|
Aplikace optimalizačních metod v hydrologickém modelování
Jakubcová, Michala ; Máca, Petr (vedoucí práce) ; Hanel, Martin (oponent)
Hlavním cílem optimalizačního procesu je nalezení optimálního stavu dané reality. Z mnoha možností je vybrána nejlepší varianta, čímž vzroste efektivita celého systému. Optimalizační technika byla aplikována v mnoha inženýrských problémech. V rámci hydrologického modelování je využita k odhadu nejlepší sady parametrů modelu, či k trénování umělých neuronových sítí.
Relativně novou optimalizační metodou je optimalizace rojem částic (PSO), která se vyznačuje malým množstvím parametrů pro nastavení a jednoduchou implementací. Původní algoritmus této metody byl mnoha autory modifikován. Důraz byl kladen na změnu způsobu inicializace částic v hejnu, aktualizaci topologie populace, přidání nového parametru do rovnice, či začlenění mechanismu promíchávání do algoritmu.
Modifikace PSO algoritmu zlepší provedení optimalizace, zamezí predčasné konvergenci a sníží výpočetní čas systému. Z těchto důvodů zahrnují hlavní cíle předložené doktorské práce navržení nové modifikace PSO metody s její implementací v programovacím jazyce C++. V práci bylo porovnáno a vyhodnoceno více PSO variant a nejlepší metody byly použity ve dvou hydrologických případových studiích.
První případová studie se zabývá použitím PSO algoritmů na inverzních problémech spojených s odhadem parametrů srážko-odtokového modelu Bilan. Ve druhé studii byly zkombinovány umělé neuronové sítě s PSO metodou pro předpověd´ vybraného indexu sucha.
Bylo zjištěno, že optimalizace rojem částic je vhodným nástrojem pro řešení problémů v rámci hydrologického modelování. Nejefektivnějšími PSO modifikacemi jsou varianty s adaptivní verzí váhovacího faktoru, které aktualizují rychlost částice během prohledávání vícedimenzionální řešené oblasti pomocí zpětné vazby.
Mechanismus promíchávání a přerozdělování částic do komplexů, ve kterých je samostatně spouštěn PSO algoritmus, také výrazně zlepšil provedení optimalizace.
Přínos této doktorské práce spočívá ve vytvoření nové PSO modifikace, která byla otestována na referenčních problémech a úspěšně aplikována ve dvou hydrologických případových studiích. Výsledky práce rozšířily využití PSO metody v reálných inženýrských problémech a všechny analyzované PSO algoritmy jsou k dispozici pro pozdější využití v rámci dalších výzkumných projektů.
|
|
Návrh a vyhodnocení aplikace tepelně vodivého geopolymeru ve vysokoteplotním úložišti energie za pomoci numerického modelování
Černý, Matěj ; Kuráž, Václav (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
V práci je vyhodnocen přínos nově vyvinutého materiálu tepelně vodivého geopolymeru (TVG) při skladování tepla ve vysokoteplotním úložišti energie. Text obsahuje rešerši způsobů ukládání energie s důrazem na ukládání ve formě tepla. Vyhodnocení přínosu tepelně vodivého geopolymeru bylo provedeno metodou matematického modelování. Jak experimenty, tak samotné modelování postupovalo od jednoduššího ke složitějšímu. Byl zdokumentován vývoj znalostí a instrumentace experimentů a jejich vyhodnocení. Díky matematickému modelování jsou analyzovány experimenty s jednoduchými horninovými vzorky, středně velký experiment s blokem granitu s umělou spárou vyplněnou TVG až po samotný prototyp tepelného úložiště. Byl prokázán pozitivní vliv TVG na distribuci tepla v akumulačním jádru úložiště. Získané znalosti byly použity k extrapolaci výsledků a byly předpovězeny možnosti ukládání a odběru tepla ze středně velkých úložišť.
|
|
Vliv živé hmotnosti na zastoupení androstenonu a skatolu v tukové tkáni u kanců
Poláčková, Miroslava ; Okrouhlá, Monika (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Cílem této práce bylo podat ucelený literární přehled a vyhodnocení výzkumu týkající se vlivu androstenonu a skatolu na živou hmotnost kanců, který je díky moderním trendům ožehavým tématem.
