|
|
Nástroje integrační politiky zaměřené na 2. generaci imigrantů: zkušenost Dánska
Jeřábková, Anežka ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Primárním cílem práce bylo zmapování toho, jakým způsobem začleňuje Dánsko potomky imigrantů z nezápadních zemí do společnosti skrze integrační politiku, a dále pak zhodnocení této politiky. Na tomto základě mělo dojít ke konstatování, zda je možné přenést některé dánské zkušenosti s integrací imigrantů druhé generace do českých podmínek. Obě země tedy byly nejprve komparovány, a to zejména jejich imigrační historie i momentální situace, vládní přístupy a struktura institucí zabývajících se imigrací a integrací. Poté byla podrobně zkoumána dánská integrační politika pro potomky imigrantů, její základní cíle a prostředky jejího uskutečňování. Byly popsány některé dílčí nástroje, které se osvědčily. Závěrem pak bylo konstatováno, že Dánsko je hodné inspirace především v tom, jakým způsobem uskutečňuje integraci, než že by využívalo nějaké ojedinělé nástroje. Právě otevřený a pečlivý způsob, jakým přistupuje k integraci potomků imigrantů, ho činí jednou z předních zemí podporující interkulturní dialog napříč společností.
|
|
|
Srovnání integrační politiky zaměřené na přistěhovalce v České republice a na Slovensku
Kabancová, Lenka ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato práce se snaží shrnout politický a právní rámec integračních politik zaměřených na přistěhovalce České republiky a Slovenska. Hlavním cílem práce je srovnat politiky těchto dvou států prostřednictvím použití komparativní metody a zanalyzovat, jaké jsou jejich společné znaky a v čem se od sebe odlišují. Pozornost je věnována zejména vlivu Evropské unie na vývoj a podobu integračních politik České a Slovenské republiky a významu mezinárodní spolupráce obou zemí v této oblasti politik. Práce se snaží potvrdit hypotézu, že integrační politiky obou srovnávaných zemí jsou ovlivněny předpisy a dokumenty, přijatými na úrovni Evropské unie. Práce se skládá z teoretické části, analýzy rámce integrační politiky Evropské unie, analýz integračních politik obou zkoumaných zemí a komparace těchto politik. Analýza se věnuje vývoji těchto politik, jejich právnímu rámci, všem vládním i nevládním institucím, které působí v oblasti integrace přistěhovalců, a mezinárodní spolupráci obou zemí v rámci mezinárodních organizací.
|
|
|
Integrační kurzy: poslední etapa švédského úsilí o začlenění přistěhovalců
Pokorný, Ondřej ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Diplomová práce Integrační kurzy: poslední etapa švédského úsilí o začlenění přistěhovalců se zabývá analýzou integračních opatření v kontextu proměn švédské integrační politiky. S využitím teoretických modelů integrace autor ukazuje, že jejich zavedení bylo důsledkem řady faktorů, z nichž vyčnívá význam nedostatečného začlenění imigrantů a také sílící aktivizace státu blahobytu. Tento proces se sice nevztahuje výlučně na imigranty, ale právě v oblasti integrace přistěhovalců se zřetelně ukazuje, že stát má na jednotlivce mnohem větší nároky, než bylo zvykem dříve. Imigranti tak nemohou již tolik spoléhat na stát, ale musí se o své začlenění do společnosti sami zasadit. Účast v integračních kurzech je jednou z povinností, která se na imigranty vztahuje. Švédský přístup je však do jisté míry specifický. Kurzy totiž nejsou povinné pro všechny přistěhovalce, ale týkají se jen určitého segmentu nově příchozích. Integrační programy se odlišují i svým zaměřením na pracovní dimenzi integrace, jež spolu s výukou jazyka a společenskou orientací tvoří kostru posledních integračních snah Švédského království.
