzorků, v nichž bylo determinováno 1349 kusů kořisti.
Zastoupení savců v letech 2014-2015 mělo složení: myšice (Apodemus sp.,
52,8 %), hraboš mokřadní (Microtus agrestis, 25,1 %), hraboš (Microtus sp., 8,0 %),
rejsek obecný (Sorex araneus, 3,0 %), norník rudý (Clethrionomys glareolus, 2,7 %),
hraboš polní (Microtus arvalis, 2,0 %), plšík lískový (Muscardinus avellanarius, 0,6
%), rejsek malý (Sorex minutus, 0,5 %), myška drobná (Micromys minutus, 0,1 %).
Zastoupení ptáků bylo následující: drozd zpěvný (Turdus philomelos, 0,4 %),
budníček (Phylloscopus sp., 0,4 %), sýc rousný (Aegolius funereus, 0,2 %), červenka
obecná (Erithacus rubecula, 0,2 %), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula, 0,2 %), pěnkava
obecná (Fringilla coelebs, 0,1 %), sýkora koňadra (Parus major, 0,1 %), linduška lesní
(Anthus trivialis, 0,1 %), konopka obecná (Carduelis cannabina, 0,1 %), lejsek
(Ficedula sp., 0,1 %), sojka obecná (Garrulus glandarius, 0,1 %), králíček obecný
(Regulus regulus, 0,1 %), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla, 0,1 %), kos černý
(Turdus merula, 0,1 %). Hlavním cílem bylo vyhodnotit zastoupení rejsků a
myšic ve vztahu k načasování hnízdění sýce rousného. Byl zjištěn průkazný rozdíl v
podílu myšic i rejsků zastoupených v potravě sýce rousného ve sledovaných letech
2014 a 2015. V roce 2014 myšice tvořily 19,3 % potravy, zatímco v roce 2015
dosahovaly 59,4 %. V roce 2014 rejsci tvořili 18,8 % potravy sýce rousného, zatímco
v roce 2015 pouze 3,9 %.
Dále bylo zjištěno, že v roce 2014 se zastoupení myšic (Apodemus sp.), ani
rejsků (Sorex sp.) v potravě sýců v průběhu hnízdní sezóny významně neměnilo,
nebyl tedy doložen jejich vliv na načasování hnízdění. V průběhu hnízdní sezóny
2015 se podíl myšic v potravě sýce rousného signifikantně snižoval, to znamená, že
páry, které zahnízdily v sezóně dříve, lovily více myšic. Zastoupení rejsků se
neměnilo (vliv na načasování hnízdění se neprojevil).
|
|
Možnosti bioindikace stavu povrchových vod pomocí analýzy lastur sladkovodních mlžů se zaměřením na morfologickou variabilitu druhu Unio crassus
Zuzáková, Hana ; Douda, Karel (vedoucí práce) ; Matasová, Klára (oponent)
Možnosti bioindikace stavu povrchových vod pomocí analýzy lastur sladkovodních mlžů se zaměřením na morfologickou variabilitu druhu Unio crassus
Souhrn
Tato bakalářská práce se zabývá především rešerší variability sladkovodního mlže velevruba tupého (Unio crassus), jehož schránky byly sesbírány na území Polska, Bulharska a Rumunska a to v 10 tocích. Konkrétně se jedná o lastury z 357 jedinců, kteří se podrobili klasické morfometrické metodě, tato analýza potvrdila zjištění nejčastějších velikostí schránek uváděné v literatuře, jedná se o 40 až 70 mm délky. Pomocí reziduálních hodnot délky se šířkou a délky s tloušťkou byly lastury mezi sebou a povodími porovnávány základními statistickými testy, bodovými grafy a boxploty.
Výsledkem jsou signifikantní hodnoty u různých toků, jejich rozdíly jsou až v několika-milimetrovém rozptylu. Pro podstatnou rozdílnost v tvarových charakteristikách jedinců byly provedeny GIS analýzy u jednotlivých řek. K určení blízkého okolí vodních toků byly vhodně zvolené a vytvořené buffery ve velikosti odmocniny délek toků, v nichž došlo k určení land-use a jeho procentuálního i plošného zastoupení. Kategorie land-use byly charakterizovány pomocí mapové vrstvy Corine Land Cover classes. Zjištěné kategorie ve zkoumaných oblastech obsahují celkové zalesnění, celkové uměle zastavěné plochy, zemědělské a vodní plochy.
Výsledné statistiky krajinného využití byly porovnány a hodnoceny ve vztahu k tvarům schránek velevruba tupého a vedou ke zjištění druhové plasticity a variability tohoto živočicha, který je schopen i přes svou náročnost a vysokou potřebu kvalitních vod žít v různorodých podmínkách.
