|
|
Imigrácia a austrálska imigračná politika
Nesnadný, Daniel
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou imigrace do Austrálie a australskou imigrační politikou. Hlavním cílem práce je zhodnotit na základě dostupných statistických údajů imigrační vývoj v Austrálii. Z grafů a dat vyhodnocuje otázky především o počtu, zdrojových zemích imigrantů, problematiku povolení k pobytu, pracovní povolení a žádostí o azyl. Práce se zabývá i prognózou vývoje imigrace do země s použitím lineárního trendu. Dále se práce věnuje vývoji imigrační politiky až do současnosti a analyzuje australskou imigrační politiku ,,otáčení lodí", která se ukázala jako účinný nástroj k zastavení nelegálního přistěhovalectví. V závěru práce řeší problematiku aplikace australských postupů a praktik v ČR a EU.
|
|
|
Imigrace z Afriky do vybraných zemí Evropské unie
Priegerová, Tereza
Práce je zaměřena na problematiku africké imigrace do zemí Evropské unie, zabývá se důvody imigrace z afrických zemí, imigrační politikou vybraných zemí Evropské unie, ale i hledáním podobností mezi státy Evropské unie v kategoriích věk, vzdělání, zaměstnanost afrických imigrantů aj., a to pomocí shlukové analýzy.
|
|
|
Komparace imigrační politiky Spojeného království za vlády Tonyho Blaira a Gordona Browna v letech 1997-2010
Šatrová, Tereza ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Komparace imigrační politiky Spojeného království za vlády Tonyho Blaira a Gordona Browna v letech 1997-2010" je komparativní případovou studií a zabývá se zejména výstupy imigrační politiky, tedy především legislativou a vládními dokumenty, vydanými od vítězství New Labour ve všeobecných volbách ve Spojeném království roku 1997, do roku 2010, kdy New Labour volby prohrála. Komparovanými obdobími jsou období vlády Tonyho Blaira - 1997 až 2007 - a období vlády Gordona Browna - 2007 až 2010. Cílem práce je zjistit, zda a jak se zaměření imigrační politiky v těchto obdobích lišila, přestože vládla stejná politická strana, a zda se během těchto období změnila otevřenost či uzavřenost Spojeného království vůči neevropským imigrantům. K tomu jsou v práci využita tři výzkumná kritéria imigrační politiky, kterými jsou regulace vstupu, kontrolní mechanismy a naturalizace. Na základě analýzy a komparace dat v obou obdobích lze hovořit o mírné rozdílnosti imigračních politik v některých oblastech a o rostoucí restriktivnosti po nástupu Gordona Browna do funkce ministerského předsedy. Tyto rozdílnosti jsou přisuzovány zejména socioekonomickým vlivům, jako je ekonomická krize, která Spojené království zasáhla roku 2008, či rozšíření Evropské Unie o nové členské státy v roce 2004, což potvrdilo...
|
|
|
Australská imigrační politika jako inspirace pro Evropskou unii v době migrační krize?
Šimák, Radim ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Zeman, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá komparací rozdílných imigračních politik Evropské unie na vzorku vybraných členských zemí: Německa, Belgie, Švédska, Itálie, České republiky a Austrálie. Předmětem teoretické části jsou základní pojmy pojící se s migrací jako teorie a metodologie migrace. V teoretické časti je dále představena společná přistěhovalecké, azylová a vízová politika Evropské unie a její historický vývoj. Práce dochází k závěru, že Evropská unie se může v dobách migrační krize v určitých aspektech inspirovat od australského přístupu k migraci. Cílem bylo vyhodnocení rozdílných přístupů a následných dopadů. Z dopadů na ekonomické ukazatele vychází, že přiblížením se k australskému modelu je možné dosahovat lepších výsledků v oblasti zaměstnanosti a menšího zatížení veřejných rozpočtů. S ohledem na zjištěné poznatky práce stanovuje doporučení vlastních návrhů řešení.
|
|
|
Hospodářsko-politické dopady imigrační politiky Itálie v letech 2011 - 2015
Holomková, Anna ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Zeman, Martin (oponent)
Cílem práce je zhodnocení imigrační politiky Itálie po arabském jaru. Práce se soustředí na vliv přílivu imigrantů ze zemí mimo Evropskou unii v letech 2011 až 2015. V teoretické části jsou charakterizovány základní pojmy migrace, její typologie a jednotlivé migrační teorie. Následně je uveden historický vývoj migrace v Itálii. Praktická část se zaměřuje na rozdělení populace cizinců mimo EU. Zkoumá imigrační politiku, především azyl a boj s nelegálními imigranty. V další části se řeší postavení imigrantů na trhu práce. Dále se práce zabývá integrací imigrantů v oblasti vzdělání nebo bydlení. V poslední části jsou uvedeny navrhované změny imigrační politiky a možné scénáře budoucího vývoje. Práce dokázala, že po arabském jaru došlo v imigrační politice ke změnám. Stát se neustále snaží o přizpůsobení imigrační politiky zesilujícím migračním tokům. Narůstající příliv imigrantů ovlivňuje populaci cizinců tím, že populaci navyšuje a vytváří pestřejší národnostní složení. Od roku 2011 provádí italská vláda legislativní změny v oblasti imigrační politiky, například zavedla Integrační dohodu, která usnadňuje integraci imigrantů do společnosti. Prvním přínosem práce je sepsání vlastních doporučení týkající se imigrační a integrační politiky, která by mohla situaci v zemi zlepšit. Druhým přínosem je uvedení několika scénářů budoucího vývoje migrační politiky Itálie, ale i celé Evropské unie.