Na základě nové legislativy Evropské Unie bude v roce 2018 ukončena kastrace kanečků ve výkrmu prasat. Z tohoto důvodu se zkoumají nové možnosti výkrmu nekastrovaných jedinců.
Skatol je nepříjemně páchnoucí indolová sloučenina, která je tvořena v tlustém střevě prasat, později dochází k ukládání do tukové tkáně, což zapříčiňuje tzv. kančí pach.
Androstenon je steroid produkovaný Leydigovými buňkami varlat kanců, kdy část je vyplavována močí, částečně se akumulují ve slinách, pro stimulaci prasnic a část se akumuluje v tukové tkáni.
Chromatografická metoda vhodná pro detekci látek odpovídající za kančí pach byla vyvinuta na plynovém chromatografu s hmotnostním detektorem za použití chemických standartů.
Podle výsledků můžeme zhodnotit, že rozdíly mezi imunokastráty a kanci jsou minimální, nejen ve výkrmových ukazatelých, ale také ve výšce hřbetního tuku nebo růstu svalu musculus longissimus lumborum et thoracis. Jedinými se lišícími ukazateli jsou množství androstenonu a skatolu, které potvrzují, že výkrm do vyšších porážkových hmotností kanců je nerentabilní, protože množství těchto látek je mnohonásobně vyšší, než dovoluje evropská norma. Maso kanců je tedy nevyhovující a jsou mnohem lepší volbou imunokastráti.
Hypotézu, že má živá hmotnost vliv na zastoupení androstenonu a skatolu v tukové tkáni kanců jsme tak potvrdili.
|
|
Nové kryoprotektivní látky využitelné při konzervaci potenciálně probiotických bakterií rodu Bifidobacterium metodou lyofilizace
Vrabcová, Petra ; Killer, Jiří (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Probiotické bakterie rodu Bifidobacterium jsou používány především v mlékárenském a farmaceutickém průmyslu. Pro své pozitivní účinky na zdraví konzumenta jsou v pro(syn)biotických fermentovaných mléčných, sušených a lyofilizovaných produktech přítomné ve formě životaschopných buněk. Lyofilizace představuje jednu z nejrozšířenějších metod dlouhodobé konzervace bifidobakterií. Lyofilizační proces je náročný, avšak velmi žádoucí, a proto je stále nutné zkoumat nové kryo(lyo)protektivní látky, které účinněji ochrání mikrobiální kultury před negativními vlivy kryokonzervace a lyofilizace.
Cílem diplomové práce bylo otestovat různé směsi látek obsahující specifické oligosacharidy, které mají prebiotické vlastnosti, z pohledu jejich potenciálního kryo(lyo)protektivního účinku při procesu lyofilizace. Pro účely studie bylo vybráno dvanáct sbírkových kmenů bifidobakterií lidského a animálního původu. Jako potencionální kryo(lyo)protektiva byly použity roztoky na bázi 5x koncentrovaného TPY média s přídavkem FOS, 10% fruktooligosacharidy (FOS) a roztok na bázi prasečího mucinu, u kterých se v časových odstupech (po 30 dnech, 3 a 6 měsících) sledovala hodnota počtu životaschopných buněk kmenů bifidobakterií, která se zároveň porovnávála s hodnotou vitálních buněk v kontrolních vzorcích po procesu lyofilizace.