|
|
|
Integrační politika Francie od 70. let
Šuráňová, Dorota ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá francouzskou integrační politikou. Práce je rozdělena na tři části. První kapitola představuje teoretický rámec integračních politik. Jelikož je téma integrace velmi komplexní, jsou zde proto kromě samotných přístupů integrace uvedeny i další faktory, které samotnou integraci ovlivňují, tedy základní přístupy migrace a pojetí národa. Následující kapitola pojednává o historickém vývoji integračních politik. Jelikož integrace jde ruku v ruce s imigrací, jsou zde představeny i základní imigrační politiky v průběhu celého dvacátého století. Důraz je pak kladen na osmdesátá a devadesátá léta minulého století, kdy se začal formovat konkrétní postoj k integraci přistěhovalců. Tento přístup se pak projevil ve zcela konkrétních integračních opatřeních a politikách, které jsou uplatňovány vůči imigrantům dnes. O těchto konkrétních krocích pak pojednává poslední, tedy třetí kapitola. Zde jsou představeny současné praktické programy, které mají vést k co nejúplnější integraci cizinců ve Francii. Je zde také zmíněno, jaký vliv má na tyto konkrétní politiky Evropský Unie. Klíčová slova Francie, integrace, imigrace, integrační politiky, asimilace, přistěhovalci, integrační programy, vzdělání
|
|
| |
|
|
Integrace imigrantů v České republice: s pomocí a bez pomoci nestátních neziskových organizací - srovnávací studie
Suchánková, Pavla ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kumsa, Alemayehu (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou integrace imigrantů v České republice. Hlavním cílem práce je zjistit, jaký vliv mají nestátní neziskové organizace, v tomto případě Poradna pro integraci, na proces integrace imigrantů. Stanovený cíl je ověřován na základě srovnání míry integrace klientů Poradny pro integraci a zaměstnanců firmy Globus ČR, k.s. Práce je rozdělena do pěti základních kapitol. Úvodní kapitola představuje téma, cíle a strukturu práce. Druhá kapitola se věnuje zhodnocení prostudovaných pramenů a literatury. Teoretická část práce definuje pojmy, které bezprostředně souvisejí s danou problematikou, popisuje proces integrace imigrantů v ČR, zabývá se integrační politikou a nestátními neziskovými organizacemi v ČR. Empirické šetření obsahuje některé důležité údaje o Poradně pro integraci a vyhodnocení získaných informací na základě provedení dotazníkového šetření, zúčastněného pozorování a nestrukturovaných a neformálních rozhovorů. Závěrečná kapitola shrnuje získané poznatky a zhodnocení dosažených cílů.
|
|
| |
|
|
Selhávání integračních politik v Evropě: vícepřípadová studie
Afanasjeva, Olga ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
Cílem dané diplomové práce je pochopení společných jmenovatelů problémů, které se ve veřejném, politickém a mediálním diskurzu spojují s jevem imigrace a působením (selháváním) integračních politik. Hlavním metodickým přístupem v práci je vícepřípadová studie založená na diskurzivní analýze. Diskurzivní přístup umožňuje přes analýzu hodnotových, kulturních a behaviorálních modelů pochopit vývoj a dynamiku problémů, přezkoumat definice politik a udat směr novému uvažování. Povaha integračních politik v Evropě je podána na příkladu jejich tří základních modelů: asimilačního, diskriminačního a multikulturalistického. Problémy spojené s fenoménem integrace jsou podány v hlavní části práce v oddělených tematických kapitolách obsahujících případové studie. Závěrečná část práce se věnuje cíli pochopit společný jmenovatel problémů, vznikajících v kontextu integrace a integračních politik. Autorka navrhuje několik těsně provázaných úhlu pohledů, které představují hlubší bázi pro vznik společenských problémů - jejich společné kořeny, společné jmenovatele.
|
|
|
Od asimilace k integraci. Příklad nových přístupů integračních politik.
Přidalová, Ivana ; Seidlová, Markéta (oponent) ; Janská, Eva (vedoucí práce)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá vývojem migrační politiky Francie od klasické podoby asimilačního modelu k dnešnímu konceptu integrace cizinců. V první části práce jsou představeny základní pojmy týkající se migrační a integrační politiky, teorie a koncepty zabývající se migrací a integrací cizinců do majoritní společnosti. Druhá část je věnována jednotlivým modelům migračních politik a vybraným příkladům zemí provádějících tyto politiky. Poté je přiblížen obecný posun v migračních politikách přistěhovaleckých zemí směrem k novému modelu občanské integrace cizinců. Třetí část práce uvádí do kontextu migrační historie Francie s důrazem na přistěhovalectví ve 20. století a poté představuje migrační a integrační politiky dříve a dnes. Tím je demonstrován posun v migračních politikách Francie v souladu s obecným trendem v přistěhovaleckých zemích.
|
|
|
The migration crisis in Europe and subsequent implications for Swedish welfare state
Lacková, Dominika ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Migrace obecně představuje jednu z nejvýznamnějších globálních výzev. Problematika regulace migračních toků se dostala do popředí v souvislosti migrační, respektive uprchlické krize, jejíž v současné době Evropa čelí. Ta je označována za vůbec nejmasivnější od dob 2. světové války. Bezrecedentný přítok migrantů v roce 2015 vyústil vyústil do stavu, že i ty nejlepší připravené evropské státy, jako například Švédské království, se dostali do bodu zlomu v otázce dodržování standardů EU v kontextu příjmu a zpracování žádostí o azyl. Diplomová práce se tak zabývá dvěma hlavními analýzami, a to relevancí uprchlické krize v EU v kontextu švédského státu blahobytu a následných implikací vyplývajících z uprchlické krize pro švédský stát blahobytu.
|
host ::
RSS.