|
|
Reproduktorová soustava pro laboratorní měření směrových charakteristik
Morkus, Filip ; Káňa, Ladislav (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
V první části je pozornost směřována k výběru vhodných reproduktorů. Pro tento výběr bylo zapotřebí si stanovit požadovaná kritéria a parametry. Cílem bylo, aby soustava měla co nejširší reprodukovatelné spektrum kmitočtů, ale aby nebyla příliš rozměrná. Dalším kritériem byla kvalita reproduktorů a jejich cena. V druhé části byla podle parametrů vybraných reproduktorů navrhována kmitočtová výhybka, jak pro spodní kmitočtové pásmo, tak pro pásmo horní. Při stanovení dělícího kmitočtu byly brány v úvahu doporučení výrobce a kmitočtové charakteristiky reproduktorů, aby nebyl dělící kmitočet umístěn do místa, kde nemá reproduktor „konstantní“ charakter. Třetí část se zabývala konstrukcí reproduktorové skříně (ozvučnice). Byla zde podrobněji rozvedena konstrukce reproduktorové soustavy typu D´Appolito a její konstrukční požadavky. V této části bylo rovněž vycházeno z předchozích částí, protože zapojení D´Appolito vyžaduje stanovení vzdálenosti reproduktorů vůči sobě podle dělícího kmitočtu. Přičemž musela být brána v úvahu jejich velikost. Podle parametrů reproduktorů se vypočítal objem reproduktorové skříně, stanovil se její tvar a vypočítaly geometrické rozměry. Vše bylo pak simulováno ve vhodném softwaru. V poslední části byla již zkonstruovaná soustava měřena v bezodrazové komoře. Bylo na ní provedeno měření směrových charakteristik a kmitočtové charakteristiky. Výsledky měření byly porovnány se simulacemi.
|
|
|
Koncový zesilovač a subwoofer pro automobil
Kolka, René ; Šotner, Roman (oponent) ; Dřínovský, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce popisuje návrh dvou výkonových zesilovačů pro subwoofer a pro čtyři základní automobilové reproduktory. Dále je součástí práce řešení napájecích obvodů těchto zesilovačů. Ovládání zesilovačů je realizováno pomocí procesoru. Dále se věnuje problematice spojené s ozvučením automobilu, zejména se zaměřuje na rozmístění reproduktorů a na výrobu kvalitního subwooferu a ozvučnice.
|
|
|
Návrh a konstrukce DML reproduktoru
Přikryl, Jan ; Skvaril, Šimon (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou DML reproduktorů. Práce začíná teoretickým úvodem a pokračuje konstrukcí a měřením základního reproduktoru, ze kterého získáme základ dat, které poté můžeme optimalizovat. V druhé části se konstruuje ozvučnice reproduktoru a jsou optimalizovány další parametry reproduktoru. Reproduktory jsou postupně srovnávané a vyhodnocuje se vliv jednotlivých parametrů.
|
|
|
Měřicí reproduktorová soustava pro laboratorní úlohy
Tomešek, Jiří ; Balík, Miroslav (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem dvoupásmové reproduktorové soustavy a variabilní ozvučnice pro hlubokotónový reproduktor pro účely demonstračního měření v předmětu Elektroakustika. V teoretické části jsou vysvětleny jednotlivé reproduktory, TS parametry a vzorce pro jejich výpočet. Dále jsou vysvětleny různé typy a konstrukce ozvučnic a výhybek. Pomocí simulačního programu LspCAD byly doladěny a odsimulovány návrhy uzavřené a bassreflexové ozvučnice se správnými i špatnými parametry. Stejně tak byla odsimulována navržená výhybka pro dvoupásmovou reproduktorovou soustavu. K návrhům byla připravena výkresová dokumentace. Dále byly ozvučnice a výhybka realizovány a změřeny jejich charakteristiky. V poslední řadě byly přepracovány již existující laboratorní úlohy tak, aby při jejich vypracování studenti využili realizované ozvučnice a zvolený postup návrhu.
