|
Kontaminace rizikovými prvky na Kutnohorsku a možnosti jejího využití v paleoenvironmentálním výzkumu
Horák, Jan ; Hejcman, Michal (vedoucí práce) ; Jaromír, Jaromír (oponent)
Dizertace se zaměřuje na využití kontaminace rizikovými prvky jako stratigrafického markeru v paleoenvironmentálním výzkumu. Kontaminace není studována sama o sobě, ale je vnímána jako prostředek k interpretaci sedimentárních záznamů historických jevů a událostí. Nese informace o původu kontaminace, o kontaminační aktivitě, či o vývoji krajiny.
Kutnohorsko (střední Čechy, 49°57'0.170"N, 15°15'59.877"E) je region s významnou historickou těžbou, která trvala především v době od 13. do 16. století. Později se vracely sporadické pokusy o obnovu těžby, víceméně neúspěšné. Výraznější návrat proběhl ve druhé polovině 20. století. Je tedy vysoce pravděpodobné, že kontaminanty zde budou moci být využity jako stratigrafické markery. Během výzkumu byly využívány především As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Pb, V a Zn, neboť patří mezi nejčastější prvky analyzované obecně i v rámci kutnohorského regionu.
Cíle práce jsou:
Charakterizovat kontaminaci v regionu a odpovědět na tyto otázky:
- Jsou některé rizikové prvky pro zdejší kontaminaci charakteristické?
- Pokud jsou, projevují se (prostorově, sedimentárně apod.) stejně, nebo různě?
- Je případná různorodost prostorově vázaná? Je vázaná na konkrétní krajinné prvky?
- Je případná různorodost vázaná na nějaké konkrétní aktivity?
Využít zjištěné poznatky v konkrétních situacích:
- Je možné využít kontaminaci rizikovými prvky jako stratigrafický marker ve fluviálních sedimentech?
- Jak interpretaci konkrétních situací ovlivňuje celkový kontext kontaminace v regionu
Jádrem výzkumu je metaanalýza kontaminačních dat z regionu (data pocházejí jak z našich výzkumů, tak i z dalších studií). Výsledky nepřinesly pouze základní charakteristiku kontaminace v regionu, ale i zásadní poznatky o její struktuře. Pouze As, Cd, Cu, Pb a Zn jsou spojeny s těžební a hutní činností. Ostatní prvky - jak koncentrací, tak rozšířením - jsou těmito činnostmi neovlivněny. Byla rovněž odhalena vazba As a Cd spíše na těžbu, kdežto Cu, Pb a Zn na hutnickou aktivitu. Obě skupiny byly jinak prostorově distribuované. Srovnání výpovědi koncentrací a clr-transformovaných hodnot přineslo další zajímavé výsledky. Tato transformace je pro interpretaci geochemických dat v prostoru zásadní.
Studován byl i prostor soutoku řek Klejnárky a Labe. Kontaminace je zde stále patrná, ale diverzita mezi kontaminanty již nikoliv. Soutok koncentrace silně nařeďuje, takže není snadno rozeznatelná v dalších úsecích toku. Nicméně i zde clr-transformace přinášejí detailnější pohled.
Byly rovněž provedeny analýzy dvou vertikálních profilů. Ukázalo se, že interpretovat data z jednoho profilu může být riskantní, pokud není zahrnut regionální kontext. V jednom z profilů dochází ke smíšení dvou odlišných geochemických populací (z hlediska statistiky). Kontaminace tak působí jen jako jeden faktor. Tato lokalita je vhodná pro statistická testování míchání dvou populací, identifikaci odlehlých hodnot apod.
|
|
Bionomie a fyziologie skladištního roztoče Tyrophagus putrescentiae (Acari: Acaridida)
Rybanská, Dagmar ; Ryšánek, Pavel (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
Potraviny kontaminované roztoči jsou nepřijatelné z ekonomického hlediska i zdravotního rizika. Tyrophagus putrescentiae (Shrank, 1781) je kosmopolitní roztoč, který preferuje potraviny s vysokým obsahem tuku a proteinů. Je převládajícím druhem roztoče napadající krmiva pro psy, která se tak stávají novým zdrojem alergenů v domácnostech. Výsledky této studie potvrdily, že potrava s vysokým obsahem tuků a proteinů zvýší populační růst roztočů, ve srovnání s potravou s vysokým obsahem sacharidů. Tato studie umožní lépe predikovat výskyt a růst roztočů v různém prostředí a vyhodnotit strategie týkající se prevence kontaminace.
