|
|
Právo na město a územní plán
Orcígr, Václav ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Jan (oponent)
Práce se zabývá konceptem práva na město, který se snaží vztáhnout na téma územního plánování v Praze. Představuje pohled na svět globálního neoliberalismu vycházející z kritické sociální geografie, který představil francouzský filosof Henri Lefebvre, a dále rozvinul David Harvey a další autoři. Optikou tohoto přístupu se pokouší uchopit komplexní problematiku územního plánování na příkladu Prahy, kde se formou kvalitativního dotazování zástupců občanských spolků snaží ukázat relevanci konceptu pro účast veřejnosti v rozhodování o stavebním rozvoji města. Práce jednak představuje základní kritický rámec teorií přistupujících ke stavu společnosti ve fázi pozdního neoliberalismu, a dále základní schéma přístupů k městu v sociální teorii včetně kontextu post-socialismu, od kterých se odpichuje k analýze prostoru města s přesvědčením, že jsou to právě jeho obyvatelé, kteří by měli mít právo rozhodovat o jeho podobě na úkor kapitálu. Důraz klade také na vymezení role sociálních hnutí i důležitost vztahu k místu, který se stává jedním z klíčových determinantů pro zapojování obyvatel do procesů kolem územního rozvoje. Teoretické vymezení výchozích konceptů a představení situace pražského územního plánování aplikuje v kvalitativní analýze, jež míří zejména za vysvětlením hlavních problémů občanů při...
|
|
|
Konstrukce identity v emocionální kultuře
Prýmková, Karolína ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Konstrukce identity v emocionální kultuře se zabývá možnými změnami v konstrukci identity člověka po přelomu tisíciletí. Práce vychází z formulace společnosti předkládané Evou Illouz, která postuluje, že dnešní společnost je charakteristická bezprecedentní mírou emocionality člověka, stejně jako bezprecedentní mírou penetrace všech oblastí společnosti emocemi. Cílem práce je v kontextu tohoto přístupu obhájit výchozí tezi, že doba, kterou význační sociální teoretici popisovali jako tzv. konzumní kulturu a kde byla stěžejní pro formování identity člověka spotřeba materiálních statků, již pomalu končí a pozvolna ji střídá éra založená zejména na cirkulaci emocí. Samozřejmě nejde o totální výměnu jednoho zdroje pro konstrukci smyslu naší identity za druhý. Práce však chce poukázat na to, že v posledních letech ztrácí spotřeba materiálních statků v procesu utváření identity svou původní důležitost, a to zejména v důsledku obecného zvyšování životní úrovně a hlavně rozmělňování životních stylů. Naopak, vzhledem k bezprecedentně vysokému stupni prosycení naší současné kultury emocemi je dle mého soudu logické, že novou entitou, jejímž prostřednictvím lidé chápou sami sebe a také ostatní, se stanou právě ony.
|
|
|
Michel Foucault: pojem ekonomie v díle Slova a věci
Mareš, Richard ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Práce interpretuje vývoj Foucaultova myšlení a v rámci konkrétního díla Slova a věci podrobuje kritické reflexi pojem ekonomie a definuje strukturu a dynamiku, na nichž je pojem vystavěn. V práci postupuji od abstraktní problematiky Foucaultova myšlení ke konkrétním teoriím vztahujícím se k tématu. První část práce je zaměřena na změny a stěžejní zlomy napříč autorovým myšlením a dílem jako takovým a tvoří základ pro komparaci díla Slova a věci s širším pohledem na Foucaultovo myšlení. Následně navazuji východisky ekonomické teorie v díle Slova a věci. Definuji termíny, jako jsou teorie peněz, teorie hodnoty, analýza bohatství a další, které mají přímou vazbu na ekonomickou problematiku. Zaměřuji se na autory ekonomických teorií, kteří ovlivňovali Foucaultovo myšlení nebo se i přímo dotýkají samotného výkladu, mezi něž se řadí např. Adam Smith, David Ricardo či Karl Marx. V závěrečné části práce komparuji Foucaultovy myšlenky a závěry s filosofií Louise Althussera v díle Číst kapitál, které vychází z teorií Karla Marxe. Zaměřuji se především na výklad moderní epistémé, která je ve Slovech a věcech přímo spjata s pojmem ekonomie. Představuji společné a rozdílné rysy Althusserova a Foucaultova myšlení a předkládám vlastní interpretaci pojmu moderní ekonomie, která z této komparace vyplývá.