Jeho nejčastější výskyt a zároveň prostředí jemu hodné je v čistých oblastech s vysokým procentem zalesnění, průměrným zastoupením zemědělských ploch, co nejnižším zastavěním a s žádným industriálním využitím v blízkém okolí toku.
|
|
Revitalizace plochy zeleně Praha Libuš při ulici Brunelova
Kosinková, Martina ; Vaněk, Jan (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá revitalizací plochy veřejné zeleně v Městské části Praha Libuš. Cílem práce bylo navrhnout vhodné řešení s ohledem na blízkou komunikaci, soukromou školu a rehabilitační centrum a vytvořit tak bezpečný a rekreační prostor, který by zlepšil životní podmínky i pro obyvatele rozsáhlé bytové zástavby sídliště Libuš. Před samotným návrhem bylo nutné analyzovat území z hlediska přírodních podmínek, širších vztahů a infrastruktury. Byla provedena analýza současného stavu, mimo jiné inventarizací dřevin a terénního průzkumu. Dále se vycházelo i z provedeného dotazníkového průzkumu, ve kterém vyjadřovali místní obyvatelé, studenti a pedagogové blízké soukromé školy své názory na dané území. Díky metodě Time-lapse Photography Study bylo zjištěno, v jakých částech území se lidé nejčastěji pohybují, což bylo také zohledněno při návrhu řešeného území. Vyhodnocení hlavních tendencí současného a budoucího vývoje území a vzájemné porovnání silných a slabých stránek území s možnými příležitostmi či hrozbami bylo provedeno ve SWOT analýze. Na základě výsledků provedených analýz byl vytvořen návrh, který by zvýšil zájem o dané území místními obyvateli. Jelikož se jedná o značně zanedbané území, musí dojít k výraznému snížení počtu náletových dřevin, odstranění pařezů a stavební sutě, ale zároveň aby byla zachována funkčnost izolační zeleně a přírodní charakter území. Díky revitalizaci zeleně, vybudování cestní sítě, umístění mobiliáře a dalších technických prvků dojde k celkovému zvýšení atraktivity a bezpečnosti daného území, které by nesloužilo pouze ke zkrácení cesty, ale návštěvníci by ho mohli využít i ke krátkodobé rekreaci.
|
|
Charakterizace půdních typů na souborech lesních typů lesního hospodářského celku ČLA Trutnov
Kejklíčková, Iva ; Penížek, Vít (vedoucí práce) ; Ulbrichová, Iva (oponent)
Základním cílem této diplomové práce je posouzení vztahu mezi nejvíce zastoupenými lesními typy a půdními typy na lesním hospodářském celku ČLA Trutnov. Současná výměra lesního hospodářského celku činí 670,41 ha. V daném území bylo stanoveno osm nejvíce zastoupených souborů lesních typů, na kterých bylo provedeno venkovní šetření. Práce je zaměřena na rozbor fytocenózy na jednotlivých souborech lesních typů, určení půdních typů a zjištění fyzikálních a fyzikálně-chemických vlastností půdy na jednotlivých souborech lesních typů. Dále byly na třech souborech lesních typů zjišťovány podmínky a případné rozdíly mezi porostním typem jehličnatým a listnatým. Dle výsledků šetření zjištěného při posuzování vztahu mezi lesním typem a půdním typem vyplývá, že v daných přírodních podmínkách lesního hospodářského celku ČLA Trutnov se na lesních pozemcích nacházejí soubory lesních typů odpovídající daným poměrům. Jednotlivé soubory lesních typů jsou zastoupeny v přímé závislosti na přírodních poměrech a jejich půdní profily odpovídají pedogenezi na jednotlivých stanovištích. Byla potvrzena hypotéza, že dlouhodobý vliv vegetace charakterizovaný soubory lesních typů výrazně ovlivňuje půdní prostředí a naopak. Dochází k interakci mezi fytocenózou a půdním prostředí na všech sledovaných plochách. Z výsledků je zřejmé, že rozdílné složení fytocenózy v listnatých a jehličnatých porostních typech na vybraných souborech lesních typů ovlivňují s různou intenzitou půdní fyzikální a fyzikálně-chemické vlastnosti, humusové formy a některé vlastnosti půdních typů. Tento vliv se však oproti předpokladům neprojevil tolik výrazně.
