|
|
Daňové souvislosti životního pojištění a penzijního připojištění (doplňkového penzijního pojištění)
Zeráková, Petra
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku zaměstnaneckých benefitů, především v podobě příspěvků na soukromé životní pojištění a penzijní připojištění (doplňkové penzijní spoření) a jejich daňových dopadů z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele. V rámci praktické části jsou sestaveny tři komparační modely, které na základě odlišné výše příspěvku zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření porovnávají, kolik musí sám zaměstnanec přispívat, aby jeho životní úroveň v době starobního důchodu byla na stanovené hranici. Dále se bakalářské práce zabývá komparací zvýšení mzdy v podobě peněžního příjmu a zvýšení mzdy formou příspěvku na doplňkové penzijní spoření, tedy jako nepeněžní příjem. Na základě porovnání jsou zkoumány osobní náklady zaměstnavatele, čistý příjem zaměstnance a odvody do státního rozpočtu (zdravotní a sociální pojištění). Na základě zjištěných skutečností jsou uvedeny návrhy pro daňovou optimalizaci základu daně ve vazbě na starobní důchod.
|
|
|
Daňové aspekty nelegálního zaměstnávání
Filová, Martina
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku nelegálního zaměstnávání v České republice, a to z pohledu daňověprávního, z hlediska sociálního zabezpečení a z pohledu pracovněprávního. V teoretické části práce je popsána problematika zdaňování příjmů ze závislé činnosti a ze samostatné výdělečné činnosti, systém sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. V práci je dále vymezen rozdíl mezi nelegálním zaměstnáváním a outsourcingem. V rámci praktické části jsem pro-vedla dotazníkové šetření pro oblast nelegálního zaměstnávání. Za pomocí mode-lových příkladů jsem stanovila odvodové povinnosti zaměstnance a OSVČ při různé výši příjmu a následně srovnala jejich odvodovou zátěž do státního rozpočtu. Pro zvolené příjmové kategorie zaměstnanců a OSVČ jsem stanovila výši jejich v budoucnu vypláceného důchodu. Na základě zjištěných skutečností jsem navrhla doporučení, která by omezila nelegální zaměstnávání a vedla k vyšší spravedlnosti.
|
|
|
Komparace aktuálních penzijních systému České a Slovenské Republiky
Koláčný, Jiří ; Poláček, Tomáš (oponent) ; Bočková, Nina (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je porovnání aktuálních penzijních systému České republiky a Slovenské republiky a následně jejich komplexní zhodnocení. Z důvodu neustále se zhoršujícího demografického rozložení je nevyhnutelná změna penzijních systémů, protože současný systém je do budoucna neudržitelný. První důchodový pilíř, vyplácený státem, nebude schopný financovat důstojnou penzi zvětšujícímu se počtu lidí v důchodovém věku. Ve své práci srovnám, která z výše zmíněných zemí je na změnu lépe připravena. Snížení důchodů pro mladší generaci může být i v řádech desítek procent, proto je důležité o této skutečnosti informovat a předcházet ji například smysluplným spořením na důchodový věk.
|
|
|
Faktory ovlivňující chudobu u seniorů
ŠAFRÁNKOVÁ, Petra
Ačkoliv společnost jako celek zažívá období nebývalé prosperity, společenské rozdíly se spíše prohlubují. Tato skromná práce si klade za cíl metodou výzkumu dostupných badatelských pramenů a terénního výzkumu zhodnotit kvalitu života životní úrovně u seniorů v České republice. V práci je nejprve zapotřebí zvolit efektivní způsoby zjišťování životní úrovně a kvality života starších občanů a zjištěné údaje zhodnotit. Následně potom analyzuji pravděpodobné příčiny výsledných rozdílů v kvalitě života a životní úrovně mezi seniory. Posléze navrhuji řešení způsobilé zlepšit život seniorů.
|
|
|
Přechod z aktivního života do starobního důchodu
KUNOVÁ, Aneta
Bakalářská práce je zaměřena na přechod z aktivního života do starobního důchodu. Téma této práce je velmi aktuální. Zabývá se dospělými v aktivním pracovním procesu, kteří se připravují na další životní etapu, zvažují možnosti odchodu do starobního důchodu, nebo částečné či úplné pokračování činnosti v zaměstnání. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou definovány základní pojmy, popsáno období aktivního stárnutí a přípravy na stáří. Je zde věnována pozornost důchodovému systému. Dále je rozebrán přechod z pracovního života do starobního důchodu, ve kterém je popsán starobní důchod, podmínky nároku, potřebné kroky k získání starobního důchodu a časování odchodu do starobního důchodu. Cílem práce je popsat, jak lidé v předdůchodovém věku prožívají své současné životní období, jak se připravují na období po ukončení zaměstnání a odchod do starobního důchodu, a jaké faktory jejich rozhodování o ukončení zaměstnání a odchod do starobního důchodu ovlivňují. K uskutečnění výzkumné části bakalářské práce je použit kvalitativní typ výzkumu a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor je tvořen lidmi, kteří se nacházejí v předdůchodovém věku a zvažují ukončení či pokračování v zaměstnání. Výsledky jsou zpracovány metodou otevřeného kódování. Prostřednictvím výzkumu má být zjištěno, zda lidé pomýšlejí na přípravu na stáří a život v důchodu, jaké mají povědomí o podmínkách pro odchod do starobního důchodu, podle čeho se rozhodují a co očekávají od života po ukončení zaměstnání. Práce může posloužit jako materiál pro občany, kteří se blíží svému důchodovému věku. Může pomoci ke specifikaci ukazatelů přechodu z aktivního života do starobního důchodu.