|
|
|
Teorie závislosti v díle André Gundera Franka a Fernanda Henrique Cardosa
Hanuš, Karel ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Holubec, Stanislav (oponent)
(česky) Tato práce je věnována teorii závislosti v pojetí jejích dvou hlavních představitelů Andre Gundera Franka a Fernanda Henrique Cardosa. Metodologicky je založena na základním předpokladu sociologie vědění, že lidské myšlení (každodenní vědění i abstraktní teorie) je zásadně ovlivněno svým společensko-historickým kontextem. Z toho vyplývá nutnost kombinovat historický a sociologický přístup. Práce se soustředí nejprve na historické a teoretické předpoklady vzniku teorie závislosti (zejména teorie modernizace, marxismus a strukturalismus). Jádro práce je zaměřeno na dílo Franka a Cardosa, na jejich intelektuální vývoj, metodologii jejich analýzy, pojetí závislosti a politické závěry, které z něj vyplývají. Následuje nástin politického vlivu teorie závislosti v podobě Frankova působení v roli poradce Salvadora Allenda a zejména Brazílie v době Cardosova prezidentství a přehled a zhodnocení velmi rozsáhlé a různorodé kritiky teorie závislosti. Závěr práce tvoří nástin situace teorie závislosti v současné době, jejího vlivu a aktuální relevance.
|
|
|
Fenomén zombie ve filmech George A. Romera
Čada Wernischová, Nelly ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá fenoménem zombie ve filmech George A. Romera. Jejím cílem je dokázat, že ačkoli se charakteristiky fenoménu v rámci jednotlivých snímků tohoto režiséra výrazně proměnily, zachoval si i přesto základní metaforickou funkci, již měl i v době svého vzniku, v 17. století na Haiti. Analytická část práce, ve které jsou rozebírány tři vybrané zombie horory George A. Romera (Úsvit mrtvých, Země mrtvých a Deník mrtvých) se opírá o postupy neoformalistické analýzy. Na základě analýzy jednotlivých snímků dokazuji, že fenomén zombie v Romerových snímcích funguje, stejně jako na Haiti, jakožto metafora otroctví, přičemž tato metafora je variována v závislosti na problémech aktuálně tematizovaných tím kterým snímkem a funguje jako kritika současné společnosti.
|
|
|
Poselství a vzájemný vztah sociálních myšlenek Bernarda Bolzana a Charlese Fouriera
Krpálková, Soňa ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Tato práce představuje osobnost a dílo dvou myslitelů, Bernarda Bolzana a Charlese Fouriera. Zaměřuje se na jejich sociální myšlenky, pohlíží tedy zejména na jejich stránku sociálních utopistů. Porovnává jejich názory na ideální uspořádání lidské společnosti. Také dává pozornost vyučování a výchově v jejich pojetí, navíc se zamyšlením ve vztahu k dnešku. Cílem je také zmapovat výchozí podmínky každého z myslitelů, materiální, rodinné, ideové, historicky dobové. To vše práce hned na úvod zasazuje do kontextu historického vývoje a následně do sociálních teorií. Po přehledu vývoje a sociálních teorií seznamuje s tématem sociálního utopismu a představuje další dva významné utopisty - Saint-Simona a Roberta Owena. Poté je představena osobnost a dílo Bernarda Bolzana, následně Charlese Fouriera. Následuje porovnání relevantních kategorií u obou myslitelů, představuje míru překrytí jejich společných rysů. Poté je zařazena kapitola mířena na výchovu a vzdělávání s přesahem do současnosti. Z práce vyplývá, že pro sociální utopismus je charakteristická neznalost sociálně-ekonomického vývoje a nedostatečné zpracování konkrétního způsobu realizace společenského zřízení. Tyto prvky se objevují také u hlavních protagonistů této práce. Cíl zmapovat, z jakých úvah a prostředí vychází jejich myšlenky a kritika společenských...
