|
|
Současné poznatky o vlivu léčiv na mužskou fertilitu
Klapková, Tereza ; Trejtnar, František (vedoucí práce) ; Hyršová, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Tereza Klapková Školitel: doc. PharmDr. František Trejtnar, CSc. Název diplomové práce: Současné poznatky o vlivu léčiv na mužskou fertilitu Mezi různými typy nežádoucích účinků klinicky užívaných léčiv se vyskytuje i negativní působení na mužské reprodukční funkce. Vzhledem k obecnému trendu poklesu plodnosti u mužů a rostoucímu užívání léčiv v mladších věkových skupinách se jeví tato problematika jako důležitá a aktuální. Cílem této diplomové práce bylo vytvořit přehled shrnující současné odborné znalosti v oblasti vlivu léčiv na mužskou fertilitu. Za tímto účelem bylo provedeno vyhledání relevantních publikací dostupných v databázi PubMed, provedena jejich analýza a vytvořen text typu rešeršní práce. Vypracovaný přehled je zaměřen především na skupiny léčiv, která jsou v dnešní době často užívaná a diskutovaná ve vztahu k mužské fertilitě, jako jsou léčiva působící na kardiovaskulární systém, antimikrobiální léčiva, léčiva používaná v terapii bolesti, antidepresiva, antiepileptika, antipsychotika, imunosupresiva, a některá další léčiva. Vedle standardních léčiv jsou v práci zmíněny i významnější přírodní látky, s kterými se u pacientů můžeme běžně setkat jako s doplňkovou léčbou různých...
|
|
|
Role histonových modifikací a genové exprese v myší spermatogenezi
Křivánková, Klára ; Mihola, Ondřej (vedoucí práce) ; Jansa, Petr (oponent)
Předpokladem sexuálního rozmnožování je u samců produkce haploidních spermií. Protein PRDM9 je histonová metyltransferáza lokalizující místa meiotické rekombinace řady savců. Myší samci kmene C57BL/6J (B6) deficientní pro Prdm9 (Prdm9-/- ) jsou sterilní, zatímco Prdm9-/- samci kmene PWD/Ph (PWD) mají snížený počet spermií. Porovnání rozmístění trimetylovaného lysinu 36 histonu 3 (H3K36me3) v genomu Prdm9- /- samců těchto dvou kmenů přispěje ke zjištění role této epigenetické modifikace v meiotické rekombinaci a v rozdílné plodnosti Prdm9-/- samců. Druhá část práce se zabývá transgenními samci. Samčí potomci první generace křížení samice B6 a samce PWD (B6PF1) mají snížené parametry plodnosti kvůli nekompatibilitě Prdm9 alel. U B6PF1 hybridů nesoucích transgen CHORI-34-289M8 či RP24-346I22 jsou parametry plodnosti ještě nižší. Ze stanovení relativní míry transkripce tří genů z transgenu a její korelace s počtem spermií byl za kandidátní gen, podílející se na snížení fertilních parametrů transgenních B6PF1 hybridů, určen gen kódující proteazomální podjednotku Psmb1. Důvodem snížené plodnosti by tak mohly být defekty v sestavování proteazomu. Studium fitness transgenních živočichů je důležité nejen pro základní výzkum, ale i z hlediska možností jejich uplatnění mimo výzkumná pracoviště.
|
|
|
Meióza a fertilita juvenilních myších samců
Valtrová, Pavlína ; Trachtulec, Zdeněk (vedoucí práce) ; Reifová, Radka (oponent)
Úkolem této práce je shrnout literaturu zabývající se zvláštnostmi spermatogeneze juvenilních myší (Mus musculus) a možnostmi jejich využití. Spermatogeneze je proces, který vede skrze meiotické dělení ke vzniku spermií. Buňka prochází ve vlnách buněčnými typy: spermatogonie, spermatocyty, spermatidy a spermie. Juvenilní myši (kde množství spermií a velikost testes nedosáhly maxima) jsou často využívané pro studium jednotlivých typů buněk. U juvenilních myší trvá přechod mezi buněčnými typy kratší dobu. Spermie vznikající během první vlny spermatogeneze (zkratka VS) jsou odvozené přímo z prenatálních gonocytů, což umožňuje dřívější produkci spermií. Mají nižší četnost crossing overu (CO) kvůli odlišnému zpracování meiotických meziproduktů CO; následkem mohou být aneuploidie (o chromozom více nebo méně). Spermie z 2.VS mají také nižší četnost CO. Během 3.VS sestupují testes a teplota klesá na 33řC; četnost CO více podobá dospělcům. Až ve 4.VS maturují podpůrné testikulární buňky, které mj. produkují testosteron, a četnost CO je jako u dospělých. U juvenilních myší je též častější výskyt a vyšší závažnost malformací spermií. Nízká četnost CO by neměla mít na fertilitu vliv; chyby jsou eliminovány v kontrolních bodech meiózy. Je ale zajímavé, že potomci mladých mužů mají vyšší riziko aneuploidií,...
