|
| |
|
|
Situace v politickém okrese Strakonice od května 1946 do února 1948
Dunovský, Marek ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
DUNOVSKÝ M. Situace v politickém okrese Strakonice v období od května 1946 do února 1948. Praha 2013. Diplomová práce. Karlova Univerzita v Praze. Pedagogická fakulta. Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce: Mgr. Robert Skopek. Klíčová slova: Strakonice, parlamentní volby v květnu 1946, obnovený ONV Strakonice, obnovený MNV Strakonice, rada ONV Strakonice, rada MNV Strakonice, plénum MNV Strakonice, konfiskace, národní správa, únor 1948, lidové milice, OAV- NF Strakonice, veřejná očista. Tato práce se přednostně zaměřuje na vylíčení politických poměrů na území politického okresu Strakonice v období od května 1946 do února 1948. Hlavní důraz je proto kladen na témata jako činnost ONV Strakonice a činnost MNV Strakonice s přihlédnutím k personální a politické struktuře těchto orgánů po volbách v květnu 1946 a její drastické proměně po 25. únoru 1948, čímž práce mapuje změny v rozložení politických sil v okrese a podává nezkreslený obraz o přechodu od vratké poválečné demokracie k diktatuře jedné strany. Práce se dále zabývá rozhodnutími o konfiskaci a uvalení národní správy učiněnými odpovědnými národními výbory; v tomto ohledu práce nejprve pokrývá území celého politického okresu, posléze se detailněji zaměřuje na území soudního okresu Strakonice a pokouší se poukázat na kontroverze na...
|
|
|
Pavel Michna z Vacínova
Bouček, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
v českém jazyce Existuje jen málo prací týkajících se českého raného novověku, kde by nefigurovalo jméno Pavla Michny z Vacínova. Muže, kterému se podařilo překonat omezení daná jeho měšťanským původem a učinit ze sebe nepostradatelného rádce nejvyšších politických představitelů Království českého i samotného císaře Ferdinanda II a na konci svého života dosáhnout povýšení do stavů říšských hrabat. Michna, syn řezníka z Budyně nad Ohří, se díky protekci nejvyššího kancléře království Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz stal na počátku 17. století sekretářem České dvorské kanceláře a posílil tak řady katolických radikálů, kteří nejvyšší správní úřad království začali postupně využívat k prosazení vlastního vlivu na úkor protestantské většiny. Přestože Michna podepsal Majestát císaře Rudolfa II., který zaručoval všem obyvatelům království svobodu náboženského vyznání, sám se protestanty po celou dobu svého působení v České dvorské kanceláři snažil v těchto jejich právech všemožně omezovat. Nenávist protestantů vůči Michnově osobě vyvrcholila 23. května 1618, kdy se měl stát jednou z obětí třetí pražské defenestrace. Včas se ale o plánech spiklenců dozvěděl a zachránil se útěkem do Vídně k císařskému dvoru. Odtud se jako oddaný stoupenec císaře Ferdinanda II. podílí na přípravách vojenské odvety proti...
|
|
|
Pozemková reforma v době první republiky
Peichlová, Adéla ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Tématem mé práce je "Pozemková reforma v době první republiky", která probíhala od roku 1919 až do roku 1935. Pozemková reforma obsahovala konfiskační i vyvlastňovací prvek, a proto jsem do úvodu své práce zařadila vysvětlení a krátký přehled historie a vývoje těchto dvou institutů, které představují nejvýznamnější státní zásahy do pozemkového vlastnictví. Dále jsem se zaměřila pozemkové úpravy, jejich historii a vývoj. Hlavní část práce se zabývá pozemkovou reformou, především předpokladům a důvodům, proč se náš stát rozhodl provést tak významnou a radikální změnu pozemkového vlastnictví a představám jednotlivých politických stran na podobu této reformy. Další část mé práce je zaměřena na jednotlivé zákony, které řešily základní otázky této reformy, a provádění pozemkové reformy v praxi. Neopomněla jsem zařadit ani výsledky této reformy, její nejčastější kritiku a zhodnocení. Podle mého názoru tato reforma představuje významnou součást státního převratu a jeden z nejdůležitějších úkolů, který musel nový samostatný stát splnit, aby upevnil vnitropolitickou situaci v zemi.
|
|
|
Marie Magdaléna Trčková z Lípy
Mikysková, Jitka ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Marie Magdaléna Trčková z Lípy Předkládaná práce se zabývá osobností české šlechtičny 1. poloviny 17. století Marie Magdalény Trčkové z Lípy (1569 - 1633). Na základě dostupných pramenů a literatury se tato práce snaží o rekonstrukci životních osudů této významné aristokratky. Dochovaných pramenů se zachovalo bohužel velmi málo, trčkovský archív jako takový neexistuje. Předkládaná práce tedy vychází z nejrůznějších edic pramenů a zejména z prací Josefa Pekaře a Josefa Janáčka. Marie Magdaléna, narozená v rodině Lobkoviců, se později provdala za Jana Rudolfa Trčku z Lípy. Oba manželé byli ekonomicky velmi aktivní a obratní hospodáři. V předbělohorském období se o politiku příliš nezajímali a po pražské defenestraci se snažili o neutrální a opatrnický postoj. Práce se zabývá v jednotlivých kapitolách rodinným životem, dětmi, přáteli, hospodářskou aktivitou a politickými postoji Marie Magdalény Trčkové a to v kontextu doby konce 16. století a prvních desetiletí 17. století. Jednotlivé etapy jejího života jsou řazeny chronologicky, od mládí, sňatku, rodinného života, jejích postojů jak před Bílou horou, tak zejména v pobělohorském období, kdy se nákupem konfiskátů Trčkové nesmírně obohatili. Na závěr se práce zabývá i povahou jejích styků s Albrechtem z Valdštejna, se kterým jsou Trčkové v tomto období tradičně...
