|
Role stimulancií u mužů majicí sex s muži
Gajdošová, Klára ; Matoušek, Petr (vedoucí práce) ; Zachová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou mužů s ne-heterosexuální orientací, kteří užili/užívají stimulancia. V České republice se této problematice věnuje minimum publikací. Zahraniční studie však uvádí, že u jedinců s ne-heterosexuální orientací je prokázána vyšší míra prevalence užívání návykových látek než u jedinců s heterosexuální orientací. Dále pak zahraniční autoři uvádí, že užívání tanečních drog se stává stále populárnější mezi muži s ne- heterosexuální orientací. Cílem bakalářské práce je analyzovat a popsat roli stimulancií v životech mužů majících sexs muži.Pro realizaci výzkumu byl zvolen kvalitativní výzkumný přístup. Data byla získávána pomocí polo - strukturovaného interview. Výzkumný soubor tvoří šest mužů. Analýza dat byla provedena pomocí metody zachycení vzorců a metody vytváření trsů. Výsledky jsou rozděleny do čtyř kategorií. Z výsledků je patrné, že muži užívají nejčastěji MDMA a kokain a to v prostředí taneční a noční zábavy. Z pohledu frekvence užívání se muži řadí nejčastěji k rekreačním uživatelům. Motivací k užití je zpravidla získání pozitivního prožitku. Z výsledků také plyne, že muži provozují chemsex. Dále je z výsledků patrné, že muži vnímají nad užíváním kontrolu či nevnímají myšlenky na užití stimulancií během pracovního týdne, kdy neužívají. Výsledky poskytují...
|
|
Úpolová cvičení v hodinách tělesné výchovy na vybrané střední odborné škole
Boušková, Denisa
Cílem teoretické části bakalářské práce je vymezení základních pojmů úpoly, průpravné úpoly, sportovní úpoly, sebeobrana, úpolová gymnastika a pádová technika. V práci jsou vysvětleny souvislosti a rozdíly mezi jednotlivými pojmy. Velice detailně je charakterizován pojem úpoly a jejich systematika, která je zásadní pro vyučování úpolů. V práci je pojednáno o otázce významu, vhodnosti a možnostech zařazení úpolových cvičení do výuky v rámci hodin tělesné výchovy, popis současné situace a je poukázáno na možnou spojitost mezi vyučováním úpolových cvičení a fyzickou i psychickou kondicí žáků a jejich zdravým sebevědomím. Využitými metodami pro zpracování teoretické části jsou studium odborných literárních zdrojů, jejich analýza, srovnání a následná syntéza. Hlavním cílem praktické části je zmapování zkušeností a názorů učitelů tělesné výchovy na střední odborné škole na úpoly a na to, jak úpoly mohou působit na psychický i fyzický rozvoj žáků, na jejich zdraví, zdravý životní styl a na to, co žákům může výuka úpolů přinést i v běžném životě. Dalším cílem je zjištění, z čeho učitelé tělesné výchovy čerpají informace a co si myslí o problémech a rizicích výuky úpolů. Použit je kvalitativní metodologický přístup, nástrojem pro sběr dat je polostrukturovaný rozhovor.
|
| |
|
Vnější a vnitřní prostředky herecké charakterizace
Trnková, Kamila ; PAVELKA, Tomáš (vedoucí práce) ; HLAVICA, Lukáš (oponent)
Vnější a vnitřní prostředky herecké charakterizace
Diplomová práce se zabývá rozdíly mezi vnějšími a vnitřními prostředky, které herec využívá při vytváření role a vhodností jejich využití. Autorka nejdříve definuje základní termíny, se kterými během své práce následně pracuje, a jejich vzájemné vztahy. Poté se zabývá autostylizací jakožto činitelem, který herce ovlivňuje v reálném životě a tedy následně i během vykonávání jeho profese. Jádrem práce je pak autorčino zamyšlení nad svým vlastním hereckým vývojem v kontextu prvotního odmítání vnějších hereckých prostředků, až po jejich následné přijetí. Poznatky, které autorka používá k analýze možných výhod a nevýhod daného zvoleného prostředku, získala ze zkušeností načerpaných během studia na DAMU, z prvních zkušeností s filmovým herectvím a profesionální divadelní scénou.