|
|
|
Kompenzace měření reproduktorů na standardní ozvučnici - přepážce
Štěpáník, Jiří ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Balík, Miroslav (vedoucí práce)
Kmitočtová charakteristika reproduktoru je jeden ze stěžejních údajů, který je potřeba znát např. při návrhu reproduktorové ozvučnice nebo reproduktorové soustavy. Kmitočtová charakteristika by měla dosahovat co nejvyšší přesnosti s minimem zkreslení. Jak takovéto charakteristiky dosáhnout popisuje norma ČSN EN 60268-5, která uvádí jako jeden ze způsobů použití standardních ozvučnic. Kromě standardní ozvučnice–přepážky mají tyto ozvučnice v normě uvedené korekční křivky pro měřené charakteristiky. To ovšem neznamená, že standardní ozvučnice-přepážka měření nezkresluje. Cílem této práce je analýza zkreslení měření způsobených touto ozvučnicí a dalšími elementy a jejich kompenzace. Práce obsahuje popis určitých částí normy ČSN EN 60268-5 se zaměřením na standardní ozvučnici-přepážku. Zejména na její konstrukci a způsoby měření reproduktorů na ní namontovaných. V rámci práce bylo provedeno několik testovacích měření. Tato měření byla provedena v bezodrazové komoře s reproduktory namontovaným na modulární standardní ozvučnici-přepážce, což je modifikace standardní ozvučnice–přepážky, která je v práci taktéž popsána. Mezi provedená měření patří měření kmitočtových charakteristik v různých vzdálenostech mikrofonu od reproduktoru při různých polohách ozvučnice v bezodrazové komoře. Z testovacích měření vyplývá, že modulární standardní ozvučnice-přepážka i bezodrazová komora způsobují zkreslení měření. V rámci dalších měření je minimalizováno zkreslení bezodrazovou komorou a také zcela odstraněno zkreslení způsobené podstavou modulární standardní ozvučnice–přepážky. V práci je následně uvedena teorie difrakcí zvuku na hranách standardní ozvučnice-přepážky a teorie rozšířené Biot-Tolstoy-Medwinovy metody modelování těchto difrakcí pomocí numerických výpočtů. Na základě těchto poznatků byla provedena v prostředí Matlab softwarová kompenzace zkreslení difrakcemi. Z výsledků kompenzace není zcela jisté, v jakém rozsahu se dá považovat za úspěšnou. Dá se spekulovat o tom, že funguje pouze na určitých kmitočtech. Je nutné ověřit funkčnost této metody kompenzace dalším testovacím měřením.
|
|
|
Reproduktorová soustava pro reprodukci nízkých kmitočtů se směrovým vyzařováním
Skvaril, Šimon ; Husník, Libor (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Cílem práce je navržení ozvučnice, jejíž klíčovou vlastností je směrové vyzařování na nízkých kmitočtech. V průběhu práce jsou popsány základní vlastnosti zvukového vlnění a jeho chování na překážkách. Je popsána výpočetní metoda FDTD spolu se sadou nástrojů K-wave pro MATLAB, která tuto metodu využívá. Dále je vytvořen virtuální model v programu MATLAB, na kterém je ověřena funkčnost navrhovaného řešení. Dalším krokem je vytvoření zmenšeného modelu ozvučnice, na kterém je ověřena shoda teoretických poznatků s praktickými měřeními. Nakonec je vytvořen prototyp ozvučnice ve skutečné velikosti, u kterého jsou změřeny základní parametry, včetně směrové charakteristiky.
|
|
|
Standardní ozvučnice - laboratorní přípravek
Hodinka, Tomáš ; Říha, Kamil (oponent) ; Balík, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce byl návrh a konstrukce normovaného laboratorního přípravku pro přesné měření reproduktorů, standardní ozvučnice – přepážky. Standardní ozvučnice je obdélníková deska, do které je umístěn reproduktor (mimo střed) a měření se provádí v bezdozvukové místnosti (mrtvé komoře). Hlavním účelem standardní ozvučnice – přepážky je možnost měření reproduktorů bez tlakového vlivu uzavřené ozvučnice a bez akustického zkratu. Standardní ozvučnice je navržena tak, aby byla samonosná, přenositelná, skladná, modulární a aby s její pomocí bylo možné měřit až dvanáctipalcový reproduktor. Navrhovaná standardní ozvučnice je rozebíratelná na 3 části: podstavec, přepážku a vsadky. Podstavec ozvučnice je velká těžká deska s perem na horní ploše pro nasunutí přepážky. Přepážka je vyrobena ze čtyř vrstev různých překližek, které tvoří kompromis v poměru pevnosti a lehkosti. Vsadky jsou navrženy tak, aby výměna a manipulace s reproduktory byla během měření co nerychlejší a nejjednodušší. Během měření reproduktory zůstávají ve svých vsadkách, které je možno namontovat a vymontovat ze standardní ozvučnice bez použití ručního nářadí. Testovací měření ukázaly, že standardní ozvučnice není vhodná pro referenční měření. Rezonance přepážky, odrazy zvukových vln od podstavy, refrakce od vnějších hran a potenciálně jiné vlastnosti zkreslují výsledky měření. Tato zkreslení jsou však značně konzistentní i mezi různými reproduktory, to by mohlo znamenat, že by se mohla odstranit například pomocí speciálního software.
