|
|
UI pro kooperaci dohledového systému s člověkem
Klem, Václav ; Špaňhel, Jakub (oponent) ; Bažout, David (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o návrhu a vývoji efektivního uživatelského rozhraní pro spolupráci uživatele s dohledovým systémem. Zabývá se studiem v současnosti dostupných nástrojů k anotaci videí a detekci/sledování osob ve videu a poskytuje porovnání těchto metod za účelem vytvoření anotační aplikace pro novátorský způsob detekce anomálií. Tento novátorský způsob je založen na detekcích anomálií na úrovni snímků. Anomálie v tomto slova smyslu obecně znamená jakékoliv ilegální chování osob ve videu. Cílem této práce je vytvořit návrh anotační aplikace pro tento nový způsob detekování anomálií, ověřit validitu jeho koncepce uživatelským testováním prototypu a následně implementovat plnohodnotnou verzi na základě výsledků testování. Při testování prototypu aplikace bylo dosaženo relativně vysoké úspěšnosti anotace circa 89% a hodnocení přehlednosti UI uživateli 83%. V návaznosti na uživatelskou odezvu byly reflektovány změny do finální, plně funkční verze aplikace, která je hlavním výstupem práce.
|
|
| |
|
|
Optimalizace využití RFID technologie pro detekci značených ryb ve sladkovodním prostředí
KOLAŘÍK, Tomáš
Technologie RFID PIT tag má potenciál stát se široce rozšířenou technologií s různorodým použitím v Českých tocích, a jedním z hlavních použití je monitoring migrací sladkovodních ryb. Tato diplomová práce shrnuje a prohlubuje nejnovější poznatky v oblasti používání vhodných materiálů dostupných pro konstruování antén (anténních čtecích bran) systému. Zabývá se možnostmi designů anténových tvarů nezbytných pro správnou funkci technologie. Poznatky o funkčnosti, spolehlivosti, detekčních vzdálenostech a limitech technologie byly experimentálně testovány nejen v laboratorních podmínkách, ale byly ověřeny i aplikací v reálných terénních podmínkách při sledování migrace ryb na Evropsky významné lokalitě Želivka. Práce testuje, zda je možné efektivní využití RFID technologie pro malé, střední a velké přirozené toky či pro člověkem vybudované stavby na tocích, jakými jsou vodní elektrárny, jezy či rybí přechody.
|
|
|
Porovnání vztahu profesionálních a amatérských hráčů e-sportu ke sportu
Halberštát, Jiří ; Jarošík, Richard (vedoucí práce) ; Voráček, Josef (oponent)
Název: Porovnání vztahu profesionálních a amatérských hráčů e-sportu ke sportu Cíle: Cílem bakalářské práce je zjistit, jak odlišný mají profesionální a amatérští hráči e- sportu vztah ke sportu. Metody: V práci byla užita metoda kvantitativního šetření, konkrétně elektronického dotazníku, který sloužil k získání dat od respondentů. K popisům získaných dat byla užita metoda deskriptivní analýzy a poté byly výsledky obou skupin porovnány díky komparativní metodě. Výsledky: Bylo zjištěno, že nejčastěji sledují jak amatéři, tak i profesionálové sportovní dění pomocí televizních zařízení či jiných streamovacích a online platforem. Nejčastější sportovní fanoušci z řad e-sport hráčů se pohybují na hodnotě 4 až 5 ze zvolené sedmistupňové škály. Soubor amatérských hráčů představoval z 791 respondentů celkem 729 jedinců, takže soubor odpovědí u této skupiny velmi často odpovídal celkovému souboru, u profesionálů se ale našli určité odlišnosti, kterými byla tato skupina specifická. Nejčastěji sledovaným sportem u amatérů i profesionálů byl fotbal s výrazným náskokem, dále následoval lední hokej a poté další sporty jako MMA, baseball, basketbal či formule 1. Všechny tři hypotézy práce byly vyvráceny. Dále bylo zjištěno, že z řad amatérů sport aktivně a pravidelně provozují dvě třetiny, což je o 10 % více než...
