|
| |
|
|
Dlouhodobě pečující jako klienti sociální práce
RYSKOVÁ, Kateřina
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou dlouhodobě pečujících. Cílem práce je zjistit, zda se dlouhodobě pečující považují za klienty sociální práce a jakou pomoc od sociálního pracovníka očekávají. Teoretická část se opírá o studium odborné literatury a publikací, které se týkají tématu dlouhodobé péče. Jedná se především o literaturu nebo publikace, jež obsahují pojmy, jako je formální péče, neformální péče, motivace pečovatele, zátěž pečovatele nebo pojem sociální práce či sociální pracovník/pracovnice. Pro zpracování praktické části své práce jsem zvolila strategii kvalitativního výzkumu, konkrétně metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor, který jsem s informanty vedla, se skládal z 11 otázek. Cílem rozhovorů bylo zjistit, kdo je podle dlouhodobě pečujících sociální pracovník, zda se považují za jeho klienta a co od něj očekávají. Po získání potřebných informací byly rozhovory přepsány a poté vyhodnoceny prostřednictvím analýzy trsů. Z výsledků mého výzkumu vyplynulo to, že dlouhodobě pečující nedokáží správně definovat sociálního pracovníka ani náplň jeho práce. Sociálního pracovníka často zaměňovali s pečovatelem nebo pracovníkem v sociálních službách. Dále je z výzkumu patrné, že se dlouhodobě pečující i přes neznalost náplně práce sociálního pracovníka za jeho klienty považují. Očekávají od sociálního pracovníka pomoc s péčí o blízkou osobu, zajištění hygieny a chtějí, aby osobám, o které pečují, ulevil od bolesti.
|
|
|
Dlouhodobá péče a neformální osoby pečující o klienty
POUZAROVÁ, Dana
Cílem diplomové práce na téma Dlouhodobá péče a neformální osoby pečující o klienty je identifikovat pozitivní a negativní aspekty dlouhodobé péče a jejich vliv na psychický i fyzický stav neformálních pečovatelů a jejich nejbližších. Nejprve se práce věnuje problematice dlouhodobé péče v kontextu České republiky a jejího rozčlenění na formální a neformální stránku. Dále je v práci nastíněna problematická situace neformálních pečovatelů, kteří se setkávají s mnoha rozličnými překážkami, které z dlouhodobé péče zákonitě plynou, ať se jedná o vzájemný vztah se složkami formální péče, neadekvátní finanční podpora, snížení kvality života či uznání jejich společenského statusu. Pro získání relevantních informací v rámci kvalitativního výzkumu byl využit polostrukturovaný rozhovor, kterého se zúčastnil výzkumný vzorek čítající sedm respondentů ženského pohlaví z Českých Budějovic a blízkého okolí, kteří pečují o svěřenou osobu od 5 do 71 let s fyzickým, psychickým nebo kombinovaným postižením. Na počátku výzkumu byly položeny dvě hlavní výzkumné otázky, zda podporuje systém dlouhodobé péče neformální pečovatele a co považují neformální pečovatelé za největší přínos, nebo naopak nesnáz při péči o osobu s postižením. Z výpovědí respondentů vyplynulo, že v případě, že se pečující rozhodnou věnovat péči o své blízké, je pro ně vytvořena adekvátní síť podpůrných služeb, které je však nutné zdokonalit. Jedná se zejména o oblasti týkající se finančního ohodnocení, dostupnosti a kvality odlehčovacích služeb, informovanosti a edukace neformálních pečovatelů a v neposlední řadě podpory jejich seberealizace a možností uplatnění na trhu práce.
|
|
|
Neformální péče a neformální pečovatelé v systému sociální péče perspektivou zúčastněných aktérů
Šáchová, Klára ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Geissler, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou neformální péče, přičemž tímto termínem je označována situace, kdy osoba závislá na péči jiné fyzické osoby, přijímá tuto péči od blízké osoby, nejčastěji člena rodiny. Tento druh poskytování péče existuje již dlouhá léta, avšak až v posledních letech se problematika neformální péče dostala do popředí politického zájmu i povědomí veřejnosti. Práce zkoumá proces posunu neformální péče a neformálních pečovatelů do centra pozornosti a zvýšení zájmu o tento sociální fenomén optikou vývoje veřejné politiky vůči neformální péči. Hlavní snahy jsou zaměřeny na identifikování klíčových událostí, nejdůležitějších aktérů a vzájemných interakcí, ke kterým v celém procesu dochází, s cílem využití těchto poznatků jako styčných bodů pro pochopení základní linie vývoje postavení neformálních pečovatelů v systému sociální péče. Práce přichází se zjištěním, že příčina zvýšeného zájmu o situaci neformální péče je výsledkem souběžných snažení několika identifikovaných aktérů, kteří mají v celém procesu klíčové postavení, avšak každý z nich používá k dosažení cíle jiných strategií. Hlavními aktéry jsou Evropská unie a Ministerstvo práce a sociálních věcí, jejichž výrazná pozice v celém procesu se odvíjí od institucionálního nastavení. Aktéry působícími z opačné strany jsou...