Exkrementy roztočů představují nebezpečnou směs alergenů pro člověka i zvířata a výsledky práce zvyšují význam alergenů detekovaných v exkrementech. Zjištěná symbiotická interakce roztoče s B. cereus má velký medicinální význam.
|
|
Vliv jakosti na konkurenceschopnost mléka a mléčných výrobků
Hrubá, Renata ; Kovářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Čechura, Lukáš (oponent)
Globalizace stále vyžaduje nové chápání efektu postoje při rozhodování subjektů, zejména když regionální rozdíly vyplývají z různých kulturních a sociálních norem. Informační chování je částí behaviorální ekonomie, která vysvětluje rozhodování aktérů -- spotřebitelů, podnikatelů či politiků; za omezené podmínky racionality. Východiskem se pro mnohé stává nákup čerstvých potravin z ČR, nejlépe z místních tzv. rodinných farem. Hlavním cílem disertační práce bylo ověření účinnosti zvoleného modelu v podmínkách České republiky, především z hlediska doplnění empirické části behaviorální ekonomie, týkající se chování subjektů za informační nejistoty a za normálních okolností. Tedy na nepřímý efekt vnímání informací o potravinách. Tato problematika v posledních letech nabývá na významu ve vyspělých státech i v ČR. Pravděpodobnost "nevyhledávat požadované informace" je u subjektů s negativním postojem ke globálním otázkám (cca 30 %) vyšší, než u subjektů s pozitivním postojem (cca 1 %). Změna postoje se projeví snížením pravděpodobnosti "nevyhledávat informace" (o 30 %) a současně zvýšením pravděpodobnosti "informace vyhledávat" (o 60 %). Jinými slovy změna postoje v souvislosti s potravinami má velmi významný vliv na chování subjektů (tzv. spillover efekt). Významné jsou výsledky predikce rozhodování v podmínkách informační nejistoty, kde změna postoje k biologické bezpečnosti, původu suroviny a technologii výroby je spojena s relativní změnou chování. Se změnou postoje se sníží pravděpodobnost někdy si koupit potraviny za nejasných informací (o 15 %) a zvýší se pravděpodobnost kupovat si potraviny s jasnými informacemi (o 17 %). Vztahy byly identifikovány pomocí regresního vícekriteriálního modelu pro ordinální proměnné a vícerozměrné korespondenční analýzy. Empirické výzkumy chování v podmínkách nejistoty jsou dlouhodobě prováděny, dosud aplikované metodiky se však značně liší. Propojením teorie plánovaného chování a teorie informací studie doplnilo problematiku behaviorální ekonomie v teoretické oblasti. Přínosem je tedy i metodologický přístup modelu.
|
|
Jídlo a jeho sociální kontext (případ vybraných žáků základní školy)
Hogenová, Hana ; Lošťák, Michal (vedoucí práce) ; Zagata, Lukáš (oponent)
Jídlo a jeho sociální kontext patří v současnosti ke stále častěji studovaným tématům v souvislosti s dětmi. Zdá se, že rodinné prostředí ovlivňuje stravovací návyky dětí a ty se pak odráží v dalších oblastech jejich sociálního života, jakými je například začleňování do kolektivu vrstevníků. Proto cílem práce bylo zjistit, jak u skupiny 25 žáků druhé třídy jedné litvínovské základní školy rodinné prostředí jednotlivých žáků ovlivňuje jejich stravovací návyky a jak se tito žáci začleňují do kolektivu své třídy. Zvolenou metodou bylo zúčastněné pozorování dětí, které se uskutečnilo v průběhu jejich školního hromadného stravování (svačina a oběd). Rodinné stravovací návyky žáků byly určeny prostřednictvím otázek, které byly postaveny na Likertově postojové škále. Dále byl pro každého žáka určen socioekonomický status jeho rodiny a každému žákovi bylo přiděleno skóre na stupnici oblíbenosti.
