|
Projekt otevření diskontní prodejny ve Staré Boleslavi
Nováková, Jitka ; Fuchs, Jan (vedoucí práce) ; Cimler, Petr (oponent)
Práce se zabývá možností otevření maloobchodní provozní jednotky potravin diskontního typu na předem určené lokalitě města Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. V teoretických částech je popsána maloobchodní síť v České republice, je zde vysvětlena typologie maloobchodních jednotek a také faktory, které fungování maloobchodních jednotek ovlivňují. Teoretické části se také zaměřují na nákupní chování spotřebitele v ČR, a co ho ovlivňuje. Praktická část se věnuje analýze maloobchodní sítě Brandýsa nad Labem - Staré Boleslavi. Práce vyhodnocuje výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na nákupní zvyklosti a preferovaný způsob nakupování obyvatel jmenované lokality.
|
|
Vliv horizontální a vertikální struktury biotopů na diverzitu ptáků
Schovánková, Hana ; Šímová, Petra (vedoucí práce) ; Moudrý, Vítězslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem horizontální a vertikální struktury biotopů na biodiverzitu ptactva České republiky na lesních a otevřených lokalitách. Model vertikální struktury byl vytvořen z digitálního modelu povrchu ČR 1. generace a z digitálního modelu reliéfu ČR 5. generace, informace o horizontální struktuře byly získány analýzou leteckých snímků. Z těchto dat byly pak zjištěny jednotlivé parametry. Následně bylo zkoumáno, které z těchto parametrů a jakým způsobem ovlivňují diverzitu ptactva. Na obou typech lokalit byla s rostoucí diverzitou vertikální struktury zjištěna i rostoucí diverzita ptactva, s rostoucí horizontální diverzitou však signifikantně rostla pouze diverzita ptactva otevřených ploch. Vliv dalších charakteristik byl na diverzitu ptactva lesních a otevřených ploch většinou odlišný, ale pro oba typy lokalit měla pozitivní vliv například délka okrajů jednotlivých kategorií krajinného pokryvu nebo hustota okrajů jednotlivých výškových kategorií. Další součástí práce bylo zjistit, zda by vertikální charakteristiky biotopů mohly mít vliv na predikci výskytu vybraných ptačích druhů. Výsledky se u lesních i otevřených biotopů lišily, přesto bylo u obou typů lokalit zjištěno možné využití jak horizontálních tak vertikálních proměnných.
|
|
Literární rešerše na téma lišejníky vřesovišť v České republice
Vopatová, Lenka ; Kocourková, Jana (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsou excerpovány informace z publikovaných materiálů o lišejnících na vřesovištích České republiky a údaje týkající se výskytu lišejníků jsou doplněny o popis typů vřesovišť (nížinných, podhorských a alpínských) nacházejících se na daném území. Za účelem porovnání biodiverzity lišejníků v různých typech vřesovišť jsem vyhodnotila faktory podmiňující a ovlivňující jejich výskyt na různých substrátech, jako na pískách, na hadcích, či jiných substrátech. Získané informace jsou doplněny, do komentovaného seznamu lišejníků, s popisem lokalit výskytu a substrátů.
|
|
Zavádění procesního řízení v podniku
Večerka, Jan ; Štůsek, Jaromír (vedoucí práce)
Jako téma své diplomové práce jsem si vybral: Implementace procesního řízení ve firmě. Důvod výběru je prostý, v roce 2010 jsem nastoupil do firmy, ve které pracuji do dnes, jako systémový administrátor do malého týmu. Naše firma je německá firma a její hlavní zaměření jsou hardwarové a softwarové řešení v oblasti bankomatů, pokladen a dalších různých platebních metod. S postupem času se trh začal naplňovat a už nebyl moc velký prostor pro prodej bankomatů v tak velké míře, aby si firma zachovala růst. Bankomaty a platební řešení se totiž neobnovují častěji než za pět až deset let. Firma si uvědomila, že pokud chce zůstat na trhu dále a být zisková a udržet si růst, musí se zaměřit také na přidružené služby. Tímto způsobem by firma si navíc firma vytvořila další spojení do společností, kterým prodávala hardware a pak by jim mohla nabízet další a další služby. Ať už služby standardizované nebo služby ušité na míru.
