|
|
Nástroj pro výpočet světelných map
Růžička, Tomáš ; Pečiva, Jan (oponent) ; Polok, Lukáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem a implementací nástroje pro výpočet světelných map. Cílem práce je popsat a demonstrovat všechny kroky, které jsou nutné při tvorbě světelných map, zejména proces rozbalování geometrie trojrozměrných objektů pro získání mapování a následný výpočet stínování pomocí metody sledování paprsků. Části návrhu a implementace aplikace se zaměřují na popis scény a použitý zobrazovací engine. Práci uzavírá několik experimentů, které jsou doloženy obrázky a shrnutí práce s námětem pro další vývoj.
|
|
|
Rychlý průsečík paprsku se scénou
Stříž, Martin ; Zemčík, Pavel (oponent) ; Herout, Adam (vedoucí práce)
Zobrazení scény metodou sledování paprsku patří k používaným zobrazovacím metodám. Ačkoliv se nejedná o fotorealistickou zobrazovací metodu, poskytuje výstup s vysokou kvalitou obrazu. Její nevýhodou je značná výpočetní náročnost, proto se v praxi používají různé optimalizace. Práce se zabývá optimalizací dělením prostoru, konkrétně pomocí BSP a KD stromů a jejich vzájemným srovnáním.
|
|
|
Realistická vizualizace alkoholických nápojů
Bartl, Vojtěch ; Kučiš, Michal (oponent) ; Polok, Lukáš (vedoucí práce)
Cílem práce bylo vytvořit jednoduchý program, který má sloužit k vizualizaci alkoholických nápojů. Použita byla globální zobrazovací metoda sledování paprsků (raytracing), která slouží k vizualizaci 3D scény ve fotorealistické kvalitě. Do scény jsou vysílány paprsky, které se odrážejí a lámou na prostředích, na něž dopadají, a tím nesou informaci o barvě jednotlivých povrchů. Ve výsledku paprsek určí barvu pixelu. Jedná se o složitý proces, při kterém je potřeba řešit průchody paprsků různými prostředími.
|
|
|
Promítání kamerou typu "rybí oko"
Macík, Pavel ; Juránek, Roman (oponent) ; Seeman, Michal (vedoucí práce)
Práce popisuje teoretické základy optiky a problematiku vykreslování metodou sledování paprsku, jehož součástí je popsán problém výpočtu průsečíku paprsku s trojúhelníkem, výpočet osvětlení a optimalizační techniky pro urychlení výpočtu. V další části jsou charakterizovány návrhy tří různých matematických modelů kamery pro vykreslování trojrozměrné scény metodou sledování paprsku - plošná kamera, dírková kamera a sférická kamera (rybí oko). V práci jsou dále srovnány vlastnosti jednotlivých modelů kamery a jejich vliv na promítaný obraz scény. V rámci práce byl implementován program vykreslující scénu metodou sledování paprsku, jehož součástí je implementace popsaných modelů kamery.
|
|
|
Path tracing na GPU
Novák, David ; Milet, Tomáš (oponent) ; Tóth, Michal (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je implementace a následná akcelerace algoritmu sledování cest. Algoritmus bude implementován na GPU pomocí OpenGL. Nad vykreslovanou scénou bude sestavena akcelerační datová struktura oktalový strom. Dále bude naměřeno, jakého zrychlení bylo dosaženo pomocí dané akcelerační datové struktury.
|
|
|
Fotorealistické zobrazování
Melcer, Pavel ; Lysek, Tomáš (oponent) ; Zemčík, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou realistického zobrazování 3D scén, kde jsou popsány postupy vedoucí k fotorealistickému obrazu. Nejprve jsou uvedeny způsoby definice předmětů, jak je scéna vykreslena na displej, typy světelných zdrojů a povrchové charakteristiky materiálů. V práci se dále nachází popis lokálního osvětlovacího modelu, optických jevů a metod používaných k realistickému zobrazení (raytraycing, pathtraycing, radiozita a photon mapping). Další část zmiňuje důvod výběru téma a popis implementace metody raytraycing a photon mapping.
|
|
|
Datové struktury pro zobrazování nepolygonální geometrie
Kuckir, Ivan ; Křivánek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vorba, Jiří (oponent)
V moderní 3D grafice se nejčastěji používají scény složené z trojúhelníků a zobrazovací metody založené na sledování paprsků. Pro urychlení hledání průsečíků paprsku se scénou se používají hierarchické datové struktury, tzv. akcelerační stromy. Při testování těch nejlepších současných metod s nepolygonální geometrií (konkrétně úsečkami) jsme zjistili, že v mnoha případech nedokáží postavit efektivní strom. Tato práce si dává za cíl celý problém řádně matematicky formulovat. Díky tomu se téma stává průhlednější a lze vidět i nedostatky současných metod, na které zatím nikdo neupozornil. Výsledkem je i algoritmus, který zobecňuje všechny současné metody, není závislý na podobě geometrie a přímo ukazuje směr vylepšení.
|
|
|
Zobrazování voxelových scén pomocí ray tracingu v reálném čase
Menšík, Jakub ; Milet, Tomáš (oponent) ; Matýšek, Michal (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo vytvořit program k vizualizaci voxelových scén v reálném čase s využitím ray tracingu. Součástí bylo studium různých metod takového vykreslování se zaměřením na stíny. K řešení bylo využito enginu Unity a experimentálních balíčků Unity Jobs a Burst. Práce představuje různé ray tracing průchody a metodu SVGF, která slouží především k filtrování vzniklého šumu se zachováním hran. Podařilo se vytvořit program, který vykresluje tvrdé stíny, měkké stíny a ambient occlusion rychlostí přibližně padesát snímků za sekundu.
|
|
|
Sledování paprsku v reálném čase
Jadavan, Rostislav ; Španěl, Michal (oponent) ; Herout, Adam (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou zobrazování technikou sledování paprsku v reálném čase. Po úvodu, který obsahuje stručný základ této problematiky, následuje rozebrání technik pro urychlování výpočtu. Většina rozebíraných technik je aplikovatelná na dnes běžně používané počítače. Poslední část se zaměřuje na vlastním implementaci vybraných technik a zhodnocení výsledků měření.
|
|
|
Elektronový ray tracer
Suchánek, Jan ; Lysek, Tomáš (oponent) ; Čadík, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje simulaci elektronového mikroskopu. Spojuje poznatky z metod sledování paprsků a realistického zobrazování s fyzikálními poznatky z oblasti elektronové mikroskopie. Cílem práce je vytvořit funkční a co nejvěrnější simulátor skenovacího elektronového mikroskopu s kvalitním výstupem v úměrně rychlém čase. Přínos práce spočívá v získání dostatečného množství obrazového materiálu pro další zpracování, především v oblasti strojového učení, ale i pro usnadnění vývoje aplikací mikroskopu pro post-processsing. V současné době se obrázky získávají z reálného systému a ručně anotují.
|
host ::
RSS.