|
|
| |
|
|
Pobělohorské konfiskace v městském prostředí na příkladu Starého Města pražského
Sojková, Alena ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bacík, Radek (oponent)
Tato práce pojednává o průběhu pobělohorských konfiskací se zacílením na postih měst a jejich obyvatel a soustřeďuje se především na pražská města, konkrétně na Staré Město pražské. V práci je nejprve nastíněn obecný průběh těch událostí po prohrané bitvě na Bílé hoře, které nakonec vyústily v majetkové postihy provinilých osob. Práce se zaměřuje především na činnost dvou komisí, a to komise exekuční a komise konfiskační, jejichž zásahy do majetkové struktury v Čechách byly asi nejvýraznější, částečně se dotýká i zabavování po odchodu osob ze země z náboženských důvodů, tedy po vydání Obnoveného zřízení zemského. V otázce komise exekuční se zaměřuje spíše na dopady finanční, nikoliv na samotné popravy, které jsou zmíněny jen velmi okrajově (počet popravených, kteří měšťané byli popraveni atd.). Každý typ postihu (hrdelní exekuce, propuštění, pokuta atd.) je pak dokladován na případech měšťanů Starého Města pražského, kteří byli účastníky těchto procesů. V každém typu je vybrán jeden nebo dva případy, které jsou rozebrány podrobněji, osudy zbylých osob takto potrestaných (nebo nakonec nepotrestaných) jsou zmíněny pouze s ohledem na množství a výčet zkonfiskovaného majetku.
|
|
|
Změny obyvatelstva a majetkových poměrů v česko-německém pohraničí mezi léty 1945 až 1953 - konfiskace, příděly a odchody přídělců na příkladu katastrálního území Cudrovice
ČADOVÁ, Aneta
Bakalářská práce s názvem "Změny obyvatelstva a majetkových poměrů v česko-německém pohraničí mezi léty 1945 až 1953 - konfiskace, příděly a odchody přídělců na příkladu katastrálního území Cudrovice" si klade za cíl zdokumentovat na základě dostupných archivních materiálů zlomový okamžik v poválečném vývoji obce Cudrovice a osady Plešivec, který postupně vedl k jejich úplnému konci. Jedná se tedy o zachycení existenčních podmínek původního německého obyvatelstva po skončení druhé světové války, jejich prohlášení za "státně nespolehlivé osoby" a samotná konfiskace jejich majetku. Jedinou výjimkou byla rodina Šrajerových, která zde žila jak před válkou, tak i po ní, a byla tak jediným pojítkem mezi osudy místních starousedlíků a novými osídlenci. Právě noví přídělci tyto místa alespoň na chvíli znovu vzkřísili. Jejich životní osudy pojící se právě s těmito místy jsou stěžejní částí práce. Na pozadí politických situací byli noví přídělci zkoušeni i nepříznivými hospodářskými podmínkami Šumavského podhůří. Jedno s druhým nakonec zapříčinilo jejich odchod a následný zánik obce Cudrovice a osady Plešivec. Práci doplňuje neméně důležitá část obecných historických událostí a charakteristiky důležitých dobových normativních pramenů, vztahujících se k obsahu práce. Katastrální mapy a jednotlivé dobové fotografie pak mají za úkol dodat amorfním místům, událostem a jménům konkrétní podobu. Novodobé fotografie poté dokládají skutečnost zániku Cudrovic a částečného zániku Plešivce.
|
|
|
Konfiskace průmyslového majetku sudetských Němců po roce 1945 na příkladu Rumburku
Krumlová, Vendula ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Kozmanová, Irena (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Konfiskace průmyslového majetku sudetských Němců po roce 1945 na příkladu Rumburku" se bude primárně zabývat proměnou vlastnických práv v poválečném období, neboť dodnes toto téma patří k nejkontroverznějším otázkám moderních československých dějin. V úvodní části práce se budu zabývat právními a politickými okolnostmi odsunu Němců a konfiskací jejich majetku. Jádro práce bude ležet v mikrohistorické analýze konfiskace na příkladu města Rumburku a firmy RINCO Werke. Chci se zaměřit především na tyto otázky: Jak byla konfiskace provedena, jaký byl její průběh? Existoval plán, podle něhož, byla konfiskace realizována? K čemu vedla? Jaké byly její následky? Jak byl vybírán národní správce? Ve své práci budu vycházet z původní hypotézy, že konfiskace neprobíhala podle nějakého pevného plánu, ale byla prováděna nárazově a nesystémově, což dávalo velký prostor pro různé nelegální převody majetku. Při své práci budu vycházet z archivních záznamů, právních předpisů, z nejnovější odborné literatury a pramenů.
|
|
|
Konfiskace sudetoněmeckého zemědělského majetku a jeho následné přidělování novým československým osídlencům
Hájková, Kateřina ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Jeřábková, Zdenka (oponent)
Ve své práci se snažím zhodnotit situaci, do které se dostal Československý stát po druhé světové válce v důsledku odsunu Němců. Práce shrnuje přínos a efektivitu jednotlivých opatření a právních uprav, které vláda přijala proto, aby zajistila konfiskaci německého majetku a jeho následného přidělování novým českým osídlencům. Hlavním přínosem mé práce je celkové zhodnocení tohoto období a s tím související nalezení nedostatků v tomto procesu, které zpravidla způsobila rychlost, s jakou dekrety byly přijaty. A dále upozornění na to, že se v poválečné době byly prioritou státu zájmy bezpečnostní, národnostní a politické, a to vše na úkor československého hospodářství.
|
host ::
RSS.