|
|
Srovnání sociální ochrany osob se zdravotním postižením v ČR a ve Franciii
Škopková, Veronika ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent)
Srovnání sociální ochrany osob se zdravotním postižením v ČR a ve Francii Tato diplomová práce pojednává o sociální ochraně osob se zdravotním postižením v českém a francouzském právním řádu. Hlavním cílem práce je oba systémy porovnat a na základě analýzy francouzského právního řádu navrhnout případné změny, které by českou právní úpravu mohly v této oblasti obohatit. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola definuje základní pojmy - sociální ochrana a osoba se zdravotním postižením. Druhá kapitola se věnuje historickému vývoji ochrany zdravotně postižených osob v mezinárodním a evropském právu a obsahuje přehled nejvýznamnějších mezinárodních a evropských právních pramenů. Třetí a čtvrtá část práce již pojednává o české a francouzské právní úpravě. V obou případech jsem se zaměřila nejprve na státní instituce a další soukromé subjekty podporující zdravotně postižené osoby. Obě kapitoly se dále věnují ochraně handicapovaných osob v rámci práva sociálního zabezpečení a postavení zdravotně postižených v pracovněprávních vztazích, zejména v přístupu k zaměstnání, zákazu jejich diskriminace a zvláštních právech a povinnostech jejich zaměstnavatelů. Poslední kapitola obsahuje podrobnější srovnání právních úprav obou států, ze kterého vyplynulo, kterými francouzskými instituty by se mohla...
|
|
|
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Kozlíková, Lenka ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent)
Cílem této práce je představit základní aspekty problematiky zaměstnávání osob se zdravotním postižením, jakožto jedné z nejvíce ohrožených kategorií zaměstnanců na trhu práce a jejich právní ochranu. Obsah diplomové práce je systematicky řazen do pěti samostatných kapitol, věnovaným jednotlivým aspektům tématu. První kapitola je úvodní a definuje základní terminologii. Tato kapitola je rozdělena do třech částí. První část podává analýzu historického vývoje přístupu většinové společnosti k osobám se zdravotním postižením, pozornost je zaměřena především na medicínský a sociální model zdravotního postižení. Část druhá je věnována definování pojmu osoby se zdravotním postižením v právu mezinárodním a v právu Evropské unie. Třetí část je dále věnována definici tohoto pojmu v českém právním řádu. Druhá kapitola podává přehled o významných pramenech mezinárodního práva a práva Evropské unie. Zmíněny jsou dokumenty Mezinárodní organizace práce, Organizace spojených národů, Rady Evropy a také základní dokumenty Evropské unie. Třetí kapitola zkoumá současnou českou právní úpravu relevantní pro oblast zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V rámci této kapitoly je pozornost věnována rovněž vybraným subjektům na trhu práce, jimiž jsou úřady práce a zaměstnavatelé a jejich vzájemné spolupráce v této...
|
|
|
Role dobrovolníků ve volnočasových aktivitách osob s postižením
Cudlínová, Olga ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit úlohu dobrovolníků v naplňování volného času osob s postižením a porovnat ji s výchovně vzdělávací úlohou pedagogů. Výzkumné šetření proběhlo formou kvalitativního výzkumu pomocí případové studie. Sběr dat byl proveden metodikou rozhovoru pomocí návodu. Průzkumu se zúčastnilo celkem sedm osob se zdravotním postižením. Z výsledků šetření vyplývá, že respondenti u dobrovolníků preferují kladné prosociálně orientované vlastnosti (empatie, otevřenost, snaha pomoci, aj.). Dále vnímají neformální charakter úlohy dobrovolníků. Ve většině případů je přijímají jako své přátele. Někteří vnímají dobrovolníky jako osoby, které je podporují k naplnění jejích potřeb. Respondenti se společně s dobrovolníky věnují hromadně organizovaným aktivitám (výlety, kulturní akce, tradiční slavnosti, letní tábory, aj.). Úlohu dobrovolníků a pedagogů vnímají obdobně, a to v přípravě a organizaci aktivity, nikoliv ve neformálnosti vztahu. Pedagogy řadí do prostředí školy a ve většině případů k nim zaujímají formální vztah. Činnost dobrovolníků ve volnočasových aktivitách osob s postižením vhodně doplňuje a navazuje na činnost pedagogů.
|
|
|
Život rodiny s hendikepovaným potomkem
Koudelková, Petra ; Seidlová Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Schindler-Wisten, Petra (oponent)
Život rodiny s hendikepovaným potomkem Diplomová práce si klade za cíl obsáhnout celkový pohled na každodenní život s mentálně hendikepovanými jedinci na prahu dospělosti z pohledu rodičů. Záměrem je proniknout do prožitků, emocí a pohnutek rodičů hendikepovaných jedinců za účelem širšího objasnění kladných a záporných stránek života s postiženým. Hlavním cílem je zaměřit se na to, jaký dopad mělo na rodiče soužití s postiženým, jak ovlivnilo jejich každodenní život, životní postoje a vnímání sebe sama. Dalším úkolem je zjistit, do jaké míry se shodují a odlišují názory matek a otců postižených. Práce se skládá se ze dvou hlavních částí. Nejprve je téma ukotveno v teoretickém pozadí. Teoretická část je postavena na poznatcích odborné literatury z odpovídajících oborů. V druhé, empirické části následuje analýza a interpretace dvou po sobě následujících rozhovorů s rodiči postižených jedinců. Tato část je zpracována metodou orální historie. Součástí interpretace je i komparace s odpovídající odbornou literaturou. Na závěr je provedena diskuse zvoleného postupu a jsou zde shrnuta klíčová zjištění charakterizující život s postiženým jedincem. Život je charakterizován jako psychicky, časově a finančně náročný.
