|
|
Schopnost probiotik ovlivnit přirozené lymfoidní buňky typu 3
Věcek, Jan ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Schwarzer, Martin (oponent)
Přirozené lymfoidní buňky typu 3 (ILC3) jsou skupinou relativně nově popsaných lymfocytů, které postrádají antigenně specifický receptor. Přes to se ukazuje jejich důležitá úloha imunitních regulátorů na sliznicích. ILC3 se kromě vývoje lymfoidní tkáně při embryogenezi a následně i v průběhu ontogeneze jedince v postnatálním období podílejí na udržování vzájemných homeostatických interakcí mezi složkami mikrobioty a imunitním systémem hostitele. ILC3 produkují různé cytokiny, které stimulují okolní buňky střeva k produkci antimikrobiálních peptidů a udržují integritu epiteliální stěny. Hlavní cytokin tvořený ILC3 je IL-22. Th17 lymfocyty a ILC3 si jsou v mnoha ohledech podobné, ale v některých funkcích se výrazně liší. ILC3 mají schopnost regulovat buňky adaptivní imunity směrem k antimikrobiální odpovědi bez indukce zánětu. Také jsou přímo spojené s buňkami nervové soustavy. Některé probiotické kmeny bakterií produkují metabolity, které přímo ovlivňují ILC3. Tento mechanismus by se mohl využít při nových terapeutických postupech u onemocnění, při jejichž patogenezi dochází ke změně složení a funkce mikrobioty vedoucí k indukci prozánětlivých imunitních odpovědí hostitele. Klíčová slova: přirozené lymfoidní buňky, IL-22, antimikrobiální peptidy, probiotika, mikrobiota
|
|
|
Vliv složení střevní mikrobioty na kondici u ptáků
Černá, Kateřina ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Saláková, Martina (oponent)
Tato práce si klade za cíl shrnout dosavadní znalosti o vlivu složení střevní mikrobioty na kondici ptáků. Vliv střevní mikrobioty na různé aspekty fyziologie živočichů je nyní intenzivně studován a pochopení jeho biomedicínského významu představuje aktuální téma. Většina současného výzkumu se však soustředí na člověka a jiné savce. U ptáků je pak výzkum zaměřen především na hospodářsky významné druhy. Tato práce se proto zabývá i aplikovatelností výsledků zemědělsky orientovaného výzkumu na studium volně žijících druhů ptáků. Výsledky zemědělsky orientovaných studií citovaných v této práci ukazují vysokou mezidruhovou i vnitrodruhovou variabilitu v účincích některých bakterií na kondici hostitele, což by mělo být bráno v potaz v experimentech na volně žijících druzích. Tato práce shrnuje dosavadní znalosti o vlivu bakterií na kondici ptáků získané v korelačních i manipulačních studiích. Manipulační studie zahrnují ty, ve kterých byla ptákům podávána probiotika nebo antibiotika. Jsou zde shrnuty i hlavní mechanismy účinku probiotických bakterií na kondici hostitele. Jedním z cílů této práce bylo také zjistit možnosti využití detekce některých druhů bakterií jakožto neinvazivní metody pro hodnocení kondice ptáků. Jako markery dobré kondice tato práce navrhuje bakterie Enterococcus faecium, Bacillus subtilis...
|
|
|
Tool for Visualization of Microbiome Data
Mišáková, Silvia ; Martínek, Tomáš (oponent) ; Smatana, Stanislav (vedoucí práce)
This Bachelor's thesis focuses on the development of a new tool for the visualization of microbiome data. The developed tool uses Principal Component Analysis (PCA) and Principal Coordinates Analysis (PCoA) for dimension reduction. Bray-Curtis difference and UniFrac distance metric are used for distance matrix calculation. Then, the processed data is colored based on user-selected metadata. The results are presented by two types of graphs. The first is a bar chart and shows the proportion of each principal component. The second, scatter chart, visualize the final result of the required analysis. As part of the development of the tool, the possibility to download the calculated matrix and also a table of the first N main components calculated by the analysis were added.
|
|
|
Vliv různých forem zinku na střevní mikrobiotu selat po odstavu
Stuhlová, Romana
Tato diplomová práce pojednává o vlivu různých forem zinku na střevní mikrobiotu prasat. V literární rešerši je zmíněn základní přehled nanočástic, přičemž důraz je kladen na nanočástice zinku, které byly využity v praktické části. Diskutováno je také téma střevní mikrobioty u selat po odstavu a samotného vlivu nanočástic na neonatální průjem, který bývá často s odstavem spojen. Experimentální část práce se zabývá vlivem různých koncentrací zinku (ZnO a nanočástice zinku) na střevní bakterie a to v 0., 5., 10. a 20. den po odstavu selete od matky. V rámci práce byly stanovovány celkové počty mikroorganismů ve výkalech selat při jednotlivých koncentracích zinku a také počty koliformních bakterií, které bývají velice často zdrojem průjmových onemocnění. Pro kvalitativní posouzení složení střevní mikrobioty a následnou selektivní izolaci jednotlivých bakteriálních kmenů bylo použito čtyř selektivních agarů a byl stanoven procentuální nárůst na jednotlivých půdách.
