|
|
Jak se senioři vyrovnávají se samotou: komparativní studie copingových strategií
Hottková, Lucie ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá copingovými strategiemi, které senioři využívají k vyrovnání se se svou samotou. Práce vychází z dvaceti polostrukturovaných rozhovorů se seniory z domova seniorů a se seniory žijícími sami ve vlastním bydlení, které jsou následně vystaveny komparaci. Práce vychází z typologie samoty Roberta Weisse (sociální, emocionální) a dosavadního vědění o vztahu mezi zdravím a samotou a copingovými strategiemi. Hlavním zjištěním diplomové práce je, že prožívání samoty se nijak výrazně neliší mezi dvěma zkoumanými skupinami seniorů, což je v rozporu se závěry dosavadních výzkumů, a že zdraví se ukázalo být důležitým aspektem pro obě skupiny. Dalším zjištěním je, že se nepodařilo nalézt vztah mezi množstvím copingových strategií, které senioři využívají, a jejich samotou. Samota seniorů v souvislosti s konceptem copingových strategií, navíc v komparaci seniorů žijících v domově seniorů a ve vlastním bydlení, je téma, které v českém kontextu zatím nezískalo příliš pozornosti. Diplomová práce proto přispívá do diskuze nad tím, jak se v kontextu českého prostředí senioři vyrovnávají se svou samotou, jaké copingové strategie k tomu využívají a jaké odlišnosti či podobnosti panují mezi dvěma zvolenými skupinami seniorů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Role výchovy v překonávání osamělosti
Moravčíková, Ivana ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mazáčová, Nataša (oponent)
Práce se zabývá výchovou ve smyslu dialogického vztahu mezi vychovatelem a vychovávaným. Věnuje se charakteru tohoto vztahu a zabývá se jeho vlivem na pocity osamělosti. Práce vychází z textů personalistických filosofů (M. Buber, G. Marcel, E. Levinas, K. Vrána) a zajímá se nejen o to, jak na dialogický vztah nahlíží, co se týká jeho podstaty, ale především se zaměřuje na to, co zapříčiňuje jeho naplnění anebo uvržení do osamělosti. Ukazuje se, že mezi naplňujícími vztahy a osamělostí existuje nepřímá úměra, zároveň je ale důležité zjištění, že určitá míra naší osamělosti je přirozená a je tak docela nemožné ji odstranit. Každému z vybraných filosofů této práce je věnována jedna kapitola, v níž je představen z hlediska biografického a následně je věnováno místo jeho filosofii. Zároveň se v celé této práci projevuje snaha najít pro personalistickou filosofii cestu, která by směřovala k procesu výchovy, příp. až do školního prostředí.
|
|
|
Samota seniora jako zdravotně sociální problém
VĚCHTÍKOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce se zabývá tématem Samota seniora jako zdravotně sociální problém. Hlavním cílem bylo zjistit, jak senioři subjektivně vnímají samotu v kontextu svého života. V bakalářské práci byly stanoveny dvě hlavní výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývá tím, jaký má vliv samota seniora na jeho zdravotní stav. A druhá otázka zkoumá, jak samota seniora ovlivňuje jeho život. Práce je rozdělena do dvou částí teoretická část a výzkumná část. Teoretická část má čtyři kapitoly. První kapitola se věnuje stáří a stárnutí, jsou zde popsány klinické a psychologické změny. V další kapitole jsou popsány životní změny ve stáří, kde je také popsána příprava na stáří a stárnutí. Třetí kapitola se zabývá seniory, jak je pro ně důležitá rodina, komunikace a potřeby a také volnočasové aktivity. Poslední kapitola se věnuje osamělosti seniorů. Zde jsem uvedla typy osamělosti, následky a projevy osamělosti a také jak nejlépe osamělost překonávat.Pro výzkumnou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu prostřednictvím hloubkových narativních rozhovorů. Pro rozhovory bylo vybráno pět respondentů, kteří žijí ve své domácnosti sami. Získaná data byla analyzována pomocí otevřeného kódování.Z výsledku výzkumu vyplynulo, že samota seniora ovlivňuje jeho život ve všech směrech. Výsledky bakalářské práce mohou posloužit jako základní podklad na popis samoty jako sociálního jevu, který může výrazně ovlivnit život seniora.