|
|
|
Odchod do starobního důchodu jako mezník v životě člověka
PELEJOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá tématikou odchodu do starobního důchodu a změnami, které tento mezník v životě člověka provázejí. Téma je aktuální s ohledem na demografické stárnutí populace nejen v České republice. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na otázky demografického vývoje a jeho dopadu na společnost. V dalších kapitolách jsou popsány jednotlivé změny provázející stáří, změny tělesné, psychické, kognitivní a sociální. Obsahem následujících kapitol je zamyšlení se nad faktory, které ovlivňují život seniorů zdraví, pohyb, ekonomický příjem, smysl života a spiritualita. Jedna z kapitol je věnována také problematice sociální exkluze a potřeb seniorů. Cílem práce je zjistit, jaké dopady má odchod do starobního důchodu na život člověka a uspokojování jeho bio-psycho-sociálních a spirituálních potřeb. Dílčím cílem je zjištění, zda změna sociálního statusu vede k sociální izolaci seniorů. Zvolena byla kvalitativní výzkumná strategie. Použita metoda dotazování a technika polostandardizovaného rozhovoru. Komunikačními partnery byli senioři ve věkové kategorii šedesát pět let a více, kteří byli vybráni na základě postupného výběru prostřednictvím metody Snowball sampling. Analýza získaných dat byla provedena otevřeným kódováním, které umožňuje rozložit text na menší útvary. Ke grafickému zobrazení získaných informací byly použity myšlenkové mapy. Bylo zjištěno, že čtyřicet čtyři procent seniorů se myšlenkami na stáří a důchodový věk nezabývalo v době, kdy byli pracovně aktivní. Senioři starší sedmdesáti let očekávali odchod do důchodu s přesvědčením, že budou ve stáří finančně zajištěni důchodem vypláceným státem. O finančním zajištění v podobě spoření nebo pojištění nepřemýšleli. Zajímavé bylo zjištění, že všichni senioři vnímali určité změny, ke kterým u nich došlo v souvislosti s odchodem do důchodu. Dvě třetiny z nich se nadále věnovaly svým koníčkům a nepociťovaly žádná omezení v podobě nedostatku příležitostí či nedostatku finančních prostředků k realizaci těchto koníčků. Výsledky ukázaly, že s přibývajícím věkem a zhoršujícím se zdravotním stavem se výrazně mění hodnotový žebříček. V mládí tito lidé upřednostňovali zájmy rodiny a její finanční zabezpečení. Ve vyšším věku kladou na první místo zdraví své i svých nejbližších. Zajímavé rovněž je, že čeští senioři sice považují vyplácené důchody za nízké, v zásadě jsou však spokojeni a se svými financemi vycházejí. Ti, kterým to zdravotní stav dovoluje, i nadále pracují a jsou schopni peníze ušetřit. Odpovědi na otázky týkající se zdravotního stavu seniorů byly rovněž zajímavé. Počáteční vyčerpání a řada zdravotních problémů při nástupu do starobního nebo předčasného důchodu postupně odeznívala a senioři se v současné době cítí relativně dobře, pouze s malými zdravotními obtížemi. U některých dokonce došlo ke zlepšení zdravotního stavu. Přínosem výzkumu je, že není důvod se obávat výrazné životní změny v podobě odchodu do starobního důchodu. Senioři mají v dnešní době dostatek příležitostí k seberealizaci, a pokud sami nechtějí, není zde důvodná obava ze vzniku sociálního vyloučení a izolace. Rovněž se prokázala generační soudržnost mezi členy rodin. Senioři se mohou o své potomky v těžkých chvílích opřít.