|
|
|
Působení antibiotik na střevní mikrobiom a vliv probiotik na jeho obnovu
Hloucalová, Nikola ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Ulrych, Aleš (oponent)
Antibiotika se využívají k léčbě bakteriálních onemocnění. Negativně působí nejen na cílené patogeny, ale i na další mikroorganismy ve střevech, včetně těch zdraví prospěšných. Antibiotická léčba vyvolává změnu poměru v zastoupení střevních bakterií. Způsobuje snížení počtu přirozeně se vyskytujících bakterií, může být příčinou následného pomnožení oportunně patogenních bakterií a dochází k dysbióze. Zdravá střevní mikrobiota přispívá ke správné funkci imunity a celkového psychického i fyzického zdraví člověka, z toho důvodu je důležité po užívání antibiotik rovnováhu bakterií ve střevech obnovit např. pomocí probiotik. Tato práce shrnuje poznatky o narušení homeostáze střevní mikrobioty antibiotickou léčbou a o vlivu probiotik na její obnovu.
|
|
|
Studium imunopatologických mechanismů autoimunitní uveitidy a definování nových terapeutických možností.
Seidler Štangová, Petra ; Svozílková, Petra (vedoucí práce) ; Rozsíval, Pavel (oponent) ; Farghali, Hassan (oponent)
Cílem této práce bylo získat nové poznatky o mechanismech autoimunitní uveitidy a testovat nové způsoby léčby, které nebyly u uveitid studovány nebo jejichž efekt je sporný. Hlavní důraz byl kladen na úlohu mikroorganismů v procesu uveitidy. K dosažení cílů byl využit myší model experimentální autoimunitní uveitidy včetně modelu bezmikrobního a byly analyzovány vzorky nitroočních tekutin pacientů. Na experimentálním modelu byla hodnocena intenzita zánětu in vivo klinicky a post mortem histologicky. Hodnocen byl efekt imunomodulační léčby. Intenzita zánětu byla porovnána mezi skupinami bezmikrobních a konvenčních myší. U konvenčních myší byl sledován terapeutický efekt antibiotik podávaných s cílem ovlivnit mikrobiom. Ve vzorcích nitroočních tekutin pacientů s autoimunitní uveitidou byly sledovány známky po proběhlém infekčním procesu a hodnoceny hladiny cytokinů a dalších faktorů. Zhodnocení efektu imunomodulační léčby prokázalo účinnost mykofenolát mofetilu, což podporuje jeho širší využití při léčbě autoimunitní zadní uveitidy v humánní medicíně. Snížení bakteriálního osídlení vedlo k poklesu intenzity zánětu, a tím potvrdilo význam mikroorganismů v procesu autoimunitní uveitidy, a to jak u bezmikrobních myší, tak u konvenčních myší léčených antibiotiky. Výsledky analýzy nitroočních tekutin podporují...
|
|
|
Patofyziologie idiopatických střevních zánětů.Vztah k primární sklerózující cholangitidě, transplantaci jater a karcinogenezi.
Bajer, Lukáš ; Drastich, Pavel (vedoucí práce) ; Živný, Jan (oponent) ; Procházka, Vlastimil (oponent)
Idiopatické střevní záněty multifaktoriálně podmíněných celosvětově narůstající incidencí. Dvěma nejlépe definovanými fenotypy jsou Crohnova střevní zánět doprovázející primární progresivní onemocnění žlučovodů vedoucí k klinická a patofyziologická specifika považován za samostatný fenotyp - Cílem experimentální čá - klíčových oblastech podílejících se na patogenezi IBD, kterými jsou: složení střevní mikrobioty, porucha střevní bariéry, genetická predispozice a aberantní imunologická odpověď. Dalším cílem prác neoplazií na základě analýzy klinických dat pacientů sledovaných v transplantačního centra. Za použití metod paralelní sekvenace jsme odhalili specifickou kompozici bakteriální - IBD, která se odlišovala od kompozice u UC a kontrol rekrutovaných ze zdravé české populace. V práci jsme odhalili četné sérové biomarkery, jednotlivými fenotypy IBD či specifickými klinickými kofaktory. Některé těchto nálezů prokazují klíčovou úlohu střevní bariéry v Zároveň jsme charakterizovali protilátkovou a buněčnou odpověď, která u různých podtypů IBD vykazovala signifikantní rozdíly. Na největším českém souboru pacientů rámci retrospektivní studie prokázali klíčovou úlohu střevního zánětu na míru rekurence PSC, a tím i na prognózu jaterního štěpu. V kohortě pacientů jsme pomocí HLA typizace taktéž prokázali význam...