|
|
|
Návrh a Konstrukce reproduktorové ozvučnice transmission line
Dobiášovský, Jiří ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Balík, Miroslav (vedoucí práce)
Obsahem práce je zpracování problematiky návrhu a konstrukce ozvučnic typu transmission line. V teoretické části je nejprve zpracováno téma reproduktoru, jeho konstrukčních prvků a jejich vlivu na vlastnosti reproduktoru. Dále jsou zpracovány jendnotlivé parametry reproduktoru, matematické vztahy pro jejich určení a je definován reproduktor vhodný pro ozvučnici typu transmission line. Bakalářská práce dále rozebírá princip funkce ozvučnice typu transmission line, její výhody a nevýhody oproti ostatním druhům ozvučnic. Zároveň jsou zpracované jednnotlivé konstrukční prvky a jejich vliv na výsledné charakteristiky ozvučnice. V praktické části je s ohledem na skutečnosti uvedené v teoretické části práce vybrán vhodný reproduktor a popsán následný návrh a konstrukce variabilní ozvučnice typu transmission line, která následně může sloužit jako učební pomůcka. Součástí práce je také popsání postupů měření ozvučnic s více reproduktory či rezonátory.
|
|
|
Variabilní dvoupásmová reproduktorová soustava - laboratorní přípravek
Rehák, Jan ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Balík, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je zhotovit dvoupásmovou reproduktorovou soustavu, která bude umožňovat změnu vzájemné polohy reproduktorů, jak ve vertikální, tak v horizontální ose a navrhnout náplně laboratorních úloh. V teoretickém úvodu bude stručně uvedena problematika kmitočtových výhybek. Následně bude rozebírán vliv vzájemné topologie reproduktorů v reproduktorové soustavě na její vlastnosti v okolí mezního kmitočtu. Budou uvedeny modulové kmitočtové charakteristiky ozvučnic různých tvarů. Na těchto modulových kmitočtových charakteristikách bude demonstrován vliv vnějšího tvaru ozvučnice na její vlastnosti. Bude navržena variabilní dvoupásmová soustava s možností změny vzájemné topologie reproduktorů. Postup její výroby i výkresy jednotlivých součástí jsou součástí této práce. Tato dvoupásmová soustava bude podrobena měření a bude zhodnoceno, jestli jsou předpoklady, podle kterých byla navržena, správné. V poslední části práce bude popsán postup volby vhodných parametrů reproduktorové výhybky pro dosažení co nejlepších vlastností soustavy.
|
|
|
Subwoofer pro PA aplikaci
Tylich, Ondřej ; Červinka, Dalibor (oponent) ; Martiš, Jan (vedoucí práce)
Obsahem práce jsou teoretické znalosti v odvětví reproduktorových ozvučnic, jejich konstrukce a řešení konstrukce subwooferu dle zadání. V práci jsou popsány jednotlivé typy používaných ozvučnic a u každé jsou definovány jejich vlastnosti. Pro kvalitní návrh jsou použity některé ze simulačních programů. Pro aplikaci subwooferu v PA technice je vybrán vhodný reproduktor. Parametry vybraného reproduktoru jsou ověřeny měřením a na základě těchto parametrů je počítán návrh vybrané ozvučnice. Dále práce řeší kompletní postup návrhu ozvučnice pro vybraný reproduktor a její následnou konstrukci. Po konstrukci je provedeno ladění nátrubku na zvolené parametry. Výsledné parametry zkonstruovaného subwooferu jsou ověřeny měřením impedanční a kmitočtové charakteristiky.
|
host ::
RSS.