|
|
Regulace právního prostředí a nástroje ochrany klientů v pojišťovnictví
Hellebrand, Pavel ; Daňhel, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vostatek, Jaroslav (oponent) ; Mesršmíd, Jaroslav (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na aktuální tendence v regulaci finančních trhů a institucí, vyvolané finanční krizí let 2007 -- 2009. Vzhledem k šíři této problematiky se specificky zaměřuje na oblast pojišťovnictví a otázky dopadu intenzifikace regulace na pojišťovny. Práce se soustředí na otázku zvyšující se regulace finančních institucí, konsolidaci dohledu a přenos kompetencí na nadnárodní struktury a změny v regulatorním přístupu k systemickým rizikům. Tyto otázky jsou analyzovány především s ohledem na jejich dopad na pojišťovnictví a práce hodnotí, nakolik je tato tendence adekvátní ve vztahu k pojišťovacímu trhu. Dále práce provádí analýzu stávajícího prostředí pojišťovací regulace v České republice a navrhuje jeho významnější doplnění o prvky samosprávy. Závěrečná část práce se zabývá otázkou analýzy dostatečnosti nástrojů chránících klienty pojišťoven.
|
|
Obchodní a politické vztahy mezi Českou republikou a zeměmi Latinské Ameriky
Rýcová, Zuzana ; Urban, Traian (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Jaroslava (oponent)
Cílem diplomové práce je zhodnotit obchodní a politické vztahy mezi Českou republikou a vybranými zeměmi Latinské Ameriky (vybrány budou země s nejsilnějšími vazbami na Českou republiku). Hypotéza: Vzájemné obchodní a politické vztahy mezi Českou republiou a zeměmi Latinské Ameriky se v průběhu času vyvíjejí pozitivně. Latinsko-americký region nabízí velký potenciál pro další spolupráci. Diplomová práce se pokusí zhodnotit míru tohoto potenciálu a budoucí směřování vzájemných vztahů. Součástí výzkumu bude dotazník pro české obchodníky, kteří působí v Latinské Americe. Vzhledem k tomu, že toto téma není zmapováno v knižních publikacích, hlavním zdrojem informací budou zejména databáze, statistické informace publikované státními institucemi (Poslanecká sněmovna, Ministerstvo zahraničí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, ad.) Bibliografie: [1] AGUIAR DE MEDEIROS, C. (2011): The Political Economy of Institutional Change and Economic Development in Latin American Economies. Journal of Economic Issues, Vol. XLV, No. 2 (June 2011), DOI: 10.2753/JEI0021-3624450205, pg. 289 - 299 [2] Chairman of the Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic: Report on Relationships between the Czech Republic and Latin American Countries and the Role of the Chamber of Deputies in this Process (2010). [3] CHRISTIAN, S. (1997): Latin American Trade Relations. Journal of Interamerican Studies and World Affairs, Vol. 39, No. 1, Special Issue: US-Latin American Relations (Spring, 1997), pp. 71 - 83 [4] GÓMEZ-MERA, L. -- BARRETT, B. (2012): The Political Economic of Preferential Trade Agreements: Latin America and Beyond. DOI: 10.1111/j.1548-2456.2012.00147.x. Available at: http://miami.academia.edu/LauraGomezmera/Papers/35945 /The_Political_Economy_of_Preferential_Trade_Agreements_Latin_America_and_Beyond [5] GRINBERG, N. (2010): Where Is Latin American Going? FTAA or "Twenty-first-Century Socialism"?. Latin American Perspective 2010. DOI: 10.1177/0094582X09351713, pg. 185 - 202 [6] SHADLEN, K.C. (2006): Latin American Trade and Development in the New International Economy. Latin American Research Review, Vol. 41, No.3 (2006), pg. 210 - 267
|
|
Etika auditorů v praxi
SVOJŠOVÁ, Pavlína
Ve své diplomové práci jsem zhodnotila a posoudila činnosti auditorů ve vazbě na etiku chování v podmínkách legislativy ČR. Zaměřila jsem se na publikované případy pochybení auditorů a následné sankční postihy. Etické chování auditora je základem jeho profesionality. V souvislosti s účetními skandály, falšováním účetních a auditorských zpráv začala veřejnost živě diskutovat mj. o odpovědnosti auditorů za odhalování podvodů vedoucích ke zkreslení účetních závěrek účetních jednotek a do popředí pozornosti auditorů se začaly dostávat zásady etického chování, později zakotvené v právních a profesních normách včetně etického kodexu Mezinárodní federace účetních (IFAC). Očekávání mnoha uživatelů účetních závěrek od zprávy auditora jsou až příliš vysoká a většinou jdou až nad rámec toho, co auditor může reálně ověřit a potvrdit. Je však třeba přiznat, že ne všichni auditoři jsou si své odpovědnosti ve vztahu ke zkreslení účetní závěrky v důsledku podvodu či pochybení dostatečně vědomi a přizpůsobují ji adekvátně své auditorské postupy. Jistě stojí za zmínku nejviditelnější dopad účetních skandálů na účetní a auditorskou profesi, a to pád firmy Arthur Andersen, jedné z tehdejší ?Velké pětky? auditorských společností. Účetní profese reagovala rozvinutím a zpřísněním etických norem s důrazem na jednání profesních účetních ve veřejném zájmu, nikoli pouze v zájmu jednotlivých klientů nebo zaměstnavatelů. Role auditora ve společnosti je nenahraditelná. Kvalita prováděných auditů se však v konečném důsledku odvíjí od disciplíny auditora, jeho vzdělávání, kontroly ze strany Komory a Rady pro veřejný dohled nad auditem, ale i tlaku uživatelů účetních závěrek a představitelů společnosti na kvalitu a odůvodněnost výstupů. Etika v práci auditora a její dodržování jsou v životě auditora tím, co určuje jeho dobrou pověst.