Z našich výsledků po šesti měsících od lyofilizace bylo zjištěno, že potencionální kryo(lyo)protektivní účinnost roztoku 5x koncentrovaného TPY média byla prokázána pouze u B. boum, B. breve, B. longum subsp. infantis a Bombiscardovia coagulans, kde se o čtyři řády snížil počet životaschopných buněk. U roztoku na bázi 10% FOS byla zjištěna potencionální kryo(lyo)protektivní účinnost pouze u B. thermacidophilum subsp. porcinum a Bombiscardovia coagulans, kde byl zjištěn poloviční počet životaschopných buněk. Nejvyšší potenciální kryo(lyo)protektivní účinnost byla zjištěna u roztoku na bázi prasečího mucinu, při jehož použití byl zachován nejvyšší počet životaschopných buněk u lyofilizátů B. animalis subsp. lactis, B. boum, B. longum subsp. infantis, B. longum subsp. longum, B. pseudolongum subsp. globosum a B. thermacidophilum subsp. porcinum.
|
|
Dědičné a nedědičné faktory ovlivňující obsah škrobu v hlízách bramboru
Malá, Lucie ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Dvořák, Petr (oponent)
Tato literární rešerše se týká škrobu přítomného v hlízách bramboru a genetických i negenetických faktorů, které mají vliv na jeho obsah. Z počátku práce je pozornost věnována bramborám jako takovým, a to především jejich obecné charakteristice. Nutno zmínit také obsah látek v hlízách a jejich vliv na lidské zdraví. Dále je práce soustředěna na hlavní téma, a to škrob přítomný v hlízách bramboru. Škrob má značný význam pro celé národní hospodářství, v současné době se používá nejen ve škrobárenském průmyslu, ale má stále větší uplatnění i v ostatních průmyslových odvětvích, jako je například papírenský a textilní průmysl. Škrob je složen ze dvou důležitých polysacharidů, amylosy a amylopektinu, které jsou v práci podrobně popsány. Existují faktory, které mohou obsah škrobu v hlízách bramboru ovlivňovat, jedná se o faktory genetické i environmentální. Důležitá je biosyntéza škrobu, která je závislá hned na několika enzymech, které spouštějí jeho metabolickou dráhu. Jedná se o pyrofosforylasu, syntázu škrobu (SS), enzymy větveného škrobu (SBEs) a enzymy nevětveného škrobu (DBEs). Důležitou roli zde hraje syntáza škrobu, zejména její izoforma GBSS (granule bound starch synthase), pomocí které je syntetizována amylosa. Amylopektin je syntetizován komplexem enzymů SSI, SSII, SSIII, SSIV. Manipulací s jednotlivými geny cukerného metabolismu lze ovlivnit tvorbu a složení škrobu v jakékoliv odrůdě bramboru. Tato manipulace se nazývá transgenóze a jejím cílem je vznik nových genotypů bramboru. Lze produkovat škrob brambor s vysokým obsahem amylosy pomocí inhibice enzymů SBE A a SBE B. O škrob s vysokým obsahem amylosy je velký zájem ze strany průmyslu, jelikož takový škrob má jedinečné funkční vlastnosti. Nutno zmínit DNA markery, které v souvislosti se šlechtěním brambor nabízí nové příležitosti pro selekci genotypů brambor. S DNA markery souvisí MAS analýza a s ní spojená metoda PCR metoda polymerázové řetězové reakce. Důležitá je také metoda QTL. Environmentálními faktory, které ovlivňují obsah škrobu v bramborách, a které jsou v práci zmíněny, jsou sucho, světlo, mráz. Nutno také podotknout, že i posklizňový stres má negativní vliv na obsah škrobu v hlízách bramboru. Environmentální stres velmi mění a ovlivňuje výnos škrobu.
|
|
Církevní restituce a jejich analýza
Dvořáčková, Petra ; Hájková, Ivana (vedoucí práce) ; Pikola, Pavel (oponent)
Rok 1989 je důležitým mezníkem v novodobé historii Československé a později České republiky. Tento rok odstartoval hledání mnoha odpovědí na důležité otázky, křivdy a s tím spojené nápravy nejen v oblasti morálních, ale také majetkových vztahů mezi státem a jinou právnickou či fyzickou osobou.