|
|
|
Sport vs. eSport: motivy sledovanosti z pohledu fanoušků
Hampel, Jiří ; Voráček, Josef (vedoucí práce) ; Jarošík, Richard (oponent)
Název: Sport vs. eSport: motivy sledovanosti z pohledu fanoušků Cíle: Hlavním cílem této bakalářské práce je najít společné nebo rozdílné prvky sportu a esportu, které motivují fanoušky k jeho sledování. Splnění hlavního cíle předchází výběr vhodných motivů. Následně, díky správnému a cílenému působení na jednotlivé motivy, mohou funkcionáři a jednotliví manažeři rozšiřovat a spravovat členskou základnu. Metody: Výzkum byl proveden kvantitativní metodou dotazování v elektronické podobě. Ke sběru dat byl použit elektronický dotazník, distribuovaný přes sociální sítě, díky kterému bylo možné získat odpovědi od 144 respondentů. Výzkumný vzorek byl složen z fanoušků sportu a esportu. Výsledky: Výzkum přinesl bližší pohled na motivy, které vedou fanoušky sportu a esportu k jeho sledování. Výzkum také odhalil podobnost mezi odvětvím sportu a esportu, díky kterému bude možné využít marketingové metody z oblasti sportu na nově rozvíjející se esportové prostředí. Výsledky výzkumu mohou také sloužit marketingovým specialistům, aby mohli vybrat nejpoužitelnější motivy a vytvořit cílená marketingová sdělení. Klíčová slova: fanoušek, motivy, sledování, hráč, hry, tvrzení
|
|
|
Zpřesnění funkce krokoměrů autokalibrací
Kučera, Lukáš ; Slabý, Kryštof (vedoucí práce) ; Procházka, Michal (oponent)
v češtině Cíl: Cílem práce je prozkoumat možnosti zpřesnění funkce krokoměrů pomocí částečného odstranění individuální chyby měření u konkrétní dvojice krokoměr-proband, a to pomocí autokalibrace chůzí na předem známou vzdálenost. Metodika: Budou využity krokoměry mechanického typu YAMAX SW-200 a plně elektronické OMRON HJ-720. Studie se zúčastnilo 30 dospělých lidí ve věku 18 až 69 let (11 mužů, 19 žen). V pilotní fázi proběhne vytipování dostatečně dlouhých úseků o známé délce (100 m, 300 m a 1000 m) a autokalibrace na rovné dráze. Vlastní pokus bude spočívat v terénním měření. Výsledky: Ze získaných průměrných délek kroku a z počtu naměřených kroků je možné stanovit vzdálenost, kterou probandi urazili. Nejvíce jsme se skutečné vzdálenosti 1000 m přiblížili v případě, že jsme použili průměrnou délku kroku ze vzdálenosti 300 m. V tomto případě podhodnocení vzdálenosti dosahovalo u Omronu maximálně 7 % a u Yamaxu pouze 10 %. Nicméně se také vzdálenost pro Omron nadhodnotila u 27 % probandů a pro Yamax u 20 % probandů. Závěr: Jako ideální se zdá být průměrná délka kroku vypočtená ze vzdálenosti 100 m. Je u ní sice častější podhodnocení, ale zase minimální nadhodnocení. Pro pacienty bude i navíc lehce proveditelné průměrnou délku kroku zjistit.
|
|
|
Vládní cenzura nových médií v Erdoganově Turecku
Hein, Jakub ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
2 Anotace (Abstrakt) Bakalářská práce "Vládní cenzura nových médií v Erdoğanově Turecku" zkoumá povahu nových médií v Turecku v letech 2014 - 2016. Klade si otázku, nakolik jsou tato média v této zemi svobodná a jak je ovlivňuje vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) a prezident Recep Tayyip Erdoğan. Při tomto zkoumání autor nejprve vymezuje teoretické zázemí a předestírá různé podoby vztahů mezi médii, demokracií a demokratickou společností. Dále zkoumá tento vztah z pohledu nových médií a popisuje strategie, které při používání nových médií aplikuje vládnoucí strana AKP. Dále autor uvádí příklady nových technologií, které v Turecku slouží k regulaci přístupu k novým médiím a sociálním sítím. Popisuje metody, kterými lze z těchto sítí nežádoucího obsah odstranit. Uvádí také příklady, kdy byly v Turecku tyto sítě plošně znepřístupněny. Upozorňuje na možnosti automatizovaného sledování internetového obsahu i na rizika spojená se sledováním vlastních občanů v rámci státem poskytované internetové infrastruktury.
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Hubálková, Eva (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
|
|
Dohled a etika
Slavíček, Daniel ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
Disertační práce se věnuje tématu dohledu. Snaží se odpovědět na otázku, do jaké míry žijeme ve společnosti, kterou je možné charakterizovat jako společnost dohledu. Za tímto účelem definuje, co pojem dohled znamená, jaký je historický vývoj dohlížení, jaké teorie tento fenomén relevantně popisují a v jakých oblastech se s ním můžeme setkat. Jsou zde představeny hlavní teorie multidisciplinárního oboru dohledových studií, který se rozvíjí zejména posledních dvacet let. Z dohledových technologií je pak věnována zvláštní pozornost kamerovým systémům. Zároveň se tato práce zaměřuje na etická úskalí a dopady, které s dohledem souvisí, tj. na problematiku soukromí, diskriminace, sociálního vyloučení, transparentnosti a odpovědnosti.
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
host ::
RSS.