|
|
| |
|
|
Mladí lidé s postižením v pěstounské rodině
Holasová, Petra ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Latimier, Camille (oponent)
Předkládaná diplomová práce představuje výsledky výzkumu zaměřeného na mladé lidi s postižením, kteří vyrůstali v pěstounské rodině. Cílem výzkumu je nahlédnout na život těchto lidí z jejich vlastního úhlu pohledu a zmapovat jejich životních zkušenosti. Výzkum se zaměřuje na problematické oblasti jejich života a překážky, které jim brání v dosažení určitých cílů. Práce vychází z analýzy rozhovorů s pěti respondenty na základě Life Course Theory (teorie životního příběhu). Klíčová slova: mladý člověk, člověk s postižením, pěstounská rodina, Life Course Theory
|
|
|
Zabezpečení osob se zdravotním postižením
Kuběnová, Magdaléna ; Zemanová, Jana (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Zabezpečení osob se zdravotním postižením Tato diplomová práce, která pojednává o zabezpečení osob se zdravotním pojištěním má za cíl analyzovat české a francouzské právní předpisy v oblasti sociálního zabezpečení zdravotně postižených osob. Diplomová práce je rozdělena do čtyř částí. První část, která je dále rozdělena na dvě kapitoly, se věnuje obecným otázkám - první kapitola definuje v teoretické rovině zdravotní postižení a osoby se zdravotním postižením. Druhá kapitola pak pojednává o ochraně osob se zdravotním postižením z hlediska mezinárodního práva a práva Evropské unie, které představují východiska české i francouzské právní úpravy. Druhá část diplomové práce, která je tvořena pěti kapitolami, analyzuje českou právní úpravu. Třetí kapitola je věnována definici zdravotního postižení a osob se zdravotním postižením ve světle české právní úpravy. Čtvrtá kapitola se zabývá posuzováním zdravotního stavu, který je zajišťován lékařskou posudkovou službou. Pátá kapitola je pojednává o dávkách ze systému sociálního pojištění a státní sociální podpory. Šestá kapitola se týká peněžitých a věcných plnění, která jsou osobám se zdravotním postižením poskytována ze systému sociální pomoci. Tato kapitola je dále členěna na tři podkapitoly, z nichž první se věnuje příspěvku na péči, procesu, na jehož...
|
|
|
Analýza zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Horáková, Petra ; Novák, Petr (oponent) ; Musilová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Poskytuje kompletní přehled povinností zaměstnavatele, které souvisejí se zaměstnáváním těchto osob. Rozebírá také finanční i nefinanční přínosy plynoucí pro zaměstnavatele, pokud se rozhodne začlenit zdravotně postižené osoby do svého pracovního procesu.
|
|
|
Zaměstnávání zdravotně postižených
Joštová, Magda ; Soušková, Milena (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jejím cílem je komplexní analýza pracovního trhu a možností, které zdravotně postižené osoby mají, pokud chtějí být zaměstnány. Tato práce poskytuje přehled práv a povinností zaměstnavatele, které souvisejí se zaměstnáváním zdravotně postižených osob, vyjmenovává jednotlivé bariéry jejich zaměstnání a analyzuje zvláštní úpravu pracovních podmínek, která pro tyto osoby existuje. V této práci je obsažena i celková analýza současné politiky zaměstnanosti České republiky a pracovního trhu se zaměřením na Náchodsko.
|
|
|
Nezaměstnanost jako psychosociální problém u osob se změněnou pracovní schopností
HRKALOVÁ, Kristýna
V současnosti se pojem změněná pracovní schopnost již neužívá, a to díky změně zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Zavádí se pojem osoba se zdravotním postižením, kam zařazujeme osoby pobírající invalidní důchod, osoby zdravotně znevýhodněné. V této bakalářské práci je věnována pozornost pojmu nezaměstnanost, její definici a jejím druhům. Další kapitola vymezuje cílovou skupinu osob uvedenou v názvu práce. Následující část pojednává o možnostech uplatnění na chráněném trhu práce, ale i o uplatnění na běžném pracovním trhu, které nabízejí různé organizace. Vše je vztaženo k osobám, které mají nějaký zdravotní problém a obtížněji hledají vhodné zaměstnání. Důležité je podotknout, že s nezaměstnaností jsou spojeny různé problémy. Ty jsou jak psychické, tak i sociální. Proto je zde zahrnuta část o významu práce pro člověka, na ni navazují kapitoly o možných reakcích na ztrátu zaměstnání a zdravotních rizicích spojených s touto životní událostí. Cílem praktické části je srovnání dopadu psychosociálních důsledků nezaměstnanosti u jedinců intaktních a jedinců se zdravotním postižením. Pro tento cíl byla použita metoda kvalitativního výzkumu, forma polořízeného rozhovoru. Pro výběr respondentů byl rozhodující věk mezi 20-45 lety a jejich evidence na úřadu práce minimálně šest měsíců. Z výzkumu vyplynulo, že mnou sledovaná skupina osob se od sebe v dopadech psychosociálních důsledků nezaměstnanosti výrazně neliší. Je to dáno tím, že na jejich psychiku mají vliv dobré rodinné zázemí, přátele a plnohodnotně strávený volný čas.
|
host ::
RSS.