Bakalářská práce na téma Církevní restituce a jejich analýza je zaměřena právě na křivdy především majetkové, i když se v nich hluboce odráží i morální stránka věci. Je zde popsán pohled na případné odškodnění či vyrovnání s církvemi v ČR. Uvedena je historie a vývoj této problematiky od počátku do doby schválení a vstoupení v účinnost právě zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi ze dne 5. prosince 2012, účinný od 1. ledna 2013.
Hlavním cílem práce je analyzovat finanční výdaje dle staré právní úpravy (zákon č. 218/1949 Sb.) oproti finančním výdajům předpokládaným po přijetí zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náb. spol. ze státního rozpočtu, vycházející z trendů této problematiky. Zhodnocení výhodnosti nové právní normy vůči staré je stěžejním výstupem práce. Praktická část je také okrajově orientovaná na jednu z organizačních složek České republiky Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
|
|
Úloha a postavení neziskového sektoru podle nové právní úpravy
Šponiarová, Nikola ; Borská, Jana (vedoucí práce) ; Pavla, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na nestátní neziskový sektor v České republice, který je velmi často diskutovaným tématem nejen v médiích, ale také na společenské rovině, ať už laické či odborné veřejnosti. Cílem diplomové práce je zpracování právní úpravy problematiky postavení neziskového sektorů v České republice se zaměřením na ucelený přehled o postavení a právním zakotvení neziskového sektoru, o jeho charakteristice, vývoji a podílu na chodu rozvoji české společnosti. Výzkumná otázka zní: Jaké dopady měl zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který vstoupil v platnost 1.1.2014, na neziskový sektor?
Je ucelen teoretický přehled o charakteristice neziskového sektoru a dále jsou vysvětleny změny, které nový občanský zákoník přinesl. Na základě shromážděných dat je proveden rozbor činnosti jednotlivých forem neziskového sektoru v teoretické části práce. Jsou rozebrány jednotlivé pravomoci a povinnosti vycházející z NOZ a zjištěny okolnosti k výzkumné otázce. Ze získaných informaci je zjištěno, že nově stanovená právní úprava v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je postačující. Nestátní neziskové organizace jsou se svými povinnostmi, včetně možné transformace, seznámeny a nikterak není ohrožena jejich funkčnost. Jednotlivým institucím, které nejsou plně seznámeny s NOZ je doporučeno tak učinit. Vyvarují se budoucím nejasnostem jak v administrativních úkonech, tak v jejich funkčnosti. Dále je doporučeno všem institucím zkontrolovat všechny informace ve veřejných rejstřících, ve kterých jsou v současnosti evidovány. Komplexnější úprava zákona není doporučena.
|
|
Nové poznatky fylogenie koně
Kardošová, Kristína ; Majzlík, Ivan (vedoucí práce) ; Hofmanová, Barbora (oponent)
Tato práce se zabývá fylogenetickým vývojem koně od jeho vzniku až po současnost. Popisuje fosilie koní, procesy jejich vzniku a zachování. Představuje nejznámější paleontologické lokality, kde byly nalezeny fosilní kosti nebo fragmenty. Vysvětluje metody jejich zkoumání, jako je určování věku radiokarbonovým datováním nebo elektronovou spinovou rezonancí a analýzou starobylé DNA. Čeleď koňovitých je taxonomicky klasifikována podle jejich vývojové řady. Vztahy mezi taxony jsou znázorněny i v diagramech -- fylogenetické stromy nebo kladogramy, které jsou sestaveny podle morfologických a molekulárních údajů. Zmiňuje také řád lichopytníků, jejich vývoj, radiaci i nové taxonomické členění. Hlavní část práce se věnuje fylogenii equidae. Popisuje morfologické změny v důsledku adaptačních specializací, které zahrnují hlavně končetiny (prodloužení jejich částí a redukce prstů), chrup (zvyšování korunek, molarizace premolárů, postupné pokrytí cementem) a lebku (prodloužení a zvětšování mozku). Jsou popsány jednotlivé rody a několik významných druhů od rodu Hyracotherium po Equus, jejich morfologie a způsob života. Předchozí studie fosilních koní, metodami srovnávací anatomie, jsou konfrontovány s novými analýzami molekulární biologie. Výsledky přináší nový pohled na taxonomii a fylogenii koně. Další část se zaobírá plemennými skupinami koně domácího. Charakterizuje koně západního, severského, tarpana a kertaka. Zjišťuje taxonomické zařazení koně Převalského, vzhledem k tomu, že dodnes se vedou spory o jeho vývojový vztah s koněm domácím. Zdůrazňuje důležitost reintrodukci koní Převalského, posledního divokého koně, do mongolských stepí, místa jeho původního rozšíření. Poslední část obsahuje teorii domestikace koně. Popisuje naleziště lidských obydlí, kde archeologické artefakty a koňské kosti naznačují chov zvířat.