|
|
| |
|
|
Samota v díle Juana José Milláse
Pěknicová, Veronika ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje analýze dvou románů Juana Josého Milláse (El desorden de tu nombre a Soledad era esto), v nichž se zaměřuje na postavy, které se nacházejí se v těžkém životním období a cítí se samy. První část práce se zaobírá španělskou postmodernistickou literaturou po roce 1975 a jejími prvky, které lze najít v Millásově díle. Ve druhé, stěžejní části, se práce věnuje jak typologii postav, tak hlavnímu tématu samoty, jejími příčinami a vyústěním. Cílem je snaha o definování hlavních událostí, které mají vliv na vývoj a současný stav postav a zároveň porovnání prvků, které mají tyto postavy společné, nebo naopak rozdílné, s ohledem na to, zda se jedná o protagonistu muže, či ženu. Práce bude rovněž zaměřena na jejich charakter a vnitřní svět, na existenciální otázky, které si postavy kladou samy sobě, a na hledání ztracené identity.
|
|
| |
|
|
Postavy v románech El túnel Ernesta Sábata a Aura Carlose Fuentese
Veselá, Helena ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Marešová, Jaroslava (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá hlavními postavami dvou románů hispanoamerické literatury 20. století. Prvním z nich je Túnel od Ernesta Sábata a druhým Aura od Carla Fuentese. Úvodní část práce stručně shrnuje životy a zásadní díla těchto autorů, další úsek se snaží teoreticky popsat literární postavu a nabízí několik možných postupů jejího dělení. V praktické části se zabývá samotným rozborem postav a snaží se aplikovat zmíněné postupy dělení. U románu Túnel, se zaměřuje na jeho dva hlavní protagonisty a vývoj jejich vztahu. V Auře potom především na fantastické proměny postav. Závěrečná část práce nabízí přehled několika společných a rozdílných rysů hrdinů obou románů.
|
|
|
Schopnosť seba-regulácie užívania sociálnych sietí a jej súvis s pocitmi osamelosti a životnou spokojnosťou
Nekola, Adam ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent)
Diplomová práca sa v teoretickej časti zaoberá pojmom seba-regulácie podľa teórie Alberta Banduru (1991), jej doménam seba-monitorovania, seba-hodnoteniu a seba- reakcii. Ďalej sa v prípade jej nedostatku u jedinca snažíme o vymedzenie voči pojmom ako závislosť a zvyk. Pomocou analýzy primárne zahraničných zdrojov sa ďalej sústredíme na vysvetlenie vzťahu seba-regulácie s pocitmi osamelosti a životnej spokojnosti. Tieto zdroje vyberáme z históriou overených konceptov, ktoré korešpondujú s dnešným výskumom daných tém, primárne v oblasti médií a online priestoru. Vo výskumnej časti sme navrhli vlastný dotazník seba-regulácie užívania Facebooku (SRQ- FB), inšpirovaný teóriou vedcov Brown et al. (1999) a českým prekladom nimi navrhnutého dotazníku (Jakešová et al., 2015) a ďalej testovali hypotézy o vzájomných vzťahoch medzi skórmi škaly SRQ-FB, škály osamelosti (UCLA Loneliness Scale; Russell et al., 1980) a robustnou škálou životnej spokojnosti (SWLS - Satisfaction With Life Scale; Diener et al., 1985). Výskumný súbor pozostával z dvoch národnostných súborov (SK = 168 a CZ = 21), ktoré sa signifikantne líšili v dosiahnutom skóre SWLS, z dôvodu nízkeho zastúpenia českej populácie sme však zo súborom jednali ako s jedným (N = 189). Je potrebný ďalší výskum medzinárodných odlišností. Na základe...
|
host ::
RSS.