Na začátku to byly služby spíše garážového typu a služby byly poskytované menším týmem kde existoval přímý vztah mezi tímto týmem a zákazníkem nebo lidmi ze servise delivery. Když nějaká služba nefungovala, častokrát to bylo ohlášené emailem nebo přímo telefonicky napřímo operačnímu týmu přímo od zákazníka.
S postupem času došlo ke zvýšení objemu zákazníků a poskytovaných služeb a s tím také množství problémů a incidentů. Management si uvědomil, že tento způsob poskytování služeb už není dále udržitelný a proto bylo v Praze vytvořeno oddělení, které by nastavilo procesy jakými je incident, problem, change management a s postupem času i další důležité procesy. Zvoleným frameworkem se stal ITIL.
V této práci bych se chtěl zaměřit na způsob, jakým byl tento proces nastartován a jakým způsobem to stále pokračuje. Jaké obtíže musel překonat a jaký v průběhu let byl posun.
V závěru práce se zaměřím na shrnutí, jak daleko jsme se dostali za pět let od započatí implementace těchto procesů a z jaké úrovně vyspělosti procesů jsme se dostali do současné úrovně.
|
|
Chov koní plemene Appaloosa a možnosti jejich využití
Zuzjaková, Eva ; Neumann, Cyril (vedoucí práce) ; Starostová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce je souhrnem základních informací o chovu a využití koní plemene appaloosa. Charakteristickým znakem plemene je atraktivní zbarvení srsti, způsobené souborem genů označovaným jako leopard complex (Lp). Proto je nejprve zmapován výskyt tohoto barevného vzoru v populaci rodu equus. Přítomnost Lp byla prokázána již u pravěkých koní, jejichž portréty byly objeveny na mnoha jeskynních malbách. V době domestikace získala barva koní pro člověka zvláštní význam. Koně se stejným barevným vzorem, který mají dnešní appaloosy, jsou zobrazeni v hrobkách Keltů, Skýtů a Etrusků v Evropě, stejně jako na nádobách a nástěnných malbách čínské a egyptské kultury. Významný chov skvrnitých koní je také doložen ve Ferganském údolí ve východním Uzbekistánu. V 16. století se v celé Evropě velmi rozšířil starošpanělský typ koní, kteří byli hojně chováni i ve variantě strakošů. Tito koně se následně dostávali se španělskými osadníky do Ameriky, kde z nich indiáni kmene Nez Perce vyšlechtili dnešní appaloosy.
Dále je v práci věnován prostor organizaci chovu appaloos, která spadá kompletně do kompetence Appaloosa Horse Clubu v USA. Uveden je plemenný standart a charakteristické znaky, kterými jsou barevná srst, skvrnitá kůže, viditelná bělima očí a pruhovaná kopyta. Popsáno je též sedm jednotlivých typů zbarvení a tři varianty registrace.
Výrazným problémem chovu appaloos je výskyt dědičných onemocnění. Zde je uvedeno pět nejzávažnějších. Je to CSNB, noční slepota koní spojená s výskytem homozygotně dominantní varianty Lp. HYPP, hyperkalemická periodická paralýza svalů, která způsobuje svalové křeče postižených jedinců a do chovu se dostala prostřednictví zástupců plemene quarter horse. Stejně jako další uvedené onemocnění. HERDA, lokální kožní asténie koní, která způsobuje nevratné poškození namáhané kůže. Dalším závažným onemocněním je PSSM, polysacharidová myopatie koní, která je jednou z mnoha myopatií vyskytujících se u koní. Poslední popsané onemocnění je letální GBED, u kterého postiženým hříbatům chybí enzym GBE, který je nutný pro syntézu a skladování glykogenu. I přes zlepšující se opatření se tyto nemoci zatím nedaří z chovu odstranit.