|
|
|
Senioři a volný čas
Pošustová, Kateřina ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Žáčková, Hana (oponent)
Přílohy Shrnutí Tato diplomová práce je zaměřena na seniory žijící v domácím prostředí. V této práci jsem se zaměřila na popsání volnočasových aktivit, kterým se dnešní senioři věnují a zároveň jsem chtěla poukázat na problémy starých lidí, se kterými se denně vypořádávají. Také jsem popsala rizikové seniory a základní termíny, se kterými se v problematice týkající se seniorů můžeme setkat. Cílem práce bylo zjistit, jakými činnostmi se senioři ve svém volném čase zabývají a zda umí svůj volný čas dostatečně naplnit. Dále jsem chtěla porovnat záliby seniorů z malých a velkých měst. Z výzkumného šetření jsem se dozvěděla, jak tráví dnešní senioři svůj volný čas a co je pro ně překážkami v trávení volného času.
|
|
|
Postoje starších dospělých k životu v důchodovém věku ve vztahu k lokalitě bydliště
Macas, Karel ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Záškodná, Helena (oponent)
Diplomová práce analyzuje plány, postoje a názory vztahující se k životu v důchodu osob v předdůchodovém věku. Role přípravy na život v důchodovém věku dosahuje zvýšeného významu v lokalitách s vysokou mírou zastoupení osob v předdůchodovém věku. Těmto lokalitám je nutné věnovat patřičnou pozornost v zájmu minimalizace potenciálních problémových situací. Za účelem podrobnějšího rozboru situace v lokalitě s vysokým podílem starších osob bylo realizováno kvantitativní šetření na litoměřickém sídlišti Pokratice. Na základě výstupů šetření jsou analyzovány nároky a případné nutné změny v oblastech zástavby, dopravní obslužnosti, dostupnosti volnočasových aktivit a zdravotních a sociálních služeb. Kromě vlastního šetření práce vychází z jiných realizovaných šetření a dalších knižních a časopiseckých odborných zdrojů, příkladů dobré praxe a strategických dokumentů. Cílem práce je analýza současné situace a návrh nutných změn, které je třeba realizovat v zájmu minimalizace problémových situací v souvislosti s přechodem značné části obyvatel sídliště do důchodového věku. Klíčová slova Starobní důchod, příprava na stáří, bydliště, aktivní stáří, kvalita života ve stáří
|
|
|
Analýza penzijního systému a jeho komparace mezi Českou republikou a ostatními státy Visegrádské skupiny ve zkoumaném období 2004 - 2016
Kissová, Adriana ; Zeman, Martin (vedoucí práce) ; Křeček, Štěpán (oponent)
Země Visegrádské skupiny realizovaly řadu parametrických změn a reforem penzijních systémů v letech 2004-2016. Druhý pilíř penzijního systému byl v České republice v roce 2016 zrušen a zbylé fondové pilíře byly značně zredukovány. Z důvodu nejen těchto změn se jednotlivé penzijní pilíře ve zkoumaných zemích odlišují. Cílem bakalářské práce je analyzovat penzijní systémy zemí Visegrádské skupiny a komparovat rozdíly mezi náhradovými poměry penzí obyvatel. Z provedené komparace vyplývá, že se náhradové poměry napříč zkoumanými státy liší. S rostoucí mzdou klesá čistý náhradový poměr občanům České republiky, Slovenska a Polska. V případě Maďarska toto tvrzení neplatí. Nejnižších náhradových poměrů nadprůměrných mezd dosahují penze v České republice, proto je žádoucí podporovat individuální způsoby dodatečného zabezpečení příjmů na stáří. Na základě poznatků bakalářské práce jsou navrhnuta hospodářsko-politická doporučení určená pro politické elity daných národů.
|
|
|
Koordinace sociálního zabezpečení na úrovni Evropské unie na příkladu důchodových dávek (2016)
Měska, Ondřej ; Brabec, Petr (vedoucí práce) ; Barák, Vladimír (oponent)
Práce se zaměřuje na komplexní analýzu systému sociálního zabezpečení na úrovni Evropské unie se zaměřením na důchodové systémy, respektive jejich koordinace. Stávající podobě koordinace sociálního zabezpečení v Evropské unii předcházel dlouhý vývoj, který je v současné době patrný v propracovaném legislativním rámci. Práce se rovněž zabývá případovým modelem, kdy jedinec postupně projde pět zemí Evropské unie a v poslední zemi žádá o dávku starobní penze. Na tomto příkladu autor práce ukazuje, jak celý systém funguje a jaké případné nedostatky jsou v něm patrné. Konečné zhodnocení práce odhaluje velice propracovaný systém Evropské unie v rámci právních norem a celé koordinace a jejího fungování, avšak shledává nedokonalým systém výpočtu výsledné dávky, kdy si občan podobný modelovému typizovanému jedinci jen stěží může provést kalkulaci očekávané dávky starobní penze a kupříkladu si adekvátně nastavit očekávání svého dalšího životního standardu.
|
host ::
RSS.