|
| |
|
|
Italská substantiva se sufixem -tore a jejich české protějšky v paralelním korpusu InterCorp
Mizeráková, Veronika ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Obstová, Zora (oponent)
v českém jazyce Cílem této bakalářské práce je pokus o utvoření typologie českých protějšků italských činitelských jmen na -tore. Práce se zaměřuje především na odchylky od lexikálních významů jednotlivých výrazů. Před vlastním rozborem činitelských jmen je přistoupeno k základní charakteristice italského sufixu -tore a sufixů, kterých se v českém jazyce používá k tvoření činitelských jmen. Praktická část této studie se zabývá popisem jednotlivých variant českých ekvivalentů italských činitelských jmen a následně se zaměřuje na výzkum a komentování protějšků na základě paralelního korpusu InterCorp. Závěrem práce je zhodnocení a komentář výsledků výzkumu.
|
|
|
Implicitní vedlejší věty s infinitivem v italštině
Večeřová, Dobromila ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Obstová, Zora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá implicitními vedlejšími větami s infinitivem v italštině. V první kapitole je popsáno několik termínů týkajících se těchto vět (infinitiv, podřadnost a souřadnost, explicitnost a implicitnost, shodnost podmětů hlavní a vedlejší věty apod.). Ve druhé kapitole je provedena klasifikace všech druhů implicitních infinitivních vět doplněna restrikcemi při jejich tvorbě, ve třetí kapitole jsou uvedeny explicitní druhy vedlejších vět. Poslední kapitola je zaměřena praktičtěji, protože je věnována možnostem překladu italských implicitních vět s infinitivem do češtiny. Klíčová slova: italština, italská gramatika, implicitní věty, infinitiv
|
|
|
Sufix -bile v současné italštině a jeho české ekvivalenty v paralelním korpusu
Weinertová, Veronika ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou popisu funkčních protějšků italských adjektiv se sufixem -bile v současné italštině, a to na základě česko-italského paralelního korpusu InterCorp. V úvodní teoretické části je představen primární cíl práce - srovnání českého sufixu - telný a italského sufixu -bile. V následujících kapitolách se práce z kvalitativního i kvantitativního hlediska soustředí na samotnou charakteristiku korpusového materiálu - frekvenčního seznamu - a na typologii českých ekvivalentů. Poslední část práce je zaměřena na statistické vyhodnocení českých překladových řešení, na procentní zastoupení jednotlivých variant českých ekvivalentů a na obecné tendence při překladu italských adjektiv se sufixem - bile do češtiny.
|
|
|
Konjunktiv v italštině a jeho české ekvivalenty v paralelním korpusu InterCorp
Kordošová, Karolína ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je přiblížit problematiku italského konjunktivu a jeho vhodného překladu do českého jazyka. Nejprve se budeme zabývat obecnou definicí tohoto slovesného způsobu jako takového, později přejdeme ke srovnání s jeho podobou a funkcí v italském jazyce. Hlavní náplní práce pak bude konfrontace vybraných italských sloves v tvarech konjunktivu s jejich českými ekvivalenty. Jejich vyjádření jsou však mnohdy nejednoznačná z důvodu neexistence tohoto slovesného způsobu v českém jazyce. Proto nám k samotnému zpracování této části poslouží paralelní korpus InterCorp, jehož užitečnou funkci a široké využití také krátce představíme. V závěru práce zrekapitulujeme doposud zjištěné poznatky a pokusíme se komplexně shrnout dané téma.
|
|
|
Verbonominální konstrukce v italských právních textech
Bizzuto, Dagmar ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Tato práce se bude snažit postihnout pojem verbonominálních konstrukcí a jejich užití v jazyce právních textů. Je rozdělena do dvou částí- teoretické, kde jsou vymezeny základní pojmy s komparativním exkursem o situaci verbonominálních spojení v češtině, a praktické, ve které jsou tato spojení analyzována v italských právních textech, přičemž pozornost bude věnována jak gramatickému, tak i sémantickému hledisku struktur a jejich českých ekvivalentů. Práce bude obsahovat italsko-český terminologický slovník.