Dále jsou v práci uvedeny možnosti využití appaloos jako koní sportovních, rekreačních a pracovních a popsán systém závodů a jejich hodnocení.
|
|
Porovnání antivirových programů
Papica, Jiří ; Havránek, Martin (vedoucí práce) ; Benda, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním vybraných antivirových programů a následného vybráním nejvhodnějšího z nich pro daný počítač.
Práce se skládá ze dvou částí. První část práce se zabývá počítačovými viry a malware, které jsou dále rozděleny podle různých typů a hledisek. Kromě problematiky počítačových virů jsou dále popsány antivirové prostředky a mechanismy, jako například firewall či heuristická analýza. Na konci teoretické části jsou stručně popsány základní hardwarové součásti počítače, na které se následně zaměří měření a testování kritérií.
Druhá část práce obsahuje stanovení vlastností antivirových programů, stanovení kritérií pro jejich hodnocení a samotné měření zvolených kritérií. Kritéria byly zvoleny následovně, a to Cena, doba konvertování videa v programu Sony Vegas Pro, doba konání GPU benchmark, doba konání CPU benchmark a efektivnost antivirových programů v reálném prostředí. Hodnoceny byly tyto antivirové programy: Eset Smart Security 9, Norton Security Deluxe, Avast! Internet Security a Kaspersky Anti-Virus. Naměřené hodnoty byly převedeny na body a následně zaneseny do paprskových grafů. Z tabulek a grafů na závěr vyšlo doporučení nejvhodnějšího antivirového programu pro daný počítač.
|
|
Některé rozdíly v biologii a v chování druhů gorila východní (Gorilla beringei) a gorila západní (Gorilla gorilla)
Kotýnková, Nicola ; Kracíková, Olga (vedoucí práce) ; Tománek, Pavel (oponent)
Rod Gorilla se dělí na 2 druhy, pod které celkem spadají 4 poddruhy a 1 neuznaný poddruh.
Gorily jsou největší recentní primáti a jako linie se oddělily od čeledi Hominidae před osmi miliony lety.
Tyto populace se vyskytují v devíti afrických zemích a jsou od sebe odděleny lesem Kongo.
Jako nejvíce vyvinutý smysl mají zrak. Tělo mají přizpůsobeno ke kotníkochodectví a jejich končetiny jsou přizpůsobeny k úchopu, díky pohyblivým ramenům a dlouhým pažím. Mají mohutné tělo s robustní lebkou a zuby s hrbolky, které zpracovávají tuhou potravu.
Gorily vynikají výrazným pohlavním dimorfismem, který se vyznačuje různou velikostí těla.
Díky rozmnožování vzniká rozsáhlá rozmanitost uvnitř druhů v jednotlivých strategiích, které napomáhají zvyšovat fitness. Dominantní samci se páří s pohlavně dospělými plodnými samicemi, zatímco samci s nižším postavením se převážně páří s mladšími samicemi, které ještě nejsou plodné. Oproti tomu, je v rodinných skupinách vždy jen jeden stříbrohřbetý samec, se kterým se samice páří.
Gorily vykazují podstatné rozdíly ve stravovacích zvyklostech. Potravní rozdíly mezi druhy a poddruhy goril, jsou hlavně kvůli dostupnosti potravin. Gorily jsou považovány za herbivorní i frugivorní živočichy.
Gorilí skupiny jsou polygenní. S jedním dominantním stříbrohřbetým samcem, několika samicemi a jejich potomky, tvoří kohezivní skupinu.
Každou noc vytváří hnízdo na spaní, které se liší lokalitou a stupněm výstavby.
Komunikují mezi sebou prostřednictvím sluchových, vizuálních a chemických signálů. Využívají ke komunikaci přibližně 102 typů gest a 17 typů zvukových signálů.
