|
|
Dostupnost zeleně v evropských městech
Malach Čejková, Petra ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Většina evropského obyvatelstva a polovina obyvatelstva světového žije ve městech a jejich podíl bude pravděpodobně dále stoupat (UN, 2010). S rostoucí urbanizací se tak městská zeleň stává pro stále více lidí nejdosažitelnějším prostředkem kontaktu s "přírodou". Cílem této bakalářské práce bylo pokusit se zjistit, jaké faktory ovlivňují rekreační využívání městské zeleně, přičemž jako hlavní faktor byla předpokládána dostupnost zeleně, tzn. její množství v okolí bydliště. Základem byla dostupná literatura na toto téma konfrontovaná s výstupy z monitoringu návštěvnosti, který probíhal v pěti pražských lesích mezi květnem 2009 a dubnem 2010 a který navazoval na dlouhou řadu studií prováděných mj. Ústavem pro životní prostředí PřF UK většinou formou diplomových prací v pražských lesích a českých národních parcích. Zvláštní pozornost byla v předkládané práci věnována datům z Prokopského údolí, v němž autorka monitoring návštěvnosti koordinovala. Během 12 sčítacích dní prošlo resp. projelo křižovatkou hlavního sčítacího stanoviště v Prokopském údolí 14 359 návštěvníků - z toho 59% pěších a 41% cyklistů, dále 868 psů, 388 automobilů a 456 kočárků. Celková odhadovaná návštěvnost Prokopského údolí činí 1 219 163 návštěvníků ročně (ÚEP, 2010b). Nejběžnějším návštěvníkem Prokopského údolí byla...
|
|
|
Revealed preferences for outdoor recreation in natural areas - Czech and European perspective
Kaprová, Kateřina ; Melichar, Jan (vedoucí práce) ; Brůha, Jan (oponent) ; Šauer, Petr (oponent)
K. Kaprová (2019): Revealed preferences for outdoor recreation in natural areas - Czech and European perspective Abstrakt disertační práce Disertační práce se zabývá analýzou a syntézou rekreačních hodnot spojených s přírodními územími v České republice a v Evropě. Práce sestává z pěti případových studií s různou geografickou úrovní analýzy: od analýzy jedné rekreační lokality přes analýzu velkých přírodních rekreačních území v České republice (včetně chráněných území), po syntézu výsledků evropských studií poptávky po rekreaci. Metodologie práce vychází z teorie environmentální ekonomie a netržního oceňování environmentálních statků a služeb, konkrétně je aplikována metoda hedonické ceny a metoda cestovních nákladů. Studie I se zabývá vlivem městské zeleně (městských lesů a maloplošných zvláště chráněných území) na cenu nemovitostí v Praze. Výsledky studie ukazují, že blízkost k zeleni a plocha zeleně jsou významnými faktory ovlivňujícími ceny nemovitostí, což naznačuje, že obyvatelé Prahy pozitivně vnímají přítomnost městské zeleně včetně jejích rekreačních přínosů. Velikost přínosů poskytovaných rezidentům se liší podle typu městské zeleně. Městské lesy ovlivňují ceny nemovitostí nejvíce. Maloplošná zvláště chráněná území mají rovněž pozitivní vliv na cenu nemovitostí, ale efekt je nižší než efekt lesů....
|
|
|
Náměstí Míru v Brně
Srbecká, Michaela Sara ; Kaštánková, Jana (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Forma mojej bakalárskej práce je urbanisticko - architektonická štúdia s hlavným zámerom vymedziť nové námestie Mieru novo navrhnutým polyfunkčným domom. Súčasťou práce je architektonický návrh jednotlivých podlaží. Druhým cieľom mojej práce je navrhnúť a premeniť novo vymedzené námestie na fungujúci verejný priestor plný zelene, s rešpektom a pokorou k miestu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Návrh úpravy lesoparku Akátky za účelem jejich maximálního rekreačního využití
Tamborlani, Andrea
Bakalářská práce se zabývá představením brněnského lesoparku Akátky, přičemž hlavním cílem je vytvoření návrhu, který zohledňuje aspekty směřující k maximálnímu rekreačnímu využití tohoto prostoru nacházejícího se na okraji brněnské čtvrti Židenice. Lesopark Akátky disponuje vysokým potenciálem pro relaxaci v přírodě, sportování a další volnočasové vyžití. Teoretická část představuje problematiku lesoparků a dále přírodní podmínky dané lokality. Stěžejní praktická část, která jako hlavní nástroj k výzkumu využívá dotazníkového šetření, reflektuje názory návštěvníků lesoparku a především představuje konkrétní návrhy k úpravě lesoparku Akátky.
|
|
|
Zhodnocení zdravotního stavu dřevin z hlediska výskytu dřevních hub v parku Anthropos (Brno-střed)
Indra, Lukáš
Bakalářská práce zabývající se hodnocením zdravotního stavu dřevin s výskytem dřevních hub v parku Anthropos v městské části Brno-střed. Zdravotní průzkum probíhal v období od prosince 2015 do května 2017. Mezi 274 vzrostlými stromy bylo nalezeno celkem 8 dřevních hub působící většinou bílou hnilobu. Nejčastěji napadenými druhy jsou Aesculus hippocastanum a Fraxinus excelsior. Nejvýznamnější dřevní houby z pohledu zdravotního stavu dřevin je Fomes fomentarius a Kretzschmaria deusta. Na základě zdravotního průzkumu byla navržena technická opatření a ošetření podle arboristických standardů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
|
|
|
Pasport městské zeleně v Novém Městě na Moravě
Nováková, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá pasportem zeleně ve vlastnictví Nového Města na Moravě, v okrese Žďár nad Sázavou. Byly zaznamenány dendrometrické údaje o dřevinách a to na pěti základních plochách v rámci centra města a jeho blízkého okolí. K záznamu pořízených dat byla použita nová moderní technologie služby ArcGIS Online, konkrétně program Survey123. Dále byla také hodnocena provozní bezpečnost těchto základních ploch. Výstupem mé práce jsou grafy dřevinné skladby a přehledná databáze dřevin rostoucích na vybraném území spolu s rozsáhlou fotodokumentací, která je přiložena na DVD.