Na sledované skupině se podařilo některé rozdíly ve stravovacích návycích propojit se socioekonomickým profilem jejich rodin. Žáci z rodin s vyšším socioekonomickým profilem přikládají větší váhu společnému jídlu při rodinných oslavách, jejich svačiny jsou bohatší a na přípravě jídla pro děti participují otcové nebo partneři matek. U rodin s nižším socioekonomickým profilem byl naopak zaznamenán snížený zájem o kvalitu stravování dětí. I když se ukazuje, že jídelní strategie oblíbených a neoblíbených žáků se od sebe liší, nepodařilo se oblíbenost v kolektivu prokazatelně propojit se socioekonomickým statusem rodin. Oblíbenost v kolektivu 2. třídy spíše souvisí s pohlavím žáků.
|
|
Vybrané faktory ovlivňující výkonnost dostihových koní
Jirásková, Petra ; Vostrý, Luboš (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Cílem práce byl výběr nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících výkonnost dostihových koní a následná analýza vlivu vybraných faktorů na výkonnost dostihových koní v České republice. Vědeckou hypotézou pak bylo, že získané databáze umožní přesnou analýzu vlivu vybraných faktorů (pohlaví, věk, roční období narození a jiné) na výkonnost dostihových koní v České republice.
Výkonnost koní závisí na větším množství faktorů, které je možné rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou faktory vnitřní (genetické předpoklady, tělesná stavba, konstituce, temperament a charakter) a druhou skupinou jsou faktory vnější, to znamená ovlivněné prostředím a na koni nezávislé. Podmínky prostředí se podílí spolu s genotypem na výkonnosti koní největší měrou.
Vnějších faktorů je celá řada a patří mezi ně například období narození, hmotnost při narození, odchov hříběte, preventivní péče o zdraví, výživa, pohybový režim, trénink, podmínky daného dostihu, vliv věku a vliv pohlaví.
Tato práce měla za cíl vyhodnotit vliv vybraných faktorů na výkonnost. Jako základní ukazatel výkonnosti jednotlivých koní byl použit generální handicap, který je ohodnocením výkonu koně v dostizích v daném roce. Pro vytvoření databáze sledovaných koní byly využity údaje získané z internetového portálu Jockey clubu České republiky. Výchozí databáze koní byla vytvořena v programu Excel, ve kterém byly rovněž provedeny některé výpočty a zhotoveny grafy. Vlastní statistické zpracování proběhlo v programu R.
Postupně byl vyhodnocován vliv ročního období narození, pohlaví a věku na výkonnost. Bylo zjištěno, že u dvouletých koní má období narození významný vliv na věk při prvním startu v dostizích (čím byli koně narození později, tím dříve byli schopní jít na start dostihu). Dále byla nalezena souvislost mezi výší výher v dostizích a pohlavím u dvouletých koní, kde dosáhly vyšších výher klisny. U klisen byl také zjištěn nižší počet dní od narození do prvního startu v dostihu. Zajímavá souvislost byla zjištěna mezi věkem při prvním startu a výší generálního handicapu (absolvování prvního dostihu ve dvou letech mělo pozitivní vliv na výši handicapu ve věku tří let).
|
|
Historicko-demografický vývoj farnosti Bzenec
Mrazík, Dalibor ; Slaboch, Martin (vedoucí práce) ; Alice, Alice (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o historicko demografickém vývoji malého jihomoravského městečka Bzence, ležícím v úrodné a vinicemi poseté krajině Dolnomoravského úvalu. Historicko demografickým vývojem se v tomto případě rozumí populační a společenský vývoj dané obce, opírající se především o statistiky narozených, oddaných a zemřelých obyvatel, kteří byli zaevidováni v záznamech matričních knih narozených, oddaných a zemřelých, jež vedla bzenecká farnost. Dalšími údaji, které jsou v této práci zkoumány, jsou data o celkovém vývoji obyvatel Bzence, povoláních, která vykonávaly, ale i mužských a ženských křestních jménech a příjmeních. Cílem diplomové práce bylo tedy vytvořit jakýsi souhrnnější obraz o populačním trendu dané doby na jihu Moravy, celkově mezi lety 1850 až 2014, kdy byl počet narozených dětí zjišťován v letech 1855 až 1904, počet oddaných mezi lety 1883 až 1932, počet zemřelých mezi roky 1867 až 1916 a všechny tyto údaje byly orámovány celkovým vývojem populace ve výše zmíněných 164 letech, 1850 až 2014. Obecnějším a vedlejším cílem práce též bylo seznámit širší veřejnost s městem Bzenec, a uvést ho tak do obecnějšího povědomí, dále s matrikami a bádáním (nejen) v archivech a zvýšit tak zájem lidí o studium naší historie, jež by dle přání autora mohlo vést k lepšímu poznání a chápání naší minulosti. Ne nadarmo se totiž říká, že pokud chceme pochopit přítomnost, musíme nejdříve začít rozumět minulosti. Praktická část práce, zmiňovaná výše, je podpořena částí teoretickou, která se zabývá především matrikami, městem Bzenec, ale i obřady spjatými s narozením, vdavky a úmrtími.