|
|
|
Význam podpory pečujících osob
Michálková, Šárka ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
V práci se budu věnovat významu podpory pečujících osob. Zaměřím se především na představení a popis problematických jevů souvisejících s pečováním, na pečující osobu a její role, následně na poskytovanou péči a její druhy. V dalších kapitolách se zaměřím na úskalí péče a dopady na pečujícího. Dále se budu věnovat pozitivním aspektům péče. V práci uvedu také podporu neformální péče ze strany státu. Poskytnu pečujícím přehled možností, které jim mohou pomoci v pečování o osobu blízkou. V práci se snažím o vyzdvižení poskytované péče laickými pečujícími osobami, o zdůraznění významu jejich podpory a také o nastínění pozitivních stránek péče. Rodinní pečující si zaslouží obdiv. Jejich síla a přesvědčení jsou v mnoha případech nepředstavitelné. Pečující musí překonat mnoho překážek, a přesto většinou péči zvládají.
|
|
|
Neformální péče o osoby se zdravotním postižením v České republice.
Hošťálková, Jitka ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Háva, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá systémem neformální dlouhodobé péče o osoby se zdravotním postižením v České republice. Za první cíl si autorka klade tuto nekoncepčně řešenou problematiku popsat a potvrdit v evropských státech převládající tendence k refamilizaci a deinstitucionalizaci v oblasti péče o závislé i v českém prostředí. Dále se snaží za pomoci provedených rozhovorů s neformálními pečujícími a s pracovníky vybraných sociálních služeb identifikovat hlavní problémové oblasti systému dlouhodobé neformální péče. Velký důraz je v rámci diplomové práce přikládán cílové skupině neformálních pečovatelů. Ti se při výkonu často fyzicky a psychicky náročné péče o závislou osobu se zdravotním postižením setkávají s mnohými překážkami, ať se jedná o kooperaci se systémem formální péče (sociální a zdravotní služby), nedostatek finančních prostředků, snížení kvality jejich života či také o nedostatečné uznání jejich statusu ze strany společnosti a státu. Neformální pečující jsou na základě teoretických východisek, ale i výsledků provedeného výzkumu představeni autorkou jako neviditelní aktéři české veřejné politiky.
|
|
|
Překážky a bariéry v rozvoji neformální péče v kontextu dlouhodobé péče o seniory v Pardubickém kraji
Wohnerová, Monika ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
Cílem této práce je identifikovat překážky a bariéry v rozvoji neformální péče v kontextu dlouhodobé péče o seniory v Pardubickém kraji. Ty lze rozdělit do dvou kategorií, a to na problémy, které dlouhodobá neformální péče o seniory přináší, a na rozvinutost nástrojů sociální a zdravotní politiky, jež by měly tyto obtíže zmírňovat. Nejdříve se práce zaměřuje na základní problematiku dlouhodobé péče a její rozčlenění na formální a neformální stránku. Dále je nastíněna náročnost neformální péče a opatření určená na podporu tohoto typu péče. Na základě získaných informací z chápajících rozhovorů s příslušnými aktéry byly zjištěny problémy fyzické, psychické, finanční, nedostatek volného času a také potíže v partnerských a rodinných vztazích. Na průběh neformální péče a míru podpory od veřejných politik má vliv mnoho faktorů, jako jsou zdravotní stav seniora, pomoc při péči od blízkého okolí, profesní, bytová a finanční situace zainteresovaných osob, postoj seniora, individuální hodnoty a vlastní rozhodnutí neformálních pečovatelů. V případě, kdy se pečující osoby rozhodnou jít cestou sdílené péče, tak je tu pro ně vytvořena dostatečná síť služeb, zejména v městských oblastech. Ale je nutné zdokonalit celou řadu oblastí. Jedná se zejména o finanční stránku celého systému, propojenost a návaznost...
