|
|
Vliv jakosti na konkurenceschopnost mléka a mléčných výrobků
Hrubá, Renata ; Kovářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Čechura, Lukáš (oponent)
Globalizace stále vyžaduje nové chápání efektu postoje při rozhodování subjektů, zejména když regionální rozdíly vyplývají z různých kulturních a sociálních norem. Informační chování je částí behaviorální ekonomie, která vysvětluje rozhodování aktérů -- spotřebitelů, podnikatelů či politiků; za omezené podmínky racionality. Východiskem se pro mnohé stává nákup čerstvých potravin z ČR, nejlépe z místních tzv. rodinných farem. Hlavním cílem disertační práce bylo ověření účinnosti zvoleného modelu v podmínkách České republiky, především z hlediska doplnění empirické části behaviorální ekonomie, týkající se chování subjektů za informační nejistoty a za normálních okolností. Tedy na nepřímý efekt vnímání informací o potravinách. Tato problematika v posledních letech nabývá na významu ve vyspělých státech i v ČR. Pravděpodobnost "nevyhledávat požadované informace" je u subjektů s negativním postojem ke globálním otázkám (cca 30 %) vyšší, než u subjektů s pozitivním postojem (cca 1 %). Změna postoje se projeví snížením pravděpodobnosti "nevyhledávat informace" (o 30 %) a současně zvýšením pravděpodobnosti "informace vyhledávat" (o 60 %). Jinými slovy změna postoje v souvislosti s potravinami má velmi významný vliv na chování subjektů (tzv. spillover efekt). Významné jsou výsledky predikce rozhodování v podmínkách informační nejistoty, kde změna postoje k biologické bezpečnosti, původu suroviny a technologii výroby je spojena s relativní změnou chování. Se změnou postoje se sníží pravděpodobnost někdy si koupit potraviny za nejasných informací (o 15 %) a zvýší se pravděpodobnost kupovat si potraviny s jasnými informacemi (o 17 %). Vztahy byly identifikovány pomocí regresního vícekriteriálního modelu pro ordinální proměnné a vícerozměrné korespondenční analýzy. Empirické výzkumy chování v podmínkách nejistoty jsou dlouhodobě prováděny, dosud aplikované metodiky se však značně liší. Propojením teorie plánovaného chování a teorie informací studie doplnilo problematiku behaviorální ekonomie v teoretické oblasti. Přínosem je tedy i metodologický přístup modelu.
|
host ::
RSS.