|
|
Sebevědomí a svoboda v herecké tvorbě
Kaňoková, Beáta ; SALZMANNOVÁ, Eva (vedoucí práce) ; PAVELKA, Tomáš (oponent)
Tato práce pojednává o nedostatku sebevědomí a s tím spojeným pocitem nesvobody při herecké práci. Snaží se hledat a pojmenovávat jednotlivé aspekty, které k takovému problému vedou, případně se podílejí na jeho prohlubování. Dále je subjektivní reflexí celého průběhu studia na Divadelní fakultě od prvního ročníku až po absolventská představení ve školním divadle Disk
|
|
Sebedůvěra a sebejistota sester v souvislosti s ošetřovatelskou praxí
SLIPKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce je zaměřena na současný stav sebedůvěry a sebejistoty sester při vykonávání ošetřovatelské praxe. Pro zmapování současného stavu byly osloveny všeobecné sestry, u kterých se zjišťovala důležitost a to, zda mají dostatek sebedůvěry a sebejistoty při vykonávání ošetřovatelské praxe. Dále jsem pokládala otázky zaměřené na problematiku ohledně budování sebedůvěry a sebejistoty a toho, jak sestry pečují o svou sebedůvěru a sebejistotu. Tato práce je složena z části teoretické a empirické. Teoretická část je zaměřena na osobnost všeobecných sester a její utváření. Dále pak na faktory, které ovlivňují sebedůvěru a sebejistotu sester při vykonávání ošetřovatelské praxe, a zahrnuje i zkoumání toho, co sestry dělají pro své duševní zdraví, aby jejich sebedůvěra a sebejistota byla na vhodné úrovni pro vykonávání ošetřovatelské praxe. Empirická část je tvořena jedním cílem. Tím bylo zjistit, zda sestry mají dostatek sebedůvěry a sebejistoty při vykonávání ošetřovatelské praxe. Pro empirickou část práce byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru. Získané informace byly zpracovány a rozděleny do devíti kategorií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry dokáží vlastními slovy říct, co je sebedůvěra a sebejistota, a jsou schopny hovořit o důležitosti sebedůvěry a sebejistoty při vykonávání ošetřovatelské praxe. Sebedůvěru a sebejistotu mají sestry na vhodné úrovni pro vykonávání ošetřovatelské praxe, ale k práci přistupují zodpovědně a s pokorou, ať jsou to sestry dlouhodobě pracující, či krátkodobě v praxi. Jejich sebedůvěra a sebejistota při vykonávání ošetřovatelské praxe je ovlivňována určitými faktory, které souvisí s jejich povoláním. K dostačující sebedůvěře a sebejistotě jsou důležité i vlastní hodnoty v osobním životě. Při výzkumném šetření se ukázalo, že při vykonávání ošetřovatelské praxe mají sestry sebedůvěru a sebejistotu na větší úrovni než v osobním životě, jelikož by nemohly vykonávat výkony a ošetřovatelskou praxi ve svém nejlepším přesvědčení. Proto, aby sestry měly sebedůvěru a sebejistotu na vhodné úrovni, by měly pečovat o své duševní zdraví. Při rozhovorech se ukázalo, že se sestry snaží o své duševní zdraví pečovat, i když to někdy při náročnosti jejich povolání nelze. Tato práce pomáhá nastínit problematiku sebedůvěry a sebejistoty všeobecných sester na různých odděleních. Jsou zde zahrnuty osobní názory sester na důležitost sebedůvěry a sebejistoty při vykonávání ošetřovatelské praxe, faktory, které tyto vlastní hodnoty ovlivňují, a důležitost duševní hygieny pro vykonávání ošetřovatelské praxe.