|
|
|
Pečovatelská služba ve spojení s domácí zdravotní péčí jako veřejný zájem a základní pilíř péče o seniory v České republice
Dušková, Kateřina ; Válková, Monika (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá systémem zabezpečení pečovatelské služby a dalších návazných služeb včetně neformální péče seniorům v České republice. Cílem práce je podrobně zhodnotit, popsat a blíže se seznámit s pečovatelskou službou jako základní službou sociální péče v souvislosti s principem sdílené péče v přirozeném domácím prostředí seniorů jako ideální formou péče o seniory v současnosti a vzhledem k demografickému vývoji také v budoucnu. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá třemi základními tématy: pečovatelskou službou v systému služeb v ČR, seniorem jako cílovou skupinou sdílené péče a obcí a její roli v oblasti péče o seniory. Praktická část je věnována výzkumu, který je zaměřen na vztah pečovatelské služby a obcí z pohledu potenciálních uživatelů služby, tj. seniorů. Pro výzkum je využita kombinace kvalitativní a kvantitativní metody zkoumání. Interpretuje výsledky výzkumného šetření provedeného mezi seniory ve třech seniorských klubech v MČ Praha 17. Výzkum doplňuje poznatky uvedené v teoretické části.
|
|
|
Normativní aspekty neformální péče o seniory
Pfeiferová, Jitka ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit, jaké jsou normativní předpoklady neformální péče o seniory, tedy jakési prediktory toho, zda by se za příznivých podmínek konkrétní rodiny její členové o své potřebné (obvykle o rodiče či partnera/ku) postarali; jaké jsou specifické projevy normativní solidarity v konkrétních podmínkách a návrh způsobu, jak normativní dimenzi zařadit do modelu solidarity v péči o seniory. Na základě teorie a kvalitativního výzkumu, konkrétně analýzy hloubkových rozhovorů, jsou uvedeny normativní předpoklady i jejich specifické projevy. Následně je navržen způsob, jak by bylo možné zahrnout normativní solidaritu do modelu, obsahující osm bodů týkajících se převážně předchozích zkušeností potenciálního pečujícího a jeho názorů na péči. Ověřit jej nebo ukázat, že tento způsob měření normativní solidarity není možné zobecnit, je úkolem pro další, kvantitativní, výzkum.
|
|
|
Faktory ovlivňující výběr způsobu péče o seniora
TĚTKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá problematikou péče o seniora v rámci formální a neformální péče. Hlavním cílem je zjistit, jaké faktory a informace jsou zásadní pro rozhodování o způsobu péče o seniora. Výzkumným předpokladem jsou stanoveny finance rodinných příslušníků a dostupnost sociálních služeb, jakožto faktory mající vliv na rozhodování. Teoretická část se skládá ze dvou částí. První polovina je zaměřena na seniory z hlediska věku, změn, potřeb a kvality života. Dále je zmíněna problematika demografického stárnutí, která je v současné době velmi diskutovaným tématem i v souvislosti nedostačujících kapacit domovů pro seniory. Druhá polovina je zaměřena na péči, konkrétně na formální a neformální způsoby péče o seniora. Výzkumná část byla provedena pomocí kvalitativní výzkumné strategie. Pro sběr dat byla zvolena technika narativního zkoumání doplněná technikou polostrukturovaného rozhovoru. Dále při rozhovorech byla využita technika pozorování a parafrázování pro lepší pochopení komunikačního partnera. Celkem bylo osloveno 8 informantů, kteří byli vybíráni na základě způsobu péče o seniora. Z jejich výpovědí vyplynulo, že důležitým faktorem při rozhodování je příčina závislosti seniora. Jako neméně důležitý faktor se jevil způsob bydlení, lokalita bydlení a očekávání rodinných příslušníků. Faktor financí byl rozhodující v těch případech, kdy rodinní příslušníci seniora byli v pracovním poměru. Faktor dostupnosti sociálních služeb a jeho důležitost při rozhodování, nebyl výzkumem potvrzen. Výsledky výzkumu poukázaly na důležitost některých faktorů při rozhodování o péči o seniora. Tyto výsledky mohou být výchozí pro zpracování budoucích strategií Ministerstva práce a sociálních věcí v rámci problematiky péče o seniora, konkrétně pro zlepšení podmínek zaměstnaných osob, které se rozhodnou pečovat o své nesoběstačné rodiče. Dále výzkum mimo jiné poukazuje na nedostatky v oblasti informovanosti populace o péči, a proto by mohl být podnětem pro vytvoření nových strategií zaměřujících se na zkvalitnění informovanosti.
|
host ::
RSS.