|
|
Druhová rozmanitost zvířat prehistorických skalních maleb
Sjahrirová, Nicole ; Hejcmanová, Pavla (vedoucí práce) ; Sýkorovský, Dalibor (oponent)
Pojem skalní umění představuje prehistorická, historická i současná zobrazení vytvořená na skalním povrchu nebo na volných kamenných blocích. Reprezentuje důležité historické dědictví pro lidstvo a je důležitým prostředkem komunikace i součástí duchovního života, může mít tedy spirituální význam či je spjaté se společností lovců a sběračů. Datování skalního umění je velice složité a nelze tedy určit přesný rok vzniku. Nejstarší umění bylo vytvořeno lidmi během prehistorické doby kamenné. Skalní malby se objevují po celém světě, já se zaměřila na americký kontinent konkrétně na Severní Ameriku a Mexiko.
Hlavním cílem práce bylo popsat rozmanitost živočišných druhů na prehistorických skalních malbách, speciálně v návaznosti na život s volně žijícími zvířaty a začínajícím zemědělstvím v Severní Americe a Mexiku. Na základě již zpracovaných informací o skalních malbách, které jsem získala z odborných zdrojů, jsem vytvořila databázi s padesáti různými skalními malbami se zoomorfními motivy. Jednalo se o 25 lokalit, a to především ze západní části Spojených států amerických. Bylo identifikováno 12 druhů zvířat, přičemž jednoznačně převažuje ovce tlustorohá (Ovis canadensis), která měla pro život prehistorických indiánských kmenů velký význam. Díky vytvořené databázi byl stanoven index diverzity v Severní Americe a Mexiku dle Shannonova indexu diverzity. Hodnota Shannonova indexu byla 1,5478, to znamená, že diverzita zvířat v Severní Americe a Mexiku na padesáti shromážděných malbách byla určena jako nízká. Dále byl Shannonův index určen i pro jednotlivé regiony. V diskuzi jsem se zaměřila na zastoupení a počet jednotlivých druhů ovce tlustorohé dnes ve srovnání s minulostí a dále na význam divokých ovcí pro prehistorické národy.
|
|
Úloha zemědělství v péči o historické horské louky v oblasti Sklenářovic
Wolfová, Tereza ; Vaněk, Jindřich (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Cílem této bakalářské práce je informovat o problematice degradace horských luk, která započala odsunem německého obyvatelstva z pohraničí po druhé světové válce. Nikdo se nechtěl stěhovat do těžkých podmínek horských oblastí a z toho důvodu na území Krkonoš zaniklo mnoho obcí a mezi nimi i vesnice Sklenářovice. Tato obec má zajímavou historii, jako například těžbu zlata, která v minulosti probíhala na celém území rýchorského masivu, kde se Sklenářovice nacházejí. Proto je součástí bakalářské práce i souhrn nejvýznamnějších historických událostí této malé horské vesnice na Trutnovsku. Důležitou částí je také popis současné situace tohoto území a nastínění budoucích plánů. Všechny informace pochází z odborné literatury a dalších informačních zdrojů.
Odsun obyvatelstva neměl dopad jen na samotnou obec, ale především na okolní krajinu, která bez kvalitní a svědomité práce hospodářů pomalu upadala. Naši předci na loukách prováděli pravidelnou seč a chovali hospodářská zvířata, která se pásla na pastvinách. To vše loukám a pastvinám prospívalo a druhová diverzita se nejen ve Sklenářovickém údolí stala velmi pestrou a rozmanitou. Po druhé světové válce se však o louky neměl kdo starat nebo lidé netušili, jak správně o louky pečovat, a proto se začaly postupně měnit a zarůstat plevely a náletovými dřevinami. Během dalších let se zde staly různé události, jako například zalesňovací brigády či fungování pastvinářského družstva a státního statku, ale to vše ještě více zhoršovalo kvalitu místních luk.