|
| |
|
Tělo druhého: fenomenologie intersubjektivity
Krejcar, Václav ; Zika, Richard (vedoucí práce) ; Novotný, Karel (oponent)
V diplomové práci se zabývám tématem zkušenosti o druhém člověku z pozice fenomenologické filosofie. Text navazuje na mou práci bakalářskou, kde jsem toto téma otevřel. Dvěma ústředními motivy v diplomové práci jsou: za prvé vykázání posunu v myšlení fenomenologie intersubjektivity Edmunda Husserla, za druhé doložení překonání Husserlova myšlení filosofií Merleau-Pontyho. V první kapitole vykazuji, co Husserl rozumí termínem vcítění ve svých Karteziánských meditacích a jak toto pojetí navazuje na Theodora Lippse. V druhé kapitole vykládám Husserlovo myšlení intersubjektivity z Idejí k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofie II. Ve třetí kapitole se zabývám fenomenologií intersubjektivity u Merleau-Pontyho. Ve čtvrté kapitole jsem myšlenkové proudy obou autorů interpretoval a komparoval. Snažím se ukázat, že Merleau-Pontyho pojetí mezitělesnoti překračuje Husserlovo pojetí intersubjektivity. V páté a poslední kapitole se od tohoto svého názoru snažím učinit kritický odstup pomocí Zahaviho interpretace Merleau-Pontyho filosofie v knize Husserl and Transcendental Intersubjectivity. Touto diplomovou prací tak dovršuji analýzu jednoho zdroje myšlení o zkušenosti o druhém člověku. Dokončuji tak pomyslný kruh, který jsem začal psát ve své předchozí práci.
|
|
Filozofické možnosti otázky po osobní identitě
Endrle, Jaroslav ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
(česky) Tématem této práce je problém osobní identity. Jejím cílem je nalézt altrnativní způsob položení a řešení této otázky. K dosažení toho je zvolen následující postup. Nejprve jsou vytknuty tří hlavní problematické body, které určují směr, jímž se ubírají diskuze vedené na toto téma především v rámci analytické filozofie. Těmito předpoklady jsou - ontologické pojetí identity, logická disociabilita mysli a těla a metoda myšlenkového experimentu. Hlavní část práce lze chápat jako návrh cesty vedoucí k překonání jich samotných i těžko řešitelných problémů, k nimž vedou. Ta začne na konci první části obecnou kritikou ontologického pojetí identity a představením alternativního epistemického pojetí identity. V druhé a klíčové části práce je představeno schéma teorie konceptuálního systému. Právě v něm nalezneme alternativní rámec, v němž má být otázka identity osoby řešena. Jeho zavedením bude zablokována logická disociabilita kritérií identity osoby. Zároveň v něm bude fundováno epistemické pojetí identity. Na konci druhé části práce pak bude naznačen původ i funkce konceptu osoby v konceptuálním systému. Budu tvrdit, že se koncept osoby vyvinul z konceptu role, který slouží k organizaci kooperativních aktivit. Po přehodnocení pojetí identity a navržení konceptuálního rámce, jehož použití umožňuje...
|
|
Zkoumání fenoménu Maidan skrze aplikaci Hegelovy teorie o panství a rabství
Dovhoruk, Ivanna ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Matějčková, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jak lze uchopit fenomén Maidanu (Майдан). Maidan zde primárně pojímáme jako událost, v níž lidé nasazovali své životy. První kapitola se zabývá očitým svědectvím demonstrujících v ukrajinské Revoluci důstojnosti (Революція Гідності), kteří byli přítomni na místech bezprostředně ohrožujících jejich životy (ul. Hruševského, ul. Institutská). V druhé kapitole je zkoumán Hegelův koncept osvědčení smrtí (die Bewährung durch den Tod), jak je formulován v teorii o panství a rabství (Herrschaft und Knechtschaft) ve Fenomenologii ducha (Phänomenologie des Geistes). Ve třetí kapitole, skrze předložení vlastní autorské spekulativní teorie o Branách, se pokusíme dokázat, že nasadit život lze dvěma způsoby, z pozice pokory a z pozice pýchy. V rámci dokázání dané teze diferencujeme Hegelův koncept osvědčení smrtí pomocí Augustinova pojmu pýchy (superbia). V závěru zkoumání se pokusíme odpovědět na výchozí otázku, co je Maidan z hlediska aktu nasazení života.
|