|
|
Expanze &-lt;i&-gt;Calamagrostis epigejos&-lt;/i&-gt;
Lajpertová, Lenka ; Vachová, Pavla (vedoucí práce) ; Alena, Alena (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na strategii chování třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos (L.) Roth) při osidlování nově uvolněných ploch, zejména na její rychlost při osidlování. Dále, jakým způsobem tato travina expanduje na nová stanoviště. Poslední otázkou mé práce bylo, jak tento druh ovlivňuje složení nově vzniklého společenstva. Tato travina z čeledě lipnicovité (Poaceae) se vyznačuje především vegetativním šířením, které se vyznačuje tvorbou podzemních oddenků. Právě tvorba těchto oddenků činí tuto travinu úspěšným konkurentem při osidlování uvolněných ploch. Kromě způsobu rozmnožování, je její výhodou i tvorba stařiny (odumřelá nadzemní část rostliny), která je také z mnoha konkurenčních výhod této traviny.
Práce byla založena na experimentu s volně vysazenými rostlinami ohraničenými plastovými skružemi. Zde byla Calamagrostis epigejos (L.) Roth rozmístěna na středové a krajové pozice. Sledovala jsem způsob expanze a rychlost osídlení z daného umístění, dále prostorové uspořádání rostlin na jednotlivých plochách a uspořádání z hlediska časových změn.
Teplota je jeden z abiotických faktorů, které se řadí mezi nejdůležitější. Nadprůměrné teploty a nedostatek srážek v letních měsících roku 2015, pravděpodobně ovlivnily rychlost vývoje a expanzi Calamagrostis epigejos. Ve své vegetační době nevytvářela Calamagrostis epigejos extrémní výškový ani objemový nárůst. Energii soustředila spíše do tvorby ramet, které jsou pro tuto travinu typické a činí ji úspěšnou v zaplevelování území. Rychlost růstu byla průměrná, více pozorována ve středových než u krajních pozic. Oproti tomu u krajních pozic byla vůči středovým dosažena vyšší průměrná vzdálenost ramet. Jelikož Calamagrostis epigejos nevykazovala své konkurenční schopnosti v plném rozsahu, dala prostor šíření jiným druhům rostlin v její blízkosti. Druhová rozmanitost jednotlivých rostlinných společenstev se na jednotlivých plochách významně nelišila, největší pokryvnost zde zaujímal starček obecný (Senecio vulgaris).
|
|
Šedá literatura & CRIStin: Současný výzkumný informační systém v Norsku
Asserson, Anne
Norský systém CRIStine slouží pro ukládání a zpřístupňování výsledků výzkumu. Je určen všem norským institucím, jejichž výzkumné aktivity jsou financovány z veřejných peněz. V prezentaci budou představeny principy jeho fungování, typy registrovaných dokumentů, zvláštní pozornost bude věnována podobě záznamů a užívaným kontextuálním metadatům, nebudou chybět ani informace o nově vyvíjených nástrojích.
Plný text: nusl-126794_2 -  PDF
Prezentace: nusl-126794_1 - PDF; nusl-126794_3 - PDF
Videozáznam: nusl-126794_4 -  MP4
|
host ::