|
|
|
Vliv suplementace karotenoidy a oxidačního stresu na morfologii, kvalitu spermií a spermatogenezi u zebřičky pestré
Bílková, Karolína ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent)
Hypotéza "phenotype-linked fertility" předpokládá, že jak sekundární pohlavní znaky samců, tak jejich spermie jsou fenotypově plastické a mohou být ovlivňovány prostředím. Jedním z faktorů ovlivňující jejich fenotyp může být oxidační stres a schopnost organismu jeho vliv eliminovat. Oxidační stres může snižovat kvalitu spermií, neboť spermie postrádají schopnost oprav DNA, může však ovlivnit i samotný proces spermatogeneze. Některé látky však mohou působit jako antioxidanty, a tím eliminovat působení reaktivních molekul kyslíku (oxidační stres) v organismu. V této studii byli samci zebřičky pestré (Taeniopygia guttata) z domestikované populace blízké divokým zebřičkám dlouhodobě vystaveni působení herbicidu diquatu (D), který zvyšuje oxidační stres a karotenoidu luteinu (L), který by mohl mít antioxidační funkci. Design pokusu měl faktoriální charakter 2x2 s kontrolou (skupiny L, D, LD, kontrola). Oxidační stres, karotenoidy ani jejich interakce neměla vliv na morfologii spermií, na jejich rychlost či na zvýšení podílu abnormálních spermií v ejakulátu. Rozdíly však byly pozorovány na molekulární úrovni, kdy spermie působením oxidačního stresu měly sníženou intenzitu signálu acetylovaného α-tubulinu v bičíku. Snížená míra acetylace by mohla být znakem strukturního poškození bičíku. Při současném...
|
|
|
Genetické interakce genu Prdm9
Šebestová, Lenka ; Trachtulec, Zdeněk (vedoucí práce) ; Král, Jiří (oponent)
Gen Prdm9 (PR domain containing 9, Meisetz, Hybrid sterility 1) kóduje enzym, který trimethyluje histon 3 na lysinech 4 a 36. Tyto metylační značky určují pozice budoucích dvouřetězcových zlomů DNA, které jsou pak opraveny meiotickou homologní rekombinací. V této práci byly zjišťovány interakce Prdm9 se dvěma geny důležitými pro spermatogenezi - Mili (Piwil2) účastnícím se biogeneze piRNA a Mybl1 kódujícím transkripční faktor regulující expresi genů důležitých pro průběh meiotické profáze I včetně piRNA prekurzorů. Křížením laboratorních myší nesoucích mutovanou alelu Prdm9 s myšmi heterozygotními pro mutaci v genu Mybl1 nebo Mili jsme vytvořili samce dvojitě heterozygotní a pro Mybl1 i dvojitě homozygotní. U těchto myší jsme stanovili hmotnost těla a parametry fertility (hmotnost varlat, počet spermií v nadvarlatech, procento malformovaných spermií, podíl semenotvorných kanálků obsahujících spermatocyty a procento abnormálních jader pachytenních spermatocytů) a porovnali je s kontrolami. Zkoumali jsme také vliv mutací v Mybl1 a Mili na plodnost F1 mezipoddruhových hybridů. Výsledky odhalily možnou interakci Prdm9 a Mybl1 u laboratorních myší. Snížená dávka genu Mybl1 redukovala fertilitu mezipoddruhových F1 hybridů. Interakci genu Prdm9 s Mili jsme zatím neprokázali ani u laboratorních myší ani u...