U divokých goril je použití nástroje vzácností, proto převážně používají k získání potravy z obtížných zdrojů nejčastěji své tělo. Zatímco gorily v zajetí používají nástroje úspěšně.
Kvůli ochraně před predátorem se samice se sdružují se samci, kteří je ochrání.
|
|
Nálezy lidských kosterních pozůstatků na sídlištích mladší a pozdní doby bronzové ve středních Čechách
Malyková, Drahomíra ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Stloukal, Milan (oponent) ; Smejtek, Lubor (oponent)
Pohřbívání a nakládání s těly zemřelých patří mezi specifické projevy lidské kultury a zkoumání archeologických pramenů funerálního charakteru může významným způsobem rozšířit naše vědomosti o způsobu života a náboženských představách pravěkých populací. Mezi jednu ze základních otázek, které si evropské bádání klade, patří výskyt lidských kosterních pozůstatků a pohřbů v areálech soudobých sídlišť. Jde o jev vyskytující se v mnoha různých formách, který má značné geografické rozšíření a je možné se s ním setkat téměř ve všech etapách pravěkých dějin. Problematika tohoto typu nálezů je značně různorodá a je možné jí sledovat z mnoha úhlů pohledu, které leckdy zároveň slouží jako uměle vytvořená dělící kritéria (například charakter a funkce objektu, forma uložení a kompletnost skeletu, pohlaví a věk zemřelých jedinců, jejich počet v objektu, prezence či absence případné hrobové výbavy nebo identifikace násilných zásahů na kostech). Z důvodů nutnosti evidence vysokého počtu prozkoumaných lokalit a velkého množství získaného materiálu byl ke zpracování v rámci této disertační práce zvolen materiál pocházející z mladší a pozdní doby bronzové, tedy materiál knovízské a štítarské kultury, s geografickým omezením na Středočeský kraj. Je logické, že v případě výběru určitého geografického prostoru je bádání...
|
|
Systém polních a lesních cest v katastrálním území Suchovršice
Jansa, Petr ; Zilvar, Josef (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Práce se zabývá sítí polních a lesních cest v katastrálním území Suchovršice a navrhuje doplnění sítě polních cest.
V teoretické části práce je shrnuta historie polních a lesních cest. Dále je uvedeno rozdělení polních i lesních cest dle příslušných norem ČSN. Další část se věnuje údržbám, opravám a rekonstrukcím polních a lesních cest. Jsou nastíněny možnosti financování výstavby nových cest. Následuje popis nejdůležitějších objektů na polních a lesních cestách.
V praktické části práce je vymezeno zájmové území včetně širších územních vztahů. Poté jsou popsány stávající polní a lesní cesty v zájmovém území, které byly zakresleny do mapy cestní sítě. Tato mapa je výsledkem provedeného podrobného terénního průzkumu. Na základě zdigitalizované mapy stabilního katastru je popsána cestní síť v roce 1840. Díky tomu mohly být porovnány cestní sítě ve dvou různých časových etapách. Stávající systém polních a lesních cest je zhodnocen. Pro hodnocení jsou vypočítány hustoty obou typů cest v zájmovém území. Vypočítané hustoty polních a lesních cest jsou posouzeny s průměrnou hustotou cest v České republice. Hustota polních i lesních cest v řešeném území je vyšší než celorepublikový průměr. To lze vysvětlit typem reliéfu, který odpovídá pahorkatinnému typu. Celkově lze říci, že počet a délka cest je dostatečná. Nedostatečná je však hustota lesních odvozních cest. Problematický je také technický stav polních cest v řešeném území.
V návaznosti na provedenou analýzu historické a stávající cestní sítě je navrženo doplnění polních cest v rámci pozemkových úprav. Pozemkové úpravy právě v katastrálním území. Suchovršice probíhají a návrh cest může být využit pro zpracování Plánu společných zařízení.
|
|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče.
Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984).
Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha.
Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově.
V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015).
Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.
|
host ::