|
|
|
Smysluplnost práce v ekonomice platforem
Kreisinger, Jonáš ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem smysluplnosti práce v ekonomice platforem. Smysluplnost práce je jak teoretickým, tak praktickým problémem, který je tématem výzkumů napříč obory. Toto téma je čím dál výraznější, což koresponduje s aktuálními problémy, kterým lidé na pracovišti čelí. Cílem mé práce bylo zkoumat, jakým způsobem je tento pojem aplikovatelný na formující se ekonomiku platforem, která posiluje třídní konflikt na pracovišti. Tento problém jsem zkoumal na případu vídeňské kurýrní služby Mjam za pomoci metody fenomenologické analýzy, která umožňuje zkoumat každodennost a prožívání smysluplnosti samotnými pracujícími. K účelům analýzy jsem provedl polostrukturované rozhovory, ve kterých jsem se ptal na jejich prožívání práce. Přestože kurýři a kurýrky v Mjamu prožívají příležitostně smysluplnost i nesmysluplnost na pracovišti. Rozhovory ukázaly, že pracující těmito pojmy spíše opisují klíčové problémy pracoviště, které je trápí. Zkoumaná literatura zčásti opomíjí jak skutečné problémy mnoha pracovišť, tak komplexnost a heterogenitu problému smysluplnosti práce.
|
|
|
There's black and white, day and night, good and evil, yin and yang. It all just balances itself out.
Ilič, Risto ; Kořínková, Jana (oponent) ; Mazanec, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce s názvem “There’s Black and White, Day and Night, Good and Evil, Ying and Yang” navazuje na tříletou existenci kolektivu “Ugly Brno” a jeho tvorbu, která vychází ze stále aktuálního, místního fenoménu redesignování reklamních poutačů, bannerů a štítů v rámci výloh brněnských (malo)prodejců, sídlících v centru města. Konkrétně se zaměřuje na nově se objevující designy, kombinující černou a bílou barvu. Výstupem této bakalářské práce je video – fiktivní interview, ve kterém jsou Černá a Bílá personifikovány jako dvě sebevědomé, excentrické osobnosti, kvazi-experti dnešní vizuální kultury a ultimátní garanti vkusu, kteří si podmanili město Brno svými realizacemi. Cílem práce je rozkrýt mytologii za oblíbeností černobílé kombinace v kontextu vizuální kultury, konkrétně v grafickém designu, a její souvislost s problematikou gentrifikace a kapitalismu. Dalším cílem je vytvořit pomocí sarkasmu a ironie reflexi kultury, jejíž hodnotami je elitářství, workoholismus, perfekcionismus, přehlížení alternativ a důraz na efektivitu. Čím to, že právě v takové kultuře dosahuje černobílost větší popularity než kdy jindy v minulosti?
|
|
|
Družstevnictví jako jeden z možných nástrojů ekonomického konceptu Steady-State
Dekastello, Petr ; Hájek, Jan (vedoucí práce) ; Vejchodská, Eliška (oponent)
Diplomová práce na základě rešerše literatury analyzuje teorii ekonomiky ustáleného stavu (Stady- State Economy) a hledá její principy a východiska k užití v praxi. Otázkou je, zda je tato teorie životaschopná. Nejprve je v práci vše uvedeno do souvislostí, tzn. je uvedeno, jaké byly podklady a potřeby ke vzniku této teorie. Samotné zkoumání problematiky začíná v době rozvoje průmyslu a moderních ekonomií. V průběhu výzkumu si analýza všímá i fenoménu družstevnictví, které vzniká v počátcích industrializace, a ta je v práci zkoumána prvotně. Po uceleném představení ekonomiky ustáleného stavu se práce, opět vrací k družstevnictví, jelikož v průběhu bádání se odhalují určité paralely obou fenoménů. V závěru se proto rekapituluje a zkoumá, zda se představená ekonomika ustáleného stavu projevila jako životaschopná, co by ji mohlo podpořit a zda to může být družstevnictví - jestliže projevilo v paralelách určité předpoklady tuto analyzovanou ekonomickou teorii prakticky realizovat. Po přezkoumání kritik obou fenoménů lze učinit závěrečné zhodnocení a rozhodnutí, tj. zodpovědět výzkumné otázky.
|
|
| |
host ::
RSS.