|
|
| |
|
| |
|
|
The role of methylation of histone 3 on lysine 4 (H3K4) during mouse spermatogenesis
Blumenstein, Jan ; Trachtulec, Zdeněk (vedoucí práce) ; Král, Jiří (oponent)
Epige eti ké odifika e hro ati u hrají z ač ou roli v regula i přístup osti DNA. odifika í je etyla e histo ů. V H a lysi u ěhe sper atoge eze yši do á í a to zej é a ve Běhe eioti ké profáze I do hází k hro ozo ů, a k eioti ké reko i a i. Tyto pro esy jsou kriti ký ode tvor y pohlav í h u ěk a jeji h selhá í vede k eioti ké zástavě a tí páde k poruše tvor y haploid í h u ěk. Histo ová etyltra sferáza PRDM9 hraje klíčovou roli v eioti ké reko i a e, e oť je zodpověd á za urče í progra ova ý h dvouřetěz ový h zlo ů v íste h zva ý h hotspoty. Ni é ě ge je důležitý i ve spe ia i, a to řed i tví fe o é u hy rid í sterility. Další i protei y, které se podílí a etyla i histo u H a lysi u ěhe sper atoge eze, jsou MLL KMT D , MLL KMT E a yší h varlate h ovše az ačují, že regula i této odifika e hro ati u podílí ví e ge ů. Avšak ejsou z á é ko krét í fu k e, které ají tyto z ývají í ge y ěhe vývoje sa čí h pohlav í h u ěk. Další zkou á í tě hto ge ů ohou ýt užiteč á pro o jas ě í částeč é e o úpl é eplod os Klíčová slova: eioti ká reko i a e, dvouřetěz ové zlo y, hy rid í sterilita, sper atoge eze, etyla e histo ů
|
|
|
Vliv vybraných endokrinních disruptorů na lidskou spermatogenezi
Vítků, Jana
Souhrn Steroidní hormony hrají důležitou roli během spermatogeneze, v produkci spermatu a v neposlední řadě také v udržování sekundárních mužských pohlavních znaků a libida. Jsou také diskutovaným cílem pro látky, které se nazývají endokrinní disruptory (ED). Dosud však nebyla provedena žádná studie, která by se zabývala vlivem ED na steroidní spektrum ve 2 biologických matricích - v plasmě a seminální plasmě. Cílem mé disertační práce bylo vyvinout a zvalidovat metodu pro stanovení bisfenolu A (BPA) a spektra steroidů v plasmě a seminální plasmě a tuto metodu společně s dalšími ukazateli využít k vyhodnocení vlivu BPA a polychlorovaných bifenylů (PCB) na lidskou spermatogenezi a steroidogenezi. Byly vyvinuty a zvalidovány 2 nové metody na stanovení BPA a 11 steroidů v plasmě a seminální plasmě a tyto metody byly použity ke stanovení 191 vzorků v obou tělních tekutinách u mužů s různým stupněm neplodnosti. Současně byly v plasmě stanoveny hladiny 6 kongenerů PCB, gonadotropinů, selenu a zinku. K vyhodnocení vztahů mezi všemi analyty byly použity parciální korelace adjustované na věk a BMI. BPA v seminální plasmě negativně koreloval s koncentrací spermií (r=-0.212; p=0.005), celkovým počtem spermií (r=-0.178; p=0.018) a jejich morfologií (r=-0.156; p=0.049). Tyto vztahy byly zjištěny jen pro BPA v seminální...
|
|
|
Effect of selected endocrine disruptors on the male mouse reproductive system in vivo
Žatecká, Eva ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Kubelka, Michal (oponent) ; Kaňka, Jiří (oponent)
Souhrn Každý den je do našeho prostředí uvolňováno ohromné množství tzv. polutantů životního prostředí, které mohou negativně ovlivnit naše zdraví. Některé z těchto sloučenin jsou hormonálně aktivní látky (tzv. endokrinní disruptory), které mohou interferovat s naším hormonálním systémem. Hormonální systém ovlivňuje správnou funkci mnoha fyziologických procesů a je jeden z nejdůležitějších regulačních systémů v organismu. I reprodukční systém je do značné míry regulován různými hormony a jejich správná funkce je zásadní pro tvorbu gamet, oplodnění a vývoj embrya. Proto znečištění životního prostředí je považováno za jednu z možných příčin zvýšené neplodnosti v lidské populaci. V našich studiích jsme se proto rozhodli studovat vliv dvou endokrinních disruptorů (tetrabrombisfenol A - TBBPA a zearalenon - ZEA) na samčí reprodukční systém myší in vivo. Podle našich výsledků je TBBPA schopen indukovat apoptózu testikulárních buněk, stejně jako změny v expresi vybraných testikulárních genů a protaminaci spermií. Dále naše výsledky naznačují, že při kontinuální expozici TBBPA dochází k akumulaci jeho negativního vlivu v další generaci v závislosti na tom, zda rodiče byli nebo nebyli ovlivněni. Jedním z možných mechanismů trans-generačního přenosu by mohly být pozorované změny v protaminaci spermií. Výsledky z naší...
|
host ::
RSS.