|
|
|
Význam stromořadí pro spojitost systému zeleně sídla
Galíková, Kateřina
Diplomová práce na téma Význam stromořadí pro spojitost systému zeleně sídla pojednává o systému zeleně, významu a uplatnění stromořadí ve městech, především pro spojitost systému zeleně. Tato práce je rozdělena na dvě části. První část, literární přehled, pojednává o problematice systému zeleně, dále o významu a uplatnění stromořadí pro systém zeleně, dotýká se jeho celkového významu a funkce v organismu města. Dále je zde pojednáno o významu zelené infrastruktury, legislativě ošetřující stromořadí, možnostech obnovy, hodnocení a třídění stromořadí. Druhá část, materiál a metody, zahrnuje metodiku hodnocení stromořadí, a to metodiku hodnocení kvalitativního stavu stromořadí a metodiku hodnocení prostorových vazeb stromořadí. V první části metodiky bylo celkem analyzováno a ohodnoceno 65 stromořadí na území Břeclavi, o celkové délce 17,6 km. Stromořadím byla přiřazena hodnota pro význam spojitosti systému zeleně na stupnici od 1 (nejvýznamnější) do 3 (nejméně významné). Hodnotou 1 bylo ohodnoceno 39 stromořadí, hodnotou 2 (středně významná) bylo vyhodnoceno 5 stromořadí, a hodnotou 3 bylo ohodnoceno 19 stromořadí. Metodika hodnocení prostorových vazeb stromořadí v obrazových schématech ukazuje prostorové vazby stromořadí a kombinuje je s první částí metodiky, z čehož je vyvozeno výsledné hodnocení stromořadí. Z hodnocení stromořadí plynou doporučení pro zlepšení stavu stromořadí v Břeclavi a celého systému města. Závěrem je zhodnocení, jaký je význam stromořadí pro spojitost systému zeleně.
|
|
|
Návrh indikátorů kvality městského prostředí pro systémy zeleně sídel
Štefl, Lukáš
Disertační práce se detailně věnuje problematice kvalitativního hodnocení městské zeleně v jednotlivých úrovních jejího hierarchického systému (systém zeleně -- plocha (objekt) zeleně -- vegetační prvek). Navržené indikátory byly ověřeny praktickým hodnocením ve městě Ostrava. Indikátory prostorové struktury a skladby systému městské zeleně byly ověřeny hodnocením na celoměstsky významných plochách zeleně, poté na městských částech Poruba a Michálkovice (celkem bylo hodnoceno 476 ploch zeleně). Navržené indikátory prokázaly rozdíly v prostorové struktuře a složení jednotlivých systémů městské zeleně i rozdíly v prostorových vztazích různých funkčních typů zeleně. Indikátory kvality základních ploch (objektů) zeleně byly ověřeny hodnocením 83 celoměstsky významných ploch zeleně. Tato skupina indikátorů upozornila na rozdílnost v celkové kvalitě jednotlivých ploch zeleně i v kvalitě dílčích faktorů, které se na výsledném stavu ploch podílí. Významnými nedostatky jednotlivých ploch byly především nevhodná věková struktura (56,63 % ploch), vysoká potřeba obnovy či pěstebního zásahu (45,78 % ploch), nízká úroveň kvalitativního stavu technických prvků (28,92 % ploch) či úplná absence prvků rekreace a vybavenosti plochy (26,51 % ploch). Celkem 22,89 % ploch neplnilo své funkce a bylo vyhodnoceno jako plochy nestabilní. Indikátory kvality vegetačních a technických prvků byly ověřeny na skladebných prvcích tvořících výše uvedených 83 celoměstsky významných ploch. Celkem bylo detailně hodnoceno 9 962 ks vegetačních a technických prvků o celkové výměře 186,69 ha. Indikátory podávají detailní informace o skutečném stavu a kvalitě těchto prvků. Kvalita jednotlivých prvků i kvalita jejich udržovací péče byla různá. Kvalita se lišila v rámci jednotlivých typů prvků i v rámci jednotlivých funkčních typů zeleně. Mezi prvky vyskytující se významným zastoupením v podprůměrném (nízkém) kvalitativním stavu patřily trávníkové plochy (40,33 % z jejich celkové výměry) a vegetační prvky tvořené ze dřevin, především pak porosty dřevin (52,62 %) a skupiny stromů (46,88 %). Zjištěné výsledky a jejich interpretace jednoznačně dokládají, že prací navržené doporučené indikátory představují nástroj k exaktnímu posouzení stavu a kvality systému městské zeleně v jeho jednotlivých hierarchických úrovních. Vypovídající schopnost navržených indikátorů umožňuje jejich přímou aplikaci a využití v oblasti managementu městské zeleně.
|
host ::
RSS.