Až v 90. letech se situace začíná obracet k lepšímu, protože si lidé začínají uvědomovat, že je potřeba návrat k původnímu způsobu hospodaření, aby byla znovu oživena přírodovědná a krajinářská hodnota tohoto území. Vzniká mnoho programů na obnovu původní krkonošské krajiny, většinou pod vedením Správy Krkonošského národního parku. V této práci je uvedeno, jak správně obhospodařovat louky, aby byla zachráněna jejich druhová rozmanitost, a zároveň v ní jsou přiblíženy chráněné biotopy v této oblasti.
|
|
Analýza praktické části závěrečných zkoušek na konkrétní střední odborné škole
Volfíková, Marcela ; Kříž, Emil (vedoucí práce) ; Hrušková, Eva (oponent)
Cílem mé práce na téma Analýza praktické části závěrečných zkoušek na
konkrétní střední odborné škole je rozbor jednotlivých částí závěrečné zkoušky dle
jednotného zadání a porovnávání dosažených výsledků. Šetřením prokazuji přínos
ve vzdělávání zavedením jednotného zadání. Šetření je uskutečněno na konkrétní
střední odborné škole u oboru vzdělání s výučním listem, Kuchař číšník 65 51
H/01. Zkoumanou cílovou skupinou jsou žáci 3. ročníku konajících závěrečnou
zkoušku ve školním roce 2013/14 a 2014/15. Teoretická část je zaměřena na vývoj
a zavedení nového modelu závěrečné zkoušky. Dále jsou v této části popsány
důvody reformy závěrečné zkoušky a začlenění nových prvků. Zdůvodňuje se zde
vhodnost začlenění odborníků z praxe do tvorby jednotného zadání, související
s následným uplatněním absolventů daného oboru vzdělání s výučním listem na
trhu práce.
V praktická část je zaměřena na popis, organizaci a průběh jednotlivých
částí závěrečné zkoušky s širším rozborem její praktické části. Následně je
pracováno s výsledky jednotlivých zkoušek. Výsledky zkoumané problematiky
jsou vyjádřeny slovně v grafech a tabulkách. V závěru této části bakalářské práce
bylo uskutečněno dotazníkové šetření, jehož cílem bylo získání názorů
pedagogických odborných pracovníků na zavedení jednotného zadání. Daná
problematika úzce souvisí s přechodem absolventů do reálného pracovního
procesu, a proto byl proveden rozhovor s pracovníkem Úřadu práce. V této práci
bylo využito metod analýzy, dotazníkového šetření, rozhovoru.
|
|
Nezaměstnanost absolventů VŠ v Praze
Nguyenová, Hai Ly ; Steininger, Michal (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Bakalářská práce Nezaměstnanost absolventů VŠ v Praze je rozdělena na teoretickou a analytickou část. V teoretické části jsou vysvětleny a popsány základní pojmy týkající se nezaměstnanosti.
Analytická část je zaměřena na vývoj nezaměstnanosti v Praze mezi roky 2000 až 2014 a je také zkoumána nezaměstnanost v Praze podle vzdělání a pohlaví. Dalším bodem této části je porovnání míry nezaměstnanosti absolventů veřejných vysokých škol v Praze. Dále je zpracováno dotazníkové šetření, jehož cílem je zjištění, jaký byl hlavní důvod registrace na Úřadu práce u nezaměstnaných absolventů. Další otázky byly zaměřeny na to, zda respondenti při studiu pracovali a tím pak byli zvýhodněni před ostatními uchazeči, nebo jestli po studiu pracovali v oboru.
Výsledek analýzy ukazuje, že v Praze je nejnižší míra nezaměstnanosti (5,27 % za rok 2014) v porovnání s ostatními kraji ČR. Dále bylo zjištěno, že ženy mají vyšší míru nezaměstnanosti než muži. Analýza míry nezaměstnanosti podle vzdělání ukázala, že v průměru si nejlépe vedou na trhu práce absolventi VŠ (1,7 %) a naopak nejhůře lidé se základním vzděláním (13,73 %). Výsledkem dotazníkového šetření je, že největší příčinou nezaměstnanosti absolventů VŠ je nedostatečná praxe (51 %).
|
host ::