|
|
Etologie ovcí
Smolová, Markéta ; Fantová, Milena (vedoucí práce) ; Toušová, Renata (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou etologie ovcí. Cílem práce bylo zaznamenat a vyhodnotit všechny dostupné údaje týkající se etologického chování ovcí v závislosti na klimatických a chovatelských podmínkách a poskytnout přehled o této problematice.
Ovce jsou společně s kozami nejstarším domestikovaným druhem na planetě a vynikají nenáročností, mírnou povahou a mnohostrannou užitkovostí. Chov ovcí má svá specifika, které chovatelé musí respektovat. Dobrý ukazatel vhodnosti či nevhodnosti užité technologie chovu, zdravotního stavu nebo pohody zvířat jsou projevy jejich chování. Zároveň je kladen velký důraz na welfare zvířat.
Práce se zabývá druhy pastevní techniky a jejich vhodnosti pro chov ovcí. Jsou popsány faktory, které chov ovcí ovlivňují. Zaměřuje se hlavně na pastevní chov, který je nejvhodnější, protože uspokojuje jak etologické a fyziologické potřeby ovcí, tak i minimalizuje práci a zvyšuje výnosy. Dále se zabývá jednotlivými životními projevy ovcí, jako jsou příjem potravy a vylučování, přežvykování, chůze, odpočinek a spánek. Těmito jednotlivými úkony tráví ovce celý den. Zvlášť se práce věnuje reakcím na stresové zátěže, vlivům stresu a možným alternativním řešením, jak stresující faktory eliminovat. Dále se práce věnuje sociálnímu a sexuálnímu chování. Sexuální chování má rozhodující význam, ovlivňuje přímo plodnost a následnou porodnost, což je hlavní faktor ekonomické rentability. Poměrně velká část práce je věnována vztahu bahnice a jehněte, od porodu až do odstavu. Popisuje průběh laktace, chování bahnice k jehněti, hravé chování jehňat a následný odstav. Část práce je věnována komfortnímu chování a termoregulaci. Poslední část se zabývá smyslovými vlastnostmi ovcí- zrakem, sluchem, čichem, chutí a hmatem.
|
|
Znalost dětí o křesťanství na Základní škole Švabinského v Sokolově
Jandejsková, Olga ; Eliáš, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
Resumé Název bakalářské práce: Znalost dětí o křesťanství na Základní škole Švabinského v Sokolově Jméno autorky: Olga Jandejsková Bakalářská práce se zabývala problematikou znalostí dětí na vybrané základní škole. Byla vybrána škola v České republice, která se nalézá v prostředí, jenž po druhé světové válce a zejména v době komunistické totality již nenavázalo na křesťanské kořeny. Je to prostředí lhostejné pro působení křesťanské víry. Vybrána byla tedy škola v západních Čechách. Škola na které průzkum probíhal, je Základní škola Švabinského v Sokolově. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké znalosti mají děti na Základní škole Švabinského v Sokolově. Struktura práce měla čtyři části. V první části bylo popsáno prostředí, v kterém se základní škola nalézá. Druhá část je zaměřena na dotazník, který žáci školy vyplňovali. Jde o dotazník, jehož otázky se opíraly o učení Katechismus katolické církve. V třetí části bylo popsáno, jak byl dětem dotazník zadáván, a jaké byly reakce dětí při zadávání. A nakonec ve čtvrté části byly shrnuty výsledky dotazníku. Byly porovnávány výsledky vzhledem k věku dětí, byly porovnávány typy otázek, v kterých byly děti nejsilnější a naopak. Dále byly nastíněny výsledky ve vztahu k pohlaví, školním výsledkům, místa bydliště či k jejich osobní víře. Závěrem lze konstatovat, že...
|
host ::