|
|
|
Předložky versus předložkový člen v součastné italštině se zvláštním zřetelem k předložce in a nel
Báčová, Pavla ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent)
Hlavním cílem mé bakalářské práce je porovnání výskytu základní předložky IN a kontrahovaného tvaru NEL a dalších tvarů, zhodnocení výsledků zkoumání a postižení úzu předložek v současném italském jazyce. V teoretické části shrnu a popíši jednotlivé jednoslabičné vlastní předložky a předložkové členy. V praktické části prozkoumám na konkrétních příkladech poměr výskytu předložek "in" a "nel" a konkurenčně působících předložek a, con, su s použitím italských korpusů on-line CORIS/CODIS a La Repubblica. Závěrem zhodnotím výsledky zkoumání.
|
|
|
Volba modu ve španělských konstrukcích s modálním významem potenciálním (s přihlédnutím k situaci v češtině a italštině)
Kratochvílová, Dana ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
v českém jazyce Volba modu ve španělských konstrukcích s modálním významem potenciálním (s přihlédnutím k situaci v češtině a italštině) Klíčová slova: modus, subjunktiv, potenciálnost, korpus, španělština, italština, čeština Ve své práci studuji volbu modu ve španělských konstrukcích, které vyjadřují MV potenciální. Za pomoci sekundární literatury i jazykových korpusů zkoumám systémové možnosti alternace mezi subjunktivem a indikativem, sémantické rozdíly z této alternace vyplývající i četnost výskytu jednotlivých modů. Provádím také srovnání se situací v češtině a italštině, které má pomoci lépe proniknout do dané problematiky. Výsledky mého zkoumání mne přivedly k závěru, že pro skutečné pochopení vztahu mezi mírou potenciálnosti obsažené ve výpovědi a modem v ní uplatněným je třeba zkoumat jednotlivé výrazy potenciálnosti samostatně, neboť modus se po nich neuplatňuje stejně, a to ani tehdy, jedná-li se o výrazy synonymní. Naproti tomu v italštině je užití konjunktivu po tomto typu výrazů více formalizováno. Čeština nám systémový nástroj, který by byl schopen nahradit španělský subjunktiv ve všech kontextech, nenabízí. Je však možný jeho překlad prostřednictvím budoucího času či podmiňovacího způsobu.
|
|
|
Futurum v současné italštině
Procházková, Anna ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent)
RESUMÉ Ve své bakalářské práci Futurum v současné italštině se pokouším podat souhrnný přehled italského budoucího, resp. předbudoucího času, a všech jeho funkcí. Soustředím se nejen na tradiční užití ve významu budoucího času, ale, především s odkazem na Renziho Grande grammatica italiana di consultazione II, i na výskyty ryze modální, popř. s částečnou modalitou. Ve všech zmíněných případech se snažím o konfrontaci s češtinou. Na základě tohoto srovnání se pak nejvíce věnuji odlišnosti ve slovesné kategorii vidu, která je z hlediska budoucího času pro češtinu velmi zásadní. Kromě charakteristik jednoduchého a složeného budoucího času zpracovávám dále alternativy, kterými italština disponuje a nahrazuje jimi futurum právě ve významu dějů budoucích (následných). I v této části práce zaznamenávám podobný, resp. odlišný, přístup italštiny a češtiny. Shromážděné teoretické poznatky dokládám příklady, na základě kterých se potvrzuje platnost pravidel udávaných italskou gramatikou, ale zároveň se ukazuje, že i v italštině (podobně jako je tomu v češtině) jsou tyto normy často modifikovány současným územ
|
|
|
Italské imperfektum
Vrublová, Veronika ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent)
Tato práce se věnuje problematice italského imperfekta spojené s jeho modálním užitím. V práci jsou představeny nejdříve temporální vlastnosti imperfekta, poté je stanovena hranice mezi jeho temporálním a modálním užitím. Následuje výčet jednotlivých situací, ve kterých má imperfektum modální charakter. S modálním užitím imperfekta úzce souvisí i problematika vidu, proto jsou v práci představeny i různé vidové polohy, které imperfektum dokáže zachytit. Závěrečná část práce objasňuje, proč právě imperfektum má ze všech italských časů nejsilnější sklon k modalitě.
|
host ::
RSS.