|
|
|
Hematologická variabilita a její souvislost s gastroinstestinální mikrobiotou u papoušků (Psittaciformes)
Dlugošová, Sylvie ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Volf, Jiří (oponent)
Tisíce papoušků po celém světě trpí nemocemi a dalšími zdravotními komplikacemi, které mohou mít základ v interakci mezi jejich imunitním systémem a bakteriemi v jejich trávicím traktu. Předkládaná diplomová práce si klade za cíl pochopit souvislosti mezi projevy těchto zdravotních problémů, buněčným složením krve a skladbou gastrointestinální mikrobioty u papoušků. Hematologické vyšetření bylo provedeno u 198 krevních vzorků 53 druhů papoušků. Složení mikrobioty bylo stanoveno kombinací molekulárního přístupu sekvenace bakteriálního genu pro 16S rRNA ze 132 vzorků trusu, 12 vzorků střev, 228 kloakálních výtěrů a 236 výtěrů zobáku odebraných celkem z 61 papouščích druhů a diagnostického přístupu analýzou fekálních nátěrů Gramovou metodou. Byla zjištěna signifikantní závislost hematologických parametrů na individuálních, environmentálních a klinických faktorech a zároveň jejich značná mezidruhová variabilita. Hodnoty absolutního počtu heterofilů a lymfocytů se ukázaly jako užitečnější pro monitorování průběhu infekčních a autoimunitních onemocnění papoušků než hodnoty H/L poměru. Nejkvalitnějším ukazatelem pro sledování projevů poruch chování byly hodnoty relativního počtu bazofilů. Byl odhalen efekt bakteriální čeledi Flavobacteriaceae, jako součástí orální mikrobioty, a bakterií Escherichia, či...
|
|
|
Vaginální mikrobiota a její vliv v těhotenství
Mašátová, Eva ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Autor: Eva Mašátová Školitel: Mgr. Marcela Vejsová, Ph.D. Název práce: Vaginální mikrobiota a její vliv v těhotenství Tato práce vznikla za účelem shrnutí poznatků o vaginální mikrobiotě obecně a v rámci těhotenství. Práce se zabývá popisem jednotlivých mikroorganismů přirozeně se vyskytujících ve vaginálním prostředí a jejich výskytem v populaci. Dále jsou v práci popsány diagnostické metody a techniky využívající se v gynekologii pro vyšetření vaginálního prostředí. V poslední části je popsána antimikrobní léčba a její změny v těhotenství. Vaginální mikrobiota je pestrý a různorodý ekosystém každé ženy, který se během jejího života mění podle nejrůznějších vlivů. V těhotenství se v případě kolonizace pacientky výrazně zvyšuje riziko vážných komplikací jako je předčasný porod nebo infekce dítěte. V případě kolonizace pacientky nejde jednoznačně určit, zdali se jedná již o patologický stav či ne. Ve vaginálním prostředí se přirozeně vyskytují zástupci rodu Streptococcus, Staphylococcus, Gardnerella, Candida, Ureaplasma, Mycoplasma a další. Jednoznačně patogen prokážeme především podle hustoty jeho kolonizace pomocí diagnostických metod a podle dalších obtíží pacientky. Klíčová slova: Vaginální...
|
|
|
Role střevní mikrobioty v rozvoji Alzheimerovy demence
Hakenová, Kristina ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Vodička, Martin (oponent)
Zachování zdraví ve vyšším věku závisí na funkci biologických homeostatických systémů (nervové, endokrinní a imunitní činnosti), v čemž hraje klíčovou roli biologická interakce mezi těmito systémy a střevní mikrobiotou. Jednou z mimořádně závažných chorob typických pro vyšší věk je Alzheimerova demence (AD), která je nejčastější příčinou demence na světě. Tato nemoc je doprovázena poruchami kognitivních funkcí, které jsou asociovány s hromaděním amyloidních plaků a neurofibrilárních vláken v mozkové tkáni. Během stárnutí dochází přirozeně k biologickým změnám, v důsledku čehož dochází ke snížení funkční kapacity organismu, to je doprovázeno i zvýšeným rizikem zánětlivých procesů, které se podílejí na etiologii několika chronických patologických stavů, včetně neurodegenerativních procesů. Tyto modulační procesy jsou spojeny s oxidačním stresem a střevní dysbiózou. Ve vědecké literatuře je velmi dobře doloženo, že ve stárnutí dochází k výrazným změnám ve složení střevní mikrobioty. Tyto změny mohou vést k řadě biologických změn včetně zvýšení propustnosti střevní stěny a tím způsobovat zvýšený průnik řady biologicky aktivních látek do těla. To může být může být rizikový faktor rozvoje zánětu i v mozkové tkáni či dokonce rozvoje neurodegenerace. Modifikace střevní mikrobioty může mít tedy pozitivní...
|
host ::
RSS.