|
|
| |
|
|
Immigration Policy of the European Union: Legal Status of Third-Country Residents
Krivenkaya, Yana ; Pulgret, Miroslav (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem imigrační politiky Evropské Unie a prohlubováním práva příslušníků třetích zemí, jež jsou legálními imigranty na území EU, s tímto vývojem spojeným. Hlavním cílem práce je rekonstrukce klíčových dokumentů evropské legislativy - a to jak primárních, tak i sekundárních - které vedly k rozšíření právního statutu příslušníků třetich zemí, ale zároveň shrnutí legálního postavení těchto příslušníků vymezeného evropskou legislativou a legislativou jednotlivých členských států (a sice Německa a České republiky). V první části práce je vymezen historický kontext vývoje imigrační politiky, jsou popsány klíčové milníky ve vývoji evropské legislativy a je poskytnuta kategorizace příslušníků třetích zemí pobývajících na území legálně v rámci vytčených evropským právem kategorií. V druhé části práce je provedena analýza transpozice evropské legislativy do legislativ národních, a sice německého a českého imigračního zákonu. V druhé části práce je taktéž vymezena hranice dodržování evropského práva a jsou popsány podmínky, které členské státy zavedly dodatečně opatřením směrnic EU. V rámci této diplomové práce byla použita deskriptivní obsahová analýza v kombinaci s případovou studií zaměřenou na detailní rozbor jednotlivých právních dokumentů.
|
|
|
Imigrační politika Davida Camerona v letech 2010 až 2015
Paulíková, Veronika ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Imigrace se během posledních několika let stala ústředním tématem mnoha politických debat v západních státech. Práce se zaměřuje na imigrační politiku Spojeného království, kde imigranti představují 12,7 % z celkové populace země. Konkrétně se zabývá imigrační politikou vlády Davida Camerona v letech 2010 až 2015. Téma je poměrně aktuální, a tudíž nebylo ještě dostatečně prozkoumané. Větší pozornost je navíc věnována spíše integrační politice a proto by diplomová práce mohla přinést nové poznatky o současné imigrační politice Spojeného království. Práce zjišťuje, jaké konkrétní změny v imigrační politice byly zavedeny vládou Davida Camerona. Imigrační politiku analyzuje na základě nového imigračního zákona a dokumentů, které zákon doplňují, dále pak podle reformních opatření ve vízové politice. Hlavním cílem analýzy je zmapovat imigrační politiku Camerona a odhalit tak specifické kroky, jež vláda podnikla. Práce na zavedených změnách v imigrační politice rovněž zkoumá, zdali se změny vztahují na všechny imigranty ze třetích zemí nebo pouze na určitý typ imigrantů. Zároveň hodnotí dosažení stanovených cílů Konzervativní strany, které prezentovala ve svém volebním programu.
|
|
|
Norská imigrační politika po roce 2011
Vostřáková, Marcela ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Diplomová práce "Norská imigrační politika po roce 2011" se zabývá norskou imigrační politikou, konkrétně změnami, které v této politice od roku 2011 proběhly. V červenci tohoto roku se odehrály útoky Andrese Breivika v centru Oslo a na ostrově Utøya. V následujících letech se norská imigrační politika začala měnit, nejdříve zvolna, poté změny nabraly rychlejší tempo, neboť se po parlamentních volbách na podzim 2013 ujala vlády koalice Konzervativní strany a Strany Pokroku. Cílem této diplomové práce je představit změny v norské imigrační politice, které se po roce 2011 uskutečnily a zjistit, co tyto změny vyvolalo a bylo tak jejich příčinou. V práci jsou užity teoretické koncepty vysvětlující změnu politiky, Teorie přerušovaných rovnováh a Advokátní koaliční rámec. První koncept vysvětluje změnu politiky obdobím nerovnováhy, které je vyvoláno kritickou událostí. Druhý teoretický koncept pak říká, že změny politiky jsou možné díky spolupráci politické elity. Hlavní výzkumnou otázkou této diplomové práce tedy je, jak se změnila norská imigrační politika od roku 2011. Hypotézou pak je, že se norská imigrační politika v posledních čtyřech letech změnila, nejen díky příhodným podmínkám, ale rovněž v důsledku koordinované aktivity politické elity. Diplomová práce s využitím Teorie přerušovaných rovnováh...
|
|
|
No Way, You Will Not Make Australia Home! Comparative analysis of immigration policies: case of Australia and New Zealand
Mocková, Eliška ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato práce si klade za cíl zjistit příčinu rozdílného přístupu Austrálie a Nového Zélandu k imigraci. Sledovány jsou roky 2001 až 2015 s občasnými přesahy k nejnovějším událostem i do doby předchozí. Byla zde aplikována teorie scapegoatingu, jehož spouštěčem měly být změny v ekonomické situaci. Tato teorie vychází z předpokladu, že se společnost v těžších obdobích (např. v důsledku ekonomické krize) uchyluje k vyhledávání tzv. obětních beránků. Těmi jsou zpravidla skupiny, jež nejsou schopny se většinové společnosti bránit. Na ně je pak společností přesouvána vina za tyto i jiné, často domnělé problémy. Účelem je, aby se daná společnost zbavila vzniklé frustrace/agrese a zároveň si zachovala zdání morální čistoty. Dalším motivem scapegoatingu je také touha většinové společnosti zvýšit svou moc na úkor těchto skupin. Imigranti jsou ze své podstaty ideální skupinou pro scapegoating, zejména kvůli své zranitelnosti a odlišnosti. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že tento mechanismus se v Austrálii často spouští a ovlivňuje imigrační politiku země. Toto převážně neplatí pro Nový Zéland, jehož imigrační politika je racionální, motivována zisky a náklady. Nicméně, ekonomická situace se jako spouštěč scapegoatingu v Austrálii nepotvrdila, proto je třeba nadále zkoumat příčiny tohoto chování, které mohou...
|
host ::
RSS.